Call of Duty: WWII – Shadow War (RECENZE) – Obstojné finále

Obsah recenze Call of Duty: WWII – Shadow War (PC)

1. Hlavním tahounem Call of Duty: WWII – Shadow War je vzducholoď
2. Skrze Operaci Arcane se Call of Duty: WWII – Shadow War odklání od historických témat
3. Po originálním zpracování z United Front se zombie vrací k okoukané klasice
4. Obhájí si Call of Duty: WWII – Season Pass svou cenu?
5. Recenze Call of Duty: WWII – Shadow War: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Call of Duty: WWII PC

Hlavním tahounem Call of Duty: WWII – Shadow War je vzducholoď

• Recenze: 4. 10. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Závěrečná expanze prakticky totožně jako její předchůdci obohacuje Call of Duty: WWII – Season Pass o tři nová bojiště. Ty lze stejně jako předchozí přidané lokace hrát ve většině herních režimů, jež Shadow War nabízí, takže si na své přijdou fandové klasické eliminace i zabírání a držení zásadních strategických bodů, které není moc dobré absolvovat bez sehrané party, či minimálně jednoho společníka hlídajícího vám záda. Vrhnout se po nainstalování finálního datadisku můžete do boje o vzducholoď na mapě Airship, do šarvátky v důlní oblasti Excavation nebo do bitvy u Chancellery, ve které se budete s protivníkem poměřovat v útrobách dobře navržené pevnosti.

Která ze zmíněných map mi sedla nejvíce? Abych byl upřímný, k srdci mi nejvíce přirostl Airship, který na rozdíl od ostatních lokací nabízí velmi osobitý návrh, jenž se jen tak nevidí. Většina bitev na tomto bojišti probíhá okolo budovy stanice a samotné vzducholodi, v jejíž útrobách máte relativně slušný přehled o tom, co se děje v okolí. Mimoto vás po jejím obsazení jen málokdo obejde, prakticky si tak musíte hlídat jen určitý prostor, z něhož se vám protivník může dostat na kobylku. Vy sami však máte výhled na všechny přístupové cesty, takže pokud něco vyloženě nezvoráte, v pohodě svému týmu zajistíte vítězství.

O něco hůře se dle mého mínění povedl design mapky Chancellery, která vám vedle uzavřených koridorů nabídne také rozsáhlý dvůr. Ten lze hlídat buď z přízemí, nebo z nevelké místnosti, v níž se jistě bude líbit hráčům s odstřelovací puškou. Pokud se ptáte, co mi na této lokaci nesedlo natolik, že ji považuji za horší mapu bojiště než Airship, odpověď je relativně prostá. Stejně jako na řadě předchozích kolbišť tu hrají prim brokovnice se zápalnou municí a rychlé samopaly, jimž zrovna dvakrát neholduji, protože mi přijdou možná až příliš silné. Jedinci s výstrojí nezahrnující tyto typy zbraní většinou v tomto prostředí neuspějí.

V závěru části o lokacích nabízených Call of Duty: WWII – Shadow War samozřejmě zmíním i tu, jež mi vyhovovala z nabízeného spektra nejméně. Nelze vyloženě říct, že je Excavation špatným bojištěm, rozhodně ale není možné jej označit za mapu, jejíž hraní bych si vyloženě užíval, jako třeba v případě Airshipu. Hodně mi vadil návrh celku kombinujícího velmi „nemotorné“ tunely s víceméně zákopovými cestami. Dle mého mohli tvůrci zvládnout návrh tohoto prostoru rozhodně lépe, protože v aktuální podobě se jedná spíše o průměr, k němuž se s láskou zřejmě vracet nebudete. 

Skrze Operaci Arcane se Call of Duty: WWII – Shadow War odklání od historických témat

Doposud byla většina operací Call of Duty: WWII z režimu War zaměřena na historické akce ovlivňující určitým způsobem průběh války. Ve svém finálním DLC se tvůrci rozhodli vykročitz ze zajetých kolejí a Operaci Arcane zacílili na tématiku futuristických vojáků a mimozemských technologií. Ano, čtete správně. Tentokrát minulost měnit rozhodně nebudete, spíše zavítáte do prostoru oblíbeného konspiračními teoretiky, kterých je kvůli neobjasněným tématům na internetu tolik, že byste je jen těžko spočítali.

Na začátku Operace Arcane je před spojeneckou armádu postavena nacistická pevnost, v jejichž útrobách se podle informací poskytnutých rozvědkou uskutečňují pokusy na lidech a zkoumají se technologie, které by měli pomoci do kouta zahnaným Němcům zvrátit průběh války v jejich prospěch. Cílem útočníků není v této misi nic jiného než prorazit skrze obranné linie, ukrást dobře střežené zbraně budoucnosti a následně je využít k tomu, aby podpořili tank, jenž jako jediný dokáže zničit odolnou futuristickou výstroj skopčáků. Ti mají naopak za úkol zabránit ofenzivní skupině v postupu za každou cenu.

Rozsáhlý vojenský komplex vestavěný do skály je v Call of Duty: WWII – Shadow War navržen vskutku bravurně. Nejvíce vám v kůži útočníka dá zabrat nejspíše počáteční fáze, ve které se musíte dostat do perfektně střežené pevnosti. Obránci jsou ji totiž při správném rozložení sil schopni bránit klidně od začátku až do konce bez toho, aby byli přinuceni k ústupu. Osobně se mi líbí třetí etapa bitvy, v níž je spojencům dána do rukou extrémně efektivní Teslova puška, která dokáže protivníka zabít až překvapivě rychle. Němci mají naopak sérum, jež z nich po aplikaci udělá supervojáky se schopností vidět vše živé skrze zdi, což jim velmi pomůže při hledání a eliminaci nepřátel. Ti na rozdíl od nadopovaných jedinců nebudou mít žádné nadlidské schopnosti, takže z nich bude snadná kořist.

Po přečtení předchozích řádků řada z vás jistě přemýšlí nad tím, zda je Operace Arcane pořádně vybalancována. Osobně bych řekl, že si tvůrci dali na vyvážení herních prvků záležet, takže žádná ze stran není přítomností futuristických technologií zvýhodněna natolik, že by ji nebylo možné porazit. Stejně tak design celé lokace nabízí řadu možností, jak ji zdolat. O povedeném návrhu úrovně lze hovořit i v případě všech aktuálně vypuštěných map, jež na rozdíl od bojišť z United Front plně využívají potenciál Call of Duty: WWII, což se o jejich předchůdcích rozhodně říct nedalo.

Po originálním zpracování z United Front se zombie vrací k okoukané klasice

Finální fázi vaší cesty započnete v kampani Frozen Dawn u trosek zepelínu, který vás do této životu nepřející pustiny zanesl. Po zdolání prvních vln nemrtvých se před vámi otevře kamenná stěna vedoucí do podzemních prostor, jež vám svým rozsahem vezmou dech. Při jejich průchodu jsem si popravdě nejednou vzpomněl na nový DOOM, z něhož si hoši a děvčata z Sledgehammer Games minimálně po stránce designu vzali skutečně mnoho. Když už jsem u inspirace oblíbenou FPS, nemohu nezmínit též dobře skryté cíle spolu s prostorami, do nichž se lze dostat třeba jen tak, že u tajuplně vypadajícího spínače na podlaze zabijete určité množství oživlých mrtvol snažících se vás zastavit.

V recenzi zacílené na expanzi United Front jsem vývojáře ze Sledgehammer Games chválil za to, jak se jim povedlo zpracovat nově přidanou část zombie kampaně, která vyvolávala dojem snahy o to celý koncept posouvat kupředu. Aktuálně servírovaný Call of Duty: WWII – Shadow War bohužel disponuje opět klasickým režimem s umrlci, více než na znovuhratelnost cílícím spíše na to, aby vyvolal v hráči strach a nejistotu, což se mu většinou moc nedaří. Prakticky tu máme zase groteskně vyhlížející nemrtvé, tajné místnosti a neskutečně okoukaný koncept, jenž namísto toho, aby bavil, nudí. Osobně si jakožto fanoušek dynamických bitev s hordou polorozpadlých nacistických vojáků myslím, že kdyby tvůrci drželi nastavený kurz a nevraceli se k původnímu návrhu, udělali by lépe.

Obhájí si Call of Duty: WWII – Season Pass svou cenu?

Call of Duty: WWII – Shadow War je jedním ze silnějších DLC jinak poměrně nevýrazného balíku expanzí prodávaných v rámci Call of Duty: WWII – Season Pass. Celku dominují nové mapy v čele s Airshipem, jehož zpracování je natolik kvalitní, že se jej nebojím označit za jedno z nejvýraznějších bojišť, jež Call of Duty: WWII nabízí. Teoreticky by se dalo říct, že předčí i naposledy chválený Stalingrad. Špatně není navržen ani nejnovější přírůstek do režimu War Operace Arcane, jenž vyčnívá především díky unikátnímu designu. Komplet bohužel značně potápí finále zombie kampaně. Ta se z pro mě neznámých důvodů vrací ke klasicky laděnému konceptu, jenž byl v minulém datadisku United Front nahrazen svěže působící verzí, od níž se tvůrci v tomto rozšíření zcela odklonili. 

Po řádném otestování Call of Duty: WWII – Shadow War a všech ostatních balíčků mohu s klidným srdcem říct, že se vám investice do Call of Duty: WWII – Season Pass nevyplatí, protože si prostě jako celek nedokáže obhájit cenovku, za niž je aktuálně nabízen. Kdyby byla nižší, jistě by se dalo o koupi uvažovat, v současnosti je však cena za pár nepříliš kvalitně vybalancovaných map, nové zombie scénáře a několik misí zbytečně vysoká. Vývojáři ze Sledgehammer Games skrze tento zpoplatněný balík prakticky perfektně rozdělili komunitu na skupinu platících a neplatících, jimž je dán k dispozici jen základní obsah. Snad se v případě připravovaného Call of Duty: Black Ops IIII vydají odlišnou cestou než nyní, protože by byla skutečně škoda znovu od sebe oddělit „chudé“ a bohaté hráče.

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi.

Recenze Call of Duty: WWII – Shadow War: závěrečné hodnocení

Hodnocení 65 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

67 %

Audiovizuální zpracování

65 %

Znovuhratelnost

72 %

Klady

• Perfektní Airship
• Obstojně navržené zbývající lokace
• Operace Arcane odlišující se od předchozích War map

Zápory

• Návrat ke klasicky laděným umrlcům

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

HW nároky pro Call of Duty: WWII PC

S jakým herním PC na Call of Duty WWII?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače

Call of Duty: WWII – Shadow War vyšlo 28. srpna 2018 na PlayStation 4 a 28. září 2018 na Xbox One a PC. O Novinkách vás budeme informovat.