Hood: Outlaws & Legends (RECENZE) – Onlinovka z Sherwoodu

Hood: Outlaws & Legends (RECENZE PS5) – Obsah článku

1. Bohatým brát a chudým dávat...
2. ...a trochu si taky nahrabat
3. Kolik strategií znáš, tolikrát si zbojníkem
4. Sejdeme se u navijáku
5. Hood: Outlaws & Legends vás na dlouho nezaujme
6. Onlineový assassín druhé jakosti
7. Recenze Hood: Outlaws & Legends: závěrečné hodnocení
8. HW nároky pro Hood: Outlaws & Legends PC

Bohatým brát a chudým dávat...

Hood: Outlaws & Legends je PvPvE online akce (ne)nápadně připomínající poslední díl série Assassin's Creed, i zde se totiž podíváme do anglických hradů a přírody, která je obklopuje. Na volnomyšlenkářskou hratelnost asasínské série ale v tomto případě zapomeňte, vaše mise je totiž předem jasně nalinkovaná. Ve čtyřčlenné partě chrabrých zbojníků musíte (ideálně nepozorovaně) infiltrovat hrad, místnímu železnými pláty opancéřovanému rytíři zvanému šerif uzmout klíč od pokladnice, tu následně lokalizovat a přenést na jedno z míst vyzvednutí.

V cestě vám ale stojí nejen osazenstvo hradu řízené umělou inteligencí, ale také druhý tým s naprosto stejnými úmysly, jako máte vy. Jeden klíč, jedna truhla, dva týmy. Kdo dřív přijde, ten dřív mele a kdo přijde později, musí lépe střílet a bojovat, jinak nemá šanci. Čert vem příběhový problém popírající samotnou podstatu postavy Robina Hooda a jeho bandy, nedává totiž smysl, proč by se vzájemně masakrovaly dvě party lidí se stejným cílem a stejným nepřítelem, ještě když po celé akci odevzdají kořist chudým a potřebným. Nebo ne?

...a trochu si taky nahrabat

Na konci každé úspěšné akce stojíte před rozhodnutím, kolik zlaťáků si necháte pro sebe a kolik odevzdáte lidu. Druhá možnost nicméně neznamená nic ve stylu zlepšení pověsti mezi lidmi či snad dokonce růst skutečného blahobytu chudých. První volba vhodí ukradené, tedy pardon, opět získané zlato, které bylo neprávem odebráno prostému lidu, do vaší kapsy, což vám umožní koupit své postavě lepší zbraně a další vybavení. Druhá možnost ve skutečnosti nemá nic společného s vaší dobrosrdečností, nasbírané zlato totiž poputuje do zvýšení úrovně vašeho úkrytu, což ale není z počátku hry tak důležité a tak doporučuji investovat nejdříve do vylepšení své výbavy. Ne nadarmo se říká, že nejdříve je třeba zaplatit sobě a až pak ostatním.

A zaplatit sobě v tomto případě znamená jedné ze čtyř hratelných postav, přičemž výběru vcelku logicky vévodí Robin Hood, charakter zaměřený na neslyšný boj z dálky, jehož dobře mířený šíp dokáže usmrtit většinu nepřátel na první dobrou. Na blízko je však smrtelný stejně jako chrstnutí anglického čaje s mlékem do obličeje. V rámci stealth přístupu mu však zdárně sekunduje Marianne, která už v přímém boji obstojí podstatně lépe. Hrubou sílu, přímý postup a boj z blízka vyznává hromotluk (malý) John a z ranku „umím všechno a vlastně nic“ je chlapík Tooke, který jako by do jinak dobře vyváženého seznamu postav vlastně vůbec nepatřil.

Každá z postav má samozřejmě své speciální schopnosti, Robin tak může čas od času vypálit salvu ohnivých šípů, Marianne je zase ideální kandidát na krádež klíče od pokladnice, protože se dokáže zneviditelnit. John se hodí do pozdějších fází hry, protože dokáže nést truhlu rychleji než ostatní, a dokonce v případě poplachu svou obrovskou silou nadzvedne mříže a umožní tak projít nejkratší možnou cestou. Navíc si lze namixovat tým třeba ze čtyř Robinů, což překvapivě není vůbec špatný nápad. Co se postav týče, vybalancování hratelnosti je až nečekaně dobré a přináší velkou dávku svobody. Možností a strategií je totiž nespočet.

Kolik strategií znáš, tolikrát si zbojníkem

Popsat jednotlivé způsoby, které mohou vést ke kýženému konci, vystačilo by to na několik článků. Pokusím se ale krátce načrtnout, kolik možností hra nabízí a jak to nakonec vše, ať už chcete nebo ne, skončí úplně stejně. Každá ze dvou part začíná na opačné straně mapy, v jejímž centru se až do nebes zdvihají věže obrovského hradu. Z počátku dává smysl držet se stealth přístupu, jakmile vás totiž zmerčí ostraha hradu, padnou kovové mříže v bránách a seběhne se na vás houf rytířů.

Možností, jak sehrát to, co se děje mezi proniknutím do hradu a konečnou fází hry, kdy se snažíte ubránit poklad před druhým týmem, je nespočet. Velkou nevýhodou je bohužel to, že co se stane, záleží spíše na týmu soupeře než na vašem počínání. Jakmile totiž druhý tým spustí poplach, brány se zavřou i vám a oblast začne pročesávat armáda NPC a na vaší snaze o kradmý přístup přestane záležet. Tak jako tak se tedy hra dříve či později překlopí do nekontrolovatelné řežby, jejíž průběh se odvíjí od toho, v jaké fázi hry právě jste. Pokud například soupeřův tým už ukradl klíč, musíte ho nyní nahánět a klíč mu sebrat, anebo ho nechat najít pokladnici (ta je vždy umístěna trochu jinde) a počíhat si na něj až do momentu, kdy bude jeden ze soupeřů zaneprázdněn nesením truhly a tím zbytek týmu oslaben.

V tom spočívá krása, ale zároveň i úskalí, kterým musíte čelit. Zažil jsem například moment, kdy jsem z dálky v kůži ostrostřelce Robina pozoroval protivníka, jak je přímo za zády šerifa a zbývaly sekundy od úspěšného ukradení klíče soupeřem. Namísto střelby na krčícího se protihráče jsem ale poslal jeden šíp do zad šerifovi, ten okamžitě zpozoroval nepřítele a jedním úderem poslal do té chvíle nepozorovaného lupiče k zemi. Problém vyřešen. Jindy jsem se ale dostal do opačné situace, kdy NPC nepřátelé nepochopitelně vzdali souboj s druhým týmem, který pokazil svou stealth pasáž, čímž potyčku vyvolal, a zatímco se rytíři nepochopitelně vrhli na mě, soupeř s truhlou uháněl pryč. Na tuto „nespravedlnost“ si buďto zvyknete a budete si ji dokonce užívat, anebo vám hraní Hood: Outlaws & Legends kompletně znechutí. Pochopit se dají obě varianty.

Sejdeme se u navijáku

Na hře je rozhodně nejlepší množství variací, jakými se může celá loupežná akce vyvíjet, bohužel konec je vždy na chlup stejný. Dříve či později se dostanete do bodu, kdy jeden z týmů odnese truhlu na jeden ze tří bodů, kde se poklad pomocí navijáku zdvihá kamsi do vzduchoprázdna značíce, že svůj lup úspěšně převádíte do svého doupěte mimo dosah soupeře. To samozřejmě nedává příliš smysl, ale asi jste už poznali, že v Hood: Outlaws & Legends se na logiku příliš nehraje.

Problém závěrečné části hry tkví v tom, že jeden, případně dva hráči (pokud chcete být rychlejší) obsluhují naviják a nemohou bojovat, zatímco ostatní dva se brání nejen druhému týmu, ale také dotěrným NPC vojákům. A protože navíjení trvá notnou chvíli, nikdy se mi nestalo, že by se podařilo truhlu „vyzdvihnout“ na první pokus. Z logiky věci pak ve třech nebo dokonce ve dvou neodoláte dostatečně dlouho nepříteli, čemuž pomáhá velmi rychlý respawn, který bryskně vrátí protivníka zpět do hry. 

Naprosto normální jsou tak situace, kdy druhý tým odvede všechnu těžkou práci – ukradne klíč, najde pokladnici a úspěšně ji odnese na místo vyzvednutí, kde těsně před koncem navíjení přeberete práci a během 20 sekund slíznete všechnu smetanu. Tím se ovšem vracím k oné dvousečné nespravedlnosti, protože i toto je zcela legitimní strategie, která vlastně ke guerillovému stylu sherwoodských zbojníků hezky sedí. Dlouhodobě vás ale bude trápit spíše to, že ať už vymyslíte jakoukoliv strategii, hra se nakonec zvrhne v nekontrolovatelnou bitvu končící frenetickou akcí v okolí navijáku.

Hood: Outlaws & Legends vás na dlouho nezaujme

Jakmile tedy strávíte v Hood: Outlaws & Legends alespoň deset hodin, zjistíte, že i přes množství strategií vlastně neustále prožíváte to samé. Oproti jiným multiplayer hrám vás navíc kupředu nežene ani touha vylepšit si své postavy na maximum. Zbraní k odemčení či schopností vylepšujících perků je jako šafránu a že autoři tuto část hry trestuhodně opomenuli, značí i fakt, že ačkoli vaše doupě levelujete odevzdáváním zlaťáků lidu, jeho vzhled a funkce se od začátku hry absolutně nijak nemění. Hra dokonce není doprovázena ani náznakem jakéhokoliv příběhu – veškeré souboje fungují v jakémsi vakuu, v němž vás bude neustále někde tam vzadu hryzat myšlenka, proč Robin Hood bojuje proti dalšímu Robinovi. 

Hře také žalostně chybí jakýkoliv další herní režim. Tréninkový mód, v němž bojujete pouze proti umělé inteligenci bránící hrad, se v podstatě nedá ani počítat, protože vás na běžnou hru nijak nepřipraví, a navíc nedostane i v případě vítězství téměř žádnou odměnu. A co víc, je neskutečně nudný. Šestice dostupných map problém se zevšedněním Outlaws & Legends řeší jen částečně, protože nijak nemění hratelnost. Změna je tak alespoň vizuální. Autoři však už odhalili plán pro první rok života hry, kde by kromě nové hratelné postavy měl přibýt právě také další herní režim. V současnou chvíli je však Hood: Outlaws & Legends po krátkém čase hodně repetitivní zábava.

Největší výhodou hry je zároveň i její úskalí a kdo rád hraje kooperativní online hry, asi už ví, kde je zakopaný pes. Míra zábavy či naopak frustrace se bude odvíjet od složení vašeho týmu, když totiž vezmete hrad na zteč s trojicí dalších kamarádů, s nimiž budete moci komunikovat a domlouvat se na dalším postupu, hru si opravdu užijete a klidně si k výslednému hodnocení přidejte jeden bod k dobru. Naopak spoléhání se pouze na matchmaking a dohazování náhodných hráčů je většinou cesta do pekel, protože si každý jede svou vlastní strategii. To samozřejmě není chyba hry, ale rozhodně bych uvítal nějaký systém ranked zápasů a propracovanější párování spoluhráčů.

Onlineový assassín druhé jakosti

Jistě jste si také při sledování videí a screenshotů dříve či později řekli, že Hood: Outlaws & Legends působí jako levoboček série Assassin's Creed a vlastně to není daleko od pravdy. Hra sice postrádá onu volnost způsobenou tím, že je úplně jedno po čem, kam a jak vysoko šplháte, jinak jsou ale pohybové možnosti dost podobné. Bohužel pro Hood: Outlaws & Legends však ve stejných aspektech hra zaostává za asasínskou ságou co do hratelnosti o několik let. Animace postav nejsou tak plynulé a přirozené a váš hrdina není tak mrštný, jak byste si přáli. Celkově hra působí o něco krkolomněji, což mě od hraní odrazovalo zejména v prvních hodinách, než jsem si na ovládání zvyknul.

Podobný příměr by šel použít také na grafickou stránku. Hood: Outlaws & Legends rozhodně nevypadá špatně, ale next-gen to také není. Jsou však místa, která vás zaujmou i svou atmosférou, jako třeba depresivní bažiny pod vysokými kamennými hradbami zámku. Co je však třeba jednoznačně pochválit, je právě rozlehlost gigantických tvrzí a povedený level design. Bohužel ačkoliv jsou mapy pochopitelně výrazně menší než v případě série Assassin's Creed, umělá inteligence se rozhodně nechová jako by oblast hradu znala jako své okované boty a často se nepochopitelně otočí na patě a vyrazí směrem, kde nikdo a nic není.

Výtek se na konto Hood: Outlaws & Legends dá nashromáždit hodně a řada věcí rozhodně šla udělat lépe. Hru ale ve výsledku zachraňuje její originálnost a nutno dodat, že pokud kolem sebe máte partu přátel, kteří se s vámi budou pouštět do dalších a dalších výprav, pod tíhou výsledné zábavy nad některými problémy jen mávnete rukou. Naopak pokud se plánujete spoléhat pouze na matchmaking, pořízení Hood: Outlaws & Legends si rozhodně rozmyslete.

• Zdroje: Vlastní

Hood: Outlaws & Legends (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsána pro PS5 verzi hry. Kopii hry poskytl český distributor Comgad/Playman.

Hodnocení6/10 UJDE

Verdikt:

---

Hood: Outlaws & Legends přináší na scénu online kooperací zajímavou hratelnost zasazenou do mýty opředené Anglie a jejího zbojníka Robina Hooda. Pokud najdete další tři přátele, kteří se s vámi do nebezpečných výprav pustí, můžete se skvěle bavit. Po čase však zábava mírně vyprchá, přičemž pokud budete odkázáni pouze na matchmaking, možná se nedostaví vůbec.

Klady

• Zajímavá PvPvE hratelnost
• Velké množství taktik a strategií
• Dobře vybalancované postavy

Zápory

• Umělá inteligence nepřátel
• Pouze jeden herní režim a tréninkový mód
• Každý zápas končí vždy stejně
• Neschopnost hry motivovat vás k dalšímu hraní
• Opakující se hratelnost

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.

HW nároky pro Hood: Outlaws & Legends PC

• Zdroj: Steam (20. 5. 2021)

S jakým herním PC na Hood: Outlaws & Legends?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače