Days Gone (PC RECENZE) – Na dvou kolech vstříc apokalypse

Days Gone (RECENZE PC) – Obsah článku

1. Deacon St. John – hustej týpek se srdcem na pravém místě
2. Pomoz mě, pomůžu já tobě
3. Vybavení a smysluplný cíl tvoří dobrého přeživšího
4. Freakeři jsou vždy při chuti
5. PC verze se povedla na jedničku
6. Kde se stala v době PS4 exkluzivity chyba?
7. Recenze Days Gone: závěrečné hodnocení
8. HW nároky pro Days Gone PC

Deacon St. John – hustej týpek se srdcem na pravém místě

Premisa příběhu Days Gone je stejně stará, jako tento žánr sám o sobě: lidstvo se jednoho dne ocitne na sklonku katastrofy, která jej uvrhne do chaosu a přivede na pokraj vymření. Záhadná nákaza mění některé jedince v kanibalistické mutanty a my jsme z počátku svědky příběhu jistého motorkáře Deacona St. Johna, jeho parťáka „Boozera“ a Deaconovy manželky Sarah. Toto trio se snaží prchnout do bezpečí, které má poskytnout organizace NERO (National Emergency Restoration Organization). Sarah je mezitím pobodána a hrozí, že vykrvácí. Parta nakonec narazí na jedno z posledních stanovišť NERO, ze kterého startuje již značně přeplněná helikoptéra.

O pár minut později vrtulník odlétá pouze se Sarah na palubě, jelikož se Deacon rozhodl zůstat a postarat se o Boozera, který byl rovněž kriticky zraněn. Prostě motorkářští „bros“ drží pospolu. Čert vem ženu, že ano.

Na druhou stranu to chápu – Sarah byla (v relativním) bezpečí a Deaconův parťák by to sám dlouho nevydržel, ale i tak jsem v duchu uvažoval, co bych udělal já na jeho místě (pravděpodobně bych doteď byl zamknutý doma). O dva roky později se vracíme ke staršímu a zarostlejšímu Deaconovi s Boozerem a dozvídáme se, že si mezitím vybudovali reputaci poměrně spolehlivých motorkářských žoldáků, Sarah zřejmě potkalo (na začátku nespecifikované) neštěstí, nachází se neznámo kde a po chvilce hraní se navíc z Boozera stává téměř jednoruký motorkář, o kterého se musíte opět postarat a zároveň plnit úkoly okolních táborů přeživších. To bude potřeba, pokud si chcete vydělat na nějaké zásoby, které mají těm dvěma pomoci „odjet na sever“ za lepšími zítřky. Námět na poměrně krátkou hru, řeknete si. Jak už ale asi tušíte, téměř nic nepůjde podle plánu.

Pomoz mě, pomůžu já tobě

S Deaconem se tedy vydáváte do prvního tábora, seznamujete se s místním osazenstvem a fungováním kempu. Můžete si s lidmi „pokecat“, ale pořád jde o akční adventuru, takže nečekejte dialogové možnosti. Postavy spolu mluví tak nějak „přirozeně“, když se zrovna blížíte jeho/jejím směrem, nebo když u někoho nakupujete.

Finance zde představují tzv. táborové kredity a důvěra ve vaši osobu – čím více toho pro daný tábor uděláte, tím více vás budou mít v úctě a prodají vám jinak nepřístupné zbraně a vybavení. Docela jednoduchý, avšak logický systém. Tyto tábory jsou totiž rozmístěné po celé mapě, každý má svého „velitele“ a tím pádem i způsob řízení a odlišné cíle. Některé kempy prodávají například lepší zbraně, jiné zase nabídnou kvalitnější součástky pro Deaconova železného oře a podobně.

Nemusíte spoléhat jen na vedlejší úkoly, které vám zadají vůdcové táborů, pokud si u nich chcete zvýšit prestiž. Okolní svět poskytuje náhodné události, na které narazíte přirozeně průzkumem a podle vašich činů se vám zvednou kredity a důvěra u toho či onoho kempu. Nevím, jak moc (nebo málo) se Days Gone v tomto ohledu od doby vydání na PS4 změnil, ale celkově mi přišel způsob vedlejších a hlavních úkolů více než vyvážený.

Nečekejte mapu, na kterou někdo vysypal balík s otazníky, vykřičníky a stovkou dalších ikonek a la Assassin's Creed. V Days Gone probíhá objevování tak nějak přirozeně – někdy na zajímavou oblast narazíte na cestách, jindy vám zavolají vysílačkou, že pro vás mají práci. Nikdy jsem neměl pocit, že jak Popelka vyzobávám z mapy čočku a snažím se, aby to už bylo za mnou. Právě naopak… Skoro bych si až přál, aby těch misí bylo více. Kromě poměrně generických honiček na motorce byly totiž variabilní a celkově dobře napsané a odhalovaly více Deaconovu osobnost a jeho motivy. Už dlouho se mi nestalo, abych v open-world hře brouzdal po mapě s nadějí, že jsem někde něco přehlédl.

Vybavení a smysluplný cíl tvoří dobrého přeživšího

Abych se přiznal, Deacon St. John mi za počátku přišel jako příliš „drsňácký“ a trochu pomatený týpek, který si pro sebe pořád něco mumlá... a tak jsem i já málem jsem spadl do díry s názvem „zaseknutý předsudek“. Pokud si chcete Days Gone opravdu užít, musíte do něj jít s otevřenou myslí. Po nějaké době, pokud hlavní postavě věnujete čas a pozornost, vám Deacon přiroste k srdci. Z neurvalého motorkáře pana dobráka jen tak neuděláte, ale i tak jsem si později při hraní nedovedl představit, že by měl Deacon mluvit nebo se chovat jinak.

Deacon je jednoduše odpadlík. Psanec, který loví psance (haha) a taky trochu Daryl Dixon z The Walking Dead. Tvrďák na povrchu, „měkkota“ uvnitř, která se zoufale snaží, aby se z přežívání nakonec dostal také k užívání si života. Jednoduše není černobílý, a pokud na počátku hry nezakopnete a nespadnete do již zmiňované předsudkové propasti, určitě na to přijdete také – Days Gone prostě odměňuje trpělivé hráče.

Trpěliví budete muset být i co se vybavení, munice a vaší motorky týče. V Days Gone můžete vyrábět a vylepšovat spoustu věcí a není ani tak problém v tom, že byste nenacházeli dostatečné množství součástek. Těch se ve světě zdecimovaném apokalypsou povaluje tuna, problém jsou vaše kapsy, které nejsou bezedné. Vaše motorka (už jsem přesvědčený, že jde o nejlepší dopravní prostředek v případě zombie apokalypsy) navíc vyžaduje stálý přísun paliva. Někdy bych řekl, že až příliš velký. Kanystry s benzínem se nepovalují pod každým stromem a není nic horšího, než když vám tahle železná Klepna klekne uprostřed země nikoho, kde si na vás může pochutnat vlk, medvěd, nakažený nebo všichni dohromady. Nejlepší způsob, jak ušetřit palivo, je při cestě z kopce vyřadit spojku a nechat motorku sjet bez přidávání plynu, ovšem i tak jsem měl oči téměř vždy přilepené na stavu nádrže.

