Vampyr (RECENZE) – Akční RPG, kde krev teče proudem

Části článku:

Obsah recenze Vampyr?

1. Vampyr – interview s londýnským upírem
2. Ahoj, já jsem Jonathan a musím pít lidskou krev.
3. Jak ve Vampyr bojují bytosti temnoty?
4. Deštěm zalitý Londýn v dezolátním stavu
5. Jak se nám Vampyr nakonec líbil?
6. Recenze Vampyr: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Vampyr PC

Vampyr – interview s londýnským upírem

• Recenze: 5. 6. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

Stejně jako zbytek světa prochází Londýn na sklonku 1. světové války ničivou epidemií. Španělská chřipka zachvátila hlavní město Británie a nemocných denně přibývá po stovkách. Vojenský doktor Jonathan Reid se právě vrací z mise ve Francii, místo přátelského shledání s rodinou u čaje o páté se ovšem za neznámých okolností ocitá v masovém hrobě po kousnutí upírem. Měl by být mrtvý, ale není, zato ho sžírá přímo děsivá touha po lidské krvi. A když se mu pod tesáky nachomýtne první nevinná oběť, nedokáže se už své žízni ubránit. 

Sužován pocitem viny, rozhodne se jako lékař zůstat věrným Hippokratově přísaze a bojovat se smrtící epidemií, zatímco na vlastní pěst pátrá po tom, kdo z něj upíra udělal. Vši silou se snaží zachovat si zbytky lidskosti, co když ale démon uvnitř Jonathana nakonec získá kontrolu? Podaří se mu potlačit svou krvežíznivost? Osud doktora Reida, Vampyra, máte ve svých rukou...

Upřímně, v prvních minutách hry na mě Vampyr působil hrozně. Menu bylo zjevně vymýšleno s ohledem na PC hráče, na PS4 je ale v tomto případě navigace pomocí kurzoru značně trhavá a nepřesná. Intro se snaží navodit atmosféru evropské metropole zmítané těžkou epidemií španělské chřipky, díky přehnaně dramatickému voice overu ale vše vyznívá jako úvodní titulky brakového hororu z 80. let. I přes nemalé zklamání jsem se ale pořád ujišťoval, že až začnu hrát, vše se zlepší.

Jakmile jsem ovšem nad Vampyrem převzal kontrolu, byly mé dojmy snad ještě horší. Animace pohybů hlavního hrdiny jsou vážně nepovedené a jeho rádoby hluboké, rozervané vnitřní monology o ztrátě lidskosti působí spíš směšně. Jonathan Reid je toporný a každou větu pronáší monotónně bez náznaku nějaké silnější emoce, díky čemuž vás jinak slušný příběh kombinující historické události s prvky fikce (epidemie španělské chřipky opravdu proběhla v letech 1918–1920) nedokáže úplně pohltit. Mizerný první dojem ale naštěstí postupem času vyvážila samotná hratelnost. Jakmile se začnete pohybovat špinavými ulicemi Londýna a seznamovat se s jednotlivými čtvrtěmi a jejich obyvateli, začnete se docela slušně bavit.

Ahoj, já jsem Jonathan a musím pít lidskou krev.

Jak už jsem zmiňoval o pár řádků výše, Jonathan Reid je lékařem z povolání, jako novopečený upír ale musí neustále bojovat se svou touhou pít lidskou krev, jež ho dělá silnějším. Londýn se přímo hemží nemocnými, ti už ale pro doktora Reida nejsou jen pouhými pacienty, ale zároveň i potenciální potravou. Z toho pramení zcela zásadní morální dilema hry Vampyr: pít, či nepít? To je ta otázka. 

Obyvatelé Londýna ve Vampyr nejsou žádnou anonymní masou, kterým prostě prokousnete krk a pak je necháte ležet někde ve škarpě. Mají své osobnosti, svá tajemství a každého trápí něco jiného (únava, chřipka, zápal plic atd…). Rozhovory s nimi postupně odhalujete další indicie (takzvané hinty), jež vám napovídají, s jakým typem člověka máte co dočinění. Narazíte na vrahy, náboženské fanatiky, gangstery, ale i na slušné lidi, kteří se prostě snaží přežít těžké časy. A ať už budete všechny pouze léčit, nebo se rozhodnete jít krví zalitou cestou a nechávat za sebou rozkousané krky a přetrhané artérie, vaší prioritou stále bude udržovat populaci v co nejlepším zdravotním stavu.

Pitím krve jednotlivých občanů totiž získáváte cenné zkušenosti potřebné k levelování vaší postavy. Čím lépe ovšem budete dané osoby znát a čím lepší bude jejich zdravotní stav, tím větší zkušenostní obnos vám bude odměnou. Vy si tak ve finále můžete vybrat, jestli svůj charakter budete levelovat plněním úkolů, souboji s nepřáteli či uzdravováním obyvatel, nebo budete pít krev nebohých občanů o sto šest a budete mnohem silnější, a to mnohem rychleji. 

Zvolíte snad zlatou střední cestu a budete zabíjet jen ty, kteří si to podle vás zaslouží? Nebo vysajete do poslední kapky každého, koho potkáte? Volba je jen na vás, počítejte ale s tím, že se vaše akce znatelně odrazí na podobě čtvrti, kterou vaše oběti obývaly. Čím více mrtvých a nemocných ve čtvrti bude, tím větší chaos ulice zachvátí. Londýnské uličky se pak budou hemžit lovci upírů, samotnými vampýry a hlavně skaly – jakýmsi poddruhem upíra připomínajícím o rychlejší zombie.

Díky tomuto systému pak vaše volby mají opravdu váhu a přímo se podílíte na osudech občanů Londýna, potažmo celého města. Jedná se rozhodně o neojriginálnější prvek celé hry, ještě podpořený faktem, že ve Vampyr nejde nijak manuálně ukládat či načítat pozice, každé vaše rozhodnutí je tedy opravdu trvalé. A to je v dnešní době poměrně odvážný krok, který ve finále přímo vybízí k opětovnému zahrání.

Herní plocha je ve Vampyr rozdělena do čtyř čtvrtí, ve kterých se můžete pohybovat celkem volně a objevovat zapadlé uličky, zkratky, všemožné sběratelské předměty, sbírat materiály pro crafting, případně se oddávat nekonečným soubojům s nepřáteli. Stěžejní je pro vás objevování takzvaných hideoutů – skrýší sloužících jako útočiště, kde se můžete levelovat, vyrábět léky pro nemocné (různé typy vakcín na specifické nemoci), uzdravovací lektvary pro vlastní účely, případně upgradovat vlastní zbraně.

Zcela zásadně mi ve Vampyr ale chybí přítomnost fast travelu, jelikož táhnout se pěšky z jednoho konce města (třeba v rámci nějakého questu) na druhý není kdovíjaká zábava. Všechny uličky se totiž topí ve všudypřítomném dešti a mlze, na nějakou vizuálně unikátní lokaci narazíte výjimečně a bojovat se stále stejnými nepřáteli se velmi rychle omrzí. Proto bych uvítal mít možnost spíše nezáživné pochůzky městem přeskočit. Třeba metamorfóza do hejna netopýrů a následný odlet do kýžené čtvrti by do této hry padnul jako víko na rakev.

Jak ve Vampyr bojují bytosti temnoty?

A když už jsem v minulém odstavci nakousnul střetnutí s nepřáteli, pojďme se na zoubek podívat soubojovému systému. Pokud jste někdy hráli některý z dílů Dark Souls, určitě vám bude připadat povědomý. I zde hraje důležitou roli zamykání cílů, hlídání vlastní staminy a správné načasování úskoků. Všechny souboje jsou ale trochu na jedno brdo, typů nepřátel je poměrně málo, stejně tak je celkově i malý výběr zbraní čítající různé typy mačet, palic, tyčí, dubových kolíků, nožů a pár pistolí a brokovnic.

