Už 24. března zjistíme, jestli mělo studio Ninja Theory zůstat u toho, co umí nejlépe. Příběhové singleplayer hry mají totiž v malíku, ale co online tituly? Bleeding Edge jsme vyzkoušeli díky betě pro majitele předplatného Xbox Game Pass, a přestože u podobných her se ukážou slabiny i silné stránky až po mnoha desítkách hodin, už nyní si troufáme říci, že Bleeding Edge se může hrdě vydat do světa a šlápnout na krk i takovým titulům, jako je Overwatch.
• Žánr: Online akce • Multiplayer: Ano • Vývojář: Ninja Theory • Vydavatel: Xbox Game Studios • Platformy a Datum vydání: PC, Xbox One (24. března 2020) • Homepage • Čeština: Ne
• Dojmy z hraní: 25. 2. 2020 • Autor: Filip Němec
Kdykoli dostanu možnost zahrát si Bleeding Edge, zpytuji svědomí. Po oznámení hry jsem byl podobně jako spousta jiných hráčů zklamaný z toho, že jsem namísto další příběhové singleplayer hry, což byla doteď doména studia Ninja Theory, dostal online řežbu s komiksovým vizuálem. Hra navíc byla odhalena až po koupi studia Microsoftem, Bleeding Edge tak působilo jako něco, co si na zakázku objednal právě Microsoft. Až později jsme se dozvěděli, že autoři na Bleeding Edge začali pracovat dlouho předtím. Už první ohlasy na hru však byly velmi pozitivní, a pokud jste četli mé dojmy z hraní z loňského Gamescomu, zjistili jste, že i já jsem se, sypaje si popel na hlavu, přidal do tábora příznivců této hry.
Minulý týden pak přišla další možnost vyzkoušet si Bleeding Edge, a to pro všechny předplatitele služby Xbox Game Pass, takže hráčů bylo dostatek, což potvrzuje také neuvěřitelně rychlé hledání zápasů. Během pěti sekund vždy naskočila nahrávací obrazovka a já se mohl vydat ihned do boje. Klobouk dolů. Z mojí strany však bylo chybou přeskočit několikadílný tutoriál, protože Bleeding Edge není generická střílečka, kde vám stačí vědět, jakým tlačítkem mačkáte spoušť. Bleeding Edge je podobně jako Overwatch rychlá online akce založená na stoprocentním ovládnutí jednotlivých postav a jejich schopností. Jinak jste jen pobíhající živý terč.
Právě tutoriál je ale zvládnut na jedničku a kromě toho, že podrobněji představí několik postav, vysvětlí základní mechaniky a na rozmezí pár minut vám dá dostatečný náhled na základní strategie. Dvanáct postav je totiž rozděleno do tří tříd na klasické útočné, podpůrné a tanky. Rozhodně ale nemůžu říct, že by se jednotlivé útočné charaktery od sebe lišily třeba jen ve zbraních či odlišných skillech, každá z postav Bleeding Edge je totiž naprostým unikátem a nedokážu si představit, že by mohly být ještě rozdílnější.
Nidhoggr, což je zarytý metalista s elektrizující kytarou, dokáže svými útoky na blízko napáchat pěkné škody i několika protivníkům zároveň, pokud si ho ale udržíte dostatečnou chvíli od těla, můžete ho poměrně jednoduše skolit třeba v roli dělnice Gizmo. Ta umí díky samopalu kontrolovat boj z dálky, jakmile se ale dostane do centra dění, má zaděláno na problémy. Každá postava má své slabé a silné stránky a na každou platí různé strategie. Zároveň ale své slabiny dokáže do jisté míry vynahrazovat aktivními skilly, kterými můžete dotírající nepřátele na chvíli uvěznit v kleci nebo odvézt jejich pozornost mobilními střílnami.
Každá postava má jeden základní útok a tři postupně se dobíjející skilly, jež doplňuje ještě jedna ultimátní schopnost. V Bleeding Edge skvěle funguje systém kámen-nůžky-papír, kdy většina schopností je proti některým postavám zbytečně vyplýtvanou příležitostí, zatímco na jiné postavy působí jako svěcená voda na upíra. Klíčem tak je nejen ovládnout schopnosti své postavy, ale znát také všechny ostatní charaktery. Po pár hodinách hraní vám bude mozek dávat okamžité návrhy na to, jak se v dané situaci zachovat. Ačkoli to ze záběrů z hraní nemusí být na první pohled jasné, Bleeding Edge je hodně taktickou hrou.
Zároveň ale potřebujete rychlé reflexy, protože ani s tou nejlepší taktikou a nazpaměť naučenými schopnostmi nezmůžete nic, pokud se budete zasekávat při pronásledování nepřátel nebo dostatečně neovládnete systém blokování útoků. Ten je poměrně dost obtížný, ale jakmile se „parry“ správně naučíte, budete králem bojiště.
Bleeding Edge beta gameplay – Xbox One X
Herní styl se odvíjí nejen od zvolené mapy, ale především od vybrané postavy.
Beta nabídla hned několik map a dva herní režimy: Capture a Power Collection. Mód Capture asi není třeba blíže představovat, na středně velkých mapách jsou tři body, jež je třeba obsadit a poté bránit, což v utkání s náhodně vybranými hráči může být někdy pěkné utrpení, to už ale není vina hry samotné. Taktický rozměr režimu Capture se však ke hratelnosti Bleeding Edge skvěle hodí a ještě více vynikne nutnost sestavit co nejlepší tým a všechny postavy vhodně kombinovat. I proto hra nedovolí, aby jednotlivé postavy byly ve hře více než v jednom exempláři, stát se expertem pouze na jeden charakter tak v podstatě není možné a vždy musíte mít alespoň tři postavy, s nimiž umíte hrát.
Druhým režimem je Power Collection, jenž rovněž není ničím extra originálním. V první fázi je třeba ničit kontejnery obsahující energii, kterou posléze sesbíráte. Kontejnery se průběžně objevují na mapě a vaším úkolem je získat co nejvíce energie. Tu samozřejmě můžete i ukrást soupeři a to v momentě, kdy ho zabijete. V druhé fázi hry se pak odemknou body pro odevzdání energie, což je proces, který chvíli trvá, takže zaneprázdněné spoluhráče je třeba bránit a zároveň napadat soupeřovu snahu o uložení jím nasbírané energie.
K herním režimům vlastně nemám žádnou zásadní výtku, protože skvěle korespondují s nabídkou postav a taktickým charakterem hry. Patrně nejvíce mě však zamrzely jednotlivé mapy. Hrál jsem na Xboxu One X, takže co do kvality textur, rozlišení či dokonce snímkování (zaznamenal jsem jen několik málo propadů) není Bleeding Edge co vyčítat. I modely postav vypadají fantasticky a je radost si s nimi mezi jednotlivými zápasy hrát a upravovat jejich vzhled a vybavení. Nicméně všechny mapy postrádají duši, působí genericky a obyčejně. Tvar arény, rozmístění chodeb a klíčových bodů je dobré, ale ničím nedokáží vyloženě oslovit či překvapit.
Jistý si nejsem ani jejich zvolenou rozlohou. Často se mi stávalo, že po respawnu na okraji mapy notnou chvíli trvalo, než jsem se dostal do epicentra boje. Množství postav se ale zdá být zcela optimální, hra navíc velmi šikovně při výběru charakterů doporučuje zvolení postav třeba z podpůrné třídy, aby bylo složení týmu co nejlépe vybalancované.
Vývojářům z Ninja Theory se podařilo vytvořit hru, která si rozhodně může dovolit vyzvat na souboj i takové velikány, jako je například Overwatch. Postavy se zdají být dobře vybalancovány, žádná není vyloženě špatná nebo v rámci týmu nepotřebná. Taktičtější pojetí podporuje na rozdíl od ostatních her tohoto žánru třeba výraznější roli podpůrných jednotek, které dokáží své spoluhráče velmi rychle léčit. Hratelnost je rychlá a návyková, dvousečně pak může působit třeba to, že tímto žánrem nepolíbení hráči budou mít před sebou velmi silnou bariéru představující hodiny učení se. Pokud jste ale naopak fanouškem tohoto typu online akcí, mohli byste být velmi příjemně překvapeni.
Mně osobně na Bleeding Edge chybí snad jen „něco navíc“. Něco, co by mě opravdu chytlo za duši. Hratelnost je zábavná, ale ono nutkání dát si ještě jedno kolo vlastně úplně necítím a viníka, přiznám se, nedokážu identifikovat. Je to možná neoriginální prostředí arén či snad úplné drobnosti, jako chybějící hudba, která by na pozadí dokreslovala atmosféru. Podobný pocit jsem měl například před lety při testování online akce Battleborn. Ta rovněž vypadala velmi nadějně a měla solidní ohlasy. Hra však nedokázala zaujmout, v současnosti prožívá klinickou smrt a v lednu příštího roku ji autoři kompletně odpojí od přístrojů.
Systém kdo dřív přijde, ten dřív mele. Aktivujte co nejdříve.
Příběh Bleeding Edge ale může být jiný. Byť je studio Ninja Theory mezi online hrami nováčkem, jejich výtvor má na první pohled vše, co pořádná online akce potřebuje. Výsledek několikaleté práce uvidíme už za měsíc, Bleeding Edge totiž vychází 24. března a to na PC a Xbox One. Pokud jste nestihli únorovou betu, poslední šanci si hru předem ozkoušet dostanete 13. března, kdy se beta opět zpřístupní pro majitele programu Xbox Game Pass nebo pro předplatitele hry.
Tyto dojmy z hraní byly napsány pro verzi Xbox One X.
• Zdroje: Vlastní
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky | |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 7 64-bit |
Procesor | Intel Core i5-4430 3.0GHz / AMD FX-8350 | Intel Core i5-4670K 3.4GHz / AMD FX-8370 |
Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 760 / Radeon HD 7950 | NVIDIA GeForce GTX 1060 / Radeon RX 580 8GB |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 8 GB | 8 GB |
Pevný disk | 15 GB | 40 GB |
• Zdroj: game-debate.com (25. 2. 2020)