Nejnovější díl ze série počítačových her Battlefield je tu, a my se tak můžeme prostřednictvím již jejího šestnáctého pokračování s názvem Battlefield 5 vrátit do období druhé světové války, kam nás svými příběhy tato hra zavede. Dnes však nepůjde ani o příběh a ani o hodnocení hratelnosti, zaměříme se totiž na technickou stránku hry, která krom podpory vykreslovacího rozhraní DirectX11 přináší podporu také modernějšího DirectX12. A aby toho nebylo málo, je to také vůbec první počítačová hra, ve které si mohou vlastníci nejnovějších grafických karet GeForce RTX vyzkoušet také DXR, tedy společností NVIDIA tak dlouho slibovaný ray tracing. Dnes budeme v Battlefield 5 testovat grafické karty, a zejména pak jejich výkon. A že těch testů tentokrát nebude málo, to vám mohu garantovat.
Počítačová hra Battlefield V je již šestnáctým dílem z bitevní série Battlefield, která se nyní tematicky vrací zpět ke svým kořenům, tedy do období druhé světové války. V singleplayerových kampaních se tak můžeme podívat na méně známá bojiště druhé světové války a s hlavními hrdiny prožít rozličné příběhy například v severní Africe, Norsku či Francii. Na multiplayerových mapách se pak v různých herních režimech můžeme těšit na bojiště válečných kampaní od začátku druhé světové války roku 1940.
My ale dnes žádná bitevní pole nenavštívíme, tedy vlastně navštívíme, ale jen jedno jediné, a to konkrétně bojiště v severní Africe, kde leží naše testovací scéna. V této scéně budeme totiž testovat grafické karty AMD i NVIDIA, abyste věděli, se kterou kartou si tuto skvělou počítačovou hru zahrajete nejlépe.
Battlefield 5 je tedy akční střílečkou z pohledu první osoby a jak už to tak u herní série Battlefield chodí, stojí za ní opět vývojáři ze studia EA DICE. Battlefield 5 je postaven na herním engine Frostbite 3, který byl krom podpory postaršího DirectX11 a nejnovějšího grafického rozhraní DirectX12 doplněn také o podporu ray tracingu (DXR), tedy technologickým „lákadlem“ zbrusu nových grafických karet řady RTX společnosti NVIDIA. Ostatně, ray tracing si dnes také otestujeme!
i
Battlefield 5 měl obrovský potenciál poučit se z chyb první sezóny. Podařilo se mu to? Zjistíte v recenzi Battlefield 5.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky | Ultra HW požadavky (DXR) |
---|---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit | Windows 10 64-bit, update říjen 2018 (1809)
|
Procesor | Intel Core i5-6600K / AMD FX-8350
|
Intel Core i7 4790 / AMD Ryzen 3 1300X
|
Intel Core i7 8700 / AMD Ryzen 7 2700
|
Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 1050 / Radeon HD 7850
|
NVIDIA GeForce GTX 1060 6GB / Radeon RX 580
|
NVIDIA GeForce® RTX 2070
|
3D API | DirectX 11 | DirectX 11 | DirectX 12 + DXR (ray tracing) |
Operační paměť | 8 GB | 12 GB | 16 GB |
Pevný disk | 50 GB | 50 GB | 50 GB |
Hlavním úkolem dnešního článku je porovnání výkonů grafických karet v počítačové hře Battlefield 5. Protože výkony grafických karet v počítačových hrách jsou ovlivněny nejen výkonem samotného grafického čipu, ale také mnoha dalšími faktory, zejména pak výkonem procesoru či kapacitou grafické paměti, pokusíme se ve hře odhalit i tyto závislosti.
Počítačová hra Battlefield 5 pro testování grafických karet bohužel nenabízí žádný vývojáři vestavěný benchmark, a proto jsem si musel vytvořit vlastní speciální testovací scénu. Jako nejlepší, která vracela konzistentní, a tedy i opakovatelné výsledky, se nakonec ukázala scéna ze severní Afriky v misi Butcher & Bolt. Tato testovací scéna trvá celkem 82 sekund a my v ní u grafických karet nebudeme měřit pouze průměrnou snímkovou frekvenci, ale budeme u každé karty zaznamenávat také jednotlivé časy snímků (Frame times), které velmi dobře popisují plynulost pohybu ve hře, dále pak také využití grafické paměti, využití GPU, CPU a další důležité veličiny.
Pro zaznamenávání dosažených časů snímků, z nichž se následně počítá také výsledná průměrná snímková frekvence, budeme využívat populární nástroj FRAPS, pro ostatní monitoring chování grafických karet i celého testovacího systému pak nástroj MSI Afterburner.
Počítačová hra Battlefield 5 využívá ve svém nastavení mnoho možností (Low, Medium, High a Ultra), které můžete využít v závislosti na výkonu vaší grafické karty. Můžete také využít automatického nastavení hry (AUTO: min. latency, AUTO: max. fidelity), která vám hru nastaví automaticky podle výkonu grafické karty a vašich preferencí na kvalitu nebo latence. Vývojáři z EA DICE zapracovali na optimalizacích hry opravdu velmi dobře a díky tomu můžeme pro naše dnešní testy využít toho vůbec nejnáročnějšího nastavení Ultra nejen pro testy grafických karet ze segmentu vysokého výkonu, ale také pro ty slabší ze segmentu střední třídy.
Víme-li tedy jak a co budeme testovat, pojďme si na závěr této kapitoly ještě představit grafické karty, které se zúčastní dnešních testů.
Jak můžete vidět, do dnešních testů byly zařazeny grafické karty tak, aby v nich byl přítomen vždy jeden aktuální zástupce konkrétního grafického čipu od společnosti AMD i NVIDIA. Do testů jsem pak pro porovnání navíc zařadil také grafickou kartu GeForce GTX 1080 Ti ze starší řady grafických karet Pascal společnosti NVIDIA.
Jak už bylo řečeno, počítačová hra Battlefield 5 podporuje krom grafického rozhraní DirectX11 také novější DirectX12, pod jehož křídly pak mohou všichni vlastníci nejnovějších grafických karet RTX společnosti NVIDIA využít také vykreslování grafických efektů pomocí ray tracingu (DXR).
Na samotný ray tracing se však zaměříme až ke konci dnešního článku. Naše první měření bude zacíleno na to, pod jakým z těchto dvou rozhraní DirectX si Battlefield 5 zahrajete nejlépe. Vzal jsem tedy dvě nejvýkonnější grafické karty, a to jak ze stáje NVIDIA, tak také společnosti AMD, a změřil jejich výkon při rozlišení 1 920 × 1 080p a nastavení hry na vykreslování pod DirectX11 i DirectX12.
Battlefield 5 - snímková frekvence |
Jak můžete vidět, snímková frekvence byla u obou nejvýkonnějších grafických karet AMD i NVIDIA mnohem vyšší při nastavení Battlefield 5 na vykreslování přes rozhraní DirectX11 nežli přes modernější DirectX12. To je poněkud zvláštní, protože DirectX12 by mělo díky své nižší režii vykazovat výkon mnohem vyšší. Vypadá to tedy, že vývojáři z EA DICE přechod na novější a modernější vykreslovací API moc nezvládají, protože podobná situace panovala již u předchozího dílu Battlefield 1. Navíc špatná implementace DirectX12 ve hře se pak může projevit také u DXR (ray tracingu), které je jakousi nadstavbou právě DirectX12.
Pro nás je však důležité zejména to, že chcete-li se ve hře dopracovat k vyšší snímkové frekvenci, rozhodně si vykreslování hry nastavte přes DirectX11. I já již ve zbytku dnešních testů budu využívat výhradně služeb DirectX11, tedy s výjimkou závěrečných testů ray tracingu.
Nejdůležitějším ukazatelem výkonu grafických karet je pro nás průměrná snímková frekvence. Čím vyšších hodnot snímkové frekvence karta v testech dosáhla, tím lépe, a její výkon můžeme pokládat za vyšší.
Následující grafy ukazují, jak si v testech počítačové hry Battlefield 5 vedly jednotlivé grafické karty v různých rozlišeních. V rozlišení 3 840 × 2 160p (4K UHD) však byly testovány pouze grafické karty ze segmentu vysokého výkonu. Méně výkonné grafické karty totiž ani nejsou na toto vysoké rozlišení svým výkonem stavěné.
Battlefield 5 – snímková frekvence |
Pro opravdu kvalitní hraní počítačové hry Battlefield 5 budete bezesporu potřebovat vysokou snímkovou frekvenci a čím vyšší, tím poletí vzhůru také váš SKILL. Battlefield 5 je totiž akční střílečka, ve které musí vše odsýpat rychle, jinak je šance na přežití pramalá, obzvláště pak při hraní multiplayeru. Snímková frekvence by tedy v Battlefieldu měla být svižná a rozhodně by se neměla dostat pod hranici 60 FPS. Jak si tedy vedly jednotlivé grafické karty v různých rozlišeních?
Jak můžete vidět, nejvyšší rozlišení je v počítačové hře Battlefield 5 v nastavení ULTRA rezervováno pouze třem úplně nejvýkonnějším grafickým kartám NVIDIA, tedy GeForce RTX 2080 Ti, GeForce RTX 2080 a GeForce GTX 1080 Ti. Majitelé ostatních grafických karet ze segmentu vysokého výkonu mají holt smůlu a budou se muset smířit s hraním v rozlišení nižším.
V rozlišení 2 560 × 1 440p je situace už mnohem veselejší, v něm si totiž Battlefield 5 zahrajete kvalitně na libovolné high-endové kartě, a dokonce ani majitelé grafických karet Radeon RX 590 a Radeon RX 580 v tomto rozlišení nebudou bez šance. Naopak zde ostrouhají všichni majitelé mainstreamových grafických karet společnosti NVIDIA, a to včetně GeForce GTX 1060 6GB, kteří tak budou muset jít do rozlišení nižšího.
V rozlišení 1 920 × 1 080p je pak Battlefield 5 v nastavení na ULTRA hratelný na naprosté většině grafických karet obou výkonnostních segmentů i výrobců. Tedy kromě grafických karet nejméně výkonných, jako jsou GeForce GTX 1050/Ti a Radeon RX560. Majitelé těchto slabších grafických karet tak budou muset snížit své nároky a společně s nimi také nastavení grafických detailů ve hře. A pokud ani to stačit nebude, budou muset jít s rozlišením ještě níže.
Průměrná snímková frekvence grafických karet je sice spolehlivým ukazatelem jejich výkonu, nic nám ale nepoví o celkové plynulosti renderingu, který je rozhodujícím faktorem zdání plynulého pohybu na monitoru počítače. Velmi často se totiž stává, že jednotlivé snímky nejsou grafickou kartou na monitor vykreslovány v pravidelných intervalech a sem tam dojde k nějakému zdržení. Toto občasné zdržení se pak ve hře projeví tak, že se při jinak plynulém pohybu obraz na monitoru na okamžik jakoby zasekne (stutter). Stuttering je tedy nepříjemnou vadou plynulosti pohybu ve hrách, která může být způsobena nejen enginem samotné počítačové hry, ale například také celým systémem nebo nevyladěnými ovladači grafických karet.
Jak tedy stuttering či jinou vadu plynulosti renderingu ve hrách odhalit? Jednou z možností jsou vypočtené hodnoty ukazatelů 99. percentile (1% Low FPS) a 99,9. percentile (0,1% Low FPS), které v případě velkých odstupů (rozdílů) od hodnoty průměrné snímkové frekvence naznačují problémy s plynulostí vykreslování snímků, a tedy i nebezpečí trhavého pohybu ve hře. Při posuzování míry stutteringu ve hře pomocí percentilu je však dobré mít na paměti, že tato metoda posouzení častokrát není stoprocentně spolehlivá, někdy nám totiž percentily „lžou“, a je proto dobré stuttering posuzovat i podle dalších ukazatelů.
Další a zcela bezpečnou možností, jak tento nepříjemný stuttering ve hře odhalit, je graf, do nějž jsou vyneseny časy potřebné na vykreslení všech snímků grafickou kartou. V těchto grafech pak odhalíte prakticky jakoukoliv časovou anomálii v renderingu. Pojďme se na to tedy podívat.
Testy Battlefield 5 - časy snímků |
Jak můžete z grafů distribuce snímků (frametimes) vidět, snímky jsou v počítačové hře Battlefield 5 grafickými kartami distribuovány v poměrně pravidelných intervalech, bez nějakého výraznějšího stutteringu. Sem tam se sice nějaká ta anomálie v renderingu objeví, není to však nic tak závažného, aby vám to dojem plynulého pohybu ve hře Battlefield 5 nějak výrazně pokazilo. Můžeme tedy konstatovat, že počítačová hra Battlefield 5 netrpí výraznějším stutteringem u žádné grafické karty.
Asi nejčastějším důvodem nižší snímkové frekvence ve hrách bývá nedostatečně výkonný procesor. Jak to ale poznat? Ačkoliv se to někomu z vás bude zdát podivné, nedostatečný výkon CPU poznáme podle ukazatele vytížení GPU. Hodnota tohoto ukazatele nám totiž během testů ukazuje, jestli a jak je počítačová hra závislá na výkonu procesoru. Aby grafická karta pracovala na plný výkon, musí ji procesor (CPU + RAM) stíhat „krmit“ potřebnými daty, která GPU nutně potřebuje pro vlastní rendering snímku. Pokud je procesor příliš slabý a potřebná data nedodá včas, grafická karta přeruší rendering a musí na ně počkat. Vytížení grafické karty tak klesá a stejně tak jde dolů i snímková frekvence ve hře. Tato situace velmi často nastává u výkonných grafických karet při hraní v nízkých rozlišeních 1 920 × 1 080p. Pojďme se tedy podívat, jaká situace panuje v Battlefield 5. Do následujících grafů jsem zanesl pouze grafické karty ze segmentu vysokého výkonu (high-end), kde se dají očekávat problémy největší.
Vytížení GPU |
Na co mohou být vývojáři z EA DICE opravdu pyšní, je naprosto skvělá optimalizace počítačové hry Battlefield 5. Tedy pokud mluvím v souvislosti s DirectX11. Jak můžete vidět, ani tak výkonná grafická karta, jakou je GeForce RXT 2080 Ti, se v rozlišení 1 920 × 1 080p nijak nefláká a jede prakticky naplno. Není proto žádným divem, že snímková frekvence v Battlefield 5 je tak vysoká, a to i při tak skvěle vypadající grafice, jakou můžeme ve hře vidět. Za mě tedy letí palec vzhůru.
Jednou z dalších věcí, která ovlivňuje výkon grafických karet v počítačových hrách, jsou požadavky na kapacitu grafické paměti.
Aby grafická karta vykreslovala snímky co nejvyšší rychlostí, je nutné, aby byla data nezbytně potřebná pro rendering (Working set) umístěna v rychlé grafické paměti (VRAM) přímo u grafického čipu. Pokud je kapacita VRAM příliš malá na to, aby se do ní Working set vešel, musejí být tato data dodatečně a průběžně přenášena z operační paměti (RAM) pomocí pomalé sběrnice PCI Express. Samozřejmě, pokud tato situace nastane a GPU musí na data čekat, snímková frekvence jde dolů. Je tedy velmi důležité, aby kapacita grafické paměti byla i s malou rezervou pro požadavky dané hry dostatečně veliká. A jak je na tom Battlefield 5?
Do následujících grafů jsem zařadil GeForce GTX 1060 se 6GB VRAM, která disponuje více než dostatečnou kapacitou VRAM, tedy mnohem vyšší, nežli doporučují vývojáři hry. Dále pak grafickou kartu GeForce GTX 1060 se 3 GB grafické paměti a nakonec také kartu GTX 1050, jejíž kapacita VRAM je na minimu požadavků hry. Pro zajímavost jsem pak do grafů zařadil ještě jednou GeForce GTX 1060 3G, tentokráte ale s využitím DirectX12.
První graf „Využití VRAM“ nám ukazuje, kolik MB dat si grafické karty během testů obsadily ve svých VRAM. Druhý graf „Vytížení PCI Express“ nám ukazuje intenzitu přenosů dat mezi GPU a RAM. Pokud je tato intenzita příliš vysoká, signalizuje to nízkou kapacitu VRAM a dodatečné dotahování dat z operační paměti.
Využití grafické paměti GPU |
Zatímco grafická karta GeForce GTX 1060 6GB si během testů obsadila cca 3 800 MB grafické paměti, u GTX 1060 se 3 GB VRAM to bylo jen 2 790 MB a u GTX 1050 s pouhými 2 GB VRAM už to mohlo být maximálně nějakých 1 810 MB.
Pokud se podíváme na graf vytížení sběrnice PCI Express, pak pod DirectX11 ani jedna GeForce GTX 1060 nevytěžuje sběrnici PCIE nijak výrazněji. To se ovšem nedá říci o grafické kartě GeForce GTX1050, kde se její kapacita 2 GB VRAM zdá být pro tuto hru nedostatečná.
Zajímavé je pak využití VRAM a vytížení sběrnice PCIE u grafické karty GeForce GTX 1060 3GB pod grafickým rozhraní DirectX12. DirectX12 využívá grafickou paměť mnohem agresivněji a vyšší vytížení sběrnice PCIE pak signalizuje problémy, protože se přes tuto pomalou sběrnici evidentně přenáší poměrně velké množství dat, která zdržují samotný rendering. Pro využití DirectX12 v počítačové hře Battlefield 5 je tedy GeForce 1060 se 3GB VRAM docela nevhodnou grafickou kartou.
Cílem těchto testů je zjistit, jak je engine počítačové hry Battlefield 5 optimalizovaný pro využití více procesorových jader, tedy jestli a jak je schopen své úlohy provádět paralelně. V tomto testu jsem v BIOSu základní desky postupně vypínal vždy dvojici jader procesoru i HTT (Hyper-Threading Technology) na Intel CORE i7-8700K. S grafickou kartou GeForce RTX 2080 Ti jsem pak následně měřil výkon (snímkovou frekvenci) v rozlišení 1 920 × 1 080p, kde je, jak už víme, potřeba výkonu CPU nejvíce. Pokud bude v testech výkon škálovat společně s počtem aktivních procesorových jader, můžeme pak říci, že engine počítačové hry Battlefield 5 je pro více jader optimalizován dobře, čehož samozřejmě mohou nejvíce využít vlastníci vícejádrových procesorů.
Škálování jader CPU |
Jak můžete z grafů vyčíst, počítačová hra Battlefield 5 je pro více jader procesoru optimalizována velmi dobře. V případě dvou a čtyřjádrových procesorů výkonu přidává i aktivní HTT, u šestijádrového procesoru pak HTT na výkonu sice nepřidá, avšak také ani neubere. HTT tedy doporučuji mít v této hře na trvalo zapnuté. Ideálním procesorem pro hraní počítačové hry Battlefield 5 je tedy více než čtyřjádrový procesor, a naopak asi tím nejhorším je nějaké dvoujádro se zapnutým HTT. To ostatně potvrzují také grafy vytížení GPU. Komu by v grafu chyběly výsledky pro nativní dvoujádro (bez HTT), chyba to není, jen se mi prostě na dvou jádrech nepodařilo Battlefield 5 vůbec spustit!
Jak už bylo řečeno, počítačová hra Battlefield 5 podporuje ray tracing, tedy nový způsob vykreslování obrazu pomocí sledování paprsku světla ve 3D prostoru. Vlastně se jedná spíše o reverzní sledování paprsku z pohledu pozorovatele (ten se odráží od objektů 3D scény až k samotnému zdroji světla) a následný výpočet výsledné barvy. Je sledováno i mnoho paprsků na jeden pixel obrazovky, a není proto žádným divem, že se jedná o výpočty velmi náročné.
Tyto výpočty lze však urychlit (akcelerovat) pomocí speciálně navržených výpočetních jednotek grafické karty, a právě takovéto speciálně navržené výpočetní jednotky jsou to, čím se mohou pochlubit nejnovější grafické karty RTX společnosti NVIDIA.
Battlefield 5, jako první hra vůbec, využívá právě technologii ray tracingu, a to pro vykreslování jediného vizuálního efektu, kterým jsou odrazy (reflections). Následující video ukazuje, jak vizuálně rozdílná je kvalita odrazů ve scéně, které jsou vypočítávány s vypnutým a zapnutým ray tracingem ve hře.
Abyste mohli využívat ray tracingu v počítačové hře Battlefild 5, musíte splnit dvě základní podmínky. První je zjevná, a to že musíte disponovat grafickou kartou NVIDIA GeForce RTX z rodiny Turing, tou druhou je pak operační systém Windows 10 s nainstalovanou aktualizací October 2018 Update (1809), která do rozhraní DirectX12 přináší právě podporu ray tracingu přes DXR.
A jak si tedy v počítačové hře Battlefield 5 vedly grafické karty RTX v testech ray tracingu?
Battlefield 5 – snímková frekvence |
Jak je patrné, výpočetní nároky na ray tracing jsou „krutopřísné“, a to i pro samotné grafické karty GeForce RTX. Zapnutím DXR ve hře přicházíte téměř o 50 % výkonu, a to se pomocí ray tracingu vykresluje pouze jeden jediný vizuální efekt (odrazy).
Nicméně i přes tento obrovský propad výkonu se stále pohybujeme v hranicích hratelné snímkové frekvenci nad 60 FPS. Samozřejmě „ray tracingovým lídrem“ je grafická karta GeForce RTX 2080 Ti, se kterou byste si mohli dovolit hrát Battlefield 5 se zapnutým DXR i v rozlišení WQHD (2 560 × 1 440p). Jestli byste však kvůli jedinému efektu ve hře, který se navíc neobjevuje v každé scéně, obětovali tolik výkonu, to raději nechám na každém z vás.
Dlužno pak dodat, že pro plynulé hraní ve 4K rozlišení a při stabilních 60 FPS vám aktuálně nebude stačit ani RTX 2080 Ti. Ray tracing při 4K by měla zvládat až NVIDIA RTX Titan. Ta má být o 15 až 20 % výkonnější, ale bohužel také citelně dražší – a to navzdory faktu, že už samotnou RTX 2080 Ti můžeme označit řadou přívlastků, ale "levná" mezi ně patřit rozhodně nebude.
Počítačová hra Battlefield 5 nabízí po grafické stránce opravdu hodně a rozhodně patří k těm nejlépe vizuálně zpracovaným hrám, které si v poslední době můžete pořídit. Ať již se jedná o mise z pouštní Afriky, nebo ze zasněženého Norska, grafika scenérií je prostě úžasná.
A to není vše, navzdory téměř úchvatné grafice se snímková frekvence ve hře pohybuje v nadstandardně vysokých hodnotách, což je samozřejmě pro žánr akční střílečky jen a jen dobře. Majitelé postaršího či méně výkonného hardwaru tak nemusí mít strach, že by si Battlefield 5 kvalitně nezahráli. Prakticky jedinou vadou na kráse je v této počítačové hře horší podpora nového rozhraní DirectX12, což je dozajista velká škoda.
Nejlépe si tuto počítačovou hru zahrajete na grafické kartě GeForce RTX 2080 Ti, což žádným překvapením jistě není, protože se jedná o dnes vůbec nejvýkonnější grafickou kartu, nepočítaje podle cenovky zřejmě „pozlaceného“ Titan RTX. Ostatní grafické karty ze segmentu vysokého výkonu však nezůstávají nikterak pozadu, takže jejich majitelé mohou být také spokojeni.
Mezi mainstreamovými kartami v Battlefield 5 pak vládnou Radeony společnosti AMD, které za sebou tentokrát nechaly konkurenční GeForce 1060 v poměrně uctivé vzdálenosti. Ovšem éra GeForce GTX 1060 se již pomalu blíží ke konci a je celkem nasnadě, že nově příchozí GeForce RTX 2060, která tu bude každým dnem, zacloumá pořadím v mainstreamovém žebříčku jistě výrazněji. Vlastníci těch úplně nejméně výkonných grafických karet jako GeForce GTX 1050/Ti nebo Radon RX 560 pak zoufat také nemusí. Po pár úsporných opatřeních v nastavení grafických detailů hry se nakonec k dobré snímkové frekvenci dopracují.
No a pak tu máme ray tracing. Batlefield 5 je historicky první hrou s podporou DXR, a i když je přes ray tracing vykreslován pouze jediný vizuální efekt ve hře (reflections), jeho prvenství mu již nikdo jiný vzít nemůže. Pravda, zapnutím DXR v Battlefield 5 sice přijdete o téměř 50 % výkonu, odměnou vám však bude vydařenější vizuál ve scénách, v nichž se vyskytuje hodně „obraz-odrážejících“ objektů.
Suma sumárum, počítačová hra Battlefield 5 je graficky velmi povedenou akční střílečkou, kterou si dobře zahrajete nejen na tom úplně nejvýkonnějším hardwaru. Krom všech příznivců série Battlefield by tato hra rozhodně neměla chybět v knihovně žádného majitele grafické karty GeForce RTX. Může si v ní totiž vyzkoušet ray tracing na vlastní kůži, a pokud mu nebude vyhovovat následný úbytek výkonu, vždy může přepínačem DXR v nastavení ray tracing vypnout.
Pavel Šantrůček
Jmenuji se Pavel Šantrůček a grafickým kartám se profesionálně věnuji již více než 6 let. Architektura, recenze a testy grafických karet jsou přesně to, co mě posledních několik let živí a co se stalo nedílnou součástí mého pracovního života na GPUreport.cz. Jako programátor jsem pak také autorem několika nástrojů na analýzu snímkové frekvence grafických karet, z nichž asi nejznámější FLAT (Frame Latency Analytics Tool) je hojně využíván po celém světě.