V Days Gone si můžete vyrábět téměř všechno, na co si vzpomenete: Molotovův koktejl, léčivé obvazy, tyčky a baseballové pálky pobité hřeby, pasti, výbušniny a tak dále. Na většinu věcí budete potřebovat recepty, na které narazíte při čištění okolního světa. Days Gone rovněž obsahuje strom dovedností rozdělený na tři části. Představte si The Last of Us, ale v mnohem, mnohem větším měřítku. Hra vše navíc dávkuje postupně, takže jsem stále měl pocit, že na mě čeká něco nového k odemknutí. O to víc fungovala rada „prozkoumávat na vlastní pěst“ – jak už jsem řekl, Days Gone na vás nevyplivne mraky mapových hieroglyfů. Je skvělý pocit objevit tábor nájezdníků, kde na vás skoro určitě čeká odměna v podobě receptu. Narazit na hordu nakažených už ale tak skvělý pocit není, čímž se dostáváme k nepříteli číslo 1.

Freakeři jsou vždy při chuti

Pro konzistenci budu nakažené označovat jako freakery – Days Gone je také v češtině a zde jsou přeložení jako „hmyzáci“, což… mi zrovna dvakrát smysl nedávalo. Snad je to proto, že přes den tito kanibalové hibernují v hnízdech? Každopádně freakeři jsou hnusní, rychlí, hladoví a i po několika hodinách hraní vám zvednou hladinu adrenalinu na nejvyšší stupeň. Hlavně v případě, kdy bez motorky, paliva a v noci narazíte na hordu, která se zdánlivě bez cíle pohybuje v obří skupině světem. Myslel jsem si, že na zombíky (i když to technicky nemrtví nejsou) jsem si už zvykl, ale něco… něco na těch freakerech je. V otevřeném světě Days Gone se nikdy necítíte úplně v bezpečí, a to ani poté, co jim vypálíte jejich smradlavá hnízda. Na okamžik polevte v pozornosti a už vám jeden hnijící dobrák okousává ouška.

Tito nakažení jsou, očividně, produktem tajemné infekce, ale o tom se příliš rozepisovat nebudu, jelikož je tato část hodně spjatá s příběhem, který bych vám nerad kazil. Pokud budete mít ovšem příležitost, rozhodně je pošlete do pekel, protože jejich uši slouží coby trofeje, za které si rovněž zvyšujete důvěru a táborové kredity. Freakerů je navíc hned několik druhů a každý z nich je odpornější než ten předchozí. Snad nejvíce znepokojiví mi přišli takzvaní „pulci“ (newts), což jsou v podstatě nakažené děti, které se zdržují na střechách budov a většinou vás napadnou jen v případě početní převahy, nebo pokud je Deacon jednou nohou v hrobě.

Nejděsivější jsou ale samotné hordy. a pokud se rozhodnete tuto masu poslat k pánu, rozhodně se budete muset řádně připravit, anebo mít štěstí. Pro příklad: jednou mě taková horda zahnala až k vysoké vysílací věži, odkud nebylo úniku. Na poslední chvíli jsem vyšplhal až na vrchol a pak asi půl hodiny na tu řvoucí masu házel všechny výbušniny, které jsem měl zrovna při sobě, spotřeboval veškerou munici a nakonec zbytek dosekal mačetou, ale i tak jsem několikrát málem skonal. Freakeři ale naštěstí nejsou příliš obezřetní a dá se kolem nich celkem snadno proplížit, takže setkání s nimi hned automaticky neznamená boj o život.

PC verze se povedla na jedničku

Minulé PlayStation (ex)exkluzivity doprovázela při vydání na PC řada menších (Death Stranding) i větších (Horizon Zero Dawn) technických a grafických bugů. Za sebe musím říct, že si pánové a dámy z Bend Studio zřejmě dali extra záležet. Days Gone mi ani jednou nespadlo, a pouze jednou jsem (po cca 30 hodinách hraní) „propadl světem“, jelikož se po načtení uložené pozice nestihlo načíst prostředí, ale to je tak vše. Nahrávací časy jsou téměř neexistující (za to může hlavně SSD), což byl také jeden z nedostatků PS4 verze.

Díky PC verzi přibyla také spousta šoupátek a grafických možností a můj stroj, který přesně odpovídá doporučeným hardwarovým požadavkům, si s Days Gone rozuměl na výbornou, i když jsem měl téměř všechny grafické možnosti nastavené na vysokou úroveň. Největší problémy mají většinou vývojáři konzolových titulů s implementací klávesnice a myši, ale i zde se neprojevil sebemenší problém. Je zřejmé, že studio Bend na svém dítku záleží a chtěli, aby to poznali i PC hráči. Což nás přivádí k samotnému závěru.

Kde se stala v době PS4 exkluzivity chyba?

Za sebe musím říct, že nízká hodnocení některých recenzí původní PS4 verze příliš nechápu (a na druhou stranu se nyní plně ztotožňuji s hodnocením kolegyně Vaníkové). Chyby technického rázu (pomalé načítání, grafické bugy) dávají smysl, ale většina recenzentů zmiňovala pomalé tempo příběhu, nezajímavé vedlejší mise, nezajímavou hlavní postavu, nedostatek originálních nápadů, špatnou střelbu se zbraněmi a zbytečné survival prvky. Originální nápady? Dejme tomu, Days Gone si vypůjčuje od každého trochu – dovednostní strom z Tomb Raider, příběhové zasazení z každé druhé zombie hry, hrdina by mohl tak trochu připomenout drsného Joela z The Last of Us (i když s hodně přimhouřenýma očima), jenže když něco funguje, navíc takhle parádně, tak proč to měnit? Proč znovu vynalézat kolo? Ostatní věci bych smetl ze stolu s tím, že jsem se ani chvíli nenudil, Deacon si mě získal, střelba byla více než ucházející a vedlejší mise skvěle doplňovaly samotný příběh a pohnutky ostatních postav.

Je jisté, že od svého vydání na PS ujelo Days Gone kus cesty. Anebo jsem měl prostě možná štěstí a titul se mi trefil do noty. Tak či onak, hra Days Gone se u mě zapsala jako jedna z nejlepších survival-akčních-adventur současnosti. Kromě úvodní části, kdy jsem si hledal cestu k příběhu a hlavnímu protagonistovi, vlastně nemám hře co vytknout. Tahle projížďka apokalypsou se jednoduše povedla. Pokud navíc patříte mezi PC hráče, kteří si vždy chtěli vyzkoušet „něco jako The Last of Us“, ale nikdy k tomu nedostali příležitost, tak už nezoufejte – Days Gone je v některých ohledech mnohem lepší náhrada. A teď mě můžete kamenovat.

• Zdroje: Vlastní

Days Gone (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsána pro PC verzi hry. Kopii pro recenzi poskytla česká pobočka Sony PlayStation.

Hodnocení9/10 SKVĚLÁ

Verdikt:

---

Days Gone je nedoceněný kousek, který ze stáje PS4 přiburácel s fanfárou na osobní počítače. Fandové postapokalyptické tématiky budou vrnět blahem, a i když se nejedná o nejoriginálnější dílo, rozhodně jde o parádně zpracovanou hru, na které odvedli vývojáři kus práce. Oficiální český překlad je jen třešničkou na dortu.

Klady

• Smysluplný příběh
• Motorka
• Jak hlavní, tak i vedlejší úkoly
• Deacon je tvrďák s dobrým srdcem
• Audiovizuální zpracování
• Freakeři
• Uvěřitelný otevřený svět

Zápory

• Palivo dochází možná až moc rychle
• Občas jsem měl pocit, že úkolů je málo

Jiří Fait

My name is George Fait. As a small lad, I always new that when I grew up I would become a professional video gamer. Today, I still hold a strong passion for video games, and even though my favourite ones are RPG, I don't discriminate against other genres. I'm a big fan of CD Projekt RED, and one of my dreams is to play Cyberpunk 2077 before the year 2077.

HW nároky pro Days Gone PC

• Zdroj: Steam (19. 5. 2021)

S jakým herním PC na Days Gone?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače