Halo Infinite (RECENZE Multiplayer) – Skvělou hratelnost kazí nudný battle pass

Halo Infinite Multiplayer (RECENZE Xbox Series X) – Obsah článku

1. Multiplayer potěší fanoušky původní trilogie
2. Jednoduchá, ale zábavná hratelnost
3. Halo Infinite má malé arény i rozlehlá bojiště
4. Menší počet map vynahrazuje skvělý level design
5. Skromný battle pass nedokáže motivovat k dalšímu hraní
6. I přes výtky multiplayer Halo Infinite doporučujeme
7. Recenze Halo Infinite Multiplayer: závěrečné hodnocení
8. HW nároky pro Halo Infinite PC

Multiplayer potěší fanoušky původní trilogie

Smekám před vývojáři z 343 Industries za zpochybnění změn v pátém díle a za návrat zpět ke kořenům, tedy tomu, co začalo studio Bungie. Zatímco hra více hráčů Halo 5 Guardians připomínala uschlý vánoční stromeček ověnčený pestrobarevnými cingrlátky reprezentujícími rčení navrch huj a uvnitř fuj, multiplayer Halo Infinite všechny ty zbytečnosti a moderní pozlátka zahodil a je krásným živým stromečkem, u kterého se hráči rádi sejdou a rozdají si pár headshotů. 

Dobře, dost těch vánočních metafor. Halo Infinite zkrátka výrazně osekalo pohybové možnosti vaší postavy, a tak si musíte vystačit se sprintem, obyčejným skokem (žádný double jump) a skluzem. Například rychlý úhyb do strany pomocí trysek zůstal už jen jako jedna ze schopností, které můžete najít v průběhu hraní a použít je jen několikrát. Samotný základ je neuvěřitelně jednoduchý a také neuvěřitelně zábavný.

Zatímco v případě příběhové kampaně Halo Infinite jsem poukazoval na to, že i skvělá hratelnost může po letech začít nudit, a právě novinky jako vystřelovací hák jsou příjemným osvěžením, v multiplayeru to kupodivu platí spíše naopak. Při online hraní se totiž chcete dostat až na dřeň herního zážitku, tedy kompetitivního zápolení s ostatními hráči, kteří jsou sami o sobě dostatečně zajímavou výzvou, takže není potřeba přidávat zmíněná cingrlátka. Multiplayer Halo Infinite se tak hodně podobá například Halo: Combat Evolved a díky své jednoduchosti a přímočarosti sází na elementární taktickou akci. Připomíná tak třeba mix Counter-Striku a prvních dílů Call of Duty.

Jednoduchá, ale zábavná hratelnost

Jednoduchost a syrovost hratelnosti poznáte hned po prvních sekundách hry, rychle se ale začnete otrkávat a fungování multiplayeru se vám tak dostane okamžitě pod kůži, což je příjemné zejména pro ty z vás, kteří nechtějí řešit různé loadouty, třídy postav, přídavná zařízení na zbraně či specializace. Neznamená to však, že by šlo o snadnou zábavu – čím méně serepetiček kolem, tím více záleží na vašich reflexech, míření, čtení mapy a v neposlední řadě ovládnutí všech zbraní, kterých jsou v Halo Infinite desítky a každá funguje úplně jinak. 

Zbraně se stejně jako granáty objevují v sandboxovém stylu různě na mapě, takže o arzenál nikdy nebude nouze, o něco vzácněji se pak objevují různé speciální schopnosti, jako je větší výdrž brnění či dovednosti Master Chiefa z kampaně, třeba stacionární štít či zmíněný vystřelovací hák. Na mapě je ale vždy dostupné právě jen takové množství zbraní a dodatečného vybavení, aby stále zůstala zachována základní jednoduchá hratelnost. 

Halo Infinite má malé arény i rozlehlá bojiště

Předchozí odstavce jsou věnovány zejména 4v4 režimům, které se odehrávají v malých, ale o to lépe navržených arénách a mají silný esportový feeling. Ostatně také proto jsou ranked (hodnocené) zápasy dostupné pouze v režimu 4v4. Multiplayer se ale umí po vzoru příběhové kampaně pořádně rozkročit a nabídnout masivní bitvy pro 24 hráčů. Ty jsou úplně odlišné, a přestože skill potřebujete i zde, hraje větší úlohu i náhoda, komu zrovna vběhnete do zad či jaké vozidlo se vám podaří ukořistit. 

V těchto 12v12 režimech označených příhodně Big Team Battle se dostávají ke slovu vozidla (jak lidská, tak Covenantů), ale také stroje schopné létat. Často tak jde o velmi zábavné hromadné bitvy se skvělou atmosférou, kde v jednu chvíli raketometem rozstřelíte letícího Pelikána a v další sekundě vás drtí pod koly Warthog. Mě osobně více baví právě režim Big Team Battle, na druhou stranu při hře s přáteli budou mít o něco větší kouzlo právě menší 4v4 režimy, protože na velké mapě mezi množstvím hráčů se obtížněji koordinujete.

Mezi herními módy najdete klasiky Capture the Flag či Team Deathmatch, ale i Halo speciality jako taktický 4v4 Oddball, kde je potřeba pro zisk bodů, aby jeden z týmu držel v rukou míč, čímž ale nemůže bojovat, takže ho musejí ostatní hráči bránit. Naopak pouze pro velké 12v12 mapy je určen režim Stockpile, při němž jsou na mapě shozeny tzv. power seeds a cílem každého týmu je co nejvíce jich odnést na svou základnu, přičemž lze již ukořistěné seedy i krást druhému týmu. V neposlední řadě pak najdete i variace na klasický Control, kdy je třeba pro zisk bodů obsadit několik či dokonce všechny body kontroly.

Menší počet map vynahrazuje skvělý level design

V současnou chvíli obsahuje hra pouze 10 map, přičemž 7 je pro malé 4v4 arény a jen 3 pro Big Team Battle. Rozhodně to je méně, než mnozí očekávali, ovšem menší počet map bohatě vynahrazuje jejich skvělý level design. Malé arény jsou designovým skvostem, protože i když nemáte k dispozici žádné dvojité skoky či běhání po zdi, zkušení hráči dokáží každou mapu přetvořit v parkurové hřiště a prohánět se po ní jako ninjové. Mapy pro Big Team Battle naopak skvěle kontrastují s komorním zážitkem z malých arén, nebojí se totiž pompézních scén, jako jsou gigantická děla Banished střílející na UNSC fregaty vznášející se ve vesmíru. Občas jsem měl pouze pocit, že na 24 hráčů jsou některé mapy až příliš velké, protože po respawnu až nepříjemně často hledáte ohnisko boje.

Žalostně mi však chybí možnost vybrat si nejenom jakou mapu chci hrát, ale dokonce jaký režim. V menu hry jsou kromě hry s boty pouze dvě položky: quick play a Big Team Battle, přičemž prvně zmíněný spustí matchmaking pro všechny 4v4 režimy a Big Team Battle pro 12v12. Žádná možnost filtrovat zápasy podle mapy či herního módu, což by vzhledem k množství hráčů (i proto, že je zdarma) i menšímu množství map neměl být absolutně problém. Tuto možnost nabízí hra pouze pro soukromé zápasy, kam lze pozvat jen hráče z friendlistu.

Možné není bohužel ani vypnout crossplay mezi Xboxem a PC. V Big Team Battle režimu se rozdíly mezi hráči s gamepady a myší v ruce stírají, ale v taktických 4v4 arénách je rozdíl markantní a nářky konzolových hráčů, kteří zásadně odmítají hrát proti majitelům PC (i kvůli aktuálně velkým problémům s cheatery) rozhodně chápu. Přitom crossplay jde vypnout v hodnocených zápasech, takže nevidím důvod, proč tato funkce nemůže být také u jiných režimů. Celkově Multiplayer Halo Infinite působí, jako by řada menších, ale i větších funkcí a očividných detailů chyběla.

Skromný battle pass nedokáže motivovat k dalšímu hraní

Po vzoru jiných online stříleček také Halo Infinite přichází se systémem battle passů, který svým fungováním nijak nevybočuje ze zažitých pořádků. Každý majitel hry dostane zdarma základní battle pass o stovce úrovní a také možnost koupit si za 1000 kreditů battle pass placený, rovněž se stovkou levelů (1000 kreditů stojí zhruba 250 Kč, záleží, jestli si koupíte výhodnější balíček s více kredity). Jednotlivými úrovněmi pak postupujete plněním výzev, jež se každý týden mění a jakmile dosáhnete nové úrovně, odemkne se vám odměna většinou v podobě nějaké kosmetické úpravy, nového kusu brnění, XP boostu či možnosti vyměnit jednu z výzev.

Tedy systém jednoduchý a osvědčený. Jak placený, tak bezplatný battle pass však patří k tomu horšímu, co jsem v podobných hrách viděl, a to jednoduše proto, že vás ke hraní nedokáže motivovat a v některých chvílích vás vlastně i spíše odrazuje. Výzvy, na nichž postup v battle passu stojí, jsou většinou nezábavné až otravné, nabízejí totiž nudnou směsici úkolů typu zabij určitý počet nepřátel s tou a tou zbraní, či dokonce přejeď nepřítele určitým vozidlem. Ve výsledku tak hrajete spíše pro splnění otravně specifických výzev a ne pro zábavu z hraní jako takovou, často tak budete odbíhat od cíle daného herního režimu, kašlat na své spoluhráče a sobecky si plnit svou výzvu bez ohledu na vše ostatní. 

Dalším problémem je fakt, že odměny v battle passu nejsou většinou příliš lákavé. Dobrou polovinu tvoří různé XP boosty a kartičky s možností přeskočit některé výzvy, méně prostoru tak zbývá na nová brnění, designové úpravy a podobně. A když už na ně dojde, naprostá většina není žádná výhra. Opravdu zajímavé kousky jsou až v druhé polovině battle passu a vlastně ani netuším, jestli se k nim někdy dostanu, protože celkový progress je tak pomalý, že i to vás od hraní spíše odrazuje, a to už v tomto směru autoři udělali úpravy směrem k lepšímu.

V porovnání například s battle passem Call of Duty Warzone je ten v Halo Infinite neuvěřitelně nudný, neefektivní, místy skoro až demotivující. Autoři si dříve šplhli, že i po vydání nového battle passu se bude možné vracet k těm předešlým, abyste o nic nepřišli: a teď už chápu proč. Při současném tempu se na stou úroveň toho současného totiž asi nikdy nedostanu.

I přes výtky multiplayer Halo Infinite doporučujeme

Ačkoli nerozumím tomu, jak mohli vývojáři vydat hru s takto špatně nastaveným battle passem a absencí celé řady funkcí, vše zachraňuje skvělá hratelnost a vlastně i skutečnost, že multiplayer Halo Infinite je zcela zdarma bez jakýchkoli podlých monetizačních triků na hráče. V Halo Infinite nenajdete žádné lootboxy, vždy víte, co a za kolik kupujete. A protože je hra zdarma, nemohu závěrem recenze dodat nic jiného, než abyste si ji vyzkoušeli protože… vás to nic stát nebude.

Hra více hráčů díky samotné podstatě kompetitivního hraní proti živým hráčům šikovně maskuje nedostatky příběhové kampaně, a dokonce si zde nemohu ani stěžovat na vizuální zpracování. V uzavřených 4v4 arénách vypadá hra skvěle a otevřenější mapy jsou graficky přinejmenším uspokojivé. Na Series X hra většinu času drží slíbených 120 fps, byť za cenu výrazně nižšího rozlišení, takže ani po technické stránce není Halo Infinite příliš co vyčítat. Pokud do budoucna autoři přidají žádané funkce a výrazně vylepší battle pass, multiplayer Halo Infinite tu s námi může zůstat roky.

• Zdroje: Vlastní

Halo Infinite Multiplayer (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

FPS Halo Infinite vyvíjí studio 343 Industries a vydává společnost Xbox Game Studios. Titul vychází 8. 12. 2021 na PC, Xbox Series X/S a Xbox One.

Tato recenze byla napsána pro Xbox Series X verzi.

Hodnocení8/10 VELMI DOBRÉ

Verdikt:

---

Multiplayer je rozhodně tou povedenější částí Halo Infinite. Chybí mu sice některé zásadní funkce a výsledné hodnocení sráží i špatně postavený battle pass, podstatné však je, že základ hry je neuvěřitelně zábavný a chytlavý. Díky free to play modelu si hru více hráč Halo Infinite může každý zdarma vyzkoušet, nemluvě o tom, že nedostatky mohou autoři průběžně opravovat.

Klady

• Vítaná zjednodušení oproti pátému dílu
• Chytlavá a zábavná hratelnost
• Skvěle navržené mapy
• Zábavné herní režimy
• Skutečně zdarma, bez triků na hráče
• Platnost battle passu nikdy neskončí

Zápory

• Nemožnost vybrat si mapu nebo herní režim
• Pomalý systém progrese
• Nezajímavý battle pass (placený i zdarma)

Všechny naše články, kde se dočtete nejen o informacích ze světa her, herního hardwaru a mobilních technologií, naleznete na stránkách Alza Magazínu.

YouTube | Facebook | Instagram

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu mám na starosti herní konzole všeho druhu a z her pak zejména závody, v osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race.

Halo Infinite multiplayer (DOJMY Z HRANÍ Xbox Series X) – Obsah článku

1. Multiplayer Halo Infinite se vrací ke kořenům série
2. Halo Infinite nabídne perfektní pocit ze střelby i pohybu
3. Vystřelovací hák bude jen za odměnu
4. Na Series X běží multiplayer ve 4K a téměř 120 fps
5. Multiplayer Halo Infinite bude dostupný zcela zdarma
6. Multiplayer Halo Infinite nebude jen do počtu
7. HW nároky pro Halo Infinite PC

Multiplayer Halo Infinite se vrací ke kořenům série

Halo 4 i pátý díl s podtitulem Guardians patří jsou skvělé hry, ale většina fanoušků série mi dá nejspíše za pravdu, že na odkaz původní trilogie vytvořené studiem Bungie autoři úplně nedosáhli. Nejvíce to bylo patrné právě v online části, jejíž hratelnost nejde maskovat epickým příběhem doslova vesmírných rozměrů a pěknými cutscénami. Multiplayer ukazuje hratelnost ve své kompletní nahotě a pro mě osobně je potěšující, že se autoři rozhodli odhodit některé nepadnoucí svršky, jako jsou pomocné trysky usnadňující pohyb nebo speciální útok Spartan Charge.

V Halo Infinite si budeme muset vystačit se sprintem, jednoduchým skokem a skluzem. Zní to jako málo, ale autoři po s trochou nadsázky překombinovaném Halo 5 Guardians uvařili z této trošky ingrediencí multiplayerovou pochutinu připomínající rychlé, ale současně i taktické klasiky na pomezí legendárního Counter-Striku a Call of Duty. Čím méně toho totiž máte v rukou, tím lépe s tím musíte umět zacházet.

Halo Infinite nabídne perfektní pocit ze střelby i pohybu

Výsledkem tak je velmi zábavná hratelnost bez zbytečných pozlátek, která z vás vyždímá maximum. V tzv. tech preview, jež lze v podstatě označit za multiplayer betu, jsme mohli vyzkoušet Bot slayer režim, kde proti sobě stáli 4 hráči proti 4 umělou inteligencí řízeným protivníkům. Po krátké úvodní animaci představující ostatní členy týmu se bez zdlouhavého načítání pouštíte do akce... a okamžitě začnete vnímat surovost online hry a zároveň její sandboxovou náturu, která je dána především na mapě volně se objevujícími zbraněmi a povedeným level designem.

Každá zbraň funguje naprosto jinak a také pocit ze střelby je zcela odlišný, už po pár odehraných zápasech ale začnete mít dobrý přehled o tom, s jakou puškou můžete do úzkého koridoru a se kterou bude vhodnější vyšplhat na vyvýšené místo a vyčkat na příchod soupeře. Trojice dostupných map totiž nebyla jen neživými kulisami, ale hned po pohybujících se hráčích druhou nejdůležitější entitou, za kterou bych vývojáře ze 343 Industries chtěl opravdu pochválit. 

Tak přirozené, obyčejné, a přitom vizuálně krásné, ale hlavně funkční funkční prostředí jsem už dlouho neviděl. Zatímco zprvu působí mapy jen jako nepodstatné kulisy s krásnými texturami, po pár hrách si budete připadat jako Emmet z filmu Lego Příběh v okamžiku, kdy konečně prozře a uvidí potenciál kostiček. Před očima se vám začnou nabízet scénáře, jak tady vyskočíte na nenápadný kontejner, vylezete na zeď nad ním a po přeskočení na protější most se dostanete do týlu nepřítele.

Vystřelovací hák bude jen za odměnu

Halo Infinite dokazuje, že v jednoduchosti je krása, a přestože pohybový arzenál supervojáků ve hře více hráčů je dosti obyčejný, výsledkem jsou epické souboje a to se bavíme o zápasech 4v4. Ani si netroufám odhadovat, jak budou vypadat bitvy v režimu Big Team Battle, kde se může současně potkat až 24 hráčů. Co je příjemným okořeněním tradiční hratelnosti (přesto ale do celku skvěle zapadající novinkou), je vybavení, které lze podobně jako zbraně sbírat na vybraných místech na mapě. 

Loni představené gameplay záběry z kampaně ukázaly stacionární štít, který můžete na jakémkoliv místě postavit před sebe, a také jednu velkou novinku Halo Infinite. Vystřelovací hák nebude v multiplayeru oproti příběhové kampani standardním vybavením a považuji to jednoznačně za dobrý krok, nedokážu si totiž popravdě představit zápas, kde by 10 minut létala osmička supervojáků vzduchem jako Spider-Man. Jako chvilková výpomoc je však hák skvělý a slouží nejen k rychlým přesunům, ale třeba také k přitáhnutí zbraně na dálku.

Z dalších předmětů jsem vyzkoušel například odražeč projektilů, který vás na malou chvíli i zneviditelní, či krátkodobý boost brnění. To se, jakmile nejste pod přímou palbou, během pár sekund dobije, což ještě více podtrhuje velmi rychlou hratelnost postavenou na intenzivních soubojích. Jakmile totiž někomu uberete část života, víte, že má na mále, což ale může ovlivnit vaši pozornost a protihráči ukrytému v rohu s minimem života dát potřebnou sekundu navíc. Hrál jsem na Xboxu Series X s Xbox ovladačem a zaměřování tedy nebylo tak přesné jako s myší, time to kill, tedy čas potřebný k zabití protivníka (respektive množství jeho životů), se však zdál být vybalancovaný velmi dobře.

Na Series X běží multiplayer ve 4K a téměř 120 fps

Na to, že hra vychází až za několik měsíců, je na tom multiplayer technicky velmi dobře, problémy bych totiž mohl počítat na prstech jedné ruky a nenechte se zmást články na internetu o tom, jak je multiplayer zasekaný, byť v prvních hodinách bylo skutečně velmi obtížné dostat se vůbec do hlavního menu. Mně se například hra snažila namluvit, že nemám do tech preview přístup a celkovému dojmu nepřidala ani velká aktualizace webu Halo Waypoint, skrze kterou studio posílalo pozvánky, ale právě kvůli aktualizaci dorazily některým hráčům až o několik hodin později.

Po pár hodinách ale stihli autoři největší problémy vyladit a i mimo plánovaná několikahodinová okna testující maximální zatížení serverů nebyl problém během pár sekund sehnat kolegy do party. Jen párkrát se mi zhoršila odezva ovládání a obraz začal silně lagovat, popřípadě problikla některá textura, což je na poměry beta testu zcela normální. Zapomenout nejde ani na umělou inteligenci nepřátel, kteří se chovali velmi uvěřitelně a především nepodváděli. Pokud jste jim vpadli do zad mimo jejich zorné pole, jednoduše si vás nevšimli, a to i na vyšší obtížnost. Jak se totiž blížil konec testu trvajícího tři dny, úroveň umělé inteligence se začala zvyšovat a většina zápasů byla napínavá do poslední chvíle.

Vývojáři na Xboxu Series X slibují 120 fps a zatím to vypadá, že svůj cíl dodrží. Podle analýzy Youtube kanálu VG Tech hra dosahovala průměrně 110 fps při dynamickém 4K rozlišení, což je perfektní základ pro kvalitní multiplayerový zážitek. Na Series S už dokonce stabilních 120 fps multiplayer Halo Infinite zvládá, byť za cenu nižšího rozlišení. Na Series X a Xbox One X hra nabídne dva režimy zaměřující se buď na grafiku nebo na co nejvyšší počet FPS.

Multiplayer Halo Infinite bude dostupný zcela zdarma

Autoři v rámci testu poodhalili také celkové fungování hry více hráčů, která vyjde současně s příběhovou kampaní, ale bude dostupná zcela zdarma. Váš postup bude sledovat bezplatný Battle Pass, jenž si vývojáři otestovali už v Halo: The Master Chief Collection, ale jeho podoba v Halo Infinite vychází spíše z her jako je Call of Duty nebo Fortnite. 

Funguje jako řetězec odměn odvíjející se od úrovně vaší postavy a plnění jednotlivých výzev, které budou denní, týdenní, ale i bez časového ohraničení zaměřené i na jednotlivé cíle jako vyhrát určitý počet zápasů a podobně. Odměnou pak bude samozřejmě nové vybavení, skiny a další bonusy, jako třeba XP boost.

Na bezplatný Battle Pass bude navazovat, tak jako v jiných hrách, jeho placená varianta s exkluzivními odměnami, ke kterým se jinak nepůjde dostat. Zatím však nevíme, jak moc lákavé budou, a především kolik Battle Pass bude stát, v betě byl totiž k zakoupení pouze za herní měnu. Vývojáři však zatím očividně dělají vše pro to, aby ekonomika hry více hráčů byla přátelská. I v bezplatném Battle Passu odměny nepůsobí, že budou vyžadovat zdlouhavý grind, zatímco ten placený, tak jako v jiných hrách, po čase nezmizí. I když začne nová sezóna nabízející nový placený Battle Pass, k tomu staršímu se stále půjde dostat a plnit jeho výzvy, takže se vám starší odměny neuzamknou.

Multiplayer Halo Infinite nebude jen do počtu

Na Halo Infinite jsou kladena ta nejvyšší očekávání, a tak není divu, že si autoři řekli o čas navíc a odložili hru až na letošní konec roku. Loňská prezentace kampaně znejistila i některé skalní fanoušky, ovšem poté, co jsem si mohl vyzkoušet multiplayer, začínám Halo Infinite zase o něco více věřit. Pokud se totiž podařilo autorům připravit skvělou hratelnost pro hru více hráčů, v kampani, kde využívají vesmír vytvořený v předešlých letech, by také nemuseli šlápnout vedle.

Samotný multiplayer zatím působí velmi sebevědomě. Skvělé zbraně, vynikající level design map a jednoduchá, leč zábavná hratelnost. To vše s pravděpodobně spravedlivým battle passem, přičemž to celé dostaneme zcela zdarma a pevně věřím, že u tak velké exkluzivity si autoři dobře pohlídají, aby mikrotransakce byly skutečně jen příjemným, většinou pouze vizuálním bonusem.

Halo Infinite vyjde na PC, Xbox One a Series X/S koncem tohoto roku, pravděpodobně v listopadu nebo prosinci. Hned v den vydání pak bude hra dostupná také v knihovně Xbox Game Pass.

Tyto dojmy z hraní byly napsány pro Xbox Series X verzi hry.

• Zdroje: vlastní, YouTube (VG Tech)

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu mám na starosti herní konzole všeho druhu a z her pak zejména závody, v osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race.