Bleeding Edge (RECENZE) – Augmentace ve službách šílených zápasníků

Bleeding Edge (RECENZE) – Obsah článku

1. Budoucnost patří v Bleeding Edge razantnímu zdokonalování těla
2. Výběr třídy je pro úspěch nesmírně důležitý
3. Bleeding Edge odměňuje kontaktní šampiony za každý další úder
4. Problematické servery a technická stránka celek značně sráží
5. Bez Xbox Game Pass by Bleeding Edge dlouho nepřežilo
6. Recenze Bleeding Edge: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Bleeding Edge PC

Budoucnost patří v Bleeding Edge razantnímu zdokonalování těla

Augmentace jsou v herním průmyslu už řadu let tématem, na němž je do jisté míry postaven nejeden projekt. Spatřit jsme je mohli v sérii Deus Ex nebo v prezentacích z v září vycházejícího Cyberpunku 2077. Hodně zásadním prvkem jsou také v univerzu Bleeding Edge, kde si společnost zvykla na fakt, že se jedná o normální součást jejího života, což ve finále vedlo k tomu, že se někteří začali zdokonalovat více, než bylo potřebné. Nakonec se pustili do pořádání velkolepých turnajů, v nichž se utkávají jen ti nejlepší.

Díky filozofii zdokonalování lidského těla za pomoci augmentací jsou všichni šampioni Bleeding Edge vylepšeni. Na bojišti tím pádem nenajdete nikoho, komu by technologie určitým způsobem nepomohla k lepším výkonům. Za malé plus popravdě považuji také fakt, že každý hrdina má své příběhové pozadí, jež hráči lépe umožní vytvořit si s nabízenými postavami jistou formu vztahu. Osobně jsem byl kupříkladu zaujat osudy vyznavače voodoo Kuleva, jehož tělo původně patřilo univerzitnímu profesorovi. Ten na své výpravě za nesmrtelností nakonec skutečně nalezl možnost, jak žít věčně, nebo přesněji řečeno fungovat navždy. Prakticky svou duši přesunul do robotického hada, jenž má kontrolu nad jeho lidskými ostatky. 

Výběr třídy je pro úspěch nesmírně důležitý

Jakmile se povrchně seznámíte s každým dostupným hrdinou, je dobré si vybrat pár šampionů, kteří budou vyhovovat vašemu stylu. Podobně jako ve většině konkurenčních MOBA, i v Bleeding Edge naleznete několik specializací, mezi něž jsou rozděleni všichni účastníci zápasů. Ujmout se můžete tanka, podpory, nebo nejpočetněji zastoupených útočníků, jejichž primárním úkolem je rychlá eliminace slabších cílů. Vzhledem k tomu, že je Bleeding Edge titul hodně zaměřený na týmovou spolupráci, je zcela nezbytné, abyste si vzali postavu, která bude vyhovovat vašemu hráčskému stylu.

Pokud patříte mezi jedince, jimž není cizí kontaktní boj a nevadí jim snést nějakou tu ránu, je pro vás ideální volbou jeden z trojice nabízených tankovacích šampionů. Vzít si do bitvy můžete čepelemi vybaveného Bastarda generujícího svými ranami podpůrné štíty, motorovými meči vyzbrojenou Buttercup prohánějící se po bojišti na gigantickém kole nebo mohutného válečníka Makutu, jehož výpad připomíná primární schopnost Reinhardta z Overwatch. Přestože se mi úplně nelíbila podobnost se slavným kladivonošem, poslední zmíněný hrdina mi z tanků sedl zřejmě nejvíce, disponoval totiž schopností, s jejíž pomocí jsem byl schopen dočasně udělat nezranitelné všechny v mém dosahu, což mému týmu několikrát zachránilo život a vyhrálo nejeden tuhý střet.

Jestliže jste rádi oporou týmu, ale nechcete stát v první linii, tak právě pro vás vytvořili vývojáři z Ninja Theory tři postavy zastupující podpůrnou třídu. Do boje se lze vydat s rusovlasou šamankou Mikou, na vznášedle usazeným Zero Cool, nebo s Kulevem, jenž se od zbývajících dvou léčitelů Bleeding Edge liší především tím, že velká část jeho dovedností spíše škodí protivníkům, než že by léčila zranění spolubojovníků. Možná právě proto jsem si k němu vytvořil daleko intenzivnější vztah než prvním dvěma zmíněným. Připadali mi totiž v rámci hratelnosti příliš jednoduší, což se u jed plivajícího Kuleva říct nedalo, protože každou jeho schopnost bylo nutné užívat po důsledném uvážení tak, aby co nejvíce podpořila akce zbytku týmu.

Ne každému samozřejmě vyhovuje role tanka či podpory, kvůli níž je na vás tým z velké části závislý. Pro hráče toužící po menší zodpovědnosti mají tvůrci Bleeding Edge připravené útočníky s kontaktními a palnými smrtícími nástroji. Vydat se do boje máte možnost v kůži katanou disponujícího Daemona, futuristického kytaristy Nidhoggra, na první pohled nevině vypadající babičky Maeve, s rotačním kulometem se ohánějící Gizmo nebo hybridní Cass, která je efektivní jak v přímém střetu, tak i na dálku. Celkově bych řekl, že jsou agresivní postavy zpracovány skutečně dobře. Problém jsem měl snad jen s Gizmo, jejíž zbraň mi přišla kvůli její nízké počáteční efektivitě vedle výstroje ostatních dosti nevýrazná, sázela totiž příliš na to, že se k vám nikdo nedostane, s čímž tu skutečně nelze počítat.

Bleeding Edge odměňuje kontaktní šampiony za každý další úder 

Abych řekl pravdu, všichni hrdinové se zaměřením na dálku jsou tu navrženi o kapku hůře, než jejich soci s kontaktními zbraněmi. Na rozdíl od nich totiž nemají k dispozici komba za provedení určitého počtu úderů, což je značně znevýhodňuje. Vedle základního útoku má každá postava Bleeding Edge ještě tři speciální dovednosti a jednu primární schopnost, jež je volitelná ze dvou neskutečně silných kouzel, jejichž škálu tvoří třeba nezničitelnost, ovládnutí nepřítelovy mysli, oživení padlého nebo vyvolání impozantní rakety způsobující plošné zranění.

Zásadním prvkem hratelnosti je vedle různorodých výpadů také schopnost úhybu, která tu má rovnou dvě funkce. V případě, že se aktuálně hýbete, funguje na klasickém principu rychlého pohybu, který vás vezme směrem, jenž si vyberete. Pokud postava stojí na místě a někdo na ni zaútočí základní schopností, reaguje tato funkce vyblokováním výpadu, z čehož kontaktní hrdinové hrající často na provedení určitého počtu ran moc velkou radost nemají. Osobně to však považuji za jeden z nejvýraznějších mechanizmů Bleeding Edge, protože se s jeho pomocí mírně odlišuje od konkurence, která ve většině případů stoprocentní vyblokování nemá či neměla.

Kromě trošku komplexněji navrženého mechanizmu uhýbání a vykrývání má Bleeding Edge ještě jednu silnou stránku, za kterou musím vývojáře z Ninja Theory pochválit. Návrh map se jim povedl doslova na jedničku. Namísto víceméně statických bojišť, s nimiž operuje konkurence, nám nabízejí neskutečně živá bitevní pole, jež vás neustále nutí k tomu, abyste sledovali, co se na nich děje. Běh okolního světa se totiž kvůli zápasu nezastavil, takže se čas od času budete muset vyhnout nákladnímu vlaku, obejít aktivní elektrické pole nebo uskočit raketě mířící na vaší pozici. Za sebe musím říct, že se mi přítomnost těchto bitvu narušujících jevů neskutečně líbila, jelikož jsem je často využil ve svůj prospěch.

