• Autor: Jakub Němec
Není to ani půl roku, co studio Obsidian oznámilo práci na novém RPG, které dost vybočilo z jejich produkce. Nejedná se totiž o akční 3D scifárnu jako The Outer Worlds nebo Fallout: New Vegas, ani o izometrické eposy jako Pillars of Eternity či Tyranny. Místo toho se rozhodli pro čistě rozhovorovou plošinovku Pentiment z raně novověkého Německa, v níž se stanete iluminátorem se zálibou řešit vraždy.
zdroj: Obsidian Entertainment
Před samotným hodnocením titulu Pentiment se musím vyznat, že jsem byl již před vydáním hry studia Obsidian poctivě zaháčkovaný a po nainstalování jsem se hned z několika důvodů stal doslova zaujatým recenzentem. Historie mě částečně živí, problematiku reformace mám dlouhodobě mezi nejoblíbenějšími tématy a kulturu ručně psaných kodexů a prvotisků považuju za nesmírně zajímavou. Jak bych tedy mohl odmítnout pozvání do bavorské vesničky Tassing, která si zdánlivě pokojně žije ve stínu místního opatství Kiersau uprostřed Alp v 16. století? Nebudu nic předstírat, návštěva to pro mě byla a je stále návyková, protože chci prozkoumat každý místní kout a to není tak snadné.
zdroj: vlastní
Hlavní postavu titulu Pentiment si z velké části formujete sami. Bude váš Andreas učenec, rváč nebo nekromant?
Pentiment je totiž značně rozvětvené dialogové RPG, kde každá volba v rozhovoru otevře nejedny dveře příběhu, ale mnohé neproniknutelně zavře. Znovuhratelnost se tedy pohybuje na vysoké úrovni, a pokud vás dobrodružství hlavní postavy, iluminátora Andrease Malera, zaujme, tak v něm strávíte desítky hodin. Může za to nejen pozvolné tempo a obrovské množství rozmluv, bez nichž se daleko v ději neposunete, ale také nutnost být maximálně soustředěný. Autoři totiž vytvořili dechberoucí fresku ukazující vývoj postav v průběhu 25 let, přičemž o mnoha dopadech dialogů rozhodují maličkosti, které vám při rychlém překlikávání textů můžou uniknout.
Hodnotit samotný příběh Pentimentu je pro mě nadmíru složité, protože se každému z vás bude větvit jiným směrem a vyzní jinak. Ačkoliv hra působí i díky grafice na první pohled jednoduše, v jádru nabízí neuvěřitelně košatý prostor pro seberealizaci vaší postavy, výběrem jejího původu počínaje a vztahy s ostatními konče. Zajímalo by mě, jak by vypadal vývojový diagram dialogů, protože to by byl pořádný labyrint. Rámcově se stanete iluminátorem, který se snaží vytvořit svůj mistrovský kus, aby mohl odjet do Norimberku a založil si zde svou dílnu a rodinu. Shodou Tyranny náhod se připletete k vraždě a už se vezete ve vyšetřování na vlastní pěst, ale času k řešení je proklatě málo.
zdroj: vlastní
Dialogové volby a vaše vlastnosti v Pentimentu rozhodují o dalších událostech tak významně, že některé cesty si špatnou odpovědí zavřete před nosem.
Nemáte totiž dost prostoru k získání všech vlastností, promluvení se všemi svědky a podezřelými či vyšetřování možných důkazů, takže si musíte zvolit svou cestu a tím přijdete o některé informace. Ba co víc, po vyřčení ortelu nemáte jistotu, jestli jste označili pravého vraha. Rozhodnutí navíc můžete alibisticky přehodit na někoho jiného tím, že mu vyložíte posbírané indicie a finální verdikt necháte na vyšší moci. Pak můžete tvrdit: „Já nic, to přece oni,“ a to doslova a do písmene. Do vesničky Tassing se totiž budete několikrát vracet jako zkušenější muž a vaše rozhodnutí ovlivní její chod.
Netuším, jak se to autorům podařilo, ale při rozhovorech se zestárlými NPC charaktery na mě nejednou padla deka nostalgie a měl jsem radost z jejich úspěchů, případně mě rozesmutnily jejich strasti. Nejedna mladická malichernost se mi vymstila v pozdější době, kdy se mi dřívější přátelé vysmáli do obličeje a chladně mě poslali k šípku. V mnoha momentech, kdy jsem uznal svoji chybu, jsem se zastyděl, sklopil zrak a mlčel. I to Pentiment umožňuje a funguje to skvěle. Stejně jako vnitřní hlasy, s nimiž komunikujete ve snu a které dokáží pomoct s rozhodováním v kritických momentech. Představte si je jako takové trio našeptávačů na rameni s ušlechtilými, neutrálními a hrubiánskými poznámkami, přičemž vás bez skrupulí vypeskují, když není po jejich.
zdroj: vlastní
Vedle pozemského světa se v titulu Pentiment nejednou vydáte také do snové říše, která vám odhalí vnitřní chmury Andrease. A taky vám představí mystické rádce, z nichž mi byl suverénně nejsympatičtější svatý Grobián jako huba nevymáchaná.
Další významnou devizou projektu Pentiment je vedle košatého příběhu také důraz na práci s reáliemi. Ačkoliv se Tassing zrodil v hlavách tvůrců, působí jako jedna z vesniček existujících ve Svaté říší římské 16. století. Za jednotlivými detailními aspekty hry musí stát hodiny v knížkách, aby se imitace raného novověku dotáhla k dokonalosti. Puntičkářství naleznete na každém rohu, ať už v popisu postav, jejich konání či glosáři vysvětlující desítky historických pojmů. Nadstandardní přístup k dějinám se propisuje také do vedlejších aktivit a puzzlů, v nichž se dostanete například k šifrování, spřádání lnu či pouhému stolování.
Atmosféru beze sporu rozdmýchává audiovizuální kulisa. Na první pohled zaujme kodexově pojatá grafika, která se v průběhu příběhu vyvíjí. Starší postavy a budovy vidíte vyvedené rukomalebnou technikou, zatímco nově narození se ukazují v uhlazenější prvotiskové podobě. V rámci vizuálních kouzel se také připravte na rozhýbané stránky rukopisů, práci s pergameny či originální grafické hádanky. Za absolutně skvělé považuju řešení nápověd stylem obraz v obraze, kdy se po kliknutí na pojem zcela přirozeně stane výjev obrazovky součástí knihy a kolem jsou vysvětlivky. Stejně dobře funguje také deník s mapou a dalšími obvyklými RPG záložkami.
zdroj: vlastní
Autoři projektu Pentiment si museli dát obrovskou práci s načerpáním reálií. Nechybí ani pochopitelná česká stopa.
Ani z pohledu ozvučení nebudete zklamáni. Pentiment dopřeje vašemu sluchu dobové melodie včetně liturgického zpěvu v kostele, u nějž se zasní nejeden dějepisec. Autoři se ovšem rozhodli nezařadit do svého titulu dabing postav a měli pro to dobrý důvod – charaktery totiž promlouvají pomocí různých typů písem evokujících jejich náladu či příslušnost k sociální vrstvě, přičemž neustále budete objevovat roztomilé detaily jako opravování chyb v mluvě s typickým vyškrabáváním písmen z pergamenu, vzteklé prskání kaněk a podobně.
Jak jste asi pochopili, Pentiment se v mých očích stal jednou z nejlepších her letošního roku, jíž dokážu vytknout jen máloco. Možná mohli autoři zařadit více hádanek a puzzlů, případně vybavit některé dějové linky větší svobodou, ale to jsou jen pihy na kráse. Také ovládání je občas trochu nepřesné (ať už na gamepadu či s myší a klávesnicí). Mnohem větší povzdech, ale v žádném případě kritika, směřuje k absenci lokalizace. Pentiment patří mezi strašně upovídané hry a zároveň pracuje s velkým množstvím specifických pojmů, na které v běžné angličtině nenarazíte. I přes svou profesní výhodu jsem musel několikrát sáhnout po slovníku (naštěstí nejste při odpovědích pod časovým presem), takže méně zběhlý angličtinář může zažívat pocity zmatení a diskomfortu.
zdroj: vlastní
V titulu Pentiment zažijete chvíle radosti i těžké časy.
Vedle menších nedostatků tedy nevidím žádný důvod, proč bych Pentiment neměl fanouškům ukecaných RPG doporučit, i když poslední vraždu ještě nemám zcela dořešenou. Ke hře se totiž budu určitě nejednou vracet. Dostanete podařený příběh o iluminátorovi Andreasi Malerovi, který nezapře inspiraci podobně laděným románem Jméno růže, celý zástup uvěřitelných vedlejších postav, spoustu lákavých dějových odnoží, historickou přesnost a atmosférický audiovizuál. Pentiment určitě nesedne všem, ale podle mě si autoři zaslouží každou korunu z přibližně pětistovkové cenovky a velkou pochvalu navrch. Pro předplatitele Game Passu by byl hřích, kdyby titul alespoň nezkusili, když jej mají k dispozici ode dne vydání.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč k recenzi poskytl český distributor Xbox CZ.
Pentiment pod originálním audiovizuálem skrývá podařené ukecané RPG, v němž příběh iluminátora Andrease Malera významně ovlivňují hráčské volby. Titul hodně potěší fanoušky historie, protože velmi dobře pracuje s reáliemi 16. století ve Svaté říši římské. Škoda pouze absence lokalizace, která by rozšířila počty potenciálních zájemců.
Klady
Zápory
Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | – |
Procesor | Intel Core i3-3225 | – |
Grafická karta | Nvidia GTX 650 Ti | – |
Operační paměť | 4 GB | – |
Pevný disk | 12 GB | – |
• Zdroj: Steam (14. 11. 2022)