XCOM 2: War of the Chosen (RECENZE) – datadisk jako za starých časů

Obsah recenze XCOM 2: War of the Chosen

1. Příběh XCOM 2: War of the Chosen rozšiřuje původn XCOM 2
2. Novinkami v hratelnosti je XCOM 2: War of the Chosen přímo nacpaná!
3. Covert operace, nové mapy, noví nepřátelé hlavně Chosen protivníci
4. XCOM 2: War of the Chosen je výjimečný datadisk a nutnost pro všechny fandy
5. HW nároky pro XCOM2: War of the Chosen PC
6. Recenze XCOM 2: War of the Chosen závěrečné hodnocení

Příběh XCOM 2: War of the Chosen rozšiřuje původní XCOM 2

Považuji se za zkušeného stratéga a znalce série XCOM (mám na mysli také již legendární strategie z 90. let). Základní hra patří mezi mé oblíbené a několikrát jsem ji úspěšně pokořil. Takže jsem si, samozřejmě, vybral nejtěžší obtížnost a povolil možnost Ironman (máte k dispozici pouze jednu pozici k uložení hry, která se neustále přepisuje) a vydal se znovu vyčistit planetu Zemi od neřádu z vesmíru. Nutno podotknout, že War of the Chosen se mnou třikrát vytřel podlahu a já musel se stáhnutým ocasem začít znovu a tentokrát už i s možností ukládat a načítat pozice dle libosti.

Ale k příběhu. Hráči původní děj už jistě dobře znají, ale pro nováčky si to shrňme. V XCOM 2 lidstvo boj s mimozemšťany prohrálo. Národy přešly pod vládu emzáků a vytvořily organizaci zvanou ADVENT, která fungovala jako prostředník mezi vetřelci a podrobeným lidstvem. Taková mimozemská policie, chcete-li. Skupina Xcom ještě před tím vším představovala nárazník mezi mimozemšťany a obyvateli Země. Teď je však postavena mimo zákon a označena za teroristickou. A zde se ujímáte velení vy.

Tohle všechno zůstává při starém. XCOM 2: War of the Chosen přináší do příběhu tři nové frakce, které se budou zásadně podílet na průběhu hry. Jmenovitě to jsou Reapers, Skirmishers a Templars. První dvě zmíněné skupiny se nemají zrovna v lásce a při každé příležitosti si navzájem škodí. Není se ani moc čemu divit. Reapeři se rekrutují z lidí, kteří nemají na práci nic lepšího než mordovat ufouny. Operují ve stínech a z nich také útočí. Jakmile kořist uloví, napíchnou si ji na klacek, upečou nad ohněm nebo podusí a s chutí spořádají. Což se moc nezamlouvá Skirmisherům, jelikož jejich řady jsou složeny ze „svobodných ADVENTů“, kteří původně sloužili Elderům (rasa mimozemšťanů, jež za celou tou polízanici stojí).

Vaším úkolem bude tyto dvě veselé bandy dát v XCOM 2: War of the Chosen nějak dohromady a pustit se za společným nepřítelem. Templáři zůstanou nějakou dobu v pozadí a dají o sobě vědět později, jakmile se jim to bude zdát vhodné. Kromě toho, že prahnou po psionické moci, je potyčky mezi ostatními frakcemi moc nezajímají. Z celé té sebranky vám mohou přijít jako nejméně důvěryhodní. Reapeři a Skirmisheři se navzájem doslova požírají, ale mají stejný cíl. Templáři chtějí mentální (psionickou) moc Elderů, ale co potom? Z něčeho na nich mi občas vstávaly chloupky na krku.

No, a aby to snad hráč neměl příliš jednoduché, pouštějí se do souboje i tzv. Chosens. Můžete je vnímat jako hlavní tři bosse hry. Jsou to jacísi vybraní a vyvolení Elderů, hlavní nakládači a profesionální bijci – nejsilnější mezi emzáky. A taky zákeřní a hašteřiví až běda. Nic by je nepotěšilo více než zbavit se dvou ostatních a prohlásit se za toho jediného Chosena. Ovšem ještě větší zálusk budou mít na vás a vedle jejich konstantních namistrovaných průpovídek si jejich přítomnost „užijete“ také na bojišti. A jakmile tahle situace nastane, pak si utáhněte opasky a držte si kšandy, protože to bude jízda.

Novinkami v hratelnosti je XCOM 2: War of the Chosen přímo nacpaná!

Od všech tří spojeneckých frakcí dostanete k dispozici také jednoho jejich člena. Takže kromě pěti již existujících vojenských tříd (Ranger, Sharpshooter, Specialist, Grenadier a Psi Operative) zde přibyly tři nové. Síla Reaperů tkví hlavně v jejich schopnosti pohybovat se ve stínech téměř na očích nepřátel. Připadal jsem si občas skoro neviditelný a několikrát jsem se dostal do situací, kdy bylo možné nic netušícího mutona poplácat po rameni a pak v klídku odběhnout pryč.

Když později přišla mise, kdy jsem měl příslušníka Reaperů připojeného na kapačkách a musel jsem se obejít bez něj, bál jsem se ze začátku byť jen pohnout z místa. Používají útočné pušky připomínající ty od vašich ostrostřelců. Jen nejsou tak omezováni nutností zůstat na místě, pokud chtějí vystřelit z hlavní zbraně.

Skirmisheři jsou na druhou stranu přímočařejší. Mohou dvakrát vystřelit, pokud jste s nimi ještě neučinili žádnou větší akci, nebo vystřelit a pohnout se. Ve svém repertoáru mají spoustu užitečných pomůcek, jež vám dodají jisté výhody. Vystřelovací hák pro rychlý přesun na vyvýšené pozice nebo schopnost si „přitáhnout“ za pomocí lana nějakého nešťastníka na dosah ruky a pak jej rychle kuchnout.

Mým osobním favoritem byl ve War of the Chosen ovšem templář (tedy v mém případě templářka) a jeho schopnost působit na bojišti doslova psionický chaos. Jejich frakce mi sice nepřišla nejsympatičtější, ovšem bojovníky mají prvotřídní. Zaměřují se hlavně na boj zblízka, kdy mimozemšťany mordují pomocí svých energetických rukavic. Po každém takovém útoku dostanou takzvané „momentum“ umožňující buď stáhnout se na jiné místo, nebo aktivovat schopnost Parry (kryt). Další útok proti vám pak bude kompletně anulován.

Pak mohou nastat situace, kdy váš templář osamocen pobíhá po mapě a pod jeho energosekáčky padá jeden šedivák za druhým. Jenže tohle je XCOM 2 a spíš si budete rvát vlasy při dalším výstřelu s 96% šancí trefit se, který však váš vypiplaný voják láskyplně pojmenovaný podle rodinného příslušníka samozřejmě pohnojí, což ho bude stát život.

Covert operace, nové mapy, noví nepřátelé hlavně Chosen protivníci

Co se týče chvilek „oddechu“, kdy budete se svou pohyblivou základnou poletovat po strategické mapě a čekat na další příležitosti, tak i zde nastaly změny. V jednu chvíli si budete možná připadat zavalení těmi možnosti, které na vás ve XCOM 2: War of the Chosen vybafnou. Na strategické mapě na vás budou občas blikat a dožadovat se vaší pozornosti doslova desítky věcí najednou.

Na začátku každého měsíce budete moci zadávat rozkazy třem zmíněným spojeneckým frakcím, přičemž každý takový rozkaz vám poskytne jinou výhodu. Skirmisheři například mohou na konci každého měsíce provést sabotáž nepřátelské základny a oddálit tak vaši porážku. Reapeři pro vás třeba budou mít těžkou techniku, jež sníží čas potřebný k postavení další místnosti ve vaší základně. Možností je opravdu mnoho a mohl jsem si na vlastní kůži ověřit, že rozkazy jsou každou hru náhodně generované.

Anebo Covert Ops (Tajné operace). Zaberou od 9 do 16 dnů (v závislosti na obtížnosti a postavených místnostech) a probíhají do určité chvíle v pozadí. Vyberete na ně vždy několik svých vojáků, přihodíte třeba jednoho vědce (pokud to hra nabídne), jehož přítomnost sníží šanci na zranění někoho z týmu, a pošlete je do akce. Po nějaké době dostanete krátký brífink. Buď vše proběhlo hladce a vy tak máte bojovníky s nově nabytými zkušenostmi a nějakou kořist k tomu, anebo se něco pokazí a vy pak budete muset dohlédnout na záchrannou akci. Šance, že vše vždy nepůjde podle plánu, je v XCOM 2: War of the Chosen skoro vždy.

A pak jsou tady The Lost. Nejsou to ti Ztracení ze seriálu, ale zapomenutí a polapení lidé, kteří zůstali v rozbořených městech a vesnicích chycení v první fázi mimozemské invaze. Vzpomínáte na ty moduly padající z nebe v první hře XCOM: Enemy Unknown? Tak právě ty mají na svědomí přeměnu lidí v… no, v zombíky. Očividně dlouhodobé vystavení mimozemské zelené hmotě snažící se vás polapit a znehybnit působí nepříznivě na mozek a tělesný stav. Lost nejsou sami o sobě žádní hrůzu nahánějící protivníci. Jakmile ale proti vám z ruin domů a bytů vyběhne stovka najednou, pak nezbyde než suše polknout a modlit se, aby muška vašich svěřenců byla přesná.

Chosen jsou kapitolou sami o sobě. Budou vám doslova osinou v zadku. Mohou se objevit všude a hlavně v těch nejméně vhodných situacích. Věřte mi, že při soubojích s nimi budete plivat jednu nadávku za druhou. Jejich schopnost provést pohyb, akci a hned další pohyb vám bude zpočátku připadat strašlivě nefér. Situace, kdy vám pět lidí pošlou na ošetřovnu a jednoho dokonce unesou, nebudou v XCOM 2: War of the Chosen nijak ojedinělé.

Jsou tři: Assassin, Hunter a Warlock a každý je zákeřnější než ten (nebo ta) předtím. Samozřejmě se dají porazit. Všichni mají nějaké přednosti, ale i nedostatky, kterých můžete využít. Jeden je třeba zranitelný na boj zblízka a druhý špatně snáší zásahy od templářů. Zabít je úplně však půjde jen v případě, že vystopujete jejich doupě na strategické mapě a vypořádáte se s nimi na domácí půdě. Do toho si ještě připočtěte nové „standartní“ typy nepřátel, kteří se motají kolem, a máte zaděláno na pekelnou řezničinu.

XCOM 2: War of the Chosen je výjimečný datadisk a nutnost pro všechny fandy

Novinky a vylepšení by se daly sepisovat na další a další stránky. Možnost vyfotit po každé misi vaše vítězné bojovníky v přehnaných pózách je jedna z těch komičtějších. Můžete vytvářet pouta (bonds) mezi vašimi svěřenci a ty pak utužovat společným tréninkem, díky čemuž posléze získáte přístup k unikátním dovednostem. Rádio propagandy ADVENTu po každé misi přesvědčuje lidi, že teroristická organizace Xcom žene svět do zkázy a na druhou stranu rádio odboje, které můžete zaslechnout v baru, tvrdí zase přesný opak. Nové mapy, pozměněné mise a jejich cíle, přidané nové místnosti ve vaší základně… a takhle bych mohl pokračovat dál.

Kouzlo v tomto případě tkví v tom, že tyto novinky a doplňky objevíte sami, anebo je přejdete bez povšimnutí s pocitem, že tam prostě tak nějak patří (což je vlastně správně). XCOM 2: War of the Chosen prošel také „faceliftem“ po nejnovějším updatu, takže se snížil počet grafických nedostatků a bugů. Vše běží plynuleji a nahrávací časy jsou minimální.

XCOM 2: War of the Chosen je prostě datadisk s velkým „D“! Téměř nikde nezaváhal a vlil novou krev do žil už tak výborné strategii, jež se navíc těší velké oblibě u moderské komunity. Tvůrci sami přiznali, že spousta nových nápadu vzešla právě z módů, za což jsou lidem vděční. Tato hra dává naprosto dokonalý příklad symbiózy mezi vývojáři a hráčským publikem. Jake Solomon opět nezklamal a já se už nemůžu dočkat, kam nás zavede v dalším dobrodružství. XCOM 2: War of the Chosen vyšel 29. 8. 2017 na PC, verze pro PS4 a Xbox One pak 12. 9. Tato recenze byla napsána pro PC verzi.

Recenze XCOM 2: War of the Chosen závěrečné hodnocení

Hodnocení 95 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

95 %

Audiovizuální zpracování

80 %

Znovuhratelnost

95 %

Klady

• Nové frakce
• Výzvy v podobě nových nepřátel a Chosen bossů
• Datadisk perfektně zapadá do příběhu
• Nikdy nemáte pocit, že hře dochází dech
• Návykové. Nemůžete od hry dát ruce pryč. Ještě jedna mise a …!

Zápory

• Pro někoho může i nižší obtížnost představovat oříšek
• Hra má bohužel i konec

Jiří Fait

Videohry jsou se mnou již od útlého věku a dalo by se říct, že také utvářely velkou část mého života. Díky nim jsem dostal první cheat-kódy k angličtině do školy, hry inspirované skutečnými událostmi ve mně vzbudily zájem o světové dějiny, a nakonec mě v této době také živí, což považuji za velké štěstí – pokud tedy občas mé postřehy sesmolené do recenzí někoho ovlivní a o kvalitách hry přesvědčí, budu za to neskonale rád. Hraní zdar!   

XCOM 2: War of the Chosen – Novinky

1. (16. 10. 2018) Tuna nových věcí a řádná dávka nostalgie
2. HW nároky pro XCOM 2: War of the Chosen PC

Tuna nových věcí a řádná dávka nostalgie

• Novinka: 16. 10. 2018 • Autor: Jiří Fait

Už je to nějaký ten pátek, co jsme naposledy vesmírné špíně nakopali zadky a poslali je zpátky do temného vesmíru. XCOM 2 nám ukázalo opravdu tuhý boj lidského odboje a War of the Chosen obtížnost ještě zvedl tím, že do bitvy přidalo jakýsi nemesis systém bossů, protože proč ne? Pokud vám již zaschly slzy způsobené ztrátou celé jednotky vycvičených agentů při terror misi a vaše masochistické XCOM srdce stále bije na správném místě, pak si přídavek Tactical Legacy Pack určitě užijete.

Pokud ale čekáte rozšířenou kampaň a v ní i nové příběhové mise, bude asi malinko zarmoucení. Tactical Legacy Pack staví hlavně na nových challenge modes (výzvy, chcete-li), jež jsou v podstatě samostatné pasáže nijak nenavazující na kampaň a její strategickou pasáž – takže žádné dlouhé skenování mapy Země.

Výjimkou budiž takzvaný Legacy Ops mód, v rámci něhož se podíváte do čtyř speciálně navržených misí, kterými vás provede Central Officer Bradford. Ocitnete se v klíčových událostech, jež se odehrály mezi XCOM: Enemy Unknown a XCOM 2 a které nakonec vedly ke krádeži mobilní základny Avenger a vytvoření odboje.

Naleznete zde staré dobré laserové a plasma vybavení z XCOM: Enemy Unknown, jež se do druhého XCOMu příhodně nedostalo, protože by to pak vetřelci měli až moc složité. Pokud mise úspěšně dokončíte, odemkne se vám ono vybavení i v hlavní kampani War of the Chosen.

A je toho ještě víc!

Dále v Tactical Legacy Pack naleznete Resistance Archives mód, což je řada za sebou jdoucích procedurálně generovaných misí s postupně vzrůstající obtížností. Na začátku si zvolíte partu (ne)šťastlivců a mrštíte je rovnou do boje. Posledním módem do emzáckého mlýnku je tzv. Skirmish mód. V něm si můžete sami navrhnout taktickou mapu a její prvky, jakými jsou například vybavení a rozmístění nepřátel, cíle mise, eventy, zástavba a tak podobně.

Kromě těchto módů jsou v balíčku Tactical Legacy Pack také nové remastrované mapy z XCOM: Enemy Unknown (EU) a XCOM: Enemy Within (EW), upravený foto mód, volitelný soundtrack z EU a EW od mistra Michaela McCanna a také úplně nový, jenž byl inspirován stařičkým X-COM: Ufo Defense. Samozřejmě přibyla také hromada nových customizací při výběru vašich vojáků, takže na bojiště můžete poslat ještě šílenější bandu zabijáků než kdy dříve.

Tady podle nás není o čem diskutovat. Pokud zmíněné XCOM 2 a jeho DLC War of the Chosen vlastníte, tak už rychle stahujte a instalujte. Jestliže jste dosud vetřelci nepolíbení, je tohle velmi dobrá příležitost, jak se dostat do víru boje za záchranu planety Země. Po třetím prosinci bude rozšíření dostupné za 8 dolarů.