• Autor: Jiřina Formánková
Asi málokoho by při zběžném pohledu na panáčky jako z vystřihovánek pro děti a kostičkovou mapku Wildermyth napadlo, že se jedná o mnohem víc než jen zajímavě vypadající indie RPG průměrné kvality. To, čeho se ve hře dočká, totiž není průměr v žádném slova smyslu. Procedurálně generovaný svět se spoustou magických zákoutí a nečekaných zvratů totiž nabízí něco, co vám většina her nabídnout nedokáže (tedy alespoň ne v takové míře). Čím přesně Wildermyth vyniká a co by mohlo být přeci jen lepší, si přečtěte v této recenzi.
zdroj: Worldwalker Games
Jedna malá a naprosto bezvýznamná vesnice čelí nájezdu příšer, které musí zastavit stejně bezvýznamní a v boji nezkušení vesničané. S pomocí vidlí a klacků problém nejen vyřeší, ale rozhodnou se vydat na dobrodružnou výpravu sahající daleko za známá humna. Vaši rekové (pardon... vesničané) se tak pustí do nelehkého boje nejen s nájezdy nadpozemských potvor, fyzickou prací při prosekávání skal a vytváření nových průchodů, ale i s vlastními emocemi a jedinečnými vlohami (ne vždy pozitivními), které každý z nich má.
zdroj: vlastní
To, že někomu dopřejete protějšek, vás může nejen hřát u srdce, ale taky poskytne dvojici bonus v boji.
Jednou ze specialit hry je přístup k jednotlivým postavám v družině. Každý je jedinečný, doslova. Poznáte to na vlastní kůži. Postavy nejen stárnou a umírají, ale lomcují s nimi i nejrůznější vzájemné city, ať už rivalita a neustálé popichování, nebo romantické vztahy. Co na tom, když se postarší svobodná matka – čarodějka zamiluje do okřídleného jednookého bojovníka, který by mohl být jejím synem? Fantazii se tu opravdu meze nekladou. Postavy mohou mít vlastní děti (postíhají to v řídkých dobách klidu), které je jednoho dne nahradí, nebo prostě doplní počet členů družiny.
Parádní je taky možnost (v případě, že se v boji zrovna moc nedaří), nenechat oblíbence jen tak zemřít, ale zachránit ho za cenu drobného (nebo většího) trvalého postižení. Noha sem, oko tam a tak dále. No pravda, občas se i tady dá trochu přestřelit. Své o tom ví můj starý lučištník, kterého jsem se snažila křísit tak dlouho, až byl chudák odeslán na trvalý odpočinek, jelikož potřebuje už i krmit. Vtip je v tom, že kde něco chybí, tam častokrát i něco jiného nadbývá. Křídla, krysí ocasy a další podivnosti získají postavy díky nejrůznějším (těžko zapomenutelným) setkáním s mystickými postavami zdejšího světa.
zdroj: vlastní
Málokterá hra nabídne tak pestré mutace jako právě Wildermyth.
Přestože z klasických základních povolání tu jsou jen tři, kouzelnice, lučištník a bojovník, existuje dostatek možností, jak je formovat různými způsoby. Nestává se tak, že dvě postavy téhož povolání musejí nutně používat stejnou taktiku a schopnosti. Stejně jako sílí vaši dobrodruzi z vidlákova, ovšem narůstá i síla nepřátel. Chvilkový pocit nepřemožitelnosti (tudíž nižší obtížnosti), který jsem měla během konce první třetiny hry, se rozplynul hned vzápětí a mí rekové dostali řádně na budku.
Specialitou Wildermyth je i fakt, že ponouká hráče pouštět se při rozhodování o příštích krocích na hodně tenký led. Jasně víte, že „tahle“ varianta řešení problému asi nebude ta nejbezpečnější, ale nutkání zkusit, „co se stane“ a jak se věc vyvrbí, je častokrát silnější. I toho nejobezřetnějšího stratéga tak dokáže vytáhnout z jeho ulity a nenápadně ho přinutit experimentovat. To je podle mého jedno z největších plusů hry.
Souboje probíhají v klasickém tahovém režimu s určitým počtem akčních bodů každé postavy na pohyb, útoky a další akce. Postupem hry s tím, jak nepřátelé nabývají na síle, budete muset začít i trochu taktizovat a přeskupovat jednotlivé postavy. Doby, kdy stačilo na jednotlivé potvory (nebo skupinky) přímočaře naběhnout, totiž skončily. Před zásadními střetnutími je i dobré zamyslet se nad výstrojí party a vyrobit nejlepší zbraně a zbroje, které můžete. Často budou znamenat rozdíl mezi životem a smrtí jednotlivých hrdinů.
zdroj: vlastní
Co který protivník napříště předvede, se dozvíte díky kartičkám, které popisují jejich posílení.
Za slabší články hry bych označila multiplayer, kde kooperaci nebyla podle mého věnována dostatečná péče a v soubojích může „rozdělování“ postav mezi jednotlivé hráče působit dost matoucím a chaotickým dojmem (zvláště pokud má váš spoluhráč jiné tempo). Druhým zádrhelem je ovládání kamery, která jde natočit jen částečně a při zadávání akcí (např. kouzelnici, která interaguje s okolním prostředím) může znamenat zoufalé natáčení sem a tam ve snaze trefit jeden konkrétní čtverec přesně.
Přestože souboje hrají důležitou úlohu a zaberou značnou část herní doby, největší předností Wildermyth je podle mého právě zpracování příběhů a vztahů jednotlivých postav, které hra svým povedeným komiksovým stylem odvypráví a jež stojí za to si vychutnat.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
RPG Wildermyth vyvíjí studio Worldwalker Games, které ho zároveň vydává se společností WhisperGames. Titul vychází 15. června 2021 na PC.
Tato mini recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Kopii pro recenzi poskytla společnost Worldwalker Games.
Wildermyth je perla nejen mezi indie RPG. Užijete si tu mechaniky, které byste v podobných hrách hledali jen těžko, a to vše v zábavném balení, které se jen tak neomrzí.
Klady
Zápory

Videohry patří mezi mé velké koníčky přibližně posledních 15 let. V redakci GEMu/Alza Magazínu jsem od roku 2017 a mezi mé oblíbené žánry patří především survivaly, RPG a adventury, ale rozhodně nepohrdnu ani zajímavými indie projekty. Z platforem dávám jednoznačně přednost PC před všemi ostatními.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 7 64-bit | – |
| Procesor | i3 | – |
| Grafická karta | Open GL 3.2 | – |
| Operační paměť | 3 GB | – |
| Pevný disk | 2 GB | – |
• Zdroj: Steam (12. 8. 2021)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |