Satisfactory (DOJMY Z HRANÍ) – Simulátor budování s nesmírným potenciálem

Satisfactory (DOJMY Z HRANÍ PC) – Obsah článku

1. Výběr destinace v Satisfactory do jisté míry určuje počáteční obtížnost
2. Na začátku si budete muset řádně máknout
3. Je Satisfactory konkurencí pro Factorio?
4. HW nároky pro Satisfactory PC

Výběr destinace v Satisfactory do jisté míry určuje počáteční obtížnost

U většiny survivalů a her zacílených na budování základny většinou naleznete velmi omezený počet unikátních startovních pozic – mnohdy jde pouze o jednu destinaci, do níž se můžete vydat. Přestože je Satisfactory v předběžném přístupu, už nyní tento kousek nabídne hráči čtyři počáteční body, na kterých se může pustit do výstavby svého továrního komplexu. Jedinci netoužící po přílišném zápřahu se mají možnost vydat do mírumilovného údolí s příznivým klimatem tvořené převážně nížinami, díky nimž se při hraní moc nenadřou. Hráčům nebojícím se mírné výzvy bude vyhovovat lehce hornatá poušť s perfektně vyváženou náročností, jež vám v úvodu dá zabrat. Když však přežijete, následující kroky už budou procházkou růžovým sadem.

Design prvních dvou map nabízí určitou formu výzvy, nejedná se ovšem o lokace, které by bylo problematické obsadit a následně zastavět, což se o dalších dvou destinacích už říci nedá. Třetím startovním bodem, na který se lze v Satisfactory vydat, je hustě zalesněný hornatý prostor nabízející jen málo místa k budování velkolepých továrních komplexů. Jeho primárním lákadlem je nesmírná bohatost na suroviny, díky čemuž nebude budoucí expanze a výstavba velkých cest příliš náročnou záležitostí. Osobně jsem si zpočátku nevybral ani jednu z doposud prezentovaných, jelikož mi nepřišly z pohledu hráče hledajícího skutečný zápřah dostatečně atraktivní. Nakonec jsem se proto vydal vstříc poslední aktuálně dostupné lokaci.

Tou je vysokými horami posetá pouštní lokalita, která mě na první pohled oslovila různě rozmístěnými kamennými chapadly umožňujícími překonat hluboké kaňony bez toho, aby se člověk byl nucen brodit skrze jejich koryto. Začátek na tomto bodu byl hodně náročný, protože mi kvůli absenci hustějších porostů oproti ostatním startovním pozicím nenabídl moc surovin, s nimiž bych mohl pohánět své počáteční generátory vyžadující k chodu jen to nejjednodušší palivo. Spolehnout jsem se kvůli tomu nakonec musel pouze na své vlastní síly. Návrh mapy mi v Satisfactory přišel velmi promyšlený, u každé počáteční pozice jsem si díky tomu nakonec našel něco, čím se mi zaryla do paměti, což se mi u takto laděných her popravdě příliš často nestává.

Na začátku si budete muset řádně máknout

V samém úvodu hry jsem se ocitl na mnou vybrané planetě pouze s demontážním nástrojem, jednoduchým skenerem a lehkou elektrickou tyčí určenou k eliminaci problematických živočišných druhů. Prostě a jednoduše výbava zaměstnance, kterému firma zrovna dvakrát nevěří. Rychle jsem se však dal do práce a brzy po svém přistání už měl po ruce pěknou hromádku vytěžené rudy. Tu jsem následně přetvořil v tyče a pláty sloužící k výrobě primitivního automatického těžebního stroje se značně omezenou kapacitou, jehož sestrojení bylo jedním z prvních z mnoha krůčků k automatizaci celé výroby. Nikoliv však posledním, jelikož i suroviny z tohoto výtvoru bylo nutno ručně sbírat a měnit ve výrobní buňce v surové ingoty. 

Ty jsem ihned využil k vylepšení mého základního tábora, čímž se mi zpřístupnily elektřinu vyžadující tavící a obráběcí jednotky spolu s důlní věží, na niž bylo možné napojit velmi jednoduché dopravní pásy přepravující suroviny mezi jednotlivými stanicemi a následně je dopravující do kontejnerů. Přestože aktuálně prezentovaný koncept fungoval na první pohled víceméně samostatně, opak byl pravdou. Stále bylo nutné stabilně zásobovat generátory spotřebovávající při výrobě energie biomasu, jíž nebylo na některých mapách mnoho, takže jsem se občas slušně zapotil. Určitou míru svobody jsem získal až po sestrojení monumentálního vesmírného výtahu vysílajícího ke hvězdám materiály vyžadované společností, která mě za ně vždy odměnila novými plánky.

Právě nákresy nových strojů se staly mým lístkem ke svobodě, protože jsem se skrze ně dostal k uhelné elektrárně, která byla schopna konečně fungovat, aniž bych se musel neustále starat o to, zda má dostatek paliva. Stačilo ji jen napojit na důl a podpořit její chlazení ohromným vodním čerpadlem, jež dopravovalo vodu přímo do útrob přehřívajících se obrů. Jakmile jsem tak učinil, většina mých problémů zmizela jako mávnutím uhelného proutku. Kdybych však řekl, že se na jejich místě vzápětí neobjevil zástup nových, lhal bych. Čím víc totiž v Satisfactory expandujete, tím širší škále obtíží budete muset ve vámi vybudovaném komplexu čelit. 

Samotný koncept budování je v Satisfactory už ve fázi předběžného přístupu dle mého názoru zpracován nesmírně chytlavě. Požadavky na hráče nejsou zpočátku nikterak vysoké, takže si svou základnu s trochou píle dokáže během pár hodin vybudovat prakticky každý. Když však chcete vytvořit skutečně rozsáhlý tovární komplex, dá vám to už řádně zabrat. Přestože vás to jistě překvapí,  Satisfactory nesází pouze na myšlenku budování rozsáhlé továrny, jejíž chod je následně postaven na bezpočtu surovin. Díky výbornému návrhu map je další složkou, která toto dílo táhne, průzkum světa řídce osídleného nepřátelskými entitami hlídajícími v taktovací baterie přeměnitelné červy a ložiska vzácných rud nutných k expanzi.

Je Satisfactory konkurencí pro Factorio?

Ve své podstatě není Satisfactory konkurencí pro Factorio, protože i přestože mají velmi podobný, ne-li téměř totožný základ, jsou to značně odlišné hry. Zatímco český klenot před hráče staví svět plný smrtících hrozeb, v případě výtvoru Coffee Stain Studios jsou vám nabídnuty planety, jejichž průzkum nebude až tak riskantní záležitostí, jelikož nepřátel na nich je poskrovnu. Prim tu nehraje ani tak přežívání, jako spíš budování. To je zde totiž zpracováno překvapivě komplexně, díky čemuž můžete výstavbou báze a následným průzkumem strávit klidně i několik stovek hodin, načež se prostě seberete a vydáte se sami nebo s kamarády vstříc nové lokaci, již je třeba zastavět.

Celkově je pro mě Satisfactory velmi příjemným překvapením. Jedná se totiž o nebývale rozsáhlé dílo, které dokázalo upoutat mou pozornost na slušnou dobu, což se mi často nestává. Navíc se vývojářům z Coffee Stain Studios podařilo na jedničku zvládnout optimalizaci, takže jsem si mohl vychutnávat budování na plné detaily bez toho, že bych zaznamenal citelné propady, s čímž jsem se u hry v předběžném přístupu snad dosud nesetkal. Právě vyladěná technická stránka spolu s chytlavou hratelností a přítomností české lokalizace je zřejmě hlavním důvodem, proč bych fandům tohoto žánru doporučil se o Satisfactory zajímat už v Early Accessu, v němž by mělo setrvat minimálně následující rok až dva.

• Zdroje: Vlastní

Ondřej Zeman

My name is Ondřej Zeman. I've been playing video games since I was a kid, and over the past few years, my hobby has become a professional reality. Now, I write several dozens of video game reviews. I mostly play strategy games, turn-based RPGs, and quality FPS.

HW nároky pro Satisfactory PC

• Zdroj: satisfactory.gamepedia.com (18. 6. 2020)

S jakým herním PC na Satisfactory?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače