Thymesia (RECENZE) – Vzpomínka na promořené království

Thymesia (RECENZE PS5) – Obsah článku

• Je cosi shnilého ve státě hermésském
• Kolikrát máchneš šavlí, tolikrát jsi Corvusem
• Co by si Thymesia počala bez Corvuse?
• Thymesia není rozmanitým krajem
• Vyplatí se výlet do království Hermes?
• Recenze Thymesia: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro Thymesia PC

Je cosi shnilého ve státě hermésském

V temných časech, kdy zemi sužovaly morové rány, se království Hermes při hledání protilátky uchýlilo k používání alchymie. Úspěšným poražením nemoci to ale neskončilo, a jelikož s jídlem roste chuť, posloužila později alchymie i k vylepšení vojska, zvýšení imunity jednotlivých vojáků vůči nákazám a zesílení jejich síly a smyslů.  

Alchymie je ovšem dobrý sluha, ale zlý pán, a po několika desítkách let vojáci zmutovali do děsivých krvelačných monster, která celé království uvrhla do chaosu a zničila vše, co jim přišlo do cesty. V tuto chvíli nastupuje na scénu maskovaný hrdina Corvus, který se snaží následky alchymistických pokusů zvrátit, lék je ovšem ukrytý ve vzpomínkách roztroušených po celém Hermesu. A tak vám nezbývá nic jiného, než se v jeho kůži vydat do zdecimovaného království a odhalit dávno zapomenutá tajemství. 

Příběh je v duchu soulsborne žánru tradičně podáván značně stroze a útržkovitě, převážně pomocí textů a popisků předmětů roztroušených v úrovních hry. Jestli tedy hledáte nějaké filmově vyprávěné dobrodružství přetékající bombastickými cut-scénami, budete pravděpodobně zklamáni, pokud ale fandíte pozvolnému skládání střípků příběhu dohromady, Thymesia by vám mohla sednout jako maska na obličej morového doktora. Oplývá totiž solidní atmosférou a atraktivním hororovým laděním, nemluvě o několika možných zakončeních, ke kterým se můžete dobrat.  

Na druhou stranu ale tvůrci při tvorbě scénáře nebyli příliš originální a poměrně nebezpečně balancují na hraně mezi inspirací a nepřiznaným kopírováním. Koneckonců například téma nemoci měnící lidi na divoké bestie už jsme mohli vidět lépe zpracované v konkurenčním Bloodborne od studia FromSoftware.

Kolikrát máchneš šavlí, tolikrát jsi Corvusem

Jestli už jste nějakou hru spadající do soulsborne žánru hráli, v mnoha ohledech se v Thymesii budete cítit jako doma, základní herní mechanismy jsou totiž velmi podobné. I zde je o něco výše položená laťka obtížnosti, po smrti přicházíte o nasbírané zkušenosti a musíte je znovu sebrat. Svoji postavu můžete levelovat na speciálních místech, zde zvaných „beacons“, které slouží zároveň jako checkpointy. 

Vývojáři z OverBorder Studio ale naštěstí osvědčený koncept obohatili o několik změn. Na rozdíl od jiných soulsborne her tak Thymesia úplně opouští systém staminy – běhat, bojovat a uskakovat tak můžete vcelku bez omezení. Dobrým nápadem je i upgradovatelná uzdravovací lahvička, jejíž účinky lze pěkně v duchu alchymistického tématu hry ovlivnit přidáním speciálních ingrediencí. Království Hermes navíc není vystavěno z mnoha navzájem propojených úrovní, kde se můžete volně pohybovat, ale spíše se jedná o sled několika hlavních a vedlejších misí, kterými se budete muset probojovat až na konec.  

Souboje jsou v Thymesii akční a zběsilé a tvoří podstatnou část hry. Zemřít zde můžete velmi rychle, při troše nepozornosti klidně i rukou zcela řadového nepřítele. Mnohem blíže než k Dark Souls má ale Thymesia k o něco rychlejšímu soubojovému systému Bloodborne a potažmo Sekira, ze kterého si půjčuje zaměření na jednu primární zbraň.  

V pravé ruce totiž držíte rychlou šavli jakožto hlavní udělovač poškození, zatímco v levé třímáte malou dýku určenou k odrážení útoků. Šavlí nepřátele zraňujete, jedná se ale pouze o povrchové šrámy a ty se po chvíli zahojí. Na permanentní poškození tak musíte vytáhnout svůj speciální pařát, který de facto zastává funkci těžkého útoku a nepřátele skutečně zabolí. Jakmile protivníkovi tímto způsobem seberete všechny hitpointy, můžete mu zasadit finální ránu a efektní animací ho poslat do věčných lovišť. 

Hra vás tak na jednu stranu neustále nutí k poměrně agresivnímu přístupu, na stranu druhou je v podstatě každý nepřítel ve hře schopný regenerace, a pokud pár vteřin zaváháte, můžete jen bezmocně sledovat, jak mu zdraví zase roste nahoru. U běžných nepřátel to až tak nevadí, ovšem u bossů, jejichž health bary zabírají celou obrazovku a často mají několik fází, už to místy hraničí s frustrací. Než totiž Corvus svůj pařát vůbec natáhne, můžete klidně dostat dva údery o síle rozjetého náklaďáku, a už koukáte na jasně červený nápis značící konec hry. 

I přesto jsou boss fighty jednoznačně nejlepší částí hry. Za originalitu sice příliš bodů nezískají a většina fanoušků žánru bude mít pocit, že už někdy něco podobného viděla, jsou ale dobře navržené a tak akorát obtížné, takže ten typicky „soulsovský“ pocit zadostiučinění po jejich poražení se nevyhnutelně dostaví. 

Co by si Thymesia počala bez Corvuse?

Corvus v boji spoléhá převážně na svoji šavli a dalších zbraní se evidentně štítí, takže po celou hru na jinou ani nesáhne. Což je v dobách morové nákazy pochopitelné, z hlediska hratelnosti ale poněkud jednotvárné. Nedostatek zbraní ve hře částečně nahrazují takzvané morové zbraně (plague weapons), které je možné pomocí pařátu buď jednorázově nasát z živých nepřátel, nebo je v podobě skill shardů sbírat z mrtvol a následně si je můžete nasadit v inventáři a upgradováním zvyšovat jejich účinnost.  

Morové zbraně ovšem fungují převážně na bázi cooldownu, jejich používání je tedy lehce omezené. A i když tento koncept zní na papíře zajímavě, ve finále se jedná jen o něco silnější doplněk primárního útoku, který mi k srdci úplně nepřirostl a moc často jsem ho nevyužíval. 

Vlastnosti samotného Corvuse lze upravovat levelováním tří základních atributů: síly, vitality a moru. S každým novým levelem se vám přičte jeden bodík, který pak můžete investovat do jednoho z mnoha talentů. Talenty v Thymesii slouží jako klasické skilly, jsou roztříděné do šesti kategorií a musím říci, že jsou povětšinou dosti užitečné. Navíc vám dávají spoustu příležitostí rozvíjet to, co opravdu používáte. 

Já osobně jsem se soustředil především na posílení základního útoku a pařátu pro co nejrychlejší damage, na efektivnější úskoky a další obecné vlastnosti, jako je například zpomalení uzdravování nepřátel. Jelikož jsem vcelku poleno na rytmus a načasování, přirozeně jsem ignoroval kategorii talentů zaměřených na odrážení nepřátelských úderů, vy si ale svého Corvuse můžete sestavit přesně podle vlastního herního stylu. 

Skilly jsou zde ale navrženy skutečně parádně. Jsou dobře promyšlené, efektivní a opravdu mají na hratelnost podstatný vliv. Investované bodíky navíc můžete téměř kdykoli resetovat a přerozdělit jinak, což mi pomohlo v nejednom boss fightu. Hráči tak mohou bez obav experimentovat a zkoušet nové postupy, což vždycky potěší.

Thymesia není rozmanitým krajem

Audiovizuální stránka Thymesie nijak neurazí, ale také ani nenadchne. Grafika samotná není špatná, doplácí ale na značně jednotvárné prostředí. Úrovně samozřejmě naplňují všechny náležitosti soulsborne her, takže jsou plné nepřátel, ale i zkratek, jejichž otevření vám usnadňuje další postup. Hra se ale odehrává jen v několika málo lokacích, jejichž design je složený z mnoha navzájem si podobných zákoutí, takže často bloudíte a na nějaké vizuálně zajímavé místo či orientační bod jen tak nenarazíte.

Trochu jsem doufal, že nějaká změna přijde alespoň v rámci vedlejších misí, ale bohužel. Opět se vracíme do těch samých prostor, přičemž pocit deja vu ještě umocňuje poměrně nízká variabilita nepřátel. Po království Hermes se sice potuluje všechna možná verbež od řadových rytířů po různá zmutovaná monstra, ve skutečnosti se ale jedná pouze o pár typů s občasnými silnějšími variacemi. V tomto ohledu by tedy Thymesii slušela větší rozmanitost.

Vyplatí se výlet do království Hermes?

Celkově vzato je ale Thymesia vcelku povedeným následovníkem Dark Souls formule. Kvalit svých duchovních předchůdců sice tak úplně nedosahuje, disponuje ale solidním soubojovým systémem, povedenými boss fighty a sem tam překvapí dobrým nápadem. Pokud tedy máte chuť na další „soulsovku“, navíc za příznivou cenu, dejte nejnovějšímu titulu OverBorder studia šanci. Žánrovou revoluci ale v tomto případě určitě nečekejte.

• Zdroje: Vlastní

Thymesia (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry. Klíč k recenzi poskytl vydavatel hry Team17.

Hodnocení7/10 DOBRÉ

Verdikt:

---

Další z řady Dark Souls klonů, který splňuje náležitosti tohoto specifického videoherního žánru, ale nijak neposouvá jeho mantinely. Thymesia je solidním akčním RPG s povedeným soubojovým systémem a slušně zpracovanými boss fighty, ale také nepříliš zajímavým level designem a malou variabilitou nepřátel.

Klady

• Zábavný soubojový systém
• Povedené boss fighty
• Spousta užitečných skillů
• Příznivá cena

Zápory

• Malá variabilita nepřátel
• Stereotypní design jednotlivých úrovní
• Nepříliš originální příběh

Štěpán Lenk

My name is Štěpán Lenk, and video games have been a part of my life ever since I can remember. I thought that I would grow up and would replace the fun with more mature activities, but luckily that didn't happen. My favourite genre is RPG, and I am more interested in gameplay than graphics processing.

HW nároky pro Thymesia PC

• Zdroj: Steam (17. 8. 2022)

S jakým herním PC na Thymesia?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače