Základní zoom objektivy nejpoužívanějších ohniskových vzdáleností patří k nejčastěji kupovaným objektivům vůbec, a přesto současně patří k nejvíce opomíjeným ze strany uživatelských recenzí a testů. Proto se snažím tento rest aspoň trošku napravit a v další uživatelské recenzi se proto budu věnovat jednomu takovému objektivu. Je jím Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS, který sice není žádnou žhavou novinkou, na trhu je už několik let, ale podle mě si zaslouží více pozornosti, protože i on patří k nejčastěji kupovaným objektivům k bezzrcadlovkám Sony s formátem čipu APS-C.
i
Fotografie v plném rozlišení použité v recenzi: Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS.
Objektivy tohoto typu patří k nejmenším v nabídce všech značek a výrobců napříč trhem, ale zrovna Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS působí na první pohled dojmem, že je ještě menší, než bývá obvyklé. Je to dáno hlavně tím, že v transportní poloze je objektiv menší než v poloze připravené k focení. Tuto fintu, jak objektiv zmenšit, používá řada výrobců už roky, a to někdy i u mnohem větších objektivů určených pro větší čipy. Většinou je to ale řešeno tak, že zoom prstence je nutno ručně pootočit, aby se objektiv vysunul do polohy pro focení. Tady je tomu ale jinak, stačí zapnout fotoaparát a objektiv se do této polohy vysune automaticky sám. Někomu možná přijde mechanický výsun lepší (mechanická konstrukce je jednodušší a v případě potřeby je možné objektiv nechat vysunutý i při vypnutém fotoaparátu), ale já osobně považuji toto automatické řešení za přinejmenším mnohem pohodlnější – hlavně při použití na malých fotoaparátech, jako je třeba nový Sony Alpha A6700.
Konstrukční délka v transportní poloze jsou pouhé 3 cm a objektiv váží jen 116 g, což by mohlo vyvolat dojem, že je jeho mechanická konstrukce nepříliš kvalitní. Opak je ale pravdou a objektiv Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS rozhodně nepůsobí nijak lacině. Použité materiály jsou kvalitní a až překvapivě robustní. Většina vnějších dílů objektivu je dokonce kovová, včetně upínacího bajonetu, což je v této kategorii skoro takový malý zázrak. Objektiv tak vypadá, že rozhodně něco vydrží, i když na druhou stranu odolnost proti povětrnostním vlivům výrobce nedeklaruje.
Objektiv Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS je určen pro fotoaparáty s menším čipem formátu APS-C a jeho ohnisková vzdálenost v přepočtu na ekvivalent plného formátu odpovídá zhruba rozsahu 24–75mm, což je takový klasický základ a nic překvapivého. Zajímavější je způsob ovládání zoomu, který je čistě elektronický. Ohniskovou vzdálenost můžete měnit dvěma způsoby, buď klasickým prstencem na těle objektivu, nebo posuvnou páčkou označenou jako Power Zoom – toto ovládání je ideální zejména pro natáčení videa. U otočného prstence si navíc můžete vybrat, jestli má být použit pro ovládání zoomu, nebo pro ruční zaostřování. Někomu toto řešení může i vadit, protože zvyk na mechanické ovládání může být skutečně hodně zažitý, ale to je spíše otázkou osobních preferencí a priorit.
I přes doslova miniaturní rozměry jsou mechanické parametry objektivu Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS velmi dobré, stejně jako jeho ergonomie a ovládání, které je tak jednoduché, jak je to jen možné.
Parametr | Hodnota |
---|---|
Rozsah ohniska | 16–50 mm (24–75 mm) |
Pokrytí čipu | DX (APS-C) |
Bajonet | Sony E |
Závit pro filtr | 40,5 mm |
Úhel záběru (horizontálně) | 83–32° |
Maximální clona | f/22–36 |
Světelnost | f/3,5–5,6 |
Počet lamel clony | 7 |
Optická stabilizace | ✓ |
Kombinace se stabilizací v těle | ✓ |
Ostření | tichý krokový motor |
Optická soustava | 9 čoček |
Speciální čočky | 4× asférické / 1× ED |
Nejkratší zaostření | 25–30 cm |
Speciální výbava | motorický zoom |
Odolnost proti počasí | ✕ |
Sluneční clona | ✕ |
Rozměry | cca 65 × 30 mm |
Hmotnost | 116 g |
Asi nejdůležitější funkcí objektivu Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS je jeho vestavěná optická stabilizace SteadyShot, u které ale výrobce neuvádí její účinnost. Z praktického použití v terénu bych řekl, že účinnost bude nejspíše průměrná, ale dokáže spolupracovat se stabilizací na čipu, takže pohoda, a pořád to beru jako velké plus, protože ani v dnešní době stále ještě není stabilizace standardním vybavením u všech objektivů.
Naopak standardem je pak již tichý krokový motor automatického zaostřování, který je v tomto případě přiměřeně rychlý i přesný. Jedinou další funkcí pak je tichý, motoricky ovládaný zoom, který se hodí především při natáčení videosekvencí. Ovládání zoomu je pak krom ostřícího prstence jediným ovládacím prvkem a jakákoliv případná další nastavení se provádějí v menu fotoaparátu.
Nejdůležitějším parametrem každého objektivu jsou však jeho optické vlastnosti, především ostrost jeho kresby. Jak už to tak u podobných objektivů bývá, kresba je na širším úhlu záběru zejména v rozích trochu slabší, naopak při užším úhlu (při delším ohnisku) je lepší. Neostrost v rozích je pak více patrná při nízkých clonových číslech, takže pokud požadujete co nejlepší ostrost, pak je dobré pokud možno více zaclonit, na nejširším ohnisku ideálně až někam k hodnotě f/8.
Objektiv Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS trpí při nízkém zaclonění poměrně silnou vinětací, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, není třeba si s tímto faktem příliš lámat hlavu, protože vinětaci lze velmi snadno korigovat postprocesem, tedy buď vhodným nastavením fotoaparátu, nebo při následném zpracování fotografií v grafickém editoru – dnes už zpravidla na jedno kliknutí (totéž samozřejmě platí i pro zkreslení, které proto ani nestojí za zmínku).
Naopak velmi dobře si objektiv Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS vede s ohledem na nežádoucí chromatickou aberaci, která se vyskytuje zcela minimálně, nebo vůbec. Stejně tak je tomu s nežádoucími odlesky, například na fotografiích se sluncem v přímém záběru. Tedy ne že by se neobjevily vůbec, občas se objeví vždycky a u všech objektivů, ale jsou téměř vždy skutečně až nečekaně slabé, nebo dokonce žádné.
Vzhledem ke světelnosti objektivu asi není otázka bokehu příliš zásadní, ale pokud si přeci jen budete chtít hrát s hloubkou ostrosti, tak pokud pozadí dostatečně odpíchnete a použijete nejnižší zaclonění, je bokeh celkem příjemný, rozostření pozadí přirozené a nikterak rušivé.
Pokud jde o příslušenství, objektiv Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS má jednu nepříliš příjemnou zvláštnost, kterou je absence sluneční clony. Výrobce ji k tomuto objektivu vůbec nenabízí, natož aby byla v ceně. Můžete si ale pořídit clonu neoriginální, ale pouze šroubovací, kterou si však obsadíte standardní filtrový závit s méně obvyklým průměrem 40,5 mm. Sluneční clonu obvykle vždy doporučuji, v tomto případě bych si s tím ale hlavu nelámal – vzhledem ke skvělým výsledkům se sluncem i v přímém záběru.
Praktické využití tohoto objektivu je celkem jasné, je to prostě základní zoom, který využijete při nejběžnějším základním fotografování, prostě takový ten univerzální základ, který využije skoro každý. Vzhledem k doslova miniaturním rozměrům bude ideální také na cestování, především ve spojení s nějakým menším fotoaparátem, jako je třeba nový Sony Alpha A6700.
Objektiv Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS sice lze zakoupit i samostatně, ale nabízí se především ve zvýhodněných setech s některým z fotoaparátů Sony s čipem formátu APS-C. V těchto sadách vychází na několik málo tisíc Kč a rozhodně jej doporučuji zakoupit v některé z těchto sad, kde vyjde mnohem levněji než následně samostatně. Za vynaloženou sumu získáte mimořádně malý a lehký objektiv.
Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS
ObjektivyI přes drobné výhrady disponuje tento objektiv velmi slušným optickým výkonem, v pohodě dostačujícím pro většinu nejběžnějších použití. Plusem je rozhodně také optická stabilizace, kterou využijete zejména při delších expozičních časech za slabšího osvětlení fotografované scény. Dobrým parťákem bude tento objektiv také při natáčení videa, hlavně díky motorickému zoomu. V neposlední řadě je pak zajímavým plusem fakt, že i přes velmi nízkou hmotnost je objektiv z větší části kovový. Drobným plusem je pak i malý průměr filtrového závitu, takže filtry vyjdou levněji.
Pokud bych měl uvést nějaké nevýhody, tak zejména fakt, že při koupi samostatně je už mírně dražší (ale v setu s fotoaparátem jde cena skutečně výrazně dolů) a pak také neexistence sluneční clony.
Klady
Zápory
Michal Kupsa
Michal Kupsa se narodil v roce 1970 v Brně. Fotografovat začal již ve svých 15 letech a novinářské činnosti propadl již o tři roky později. Na svém kontě má spolupráci s řadou prestižních českých i zahraničních médií, včetně České televize, Českého rozhlasu, National Geographic, Národní knihovny Kongresu USA, iDNES, nadace Člověk v tísni a většiny českých magazínů o fotografii a fotografování. Zaměřuje se především na cestopisné články, recenze fototechniky a vedení fotografických kurzů.