Chorus (RECENZE) – Malé vesmírné překvapení roku

Chorus (RECENZE PC) – Obsah článku

1. Chorus – vesmírné střílečky vrací úder?
2. Nara by se ráda přidala k „těm dobrým“
3. Kdo pustí prst ze spouště první, prohrál
4. Moje loď, můj hrad, má svatyně
5. Chorus nezaostává ani v umělecké části
6. Malé chyby na kosmické kráse
7. Chorus prostě funguje
8. Recenze Chorus: závěrečné hodnocení
9. HW nároky pro Chorus PC

Chorus – vesmírné střílečky vrací úder?

Určitě to už někdo někdy řekl – vesmírných arkádových stříleček je už příliš dlouho skutečný a překvapivý nedostatek. Kdysi počítačovému světu dominovaly hry jako X-Wing a Descent: Freespace, které upouštěly od realistické fyziky ve prospěch vyhazování věcí do vzduchu pomocí laserů v „nereálném“ sci-fi prostředí. V posledním desetiletí se objevilo jen málo titulů, které by se snažily tento prostor zaplnit, a většina vesmírných her upřednostňuje pokusy o realismus nebo klade důraz na jiné prvky a zábava a výbuchy jdou trochu stranou. Chorus od Fishlabs je tak v tomto případě závanem čerstvého vzduchu ve vesmírném vakuu. Je to skutečný pokus o vytvoření klasické vesmírné střílečky s moderní troškou do mlýna.

Jelikož se jedná o nový titul usilující o místo v panteonu vesmírných oper, je třeba konstatovat, že primární příběh by Oskara sice nezískal, ale ve hře Chorus funguje víc než dobře. Hráči se ujímají role Nary, zotavující se fanatičky, která bývala členem kultu známého jako Circle (Kruh). Členové Circle věří, že bojují za sjednocení celého lidstva s pomocí prapodivné rasy známé jako Faceless. Akolyté Kruhu pod vlivem svého vůdce (The Great Prophet) křižují vesmírem, aby všem přinesli konečné poselství míru: Přidej se, nebo zemři.

Nara by se ráda přidala k „těm dobrým“

Nara byla považována za jednoho z velikánů tohoto řádu, disponovala fantastickými schopnostmi (tzv. Rites), které jí umožňovaly provádět úkony, jež jsou pro obyčejného smrtelníka nedostupné. To vše se změnilo, když vyhodila do vzduchu obydlenou planetu. Sužována pocitem viny opustí sektu, uloží svou vnímající loď Forsaken (na chvíli) „na odpočinek“ a dává se na nové životní poslání: tentokrát před kultem ostatní naopak chránit.

U arkádové střílečky, jako je tato, je zvláštní, že hlavní hrdina má tak děsivou motivaci. Tituly s hratelností založené na krkolomných soubojích, které mají působit hlavně „cool“, sice hrdinům tragické příběhové pozadí dávají celkem běžně, obvykle však daní klaďasové nebývají viníky daných katastrof z minulosti. Nara jako postava neustále vyzařuje vinu – projevuje se v její tváři během cutscén i v jejím hlase, aniž by zabředávala do sebelítosti. Zatímco s jejími předešlými činy se určitě nikdo z nás neztotožní, s její snahou o nápravu rozhodně ano. Díky tomu mají rozhovory Nary se sebou samou i s ostatními (včetně její lodi) překvapivou hloubku. Když už nic jiného, příběh dokáže zůstat zajímavý po celou dobu od začátku až do konce.

Kdo pustí prst ze spouště první, prohrál

Příběh bez hratelnosti, která by jí podpořila, nic neznamená. Naštěstí Fishlabs tuto nejdůležitější část zvládli na jedničku. Hra je koncipována jako otevřený svět, ve kterém budete poletovat sem a tam mezi jednotlivými oblastmi, plnit vedlejší a hlavní úkoly a hledat poklady. Každá rozsáhlá oblast je poseta činnostmi, jako je průzkum anomálií, pronásledování zlodějů, obrana základen a tak dále. Chorus se, podobně jako většina open-world her, pohybuje na tenkém ledě: hra by měla mít k dispozici slušnou škálu činností a zároveň by měla zajistit, aby byly všechny tematicky vhodné – což se Chorusu ve většině případů daří. Ne vždy se však trefí do černého, ale o tom až později.

Během hraní jsem měl neustále pocit, že narážím na něco nového. Jistě, je možné hrou jednoduše prolítnout a příliš se u toho nenadřít, ale stejně tak je pravděpodobné, že zachytíte nouzový signál a budete v pokušení ho prověřit. Pár závodních nebo honičkových misí může být otravných, ale celkově je to prostě zábava, když se svou lodí brázdíte po galaxií, svádíte souboje a ochraňujete bezbranné.

Pilotovat myslící loď Forsaken je navíc skutečně skvělý zážitek. Stroj citlivě reaguje na zatáčení a míření a rychlost je dostatečně vysoká, aby omezila prostoje a zároveň neubírala na rozlehlosti oblasti, ve které se nacházíte. Loď nese tři různé druhy výzbroje. Gatlingová děla se skvěle vypořádávají se základními nepřáteli, lasery jsou tu pro prořezávání energetických štítů, a konečně rakety umožňují uspokojivě bušit do silně obrněných nepřátel. Každou z těchto zbraní lze vylepšovat novými verzemi, které lze koupit nebo najít.

Navíc jsou k dispozici nejrůznější modifikace, kterými můžete získat různé bonusy. V této hře je běžné, že přijmete výzvu a máte pocit, že na ni Forsaken nestačí, a to i při základní obtížnosti. V takových situacích je dobré jít dál, protože je pravděpodobné, že se objeví nové vylepšení, které onu situaci učiní zvládnutelnější. Vlastní vinou jsem si to uvědomil až po několika hodinách hraní a přistihl jsem se, že mlátím hlavou o zeď déle, než bych měl – přistupoval jsem ke hře jako ke striktně arkádové vesmírné střílečce, kde by měly stačit všechny přítomné nástroje, jež máte momentálně k dispozici. Chorus je v tomto ohledu však o něco hlubší, takže nemusíte zoufat, pokud vám jistá mise dělá z počátku problémy.

Moje loď, můj hrad, má svatyně

Kromě zbraní a vylepšení získá Nara také tzv. Rites, takovou vesmírnou magii. Oblíbil jsem si například Rite of the Hunt, schopnost, při jejímž správném použití se hráč warpem dostane přímo za nepřítele, čímž si zkrátí část pronásledování. V kombinaci s Drift Trance, který umožňuje létat jedním a zároveň střílet jiným směrem, dává pocit obrovské síly.

Sami zjistíte, jak děsně uspokojivé je se mrsknout za nepřítele, rozmetat ho na prach a pak zpětným chodem profrčet přes částečky jeho ostatků, a přitom jiného pronásledovatele kropit palbou z Gatlingu. Akce je rychlá, řádně odvázaná a občas překvapivě náročná. Dalším skvělým momentem je útok na kapitální loď, rozebrání její obrany, vlétnutí dovnitř, zničení jejího jádra a vystřelení (se) ven, než to celé vybuchne. Prostě lahůdka.

Chorus nezaostává ani v umělecké části

Výtvarná část hry také zaslouží z větší části pochvalu. Každá oblast je plná zajímavých zákoutí a detailů, které je třeba prozkoumat. Chvála grafiky je však spojena s určitými výhradami. Chorus zdaleka není ošklivá hra, ale je třeba říct, že se hodně spoléhá na nádherné, avšak statické pozadí (skyboxy). Abych lépe vysvětlil, proč by to mohlo být vnímáno jako nedostatek: představte si hru jako Dark Souls. Téměř ke všemu, co hráč vidí v dálce, se nakonec přiblíží a prozkoumá – nic není „jen na oko“. V Chorusu v dálce vidíte spoustu skvěle vypadajících věcí, ale vždy jsou pouze v dálce a tam taky zůstanou.

Hodně dlouho šlo ve hrách o normu. V dnešní době však pěkný skybox s dobře navrženými texturami na lokálních objektech prostě nestačí tak jako dřív. Když se zamyslím nad tím, co většina hry nabízí, je to hlavně spousta vesmírných stanic a asteroidů, což není mnoho. Autoři se naštěstí postarali o to, aby i to málo vypadalo skvěle. Škoda jen té velké části, jež působí pouze jako líbivá třpytka a nemůžu ji označit za pravé zlato.

Malé chyby na kosmické kráse

I když je dění v Chorusu pochopitelné, malé nedostatky zde přeci jen existují – větší část postav se zde objeví bez jakéhokoli vývoje nebo představení; Chorus očekává, že je budete znát nebo že se o ně budete dále zajímat vzhledem k jejich postavení nebo pozici v tomto fiktivním vesmíru. U jiných charakterů Chorus chce, abychom zabředli do jejich životních zkoušek, útrap, a dokonce i smrti, ale kvůli nedostatečnému vývoji je prostě nemožné se o ně zajímat a vůbec tomu nepomáhá ani fakt, že Chorus nemá žádný typ kodexu, který by vám popsal minulost a pohnutky postav, frakcí a podobně. Je pak celkem smutnou realitou, že Nara a její loď Forsa (zkratka pro Forsaken) jsou jediné věci, které mají nějaký hlubší význam.

Právě tento nedostatek dále brzdí zbytek hry. V několika vedlejších misích budete muset sledovat vzpomínky na minulé události, což téměř vždy vede k soubojům. Jelikož tomu chybí prakticky jakákoli emocionální investice, boje pak působí, jako by se odehrávaly jen tak pro nic za nic. Téměř všechny působí jako náhodně generované mise, do kterých je vhozena trocha scénáře, aby se neřeklo. Je to škoda, protože je vidět, že někde tady byla myšlenka na vesmír plný příběhu a zajímavých postav. Přijde mi, jako by Fishlabs při zpracování něco ořezali, aby stihli Chorus vydat ve stanoveném datu.

Chorus prostě funguje

Přes to všechno je Chorus zajímavý příběh o krutosti, o faktorech, které k ní vedou, a o tom, zda výčitky svědomí mohou někoho přimět k tomu, aby učinil dostatečné kroky k nápravě. Způsob, jakým Chorus na tyto otázky odpovídá, má u hlavní hrdinky překvapivou hloubku a složitost. I ty nejjednodušší sběratelské mise mohou vést Naru k zamyšlení nad tím, jak její činy v kultu vedly ke ztrátě tolika životů v celé galaxii. Nejde sice o nejpromyšlenější scénář, ale plní svůj účel více než dobře.  

Pokud si k tomu přidáte frenetický a hlavně kvalitní gameplay, Chorus se pro vás (stejně jako pro mě) může stát takovým malým překvapením roku. Až na několik výtek se jedná o parádní vesmírné dobrodružství, které by nemělo uletět žádnému fanouškovi žánru.

• Zdroje: vlastní

Chorus (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Vesmírnou arkádovou střílečku Chorus vyvíjí studio Fishlabs a vydává společnost Deep Silver. Titul vychází 3. 12. 2021 na PC, PS5, PS4, Xbox Series X/S, Xbox One a Stadia.

Tato recenze byla napsána pro PC verzi. Kopii pro recenzi poskytl Comgad.

Hodnocení8/10 VELMI DOBRÉ

Verdikt:

---

Chorus je arkádová vesmírná střílečka jako řemen s překvapivě zábavným příběhem. Líbil se vám například Everspace 2, ale neměli jste motivaci pokračovat v hraní? Chorus by pro vás mohl být výbornou náhradou. Není to zrovna revoluční dílo, ale to mu vůbec nic neubírá na zábavnosti. Jednoduše jde o solidně odvedenou řemeslnou práci, jež by fanoušky žánru mohla překvapit.

Klady

• Nara a její loď Forsaken
• Solidní hlavní příběhová linka
• Parádní vesmírné přestřelky
• Ovládání lodi – tady se vyřádí každý letecký akrobat
• Schopnosti, vylepšování arzenálu a lodi samotné
• Z větší části grafika

Zápory

• Některé vedlejší mise jsou vyloženě do počtu
• Pokud si odmyslíte asteroidy a vesmírné stanice, jsou oblasti krutě prázdné
• Mimo hlavní příběh jsou postavy a jejich pohnutky polovičaté
• Chybí kodex

Jiří Fait

Videohry jsou se mnou již od útlého věku a dalo by se říct, že také utvářely velkou část mého života. Díky nim jsem dostal první cheat-kódy k angličtině do školy, hry inspirované skutečnými událostmi ve mně vzbudily zájem o světové dějiny, a nakonec mě v této době také živí, což považuji za velké štěstí – pokud tedy občas mé postřehy sesmolené do recenzí někoho ovlivní a o kvalitách hry přesvědčí, budu za to neskonale rád. Hraní zdar!   

HW nároky pro Chorus PC

• Zdroj: Steam (7. 12. 2021)

S jakým herním PC na Chorus?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače