• Autor: Filip Němec
Závěr Horizon Zero Dawn sice pro Aloy dopadl úspěšně, hrozba zničení světa ale stále trvá, a tak se vydáváme v doprovodu starých známých na Zakázaný západ, kde jsou hlavní hrozbou nepřátelské kmeny a tajemná nákaza pustošící Zemi. Dokáže Horizon Forbidden West překonat předchozí díl a Aloy znovu zachránit svět? Odpověď alespoň na první otázku se dozvíte v naší recenzi.
zdroj: Guerrilla Games
Pro fanoušky postapokalyptického světa, který převrací vnímání pojmů jako minulost a budoucnost, sice uběhlo dlouhých 5 let, ale pro Aloy to bylo jen pár dní, nanejvýš týdnů. Příběh Forbidden West totiž navazuje téměř přesně na konec Horizon Zero Dawn a tuto konzistenci si zachovává po celou dobu. Oproti jiným hrám (například sérii Assassin's Creed) autoři přináší odpovědi na palčivé otázky předchozího dílu a s chirurgickou přesností rozvíjejí úžasnou vizi postapokalyptického světa budoucnosti, který se však nezaujatému pozorovateli může jevit jako dávná minulost.
zdroj: vlastní
Svět ochromil rudý mor ničící vše živé.
Aloy se na konci první hry podařilo porazit Háda, jednu z částí programu Zero Dawn řídící terraformaci planety Země, která ale díky neznámému vysílání přepsala svůj kód a chtěla vyhladit na Zemi vše živé, přestože k tomu neměla důvod. To vše ale proběhlo jen díky obětování Gaii, umělé inteligence řídící celý proces terraformace, Aloy se tak ihned po Hádově porážce vydává na hledání její zálohy, bez Gaii totiž začíná Země pomalu umírat – půda přestává plodit, voda v potocích je znečištěná a na nebesích se začínají objevovat ničivé bouře. To je nastínění příběhu Forbidden West, ale stejně jako v případě Zero Dawn se celé dobrodružství rozvine do nečekaných rozměrů.
K Aloy se připojí staří známí z prvního dílu, kteří dostanou dostatek prostoru, stejně jako noví spojenci i vaši společní nepřátelé. Forbidden West skvěle dávkuje zážitky a informace o obou příběhových linkách: o světě takzvaných Dávných, na jehož pozůstatky neustále narážíte, a o tom současném, který sužují nové hrozby a války jednotlivých kmenů. Pokud vám předchozí řádky nedávají příliš smysl, pravděpodobně jste nehráli Horizon Zero Dawn a byť úvod hry nabízí slušivý souhrn předchozích událostí, bez znalosti prvního dílu se neobejdete. Naštěstí právě pro vás jsme připravili rekapitulaci a vysvětlení příběhu Horizon Zero Dawn.
zdroj: vlastní
Z prvního dílu se vrátí Varl z kmene Nora a oddaný přítel Erend z kmene Carja.
Zatímco příběh je obdobně kvalitní jako v případě prvního dílu, samotná hratelnost se posunula kupředu mílovými kroky a je natolik variabilní a zábavná, že jistě podobně jako já vydržíte hrát dlouhé hodiny bez přestávky. I tentokrát budete objevovat obrovský herní svět a podíváte se například do trosek Las Vegas, které nyní pohltily písečné duny, do tropických oblastí bývalého San Franciska, ale třeba také na zamrzlé vrcholky hor. Aloy se oproti prvnímu dílu může i potápět a vězte, že vodní svět ve Forbidden West není jen do počtu a co víc, do konceptu otevřeného světa skvěle zapadá… a taky úžasně vypadá. V pohybu nad hladinou vám navíc pomohou novinky, jako je vystřelovací kotvička pullcaster nebo energetický štít sloužící jako kluzák pro plachtění.
K pořádnému RPG v otevřeném světě pochopitelně patří množství vedlejších úkolů a aktivit, takže nikdy nebudete brázdit postapokalyptický západ Ameriky jen tak bez cíle – od sbírání surovin pro crafting až po dobrovolné, ale o to zábavnější prozkoumávání prastarých ruin odhalující další střípky příběhu o padlé civilizaci. Samostatnou kapitolou jsou vedlejší úkoly, které jsou nejen zajímavé svým obsahem, protože odlupují další slupky příběhu a osudy jednotlivých postav, ale zároveň vám nepřímo pomáhají při plnění hlavní linky příběhu.
zdroj: vlastní
Autoři si dali více záležet na připomínání starého světa Dávných, který je pomalu, ale jistě pohlcován přírodou.
Hned na začátku hry mi například jeden z nepovinných questů prozradil, že v některých osadách najdu kuchaře, kteří mi připraví posilňující pokrm, což se hodí chystáte-li se na obtížnější výpravu. Jindy naopak pomůžete získat nové vybavení vedlejším postavám, které vám často pomáhají v boji, nemluvě o tom, že za vedlejší úkoly dostanete pěknou porci zkušeností. Výsledkem tak je, že nevíte, co dřív – vrhnout se hladově po další příběhové misi a odhalit nová tajemství Dávných, zlepšit svou výbavu i znalosti o tomto světě prostřednictvím vedlejších úkolů nebo vyrazit volně do širého světa na průzkum, posbírat potřebné suroviny a porazit pár strojů?
Na stroje jakožto hlavní nepřátele ve Forbidden West bych mohl psát oslavné ódy, jsou totiž klíčové nejen pro hratelnost, ale také pro svět Forbidden West jako takový. Normálně mají sloužit jako přirození údržbáři ekosystému – ti připomínající zemědělská zvířata zušlechťují půdu a sází nové plodiny, tvorové podobní gigantickým aligátorům či dokonce lochneskám okysličují a filtrují vodu, zatímco predátoři připomínající kočkovité šelmy nebo prastaré masožravé dinosaury udržují svým lovem přirozenou rovnováhu… tedy, tak by to alespoň mělo být, díky absenci Gaii se však většina chová nepřátelsky.
zdroj: vlastní
Roli dungeonů zde zastupují tak zvané Kotle, kde se stroje vyrábějí.
Už v roce 2017 působili kovoví nepřátelé jako zjevení díky své velikosti, ale i detailnosti a možnosti doslova porcovat jejich těla po jednotlivých součástkách, ovšem oproti tomu, co nabízí Forbidden West, šlo o slabý odvar. Množství druhů je ve srovnání s prvním dílem několikanásobné a ani po zhruba padesáti hodinách hraní jsem ještě neobjevil všechny. Ohromující je jejich propracovaný vizuál a zejména chování. Každý protivník na vás reaguje úplně jinak a má svou unikátní sadu útoků, jejichž znalost je pro vítězství v boji naprosto klíčová.
Kapitolou samou o sobě je pak zmíněná možnost odstřelovat jim jednotlivé části pancéřování či elektronické součástky pro crafting. Těm s elektrickými útoky můžete například oddělit kanystr nabitý elektřinou, čímž přijdou o svou hlavní zbraň, létajícím nepřátelům pak můžete ustřelit části křídel, ochromit je elektrickým výbojem nebo lany přikurtovat k zemi, přičemž u těch vůbec největších souboje představují několikaminutové bitvy. Zkrátka, nepřátelé v Horizon Forbidden West podle mě patří aktuálně k tomu vůbec nejlepšímu, proti čemu můžete ve hrách bojovat, ať jde o design, animace, chování či neuvěřitelné množství způsobů, jak je zneškodnit, nemluvě o tom, že se jednotlivá zvířata naučíte také ovládat, takže vám mohou posloužit jako parťáci v boji či dopravní prostředky. A na rozdíl od prvního dílu budete ve Forbidden West i létat.
zdroj: vlastní
Obrázek 1: Thunderjaw připomínající Tyranosaura rexe je jedním z hlavních predátorů. Obrázek 2: Občas vezmete do rukou i zbraně, které ustřelíte z těla robotickým nepřátelům.
K eliminaci nepřátel slouží především váš luk – těch je několik druhů a každý nabízí jiné specializace – spolu se speciálním kopím pro útoky na blízko, to vše pochopitelně řádně vylepšené o různé technologie, takže nechybí výbušné či hořlavé šípy nebo projektily s virem ochromujícím elektronické součástky nepřátel. Proti moderním strojům je Aloy pochopitelně v nevýhodě, a tak si osvojila řadu nových technik a zbraní, jako jsou hřebíkomety s devastujícím účinkem na blízko, trhací rukavice stupňující s dalšími útoky úroveň poškození nebo třeba kopí, jež se po hození rozletí na malé projektily a ty zasáhnou několik nepřátel najednou.
K tomu samozřejmě připočítejte staré známé, jako jsou například praky vrhající bomby schopné nepřítele zmrazit či kuše vystřelující elektřinou nabitá lana. Arzenál zbraní je zkrátka obrovský a díky jejich rozmanitosti můžete k soubojům přistupovat mnoha způsoby. Forbidden West umožňuje stealth přístup s útoky ze zálohy pomocí řady gadgetů a pastí či se nebojácně vrhnout vstříc nepříteli a pomocí silných útoků a obratných úskoků porazit klidně i celé stádo. Oproti prvnímu dílu u sebe Aloy navíc unese daleko více zbraní, takže nemusíte tolik taktizovat, co si vzít na další výpravu.
zdroj: vlastní
Souboje prehistorického komba luk a šípy s inteligentními stroji jsou neskutečně zábavné, na jejich pozadí se navíc skrývá i nejedna metafora.
Oproti Horizon Zero Dawn došlo také k prohloubení RPG prvků, takže namísto několika menších stromů dovedností dostanete ve Forbidden West celkem šestici nabídek, z nichž se každá specializuje na jiné aspekty přežití v divočině. Odemykáte si jak pasivní, tak i řadu aktivních skillů pro jednotlivé zbraně, ale také speciální dovednosti pro Aloy samotnou. Těch je hned několik a proto zamrzí, že aktivní lze mít pouze jednu, přičemž pro přepnutí na jinou musíte pauznout hru, jít do nabídky s vylepšováním postavy a ručně je změnit, což je hodně otravné. Zamrzí i celková nepřehlednost stromů dovedností.
Vedle různých skillů pak svou roli pochopitelně hraje i výbava ve formě zbraní a oblečení. Obojí jde vylepšovat pomocí nasbíraných surovin a součástek z padlých nepřátel, ze kterých si musíte vyrábět také šípy či další munici do jednotlivých zbraní. Crafting je naštěstí velmi jednoduchý a byť výroba munice na ponku v táboře vás vyjde levněji, můžete si cokoli vyrobit stejně jako v případě první dílu i v průběhu průzkumu světa nebo i uprostřed boje. Odpadl také otravný management inventáře – co se vám do něj nevejde, hra automaticky pošle do vaší truhly v táboře, takže o nic nepřijdete.
zdroj: vlastní
Horizon Forbidden West vypadá na PS5 nádherně.
Systém vylepšování postavy i výbavy je dostatečně robustní, ale zároveň snadný pro pochopení a problém jsem měl za celou dobu pouze jeden. Oblečky jsou vizuálně hodně odlišné a budete tak neustále řešit, jestli si vzít zbroj hodící se k vašemu stylu boje, ale která se vám vůbec nelíbí, či naopak. Rozhodně bych uvítal možnost přehazovat vzhledy při zachování statistik jednotlivých oblečků tak, jako to dělá řada jiných her.
Z předchozích řádků jste asi pochopili, že Horizon Forbidden West splnilo po stránce hratelnosti i příběhu všechna má očekávání a totéž se týká i vizuálního zpracování, kde jsem kvůli cross-gen vývoji zahrnující i PlayStation 4 čekal mnoho ústupků. Nepochybuji, že ve hře jsou, nevěřím tomu, že by autoři dokázali škálovat vše takovým způsobem, aby PS5 verze neměla, byť malinkaté, kompromisy… jen je zkrátka nedokážu pouhým okem zaznamenat, PlayStation 5 verze totiž vypadá fantasticky. Pochopitelně si čas od času povšimnete doskakování některých drobných detailu, jak už to tak u open world her bývá, ale nejde o nijak zásadní problémy.
Naopak pochválit je třeba jak umělecké zpracování a skvělý level design, tak i kvalitu jednotlivých textur. Dechberoucí jsou kromě nepřátel i modely postav, na jejichž tvářích můžete při bližším pohledu vidět mikroskopické chloupky a realisticky se chovající vlasy. Užít si hru pomohou i povedené české titulky, které sice významově občas ujedou, ale dovolí vám zvládnout i složitější úkoly, kdy je třeba zkoumat nalezené textové záznamy. Horizon Forbidden West zkrátka doporučuji všemi deseti, protože jde o vydařené pokračování, které ve všech směrech překonává první díl.
zdroj: vlastní
I napodruhé je střet postapokalyptického světa primitivních kmenů a technologií dávnověku úžasným dobrodružstvím.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsána pro PS5 verzi, kopii pro recenzi poskytl PlayStation CZ. Všechny screenshoty jsou pořízeny v režimu upřednostňující vyšší rozlišení a kvalitu obrazu.
Horizon Forbidden West překonává Zero Dawn ve všech ohledech. Udivuje nejen skvělou hratelností, poutavým příběhem či aktivitami napěchovaným otevřeným světem, ale také úžasně navrženými nepřáteli, na které budete vzpomínat možná déle než na Aloy samotnou.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.