Call of Duty: WWII – United Front (RECENZE) – Boj ve stínu Stalingradu

Žánr: FPS • Multiplayer: Ano (online, local, co-op) • Vývojář: Sledgehammer Games • Vydavatel: Activision • Datum vydání a Platformy: PS4 (26. června 2018) PC, Xbox One (26. července 2018)  • Homepage: www.callofduty.com/wwii/dlc3 • Čeština: Ne

Obsah recenze Call of Duty: WWII – United Front

1. United Front táhne boj o ruskou metropoli
2. Při hraní operace Supercharge si vzpomenete na Battlefield V
3. V The Tortured Path zavítáte do tří mrtvými přetékajících lokací
4. Call of Duty: WWII – United Front opět celek výrazně neposouvá kupředu
5. Recenze Call of Duty: WWII – United Front: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Call of Duty: WWII – United Front PC

V United Front táhne boj o ruskou metropoli

• Recenze: 1. 8. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Call of Duty: WWII nám hned po vydání nabídlo relativně chudou škálu map, mezi nimiž chyběla řada skutečně výrazných lokací z předchozích dílů série. Napravovat tento omyl začali vývojáři ze Sledgehammer Games až skrze placené expanze obsahující nová bojiště – v nejnovějším DLC s názvem United Front nám opět servírují trojici čerstvých lokalit. Po nainstalování tohoto rozšíření se můžete podívat do nizozemského zámečku, sněhem zavátého Stalingradu a sluncem prozářeného Monte Cassina.

Nikoho zřejmě nepřekvapí, když řeknu, že mi z nových map nejvíce padl do oka zasněžený Stalingrad, o nějž byla svedena jedna z největších bitev na východní frontě druhé světové války. Nabízené bojiště je vcelku rozsáhlé, postavena je před vás čtvrť se silně poškozenými, několikapatrovými továrnami. Dostatek prostoru tu mají díky jejímu perfektnímu návrhu všechny herní třídy. Pokud patříte mezi fanoušky pušek s optikou, většinou zamíříte do vyšších pater. Milovníci brokovnic naopak zůstanou v kanálech nebo úzkých uličkách vytvořených poničenými vlakovými vagony, za které se dá velmi snadno ukrýt. 

O něco méně jsem byl nadšen z mapy Market Garden odehrávající se ve středně velkém nizozemském zámečku. Neřadím se totiž mezi hráče holdující extrémně efektivním brokovnicím a překvapivě silným lehkým samopalům, pro které je tato koridory napěchovaná lokace primárně určena. Většina střetů se tu odehrává stejně jako na řadě jiných bitevních polí nabízených v Call of Duty: WWII blízko centrálního bodu celého bojiště, k němuž vede řada uzoučkých chodeb, v nichž jste bez zmíněných zbraní prakticky bez šance. 

Asi nejslabší sympatie ve mě vzbudila válkou poškozená osada Monte Cassino, která mi z doposud přidaných map zřejmě sedla nejméně. Boje se tentokrát vedou v ulicích a na střechách značně poničené osady, jež se rozkládá ve stínu prastarého kláštera. Celkový koncept na první pohled nevypadá vůbec zle, po chvíli hraní však zjistíte, že se k tématice Call of Duty: WWII zrovna dvakrát nehodí kvůli nedostatku pohyblivosti vojáků. Ti prostě nedisponují takovými technologiemi, aby byli schopni celý prostor plně využít podobně jako válečníci z nových dílů této série, takže si nakonec vezmou do rukou odstřelovací pušky, najdou si dobrou pozici a pálí do všeho, co spatří pod sebou, což osobně nepovažuji za ideální stav.

Při hraní operace Supercharge si vzpomenete na Battlefield V

Doposud nabízené mise ve mě nebudily zrovna nejlepší dojem. Ani jedna z nich totiž nebyla zpracována natolik kvalitně, abych na ni mohl vzpomínat v dobrém. Relativně spokojen jsem byl snad jen s operací Intercept, jež byla přidána v rámci placeného balíčku The Resistance. Nyní ji však na mém stupínku oblíbenosti nahradila operace Supercharge z United Front, která mi hned v prvních okamžicích hraní připomněla nedávné záběry z Battlefield V. Jakožto zástupce útočící strany jsem se totiž na startu celé akce ocitl v nákladovém prostoru přepravního letadla, z něhož jsem spolu se zbývajícími spojeneckými vojáky vyskočil nad cílovou lokací. Už v průběhu dopadu jsme všichni ostřelovali dole se pohybující protivníky, snažící se vytvořit si dostatečně silnou obrannou pozici. 

Po dopadu jsme se pustili se zbytkem skupiny do plnění cílů, jež jsem dostal před začátkem celé operace. Hned na startu bylo třeba zajistit právě spadlé zásobovací balíky plné výbušnin – ty se následně použili k odpálení čtyř pilířů mostu. Po jeho zničení jsme se vrhli do zběsilého obsazování kontrolních bodů tvořících Marethskou linii, kterou vybudovali Francouzi před druhou světovou válkou v jižním Tunisku. Hlavní prioritou obránců je při operaci Supercharge především zastavení nepřátelského postupu na dostatečně dlouho dobu. Přítomna tu naštěstí není žádná pasáž s leteckými bitvami, takže této akci nemám na rozdíl od operace Husky z The War Machine prakticky co vytknout.

Balance jednotlivých map United Front se vývojářům z Sledgehammer Games povedla jen částečně. Za skutečně odladěné lze označit snad jen operaci Supercharge a kultovní Stalingrad, který výrazně nezvýhodňuje žádnou ze stran konfliktu či hráčských skupin. O něco hůře jsou na tom v tomto ohledu dvě zbývající lokace. Market Garden je rájem jedinců libujících si ve vyčkávání v tmavých koutech, kde se jsou schopni ukrýt natolik dobře, že z nich před svou smrtí zabijí klidně i desítku protivníků, aniž by ti měli šanci se k nim dostat. Stejným problémem trpí také Monte Cassino, jehož průchod si bez odstřelovací pušky moc neužijete, protože dříve, než se rozkoukáte, už odněkud schytáte kulku. 

Když už jsem u celkové balance, nemohu nezmínit přítomnost nové divize s názvem Kavalerie, která na všechny platformy dorazila s balíčkem United Front zdarma. Zástupci této třídy jsou vybaveni mohutným neprůstřelným štítem a zbraní dle výběru. Obrovský kus plátu, jenž nosí obouruč, mohou využít jak k obraně před projektily, tak i ke kontaktnímu výpadu, s jehož pomocí sundají pěšáka asi na dvě rány. Podobně jako v Rainbow Six Siege, i v Call of Duty: WWII – United Front tato profese slouží především jako podpora pro zbytek skupiny, jíž je schopna vytvořit opěrný bod, z nějž ostatní zlikvidují dobře zakopané protivníky, kteří by je jinak eliminovali během chvíle. Osobně si myslím, že štítaři výrazně nenarušují vyváženost kompletu, protože když je oddělíte od zbytku týmu, nemají moc velkou šanci uspět.

V The Tortured Path zavítáte do tří mrtvými přetékajících lokací

Nejnovější příběhová část Call of Duty: WWII zaměřená na eliminaci nemrtvých, The Tortured Path, je složena ze tří navzájem provázaných map, skrz které budete přenášet části meče samotného císaře Barbarossy. Hned na startu zavítáte do umrlci semleté vesnice, jejímž charakteristickým znakem je obrovský větrný mlýn spojující veřejnosti otevřené části osady. Poté, co se vám podaří zdolat finální překážku, vám bude umožněno přesunout se na loď plnou stísněných prostor, jež během chvíle zaplní armáda krvelačných monster, jimž musíte opět odolat až do konce. Ihned, jak zdoláte poslední vlnu protivníků na rzí prostoupené kocábce, vás děj zavede do tajemných ruin. Každé z bojišť před vás klasicky postaví devět vln oponentů, po jejichž eliminaci se na scéně objeví boss s kupou posluhovačů.

Elementární myšlenka je v The Tortured Path tudíž stejná, jako na předchozích mapách Call of Duty: WWII. Prim opět hraje přežití. Celkový koncept byl však citelně upraven. Pryč jsou rozsáhlé lokace, jež jste expandovali pomocí herní měny získané eliminací nemrtvých. Minulostí jsou též boxy, u nichž jste si kupovali jasně definované zbraně. Nahrazeny byly kolotoče štěstí, jež vám za určitou sumu náhodně vylosují smrtící hračku určitého typu, s níž je následně možné vyrazit do boje. Prakticky se jedná o hráči neskutečně nenáviděné lootboxy, které si můžete otevřít za obdržené prostředky. Osobně přítomnost tohoto prvku vítám, protože díky němu nikdy nevíte, jaké karty vám osud v zombie režimu přidaném v rámci DLC United Front nadělí.

Call of Duty: WWII – United Front celek opět výrazně kupředu neposouvá

Vytvořit skutečně kvalitní a hlavně zajímavé mapy je za všech okolností neskutečně náročné. Call of Duty: WWII – United Front možná právě kvůli tomuto faktu disponuje jen jednou výraznou lokací, jíž si jistě zařadíte mezi svá oblíbená bojiště. Celek tentokrát táhne kultovní Stalingrad spolu s operací Supercharge a zombie kampaní The Tortured Path, která se hodně odlišuje od svých předchůdců. Zbytek obsahu je průměrného, či dokonce podprůměrného ražení, takže na něj v dobrém zaručeně vzpomínat nebudete. United Front je prozatím nejslabším z vydaných DLC. Po stránce kvality ho dle mého mínění zastiňuje jak The War Machine, tak i The Resistance.

Třetí DLC Call of Duty: WWII – Season Pass je o něco slabší než jeho předchůdci, což mě prakticky vede k tomu, abych nákup kompletu prozatím znovu nedoporučil jedincům, kteří neradi vyhazují peníze z okna za věci, jež si svou cenu neobhájí. Počkat by si měli na finální balíček, který bude snad zpracován lépe. Zakoupit si United Front s klidem si naopak už teď mohou milovníci série, jimž nevadí, že za pár map zaplatí relativně vysokou sumu. Tato recenze byla napsána pro PC verzi.

Recenze Call of Duty: WWII – United Front: závěrečné hodnocení

Hodnocení 63% GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

65%

Audiovizuální zpracování

65%

Znovuhratelnost

70%

Klady

• Stalingrad patří mezi nejlepší mapy Call of Duty: WWII
• The Tortured Path, jež se částečně odklání od zajetého konceptu
• Operace Supercharge dokáže zaujmout

Zápory

• Pro někoho trošku přestřelená cena
• Na Market Garden a Monte Cassino velmi rychle zapomenete

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

HW nároky pro Call of Duty: WWII PC

S jakým herním PC na Call of Duty WWII?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače

Call of Duty WWII – United Front vyšlo 26. června 2018 na PS4, 26. července na PC a Xbox One.