Vzhledem k vysoké kvalitě návrhu map bych čekal, že se tvůrčí mysl vývojářů z Ninja Theory vytasí se slušnou řádkou různorodých herních režimů. Bohužel, celek obsahuje pouze dva herní módy. První vás nutí do zabírání bodů, zatímco ve druhém sbíráte po světě energetické články a následně je posíláte skrze vybrané pozice mimo bojiště. Podobně jako u Doom Eternal tu bylo zcela upuštěno od Deathmatche či duelů, ve kterých by mohli v rámci testování změřit síly různě fungující útočníci. Komplet na to potenciál jistě měl, tvůrci se ho však bohužel rozhodli nevyužít. Naštěstí se jim prozatím zcela podařilo vyhnout mikrotransakcím, takže vše ve hře si zpřístupníte za herní měnu a materiály získané hraním.

Problematické servery a technická stránka celek značně sráží

U titulů zacílených na režim více hráčů je zásadní, aby servery šlapaly na jedničku. V případě Bleeding Edge se start úplně nepovedl. Nejednou se mi při hraní stalo, že jsem se setkal s hráči s příliš vysokým pingem či dokonce celou skupinou, která se kolem mého šampiona doslova teleportovala, kvůli čemuž ji prakticky nebylo možné zasáhnout. Upřímně nechápu, proč si s tímto aspektem v Ninja Theory nedali více práce, přeci jen na tom takto laděné projekty stojí a také padají.

Zmínit je potřeba též skutečnost, že si Bleeding Edge aktuálně na více než 60 fps nezahrajete. Ano, vidíte správně. Hra v okamžiku, kdy píšu tyto řádky, disponuje zámkem, který vás nad tento limit nepustí. Kdyby si držela zmíněných šedesát snímku alespoň stabilně, zřejmě bych nic nenamítal, problém je v tom, že se i na lepších herních strojích při hraní setkáte s nepříjemnými propady snímků, jež vás mohou v některém z tužších soubojů klidně stát život. Upřímně doufám v to, že tvůrci splní své aktuální sliby a jak na optimalizaci, tak i na serverech zapracují a navýší tak životnost jejich díla. Stejně tak by nebylo vůbec špatné přidat více herních režimů, čehož se však zřejmě na rozdíl od vylepšené technické stránky hned tak nedočkáme.

Bez Xbox Game Pass by Bleeding Edge dlouho nepřežilo

Bleeding Edge se vlastně příliš neodlišuje od konkurence. Najít tu můžete řádku hrdinů, pestrou škálu schopností typických pro jednotlivé postavy, určitou formu vývoje a velmi slušně propracované mapy. Ty patří mezi primární tahouny tohoto dílka, protože jsou navrženy skutečně kvalitně. Za pozitivní považuji také velké zaměření na kooperaci, díky čemuž tu výkon jednoho hráče neznamená tolik jako v jiných titulech. Celek však bohužel není vyloženě ničím výrazný, navíc má v tento moment technické problémy a nenabízí zrovna nejpestřejší škálu režimů, kvůli čemuž brzy nastupuje stereotyp. To je zřejmě hlavním důvodem toho, proč z dlouhodobého hlediska Bleeding Edge moc nevěřím, a za hlavní spásu pro něj podobně jako u Sea of Thieves považuji Xbox Game Pass, kde aktuálně k dispozici ke stažení všem členům této služby.

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Bleeding Edge: závěrečné hodnocení

Hodnocení 60 % GEM

Verdikt:

---

Bleeding Edge je dobrá akce, jež v rámci hratelnosti v ničem vyloženě nevyniká ani neselhává. Určena je primárně pro fanoušky kooperace. Její pořízení za plnou cenu však za sebe nepovažuji za dobrý nápad – jedná se totiž o jednu z těch her, které jejich tvůrci po roce převedou na víceméně bezplatný režim (Xbox Game Pass), aby ji zachránili před úplným pádem do zapomnění.

Klady

• Propracované mapy
• Silné zaměření na kooperaci
• Zajímavý koncept soubojů

Zápory

• Problematické servery
• Nedopečená optimalizace
• Celková nevýraznost
• Nedostatečný počet herních režimů

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

HW nároky pro Bleeding Edge PC

• Zdroj: game-debate.com (27. 3. 2020)

S jakým herním PC na Bleeding Edge?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače