Need for Speed: Heat (RECENZE) – Není to vysněný restart série, ale neurazí

Obsah recenze Need for Speed: Heat (PS4 Pro)

1. Chytřejší příběh a hezčí město
2. Ve dne Pro Street, v noci Underground
3. NFS: Heat sráží příšerná umělá inteligence
4. Zábavná jízda, ale nudné závody
5. Dobrý pokus, tak zase příště?
6. Recenze Need for Speed: Heat: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Need for Speed: Heat PC

Chytřejší příběh a hezčí město

• Recenze: 15. 11. 2019 • Autor: Filip Němec

Stihnout za 25 let, co Need for Speed brázdí naše herní stroje, 24 her, to není jen tak. U této série se navíc v posledních letech neduhy masové výroby projevily poměrně výrazně – jednotlivé díly jednak za moc nestály a ani navíc nepřinášely nic nového. Poslední díl, který lze ještě brát jako povedený, vyšel v roce 2013 a nesl podtitul Rivals, od té doby však dostáváme jeden špatný pokus za druhým. Vše pak vyvrcholilo předloňským dílem Need for Speed: Payback, postaveným na vyloženě stupidním příběhu, stereotypních závodech a mikrotransakcemi prolezlé hratelnosti.

Kde letošní Heat svého předchůdce už na startu překonává, je právě příběh, který je podstatně lepší. Nenechte se ale zmást. Pokud postavy v předešlém díle byly takzvaně „na pěst“, nyní jsou pouze na facku. Samotná zápletka sice stále připomíná cosi, co vyprodukují dva vývojáři večer u piva, ale do hry se to vlastně docela dobře hodí stejně jako trošku amatérské cutscény. Ty sice často připomínají rychle spíchnuté filmečky týden před vydáním, ale jako celek nakonec příběh nepůsobí vůbec špatně.

Ve výsledku tu jde totiž především o závodění, které tentokrát probíhá ve fiktivním Palm City, jež se inspirovalo například metropolí Miami. Oproti předchozímu městu je celá oblast zhruba poloviční, ale o to více má silnic a obydlených částí. Vlastně musím říct, že ta malá, kompaktní, ale dobře navržená mapa mě příjemně překvapila. Možná mám těch obrovských světů už plné zuby. Díky větší hustotě obydlených oblastí i silnic pak svět nepůsobí tak prázdně jako dříve, stále však jde v zásadě o město duchů, jehož největší devízou je zničitelnost téměř všeho. Od malých keříků až po obrovské palmy či ploty podél silnic. Zničit jde opravdu skoro vše, na co si pomyslíte. O to více zabolí, když čas od času narazíte na chatrný plůtek, který se však nehne ani o píď.

Ve dne Pro Street, v noci Underground

S městem samotným a jeho zpracováním pak souvisí největší inovace celé hry, a tou je střídání dne a noci. Zatímco přes den probíhají legální závody na vyznačených tratích, v noci se zúčastníte zakázaných sprintů a driftů napříč nočním Palm City, kde se vám budou kromě všudypřítomných neonů lesknout v naleštěné karoserii také policejní majáčky. Need for Speed: Heat získává díky této dualitě až neuvěřitelnou dynamiku a moc nad ní máte v rukou pouze vy. Kdykoli totiž můžete vyměnit den za noc, což nebudete dělat jen tak náhodou.

Zatímco ve dne jde o prosté vydělávání peněz, v noci se stane vaším cílem zvyšování reputace, která odemkne nové vozy a jejich vylepšení. Věnovat se tak budete muset oběma aktivitám, nicméně kdy a v jaké formě, už je na vás. Denní závody jsou celkem standardní, ta pravá zábava, při níž pokleknete před oltář s nápisem NFS: Underground, začne až v noci. Jakmile se totiž dostanete do hledáčku policie, nelze použít rychlé cestování, ba dokonce nelze instantně přepnout na denní dobu. Nejdříve se vždy musíte zbavit velmi dotěrných strážců zákona, což ale není vůbec jednoduché.

Čím více natropíte v noci problémů, tím vyšší bude tzv. heat level, který zároveň umocní množství reputace v noci získané. Když například vystoupáte na heat úroveň 2, což není příliš těžké, nasbíraná reputace se vynásobí dvěma. Pokud vás ale policie chytí, přijdete nejen o reputaci, ale také část peněz. To působí velmi svěžím dojmem, po dvou odjetých závodech v noci totiž budete dlouze uvažovat, jestli zamíříte rovnou do garáže, nebo vyprovokujete policii a zvýšíte si heat level, avšak s riskem toho, že o vše přijdete. Bohužel celý tento, nebál bych se říct, téměř geniální systém, ztroskotává na tom, že policie je opravdu velmi agresivní a setřást ji i na levelu 2 je někdy nesmírně těžké. Ve všech předchozích dílech jsem honičky záměrně vyhledával a s policií to docela dobře uměl, ale v tomto případě je obtížnost nastavena opravdu krutě vysoko.

NFS: Heat sráží příšerná umělá inteligence

Na dovednosti policie navíc nemá vliv zvolená obtížnost hry, ta se totiž týká pouze vašich závodních soupeřů. Zde je bohužel situace zcela opačná, ze tří úrovní obtížnosti jsou totiž první dvě pro opravdové závodní nýmandy. Běžný závod trvá tři až pět minut, přičemž i na druhou úroveň obtížnosti v posledním kole předjedete téměř všechny závodníky, a to pravidelně. Navíc bez ohledu na to, jakou obtížnost zvolíte, téměř každý závod se nese ve stejném duchu. Hned po startu se ze závodního roštu vyčlení jeden nebo dva jezdci, kteří bezchybně kličkují zatáčkami a můžete řídit třeba jako Niki Lauda, ale dojet je jen o jediný metr je nemožné, zatímco zbylí soupeři už jsou půl kola za vámi.

V druhé polovině závodu ale prvním dvěma jezdcům náhle odumře část mozku a během pár sekund vždy ve stejný moment závodu přeberete vedení a doposud bezchybní závodníci se poroučí desítky metrů za vás. A pokud se náhodou stane, že v druhé polovině závodu vyjedete z trati či předvedete fatální chybu, jako je čelní náraz do protijedoucího vozidla (což je vcelku běžné), prvních pár sekund to vypadá, že vám protivníci opravdu ujíždějí, ale pár set metrů před cílem najednou podřadí o dvě rychlosti a vy je všechny jako by zázrakem předjedete na úplné rovince, kde vy jedete 250 za hodinu a oni 50. Výsledek je takový, že pocit z vyhraného závodu je nijaký. Tyto neduhy alespoň mírně eliminuje nejvyšší obtížnost.

Zábavná jízda, ale nudné závody

Pokud jde o samotný zážitek z jízdy, ten je vcelku dobrý. Autoři skvěle pracují s kamerou, která se oddaluje při zrychlení vozu, a naopak při prudkém brzdění máte pocit, že se nosem dotknete zadního nárazníku, zatímco při smyku v zatáčce má auto tendenci vyjíždět z obrazovky. Na stupnici arkádovosti od jedné do desítky je pak Need for Speed: Heat asi tak na patnáctce. Co si pod tím představit? Brzdu v podstatě nepoužíváte, protože pokud se vám dostane do cesty zatáčka, kterou nemáte možnost projet na plný plyn, prostě zatáhnete ruční brzdu. Ta je kupodivu efektivnější než běžné přibrzdění před zatáčkou. Heat je zkrátka arkáda toho nejsilnějšího ražení, což ale nemusí být nutně na škodu, protože přesně to od ní očekáváme.

Autoři se však vytáhli s novým systémem úprav jízdního režimu, kdy v podstatě každý vůz lze pomocí výkonnostního tuningu upravit na driftovací káru, jejíž zadek se urve i v té sebemenší zatáčce, pouštní bestii se vzorkem pneumatik tak hlubokým, že by jím šlo vymačkávat vánoční cukroví, až po silniční supersport s přítlakem formule 1. Tím jsem zároveň vystihnul všechny druhy závodů, které Need for Speed: Heat nabízí. Klasikou zde jsou obvyklé okruhové závody napříč městem či sprinty a nechybí ani pro sérii ikonické drifty. Jako závodní doplňkový sortiment pak slouží obdoba rally zejména na písečném pobřeží, tam se ale podíváte jen párkrát.

Po stránce obsahu se bohužel série nikam neposunula. Nenajdete žádné nové druhy závodů ani vedlejších aktivit, naopak zůstávají staré známé skokánky, zničitelné billboardy či rychlostní kamery. Nic co by nenabídla série už dříve. Přitom by stačilo si jen zahrát třeba čtvrtou Forzu Horizon, nemluvě o tom, že velká část studia Ghost Games jsou přeběhlíci právě z britského Playground Games. Jízda v autě jako taková zábavná je, pokud tedy holdujete ryze arkádovému stylu jízdy, ale výsledný zážitek bohužel kazí umělá inteligence a malá variabilita herního obsahu.

Dobrý pokus, tak zase příště?

Kde naopak Heat získává plusové body, je již zmíněný tuning. Ten výkonností je zvládnutý velmi dobře, na druhou stranu – ve srovnání s mikrotransakcemi prohnilými kartičkami z předchozích dílů, jež vám losují jednotlivá vylepšení ,vypadá dobře naprosto vše. Sympatická je také možnost vyměnit kompletně celý motor za výkonnější, čímž autoři dovolují hrát s jedním vozem prakticky celou hru. Nejste tak nuceni si kvůli postupu stále pořizovat nové vozy, když je vaším oblíbencem auto koupené již na začátku. Pochválit je třeba autory také za detailní a propracovaný vizuální tuning, po kterém jsme roky volali. I zde se hra silně přiblížila k oběma Underground dílům a taková ruční úprava zvuku motoru je hodně velká libovka.

Musím se přiznat, že první půlhodinka ve hře ve mně probudila velké naděje. Zábavný jízdní model, proměnlivá hratelnost díky střídání dne a noci, které máte ve svých rukou, nemluvě o vizuálním zpracování nočních závodů, jež vypadají fantasticky. Jenže pak jsem začal narážet na zmíněné problémy, které zkrátka není jak omluvit. Nemohu si pomoct, ale letošní Need for Speed stále působí jako rychlokvašek, nad nímž se někdy vůbec nepřemýšlelo. Nebo si snad nikdo z autorů hry nevšiml, že v celém městě svítí na semaforech pouze červená? Výsledek mě mrzí o to více, že v některých směrech má Need for Speed Heat velmi dobře nakročeno a překonalo zmršený Payback, ale bohužel ani letos si na titul skutečně kvalitní závodní hry v EA nesáhnou.

Tato recenze byla napsaná pro PS4 Pro verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Need for Speed: Heat: závěrečné hodnocení

Hodnocení 70 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

65 %

 Audiovizuální zpracování

85 %

 Znovuhratelnost

60 %

Klady

• Menší, ale propracovanější město
• Grafické zpracování
• Návrat vizuálního tuningu
• Dobře zvládnutý výkonnostní tuning
• Originální systém střídání dne a noci

Zápory

• Velmi špatná umělá inteligence
• Malá variabilita závodů
• Policie je někdy až příliš agresivní

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.

Need for Speed: Heat – Novinky

1. (8. 11. 2019) Need For Speed: Heat vyloženě nenadchl, ale ani neurazil
2. (4. 11. 2019) Need for Speed: Heat představuje mapu města Palm City a nový trailer
3. (21. 10. 2019) Need for Speed: Heat je gold, známe HW požadavky
4. (19. 8. 2019) Denní a noční závody, loot boxy a úloha policie v NFS: Heat
5. HW nároky pro Need For Speed: Heat PC

Need For Speed: Heat vyloženě nenadchl, ale ani neurazil

• Novinka: 8. 11. 2019 • Autor: Jiří Fait

Pro zopakování – Need For Speed: Heat je další iterací v sérii, která se tentokrát soustředí na scénu ilegálního závodění ve fiktivním městě Palm City. Kromě denního a nočního cyklu také přináší novou mechaniku, jež sleduje váš „heat level“. Čím více riskujete, tím větší dostanete odměnu, pokud se zároveň dovedete vyhnout problémům s policií.

Na první pohled to vypadá, že se Need For Speed: Heat povedlo zachytit atmosféru ze starších dílů a navíc bez otravných loot boxů a agresivních mikrotransakcí. Co tedy na Need For Speed: Heat říkají kolegové z herních webů? IGN udělilo hezkých 8/10 s tím, že i když další hra v sérii přímo neudává nový trend, je i přesto jedním z nejlepších zástupců v rodině Need For Speed.

V US Gamer označili Need For Speed: Heat za mix dílů Payback, Rivals, Hot Pursuit a Underground. Výsledkem je prý solidní základna s podivně fungující AI a minimem variací při eventech. Hře udělili známku 3/5.

Podle serveru GamesRadar+ si Need For Speed: Heat příliš neužijete, pokud se nechcete hodiny vrtat ve vnitřnostech aut. Kampaň podle všeho skončí dřív, než se nadějete a dobré možnosti při tuningu prý nezakryjí únavnou příběhovou část a zjednodušený jízdní systém. Titul získal známku 3.5/5.

Eurogamer sice číselně neznámkuje, ale jejich redaktor Need For Speed: Heat označil za jednoduchou a přesto velmi uspokojivou iteraci v sérii Need For Speed navzdory některým problémům.

Podle serveru VG247 přineslo Need For Speed: Heat přesně to, co si hráči ve starších dílech oblíbili – strukturu odemykatelných odměn z Undergroundu a hlavně „tuningový fetiš“. Hra si od nich nakonec odnesla 4 hvězdičky z 5.

Náš názor se dozvíte v nejbližších dnech, recenzi pro vás připravujeme. Need For Speed: Heat vychází 8. listopadu 2019 na PC, PS4 a Xbox One.

• Zdroje: IGN, USgamer, GamesRadar, Eurogamer, VG247

Need for Speed: Heat představuje mapu města Palm City a nový trailer

• Novinka: 4. 11. 2019 • Autor: Filip Němec

Řečeno závodní hantýrkou, Need for Speed: Heat už předním nárazníkem olizuje cílovou pásku, nejnovější díl oblíbené (leč v posledních letech kvalitativně strádající) série, totiž vychází už 8. listopadu. Pochybám o tom, jak moc se vývojářům z Ghost Games podaří napravit pověst po průměrném NFS: Payback, jsme se věnovali například v našich dojmech z hraní. Odložme tedy pro jednou obavy z nového dílu a pojďme se podívat na novinky.

Need for Speed: Heat nás zavede do města Palm City, které je inspirováno Miami nebo Las Vegas. Rozlohu nově odtajněné mapy sice neznáme, víme však alespoň to, že nabídne přinejmenším o 100 kilometrů více silnic než NFS: Payback. Fakt, že autoři výslovně rozlohu nezmiňují, beru spíše jako potvrzení toho, že nebude nijak výrazně větší, což rozhodně vítám. Trend posledních let dělat herní světy stále větší a větší znamená mnohdy také to, že se stávají prázdnějšími a jsou dost generické. Jak se postupně herní světy zvětšovaly, můžete porovnat v tomto vynikajícím videu, kde najdete i několik závodních her.

EA na svých stránkách barvitě popisuje jednotlivé čtvrti Palm City, které se mají výrazně odlišovat. Silnicemi hustě propletený je také okraj města, kde najdete kamenolom, průmyslovou zónu nebo zařízení pro odpalování raket. Bude mít snad ve hře nějakou speciální úlohu? Členitost i terénní rozmanitost mapy pak dotváří také videoherní imitace Appalačského pohoří nacházejícího se ve státě Georgia. Autoři navíc slibují i mnoho překážek připravených ke snadnějšímu úniku před policií, jako jsou billboardy nebo nejrůznější rampy a skokánky.

Nový launch trailer a gameplay záběry ze střídání dne a noci

Blížící se datum vydání autoři připomínají velmi pěkným launch trailerem, soustředícím se na pouliční závodění, které vám bude komplikovat dotěrná policie. Oproti předchozím trailerům zde prakticky není vidět žádný náznak klišovitého příběhu a přesně takové Need for Speed by se mi líbilo.

Jenže třicet minut dlouhý pořad PlayStation Playground nám ukazuje něco jiného. Záběry z hraní kromě nočního a denního závodění představují také hlavní postavy příběhu v čele s poručíkem Frankem Mercerem, patrně hlavním záporákem hry. Záhy zjistíme, že v Palm City není nic černobílé a podle úvodní ukázky se dočkáme poměrně spletitého příběhu o pomstě plného nelegálního závodění a vzájemného vyřizování účtů. Příběh zatím rozhodně nechci hodnotit, doufám však, že bude o poznání lepší než v případě předchozího dílu. Téměř po každém závodě přichází nějaká cutscéna, a pokud mě má něco rušit od závodění, mělo by to stát za to.

V rámci videa pak můžeme sledovat také rozdíly mezi dnem a nocí, kdy ve dne půjde o oficiální závody, jejichž průběh ovlivní policie jen tehdy, dojde-li k porušení zákona. Zato v noci je kompletně vše v rozporu se zákonem, a tak jakýkoli střet s policií může být fatální. V noci se navíc policisté budou chovat daleko agresivněji. Věnovat se oběma druhům závodů rovnoměrně však po nás hra nebude vyžadovat, jedno či druhé ale nepůjde kompletně opomíjet, protože zatímco ve dne se závody budou točit kolem vydělávání peněz, v noci si naopak budeme odemykat nové díly a auta.

Oproti minulým dílům je vidět podstatě více objektů, které lze zničit nebo s nimi alespoň nějakým způsobem interagovat, jako jsou například ve větru vlající keře podél silnic. Na druhou stranu Palm City působí hodně prázdným dojmem, ačkoliv hře rozhodně nelze upřít pěkné vizuální zpracování. Autoři prý zkombinovali dohromady to nejlepší nejen ze dvou Underground dílů, ale také Most Wanted, Shift a Carbon, což na mě osobně nepůsobí moc věrohodně, naštěstí 8. listopad už není příliš daleko a již brzy se tak budeme moci na PS4, Xboxu One nebo PC přesvědčit o opaku.

• Zdroje: Electronic Arts, YouTube (PlayStation)

Need for Speed: Heat je gold, známe HW požadavky

• Novinka: 21. 10. 2019 • Autor: Filip Němec

V posledních týdnech panovalo až znepokojující ticho kolem letošního přírůstku do série Need for Speed s podtitulem Heat. Snad kvůli tomu, že podle hratelných ukázek (podívejte se na naše dojmy z Gamescomu) nebude NFS: Heat slibovanou revolucí a pravděpodobně ani ne lákavou evolucí, či snad kvůli tomu, že autoři pilně pracovali na dokončení hry. Producent studia Ghost Games Ben Walker totiž na Twitteru potvrdil, že Need for Speed: Heat dostalo status Gold a hra tak míří do lisoven.

The game has gone gold, and has been sent to be made into discs.

— Ben Walke (@BenWalke) 9. října 2019

Nedlouho poté nám díky tomu mohli autoři naservírovat HW požadavky, které rozhodně nejsou nijak děsivé. Kromě mírného navýšení nároků na procesor a grafickou kartu jsou jinak totožné s předchozím dílem NFS: Payback. Autoři upozorňují, že požadavky jsou šity na zážitek ve full HD rozlišení při 60 fps, takže pokud vaše grafické choutky míří výše, i nároky na vaše železo budou vyšší. Minimální požadavky pro combo „[email protected]“ jsou procesor Intel Core i5 (či AMD FX-6350) nebo vyšší, 8 GB RAM a grafická karta NVIDIA GeForce GTX 760 popřípadě AMD Radeon 7970.

V případě, že budete chtít detaily vyhnat na maximum, nachystejte si alespoň procesor Intel Core i7-4790 (resp. AMD Ryzen 3 1300X), 16 GB paměti a grafickou kartu NVIDIA GeForce GTX 1060 nebo Radeon RX 480. Hra si pak ukousne z vašeho pevného disku 50 GB dat. Kompletní hardware požadavky najdete v přehledné tabulce na konci článku.

Nově záběry z hraní Need for Speed: Heat

S blížícím se datem vydání, které je stanoveno na 8. listopadu, začínají vycházet i nová gameplay videa. V tom prvním se můžete podívat na vcelku odpovídající vzorek nočního závodění, nesoucí se ve stylu frenetických honiček neony zalitým městem, zatímco se vám v zadním nárazníku budou zrcadlit policejní majáčky. Sice jsem z hratelné ukázky na Gamescomu nebyl nijak výrazně odvázaný, ale na tuto charakteristickou stránku série Need for Speed připomínající zejména legendární dvojici Underground dílů se zkrátka těším.

V druhém videu pak konečně vidíme něco málo z tuningu. Ten bude podle všeho více propracovaný než v předchozích dílech, kde byl spíše do počtu. Od disků kol přes barvu laku až po detaily jako jsou zvuky výfuku. Druhá polovina videa je pak věnována jízdě po městě ve dne.

• Zdroje: Electronic Arts, Twitter (Ben Walke), YouTube (IGN)

Denní a noční závody, loot boxy a úloha policie v NFS: Heat

• Novinka: 19. 8. 2019 • Autor: Filip Němec

Od oznámení NFS: Heat jsme z oficiálních kanálů příliš mnoho nových informací neslyšeli, vývojáři jsou však poměrně aktivní na sociálních sítích a zejména pak na Redditu, kde utrousili několik nových zajímavostí. Přibližují tak mimo jiné základy nového dílu, v traileru jsme totiž mohli vidět jasně akcentovanou dualitu závodění ve dne a v noci, což se posléze potvrdilo. Zatímco ve dne budeme účastníky oficiálního šampionátu Speedhunters Showdown, v noci půjde o staré dobré nelegální pouliční závody, z ukázky silně připomínající legendární NFS: Undergroud.

Přes den se zaměříme na klasické vydělávání peněz skrze závody a odemykání nových dílů pro výkonnostní i vizuální tuning, zatímco v noci půjde o zvyšování reputace. Nabízí se však otázka, co nás bude nutit věnovat se nočním závodům, protože zatímco motivace ve smyslu peněz a nových dílů je jasná, zvyšování reputace zatím autoři blíže nevysvětlili, nezbývá tak jen doufat, že obě složky hry budou vyvážené a stejně zábavné.

Denní a noční závody, loot boxy a úloha policie v NFS: Heat

Pokud jsem zmínil, že denní šampionát Speedhunters Showdown bude do jisté míry oficiální, nic to nemění na tom, že stále půjde o v jistém smyslu nelegální činnost a strach z narušení závodů policí tak bude všudypřítomný. Zásadní rozdíl však má být v tom, že přes den nám na zadní nárazník budou dýchat běžné policejní patroly, které stále mají být značnou překážkou a zajímavou výzvou, to hlavní ale přijde v noci.

Undergroundové závody totiž bude narušovat zejména poručík Mercer, který se představil už v traileru a má jít v podstatě o hlavního záporáka NFS: Heat. Autoři ve spojitosti s ním pak zmiňují, že je součástí příběhu, možná tedy nakonec hra bude rozdělena na dvě separátní části, kdy se přes den se věnujeme vydělávání a vylepšování vozu a v noci se zaměříme na postup v příběhu. Zůstává otázkou, jestli mezi dnem a nocí budeme přepínat právě pouze v rámci příběhu, nebo půjde o přirozeně střídající se denní dobu.

Odpovědí na naše otázky bychom se mohli dočkat na Gamescomu, kde má být Need for Speed: Heat součástí Opening Night Live. Uvidíme nejen první gameplay záběry, kde nemá chybět ani policie, ale právě také noční a denní závody. Odhalit by pak autoři měli vedle možností vizuálního a výkonnostních tuningu také nový jízdní model, což zní na jednu stranu zajímavě (přikloní se nové NFS ještě více k arkádě, nebo poodhalí roušku realistických závodů?), na stranu druhou vám nebude mít nikdo za zlé, pokud budete vůči tomuto slibu skeptičtí.

Need For Speed: Heat bez lootboxů

Na Redditu jsme se pak z úst komunitního manažera dozvěděli také příjemnou zprávu týkající se loot boxů. Ty totiž v NFS: Heat nenajdeme, stejně jako žádné jiné prvky, kde předem nebudeme vědět, co za skutečnou nebo herní měnu dostaneme. Časem prý však autoři nabídnou možnost si za reálné peníze odemknout lokace sběratelských předmětů rozesetých po mapě města a rovněž placená DLC ve formě nových vozů. Mikrotransakcím se tak hra nevyhne úplně.

Na jednu stranu to může být většině hráčů jedno. Podobné mikrotransakce jsou pouze berličkou pro uživatele, kteří nechtějí strávit hraním tolik času nebo hledají zjednodušení. Na stranu druhou, v dřívějších dobách tyto mechaniky byly zdarma součástí většiny her a říkalo se jim cheaty. Záleží tak na pohledu každého z nás, mikrotransakce jsou však trendem, jenž jde ruku v ruce s finančně náročnějším vývojem her a v případě série Need for Speed, kterou vlastní vydavatelství Electronic Arts, mající právě kvůli mikrotransakcím neblahou pověst, je absence loot boxů dobrá zpráva a možná i naděje na lepší časy.

Need for Speed: Heat vychází 8. listopadu na PC, PS4 a Xbox One, pokud jste však majitelem předplatného Origin Access Premier, budete moci hrát o tři dny dříve, či si vyzkoušet desetihodinovou zkušební verzi, pro kterou bude stačit běžné členství EA Access (PS4 a Xbox One) nebo Origin Access Basic (PC).

• Zdroje: IGN, PushSquare, Reddit

Need for Speed: Heat – Dojmy z Gamescomu 2019

1. Need for Speed: Heat nebude vytouženou revolucí
2. Těšíme se na tuning a bojíme se příběhu
3. Poručík Mercer: „I said right now!“
4. NFS: Heat aneb když fyzikální zákony nehrají roli
5. Burnout syndrom
6. HW nároky pro Need for Speed: Heat PC

Need for Speed: Heat nebude vytouženou revolucí

• Dojmy z GC 2019: 29. 8. 2019 • Autor: Filip Němec

Musím si hned z počátku nasypat popel na hlavu. Po úvodním oznámení NFS: Heat jsem totiž věřil, že autoři zcela odstřihli pupeční šňůru od nepovedeného NFS: Payback a odstartovali s nohou na plynu ke světlým zítřkům série Need for Speed. Ach já bláhový. Ale nedivte se mi. Po oznámení, že hra nebude obsahovat loot boxy, po ukázce denních i nočních závodů a z mého pohledu téměř perfektního traileru (ano, přiznávám, že moje petrolhead srdce tepe pro arkádové závody, kde vás náraz do svodidel nezpomalí) jsem zkrátka cítil, že se konečně blýská na lepší časy. Měl mě však varovat už z traileru jasný příklon k příběhu, který značil, že jakýkoli pokus o vybočení z vyjetých kolejí v EA zkrátka neprojde.

Těšíme se na tuning a bojíme se příběhu

Na Gamescomu bylo patrné, že NFS: Heat má v rámci portfolia vydavatelství Electronic Arts výsostné postavení. Jak v byznys části, tak i v té veřejné zabíraly herní stanice s NFS: Heat absolutně největší prostor. Prý nějaká FIFA, pff! K ukázce jsem usedl s obrovským očekáváním, ale než jsem se mohl pustit do samotného závodění, čekalo mě několikaminutové prohlížení garáže, kde jsem si vyzkoušel především výkonnostní a vizuální tuning. S radostí zde musím konstatovat, že co do vizuálních úprav jsme se dočkali výrazného zlepšení, neboť jednotlivých částí je podstatě více a upravitelných sektorů, byť třeba jen co se přelakování barvy týče, také přibylo. Navíc se jednotlivé součástky navzájem nebijí a působí celistvě.

Co mě však vyloženě vyděsilo, je to, že jsem se mohl v garáží překliknout na svou postavu a měnit ji oblečení. Okamžitě jsem vyjekl hrůzou. „Proboha, tak je to pravda, zase tam bude nějaký zpropadený příběh, o který nikdo nestojí!“ začal jsem opakovat (doufám, že pouze ve své hlavě) pořád dokola. Série NFS se opakovaně pokouší zakomponovat do hry jakési vyprávění, ale pokaždé to skončí neuvěřitelným debaklem. Popravdě bych se raději nechal přejet Lamborghini Huracan, jen abych znova nemusel absolvovat ten trapný pokus o zajímavou story z NFS: Payback.

Pak jsem si uvědomil, že v současné královně arkádových závodu Forza Horizon 4 jsem také oblékal svého avatara a vlastně mi to nijak nevadilo, nemohu se však ubránit pocitu, že v případě Need for Speed zase budu krvácet z uší a ovladačem se mlátit do hlavy. Pokusím si ale nechat otevřenou mysl a do poslední chvíle budu doufat, že nakonec příběh v NFS: Heat nebude zase tak špatný.

Poručík Mercer: „I said right now!“

Po prohlídce garáže jsme ale konečně vyjeli do ulic. Vyzkoušel jsem si denní i noční závod a plně pochopil jejich zákonnosti. Závody ve dne jsou totiž součástí oficiálního a tím pádem i legálního šampionátu, což znamená, že se vám do cesty nemotají žádné civilní vozy. Nicméně i v tomto případě se do závodu čas od času připlete policie, ale jen když překročíte zákon. Patrně někdo očekává, že když závodíte v Corvetě, co má přes 400 koní, budete si zapínat omezovač rychlosti. Ale čert vem nelogická pravidla, série Need for Speed si nikdy na realismus nehrála.

V noci se pak nálada přiblíží legendárnímu NFS: Underground, jak je to jen možné. Černou oblohu osvítí neonová zář reklamních poutačů a začnou ty pravé undergroundové závody. Zde se už do cesty tu a tam připletou zmatená civilní vozidla a laxní policejní patroly vystřídají drsní hoši včele s poručíkem Mercerem. Zatímco ve dne půjde o klasické vydělávání chechtáků, v noci se budeme honit za růstem reputace, jejíž úroveň odemkne nová auta, součástky a také další závody.

Vypadá to tak na zajímavý mix, kde si budeme dle vlastní chuti míchat koktejl denních a nočních závodů. Mezi obojím totiž půjde libovolně přepínat, takže pokud zrovna budete mít v přihrádce u spolujezdce několik paklíků NFS dolarů, ale nebudete je mít za co utratit, vydáte se do temné noci odemknout pár nových nárazníků a vylepšení motoru. Obtížnost a s tím úměrnou výši i zajímavost odměn nočních závodů si pak budete moci sami upravovat, podobně jako v Dying Light totiž noc nabídne vyšší odměny na základě množství času v noci stráveném.

Úroveň hledanosti totiž s úspěšným úprkem před policí nezmizí. Dokud v noční části nedojedete do garáže, nemáte svou odměnu jistou, a pokud vás naopak policie chytí nebo při honičce zničíte svůj vůz, přijdete o část získaných odměn a body reputace. Ostřílení hoši za volantem tak nechají zmobilizovat všechny policejní jednotky a pak šikovně frknou do bezpečí garáže. Anebo se nechají chytit a snažení přijde nazmar, to už bude záležet na vašem řidičském umu.

NFS: Heat aneb když fyzikální zákony nehrají roli

Dobře, to je všechno hezké, ale jak se všechna ta auta vlastně budou řídit? Odpověď je jednoduchá – stejně jako v předešlých letech. Autoři při nedávném oznámení sice prohlašovali cosi o upraveném jízdním modelu, ale já jsem si žádných výrazných změn nevšiml. Pravda, odjel jsem pouze dva závody, ale ten charakteristický arkádový jízdní model Need for Speed bych poznal i ze spaní. Nejprve mě sice zarazila výrazná nedotáčivost vozu a ustřelující zadek v každé ostřejší zatáčce mi skoro napovídal, že se zde možná nakonec začalo koketovat s realismem, pak jsem se však podíval na svůj vůz a viděl jsem, že sedím v Corvette C7, což je zadokolka s téměř 500 koňmi pod kapotou a vše bylo jasné.

Jakmile jsem si totiž vzal o něco klidnější BMW M3, vše bylo při starém. Nepochybuji o tom, že při recenzování na drobné úpravy jízdního modelu jistě narazím, ze dvou rychlých závodů a následné policejní honičky však nedokážu vysondovat nic zásadního. Pokud vám tedy jízdní model předchozích dílů vyhovoval, ani tentokrát neuděláte chybu. Jde však o velmi přísnou arkádu a taková Forza Horizon 4 je přeci jen v mnoha ohledech daleko blíže simulaci. Komu však vyhovuje odrážení se od ostatních vozidel v ostrých zatáčkách, Heat si oblíbí.

Burnout syndrom

Ještě jedno zásadní zjištění jsem si však z ukázky odnesl a mám z něj vcelku upřímnou radost. NFS: Heat totiž opouští sterilní prostředí silnic bez větších detailů v okolí. Nejen, že většinu svodidel lze kupodivu prorazit (sbohem efektivní odrážení od svodidel v zatáčkách), ale po průjezdu mimo vozovku na vás čeká další spousta městského vybavení, jež lze rozmašírovat. Billboardy, lavičky, zastávky MHD, zkrátka vše, co se kolem silnic běžně dá najít. Ničení inventáře města Palm City mi připomnělo zlaté časy série Burnout a není se čemu divit. Mnoho členů studia Ghost Games patří právě mezi tvůrce prvního či druhého Burnoutu. Need for Speed tak opět přidává na otevřenosti prostředí, což se mi hodně líbí, rozhodně však nečekejte takovou volnost, jako vám může dát Forza Horizon 4.

Pokud se nyní ptáte, proč jsem byl v úvodu na NFS: Heat tak přísný, když nakonec nový díl přinese pár novinek, je to zejména proto, že jsem čekal na 25. výročí této legendární značky něco opravdu nového či alespoň pokus o určitou revoluci. Místo toho tu ale máme prakticky totožný jízdní model, noční závody, které série představila již před lety a nejspíše i tentokrát hloupý příběh, jenž podle mě v Need for Speed nemá zkrátka místo. NFS tak sice nestojí vyloženě na místě s vypnutým motorem, ale jen na efekt protáčí kola, zatímco ostatní značky riskují v ostrých zatáčkách herního průmyslu.

Autoři však přeci jen zapracovali na nedostatcích, a tak je například konec s gamblingem koketujícím losování kartiček s výkonnostními i vizuálními úpravami, loot boxy a dokonce nutnosti být neustále online. Need for Speed: Heat tak nejspíše nebude špatnou hrou, jen jsem zkrátka čekal o trochu více novinek. Pokud vám ale nevadí zase po dvou letech nasednout do té stejné, jen trochu přeleštěné káry, vyhlížejte šachovnicový praporek, který zaplápolá už 8. listopadu, kdy Need for Speed: Heat vychází na PC, PS4 a Xbox One.

• Zdroje: Youtube (StraightUpHippo), vlastní (Gamescom 2019)