Většina chladných zbraní má navíc velmi podobné útoky a kromě různých hodnot poškození byste si mezi jednotlivými zbraněmi snad ani nevšimli rozdílu. Jako upír ale naštěstí disponujete i několika zajímavými schopnostmi, které soubojový systém značně osvěžují. Můžete se například uzdravovat, vrhat magické kopí, útočit na blízko ostrými drápy, nepřátele na několik vteřin znehybnit nebo přivést krev vašeho protivníka až do bodu varu a nechat ji explodovat. Dalších schopností je ale ve Vampyr celá řada, lze je upgradovat a jejich používání je zábavné.

Mírným zklamáním jsou pro mne ovšem boss fighty, na které čas od času ve Vampyr narazíte. Na první pohled jsou opět velmi podobné sérii Dark Souls (kterou zbožňuji), kvalitativně jsou ale o několik levelů níže. Jejich největší problém je, že působí poněkud repetitivně. Bossové dělají v zásadě stále to samé a k jejich poražení většinou není potřeba žádná speciální taktika, klidně si vystačíte s kombinací úskok – úder. Což je trochu škoda.

Deštěm zalitý Londýn v dezolátním stavu

Noc pomalu končí a za chvíli bude svítat, proto se ještě rychle podíváme na audiovizuální zpracování, než půjde Jonathan na kutě. Není vyloženě špatné, hranice lehkého nadprůměru ale nepřekračuje. Animace hlavního hrdiny jsou přinejmenším podivné, stejně tak namluvení některých postav působí odbytým dojmem. Hra má navíc viditelné problémy s optimalizací a často dochází k nepříjemným propadům ve snímkování. 

Nepotěší ani celkem dlouhá načítání a časté bugy. Nepřátelé (včetně bossů) měli při mém průchodu hrou tendence se zasekávat v prostoru, nepobrali ani příliš rozumu. Mnohokrát se mi stalo, že ačkoli jsem právě ostnatou tyčí masakroval lovce upírů, jeho kolega stojící 2 metry opodál krutému aktu jen apaticky přihlížel. 

I přes tyto nedostatky se ale Vampyr může chlubit povedenou atmosférou. Nemocí zdecimovaný Londýn utopený v neustálém dešti a mlze je vykreslen přesvědčivě a správně depresivně. A i když díky tomu všechny uličky vypadají tak trochu stejně, do britské metropole na začátku 20. století se ve hrách podíváme málokdy, takže jsem toto poměrně neokoukané prostředí uvítal.

Slušnou atmosféru ale trošičku kazí fakt, že nikomu nepřijdou divné Jonathanovy upírské krvavě rudé oči a bílé čočky, nemluvě o nezhojených ranách na obličeji. U obyčejných lidí bych to ještě pochopil (s přivřením svých normálních lidských očí), u personálu nemocnice, ve které hlavní hrdina pracuje, mi to už přijde divné, když ale nic nepozná ani LOVEC UPÍRŮ, se kterým Jonathan přátelsky konverzuje na ulici nočního Londýna, zavání to nedomyšleností.

Jak se nám Vampyr nakonec líbil?

Celkově vzato, Vampyr není vyloženě nepovedený titul, nevyužitý potenciál ale z tého hry prýští jako kapky krve z čerstvě otevřené tepny. Rozhodovat o osudech jednotlivých lidí, potažmo celých čtvrtí, je zábavné, upírské téma je navíc ve videohrách poměrně vzácné. Povedenou hratelnost ovšem sráží na kolena průměrná audiovizuální stránka hry, dosti stereotypní souboje a některé technické problémy. I přes tyto nedostatky bych si přál, aby si Vampyr v prodejích vedl dobře a studio Dontnod nám tak za několik let mohlo naservírovat druhý díl, kde vlastní slibný koncept dotáhnou k dokonalosti. Tato recenze byla napsána pro PS4 verzi.

Recenze Vampyr: závěrečné hodnocení

---

Starší aktualizace – Vampyr

1. (20. 5. 2018) Vampyr míří do lisoven a nabídne pouze jednu save pozic
2. (12. 5. 2018) Trailer s českými titulky ukazuje nové záběry z hraní
3. (10. 4. 2018) Vampyr se připomíná novým příběhovým trailerem
4. (8. 2. 2018) Datum vydání Vampyr stanoveno na 5. června
5. (2. 2. 2018) O tvorbě realistických postav a RPG principech
6. (30. 1. 2018) Vampyr představuje Londýn a jeho rozličné čtvrti
7. (22. 1. 2018) O hlavní postavě hry Vampyr a jejích nepřátelích
8. HW nároky pro Vampyr PC

Vampyr míří do lisoven a nabídne pouze jednu save pozic

• update: 20. 5. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

S blížícím se datem vydání, jež je stanoveno na 5. června, autoři pravidelně dávkují nové informace. Na první pohled méně významné oznámení týkající se ukládání hry však vzbudilo nečekaně silnou míru nevole. Vývojáři ze studia Dontnod Games totiž přišli s informací, podle které bude Vampyr obsahovat pouze jeden slot pro uložení pozice. Po celou dobu hraní bude mít hráč k dispozici pouze jeden jediný slot, což v praxi znamená, že s každým uložením se nejenom přepíše předchozí save, ale především nebude možné nahrát dříve uloženou pozici v případě, že byste se chtěli z jakéhokoli důvodu vrátit zpět.

Právě tato významná restrikce vyvolala ne zrovna pozitivní ohlasy hráčů i herních médií. Autoři naštěstí neotáleli s vysvětlením a dalšími podrobnostmi. Zajímavostí je, že samotný proces ukládání nebude mít pod kontrolou přímo hráč. O vše se postará hra. „Všechna rozhodnutí jsou trvalá – hráči budou muset rozmýšlet každý krok velmi opatrně, protože nebude cesty zpět,“ prohlásil tiskový mluvčí studia. Autoři tento tah vysvětlují důležitostí příběhových voleb, jež budou hrát očividně významnou roli jak v rámci hratelnosti, tak i příběhu.

Naopak oceňuji, že vývojáři vše promysleli do detailu. Nelineární hry se striktním ukládáním pozic samozřejmě vybízí k alternativním příběhovým cestám, z toho důvodu bude možné rozehrát kampaň hned třikrát, díky čemuž bude mít hráč tři na sobě nezávislé save pozice. Můžete tak prozkoumat příběh různými způsoby, v rámci každé kampaně však autoři nepřipouští žádné kroky zpět a podobné experimentování, pro které se vžil výraz save scumming. Podobně přistoupila k ukládání pozic tahová akce XCOM 2, ta však restrikce nabídla pouze v rámci nejvyšší obtížnost „Ironman mode“.

Vampyr dostal status Gold a míří do lisoven

Celkovou funkčnost tohoto kroku autoři dokazují také tím, že jednotlivé save pozice budou zálohovány, takže v případě jejich porušení nepřijdou hráči o svůj postup ve hře. I na toto téma totiž došlo v zahraničních médiích, která při této příležitosti nelichotivě zavzpomínala na Kingdom Come: Deliverance. Naši novinku však zakončíme pozitivně. Na svém Twitteru se vývojáři pochlubili, že Vampyr dospěl do stádia Gold, takže žádné další odložení už se nekoná. Vampyr tedy opravdu vyjde 5. června na PC, PlayStation 4 a Xbox One.

---

---

Trailer s českými titulky ukazuje nové záběry z hraní

• Novinka: 12. 5. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

Přestože akční RPG Vampyr nepatří mezí ty největší tituly, v poslední době je hodně vidět. Aby také ne, když hra vychází už 5. června. Do marketingové mašinérie se zapojil i český distributor Comgad, který otitulkoval přes dvě minuty dlouhý trailer.Ten obsahuje jak nové záběry z hraní, tak i další střípky z příběhu, a zejména pak velmi zajímavě vyhlížející duality rozhodování. Zabíjet jen pro utišení hladu? Nebo se nechat naplno pohltit upírskou touhou po krvi a tím ze sebe udělat nočního lovce, kterého se zaleknou i ostatní upíři?

Aktuální trailer se nese na psychologické notě, přičemž dirigentskou hůlku drží tajemný hlas, který pravděpodobně patří bohu se jménem Abyss. Takové jméno je opravdu příznačné, protože hlavní postava hry Vampyr vlastně po celou dobu hledí do pomyslné propasti a ať udělá cokoli, dobře z toho pravděpodobně nevyjde. Trailer se snaží ukázat, že ať budou vaše rozhodnutí jakákoli, rozhostí se kolem vás spoušť a krveprolití, a to i přesto, že vaší hlavní misí nebude nic menšího než zachránit svou oblíbenou čtvrť a její obyvatele.

Minimálně z traileru vypadají upírské schopnosti skvěle, a pokud bude soubojový systém dobře nastaven, mohl by Vampyr překvapit jak příběhem a morálním volbami, tak i samotnou hratelností. Nenechte se však zmást přítomností českých titulků v traileru. Vampyr se české lokalizace nedočká. Jak toto upírské dobrodružství dopadne, se dozvíme už 5. června, kdy hra vychází na PC, PlayStation 4 a Xbox One.

---

---

Vampyr se připomíná novým příběhovým trailerem

• Novinka: 10. 4. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

Do vydání nadšeně (i s obavami) vyhlíženého akčního RPG Vampyr už zbývají pouhé dva měsíce. Pokud nedojde k dalšímu odkladu, měli bychom se do studené kůže doktora-upíra Jonathana Reida vžít 5. června, tedy jen pár dní před tradičně největší herní akcí roku, veletrhem E3. Autoři z populárního studia Dontnod svědomitě budují hype, nyní pod kotel očekávání přiložili další polínko: nový příběhový trailer.

Sami posuďte, jak se jim povedl. Osobně se mi zamlouvá použití písně Don't Fear the Reaper, třebaže nejsem úplně fanouškem této konkrétní verze. Nicméně, obyvatelům Londýna bych doporučil, aby se tohoto Smrťáka obávali, předpokládám totiž, že většina hráčů podlehne touze po krvi a lidem rozhodně sloužit nebude.

Anebo když Reidovi bez obalu jedna postava v prostřední části videa řekne, že „tou nemocí, se kterou si myslíte, že bojujete, jste ve skutečnosti vy," tak mám za to, že toho tvrzení bude sedět na větší procento hráčů, než se tvůrci možná domnívají. Co vám totiž na srdci leží více: riziko, že zabitím nevinného přitížíte svému svědomí a potenciálně zhoršíte sociální podmínky obyvatel Londýna, anebo možnost získání nových cool schopností? Nějak si nedokážu představit, že by hráčský tábor odpovídající za a) přesáhl „větší než malé“ množství. Uvidíme.

---

---

Datum vydání Vampyr stanoveno na 5. června

• Novinka: 8. 2. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

Ve čtvrtém a zároveň posledním díle s názvem Stories from the Dark se autoři rozpovídali o práci s příběhem. Hlava studia Philippe Moreau v závěrečném vývojářském deníčků odhaluje, co ho na hrách nejvíce zajímá. Do výsledného produktu studia se tak jasně otiskla jeho obliba nejen v silně atmosférických hrách, ale také v titulech, které vás dokáží vtáhnout do děje. S tím souvisí i snaha co nejvíce propojit hráče s hlavní postavou. Nejde však o mlácení prázdné slámy, Vampyr má hned několik herních mechanik, v čele s nutností poznávat obyvatele Londýna, jež později možná zabijete, které mají přesně toto za cíl.

Ještě zajímavější je pak povídání autora příběhu Stephana Beauvergera o ovládání, respektive o samotném herním ovladači. „Co dělá hry odlišnými, je to, že divák drží v ruce ovladač aktivně a zúčastněně.“ říká v posledním videu a dodává, že je to především hratelnost, jež zaměstnává hráčův mozek a smysly, takže má jakožto tvůrce příběhu jen omezený prostor pro jeho vyprávění. Sám tak hry přirovnává spíše k divadlu, kdy je divák přímo mezi herci. Může sledovat jejich bezprostřední reakce a je v centru dění, což je něco, co se pokouší přenést přímo do hry.

Povídání autorů je jako vždy doplněno o nové gameplay záběry a pokud budeme číst tak říkajíc mezi řádky, opět můžeme odhalit několik novinek. Již dříve jsme vás seznámili s tím, že autoři rádi sáhnou po nejrůznějších artefaktech upírské mytologie, jako je nemožnost vstoupit do cizího obydlí bez svolení majitele. Čtvrtý vývojářský deníček ukazuje také to, že stejnou úlohu sehraje ve hře Vampyr i denní světlo, které bude minimálně hlavní postavě, jíž je lékař Jonathan Reid, působit nesnesitelnou bolest a nejinak tomu bude i s tradičním krucifixem. Naše otázka ohledně česneku či dřevěných kůlů však zůstává stále nezodpovězena.

Alespoň už ale víme, kdy budeme moci sami získat na tuto otázku odpověď. Samotný závěr videa totiž odhaluje datum vydání, jež bylo stanoveno na 5. července. Autoři tak nepřímo přiznávají další odklad, protože původně slibované jaro letošního roku jim uniklo jen o pár dní.

---

---

O tvorbě realistických postav a RPG principech

• Novinka: 2. 2. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

Vývojáři očekávané akce Vampyr se znovu připomínají v pořadí třetím vývojářským deníčkem, tentokrát s názvem Human After All, jež přibližuje jejich filosofii tvorby jednotlivých charakterů. „Nechtěli jsme žádné generické NPC postavy, jejichž úloha ve hře spočívá pouze v tom, že vám rozdávají úkoly a prohodí pár slov.“ říká vedoucí projektu Philippe Moreau. Jsou si prý vědomi toho, že každá postava, každý občan Londýna potřebuje svou vlastní identitu. Díky tomu v momentě, kdy se rozhodnete někoho obětovat, bude mít takový čin reálné dopady. Kromě těch faktických, o nichž jsme psali dříve, i psychologické, protože jste obětovali skutečnou žijící bytost.

Nejdůležitějším prvkem je pro vývojáře navodit u hráče pocit, že konfrontují skutečného člověka. Vampyr se totiž odehrává pouze v noci, a tak musejí mít postavy hodně dobrý důvod, proč jsou v noci vzhůru nebo se dokonce potulují městem. Každá z postav má tak své vlastní potřeby a problémy, jež musí řešit. Většinou je tak zastihneme při nějaké činnosti, a ne při klasickém postávání na rohu ulice s vykřičníkem nad hlavou.

Jaké to je být v poválečném Londýně zmítaném epidemií španělské chřipky sirotkem nebo nezaměstnaným? A jaké to je naopak být velmi bohatý? To jsou otázky, jež si autoři kladli při vytváření jednotlivých postav, které ve hře budeme potkávat. Postavy by tak měly vedle realistických potřeb také svými charakterovými rysy odpovídat obyvatelům Lodýna v roce 1918.

Vampyr není o klasickém zabíjení postav pro zisk zkušeností

Vývojáři z DONTNOD Games přemýšlí u vytváření obyvatel města trošku jiným způsobem, zatím však nemůžeme posoudit, jestli jde spíše o marketingovou vějičku, anebo se opravdu autorům daří vymanit ze zajetých kolejí. Narušit zaběhlé pořádky se jim však zcela evidentně daří v klasickém modelu získávání zkušeností. Ve většině dnešních RPG her totiž slouží eliminace nepřátel a plnění misí zejména k zisku zkušenostních bodů.

Vampyr jde však na celý systém tak říkajíc od lesa. Jak už jsme popisovali detailněji v původním článku níže, zkušenosti získává Jonathan Reid zabitím, respektive obětováním někoho z občanů. Díky tomu výrazně vzrostou schopnosti hlavní postavy, zároveň však bude takový čin vykoupen zhoršením nejen sociálních podmínek Londýna, ale také psychologickým dopadem na hráče samotného. Přímo v momentě zabití postavy se například oběť podělí o své poslední myšlenky, hráč tak může velmi rychle nabýt špatného svědomí, protože zabitá postava za sebou nechává dva sirotky nebo zkrátka jen kvůli tomu, že jste právě zabili hodného člověka.

Autoři v závěru videa zmiňují, že se jim fungování tohoto modelu již mnohokrát osvědčilo v praxi. Hráči, kteří již měli tu možnost akční RPG Vampyr vyzkoušet byli vždy údajně nadšeni, a především zasaženi psychologickým rozpolcením. To je pro nás dobrým příslibem i z toho důvodu, že pokud už vývojáři provádějí testování s hráči, vypadá jaro letošního roku coby datum vydání realisticky.

---

---

Vampyr představuje Londýn a jeho rozličné čtvrti

• Novinka: 30. 1. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

V pořadí druhý vývojářský deníček s názvem Architects of the obscure představuje Londýn a jeho jednotlivé části. Přestože autoři z francouzského studia DONTNOD nevysvětlují, proč si pro svou nejnovější hru nevybrali jejich rovněž ikonickou Paříž a místo toho sáhli po hlavním městě Velké Británie, dozvídáme se, kolik se toho z reálného Londýna do Vampýra nakonec dostane. „Londýn je obrovský, takže jsme jednoduše nemohli vymodelovat celé město. Rozhodli jsme se tak využít čtveřici čtvrtí, z nichž každá působí velmi ikonicky,“ vysvětluje výběr studia hlavní autor příběhu Stephane Beauverger.

Ve Whitechapelu najdete především nejrůznější přistěhovalce, naopak ve čtvrti East End Docks si budete téměř jisti, že zde zemřete rukou brutálního kriminálníka či na otravu. Hemžit se to tu bude především nejrůznějšími gangy a podle všeho by mělo jít o pěkně zatuchlé a špinavé místo. Naproti tomu West End je sídlem londýnské smetánky. Španělská chřipka sem téměř nepronikla a budete se tak moci setkat s kontrastem velké chudoby a nezměrného bohatství.

Samostatnou čtvrtí bude Pembroke Hospital, kde Jonathan Reid provádí svou lékařskou praxi, a pravděpodobně půjde o jakési útočiště. Díky své povaze bude nemocnice Jonathanovi poskytovat neutrální půdu, kde se ho kupříkladu protiupírská jednotka nepokusí konfrontovat. Podle slov autorů však půjde o místo, kde bude hlavní protagonista příběhu pracovat, takže si popovídáte se sestřičkami, svým nadřízeným a samozřejmě i s pacienty. Těm budete moci díky svému povolání pomáhat, ale vývojáři jedním dechem dodávají, že bude možné také všechny pacienty klidně pozabíjet.

Rozhodně doporučujeme pustit si samotné video, protože na rozdíl od prvního dílu obsahuje podstatně více záběrů přímo ze hry, díky kterým rychle nasajete dobovou atmosféru. Autoři rovněž hovoří o práci s některými prvky, jež budou s hráčem komunikovat. Hodně informací chtějí předávat pomocí vizuálu, takže například z obrysu postavy na konci uličky byste měli poznat, jestli jde o nepřítele, či nikoli.

Doposud nečekaný důraz bude také kladen na hudební složku hry Vampyr, jež má dotvářet atmosféru města a aktuální dění na obrazovce. Ukázka ve videu vás pravděpodobně navnadí stejně jako nás, můžeme tedy společně vyhlížet datum vydání, jež je stále neurčitě stanoveno na jaro roku 2018.

---

---

O hlavní postavě hry Vampyr a jejích nepřátelích

• Novinka: 22. 1. 2018 • Autor: Štěpán Lenk

Příchod upírské adventury s RPG prvky Vampyr už byl na spadnutí, přišlo však odložení data vydání, o kterém jsme vás informovali už v původním článku. Autoři tak zvolili oblíbenou formu vývojářských deníčků, aby nám hráčům ukrátili čekání a zároveň prozradili něco nového o hře. První video s názvem Making Monsters je, jak už název napovídá, zejména o upírech. Především pak o tom hlavním, Jonathanu Reidovi, do jehož role se ve hře vžijete.

Autoři mimo jiné vysvětlují, proč jsou to právě upíři, koho si vybrali jako hlavní téma své další hry (vzpomeňme na to, že jejich předchozí titul je epizodická adventura Life is Strange, která je značně odlišného ražení). Hlavní muž studia Philippe Moreau to připisuje zejména jejich obdivuhodné inteligenci snoubící se s instinkty predátora. Díky tomu mohou dobře pracovat s nejrůznějšími morálními dilematy, které si jakožto hlavní postava budete neustále uvědomovat.

Jonathan Reid však není jen upírem, ale také vynikajícím doktorem zběhlým především v transfúzi krve. Po návratu z války je však neznámým útočníkem přeměněn v upíra a začíná tak v něm boj dvou odlišných přístupů. „Jakožto doktor věří v to, že vše jde vysvětlit pomocí fyzikálních zákonů, zatímco jako upír se stává něčím racionálně nevysvětlitelným a nadpřirozeným,“ říká Stephane Beauberger, hlavní autor příběhu.

Vampyr představuje upírské nepřátele

Kromě všudypřítomné duality rozhodování, jíž jsme se věnovali dostatečně v původním článku, vývojáři ve videu popisují také nepřátele. O těch se zatím mnoho nevědělo, zajímavou informací je tak zjištění, že ve hře najdete hned několik typů upírů. Sám Jonathan patří mezi tzv. ekony, jež jsou ze všech přítomných druhů nejblíže tradičnímu pojetí upírů, tj. v zásadě obyčejní lidé, kteří se však v určitých momentech mění v krvelačné bestie.

Pak jsou tu vulkodové, podstatně primitivnější verze upírů s větší dávkou zvířecích instinktů, mezi něž mimo jiné patří i určitá teritorialita. Z těch několika málo záběrů se zdají být výrazně silnějšími protivníky. Poslední představenou rasou jsou skalové, nižší vývojové formy upírů, kteří sice nejsou tak silní, zato jich je hodně. Souvisí snad jejich výskyt s probíhající chřipkovou epidemií? Jsou jejími důsledky nebo naopak příčinou, proč samotná epidemie vznikla?

V závěru videa došlo také na rychlé zaškatulkování projektu. Dle slov tvůrců je Vampyr AA titul s průměrně velkým rozpočtem. Hlavní výhodou studia je však to, že oproti tzv. AAA hrám mají podstatně větší volnost v tvorbě a v mnoha ohledech mohou více riskovat.

HW nároky pro Vampyr PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 7 64-bit	Windows 10 64-bit
Procesor	Intel Core i3-2130 nebo AMD FX-4100	Intel Core i7-3930K nebo AMD Ryzen R5 1600
Grafická karta	NVIDIA GeForce GTX 660 nebo Radeon R7 370	NVIDIA GeForce GTX 970 nebo Radeon R9 390
DirectX	DirectX 11.0	DirectX 11.0
Operační paměť	8 GB	16 GB
Pevný disk	20 GB	20 GB

Vampyr vychází 5. června 2018 na PC, Xbox One a PS4.