Senua's Saga: Hellblade 2 (RECENZE) – Hlasy v hlavě a dechberoucí Island

Senua's Saga: Hellblade 2 (RECENZE PC) – Obsah článku

• Příběh o nikom… a o ničem
• Skvělá atmosféra a dechberoucí psychóza
• Walking simulator z Islandu
• Nádherné, ale opakující se souboje
• Fotorealistická grafika i skvělé animace
• Nepříliš povedený (a drahý) návrat válečnice Senuy
• Recenze Senua's Saga: Hellblade 2: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro Senua's Saga: Hellblade 2 PC

Příběh o nikom… a o ničem

Druhé díly lze často zjednodušeně označit za větší, lepší a díky časovému odstupu od prvního dílu i hezčí. Senua's Saga: Hellblade 2 lze trochu zkratkovitě považovat „jen“ za hezčí. Samotného mě to nenapadlo, ale je pravdou, že většina humbuku kolem hry před jejím vydáním byla skutečně téměř jen kvůli vynikající grafice. K té se pochopitelně dostanu, ale rovnou předešlu, že jde asi o vizuálně nejrealističtější a nejspíše i nejhezčí hru, jakou jsem kdy hrál.

Jenže v mnoha ohledech jako by Hellblade 2 přešlapoval na místě či dokonce couval. Předně je to příběh, který mě ani zdaleka neoslovil tak jako v případě prvního dílu. V tom je Senua hnána kupředu tou nejniternější touhou zachránit svého milovaného, což je něco, s čím se většina z nás dokáže když ne rovnou ztotožnit, tak přinejmenším se do toho vcítit.

V Hellblade 2 se nicméně vyprávění výrazně odosobní. Senua se totiž rozhodne po svém neúspěchu se záchranou milovaného Dilliona vydat na další nebezpečnou cestu jen proto, aby se nic podobného, co jejímu milému, už nestalo nikomu dalšímu. Velká část vyprávění tak vlastně není o Senue, ani o někom, koho znáte, jen o „těch ostatních“, které chce chránit. Story samozřejmě není tak jednoduchá, brzy začnete cítit, že ze strany Senuy nejde jen o čirý altruismus, ale současně i vlastní snahu odčinit selhání s Dillionem a možnost dokázat si, že není úplně k ničemu. Nebo taková je alespoň moje interpretace. 

Po slabém úvodu a lehce napínavější polovině hry jsem čekal velké finále, které by mě přesvědčilo o opaku. Bohužel závěr hry je zklamáním největším. Senua jako by v něm nehrála téměř žádnou roli, navíc se na konci příběhu v podstatě nic zásadního nestane. Mezi řádky samozřejmě čtete, že Hellblade 2 je patrně spojovníkem k třetímu dílu, plochost příběhu a plytký závěr ale pro mě dělá z dvojky něco mezi technologickým demem a delším příběhovým DLC a ne něčím, co v Ninja Theory, což je mimochodem studio, které miluji už od PS3 hitu Heavenly Sword (2007), dělali skoro 7 let.

Skvělá atmosféra a dechberoucí psychóza

Nechci ovšem tvrdit, že hra příběhově vyloženě nefunguje. Rozhodně vás ale snažení Senuy osobně tak nevcucne do hry, jako v případě prvního dílu, což je rozhodně škoda, protože další prvky podporující vyprávění jsou skvělé. Lví podíl na tom má psychóza hlavní hrdinky. Ta totiž stále ve své hlavě slyší hlasy, které díky skvěle zpracovanému prostorovému zvuku a naskriptování na události v herním světě úžasně dokreslují uvažování Senuy. 

Hlasy v její hlavě ji motivují, ale také zrazují. Radí, kam jít, ale i ponoukají k tomu, že má vše raději zabalit a zemřít. Podle vyjádření tvůrců mám pocit, že „oficiálně“ má Senua zkrátka jen halucinace a bludy kvůli hororům, které si v životě musela prožít. Tedy trpí tzv. psychózou. Hra ale nechává prostoro pro vaši vlastní interpretaci – není možné, že Senua skutečně slyší hlasy mrtvých? Nebo že je jasnovidka, když ji hlasy v její hlavě občas poradí, kam jít a co dělat? Nebo jsou to ony mytologické fúrie a jde o kletbu, jak věří sama Senua?

Korunu tomuto prvku dodává úžasná práce s prostorovým zvukem. Rozhodně doporučuji hrát Senua's Saga: Hellblade 2 se sluchátky, díky čemuž na vás tyto hlasy budou mířit ze všech možných stran, s různou intenzitou a barvou hlasu. Popravdě mi první hodinu bylo trochu nevolno z toho, jak je celý svět podán velmi surově, souboje krvavě a zážitek z psychózy…. no, ten je zkrátka psycho.

Walking simulator z Islandu

Problém je v tom, že toto pozlátko postupně vyprchá a nudný příběh nedokáže vyrovnat ani hratelnost. Tím se vracím zpět k úvodní myšlence – Hellblade 2 totiž ve smyslu hratelnosti nestaví na prvním dílu, naopak jde o krok zpět, čímž se ze hry stává z 90 % prostý walking simulátor nájezdy seveřanů zbídačenou, ale nádhernou islandskou krajinou. A neberte mě za slovo, vůbec žánr walking simulátorů nezatracuji, naopak jsem si hodně jeho zástupců neskutečně užil (zejména What Remains of Edith Finch).

Jenže na rozdíl od příběhu rodiny Finchových, v Hellblade 2 opravdu jen chodíte, kocháte se krásnou krajinou a posloucháte rozhovory postav (a hlasy ve vaší hlavě). S prostředím nejde jakkoli interagovat a nic vás nemotivuje zkoumat každičký kout jinak dechberoucí islandské přírody, nepočítám-li sem tam poschovávané totemy a stromy života odhalující příběhy z norské mytologie, která se tu prolíná s tou keltskou, respektive kulturou Piktů (Senua ve skutečnosti není Keltkou, jak je velmi často chybně uváděno, ale svou národností patří k Piktům, což byl samostatný národ Římany pojmenovaný podle četných tetování na těle).

Občas doslova nudnou hratelnost podporuje i přímočarý level design místy připomínající hry dvacet let staré, kdy ještě nebylo možné z technických důvodů tvořit komplikovanější úrovně. Nic na tom bohužel nemění k lepšímu ani puzzly, které jsou místy opravdu hodně jednoduché.

Nádherné, ale opakující se souboje

Z počátku se mi tak vedle skvělého vizuálu zdál být majákem naděje soubojový systém. Ten je velmi prostý, Senua má pouze těžký a lehký útok, úskok a blok, k čemuž z kraje hry přibude ultimátní schopnost nabíjející se úspěšným blokem nebo útokem. Každý souboj probíhá v jakémsi neviditelném kruhu, v němž obě postavy (nejde bojovat s více než jedním protivníkem současně) tančí a vy v rámci jednoduchého systému útočíte nebo uhýbáte/blokujete údery nepřítele.

Jednoduchost se mi z počátku líbila. Zejména proto, že jednoduchá je svými principy celá hra a díky opravdu skvělým animacím postav a návaznosti jednotlivých pohybů na sebe souboje vypadají neskutečně filmově. Jsem přesvědčen, že i zkušený hráč při pohledu na záběry ze souboje nebude často tušit, jestli kouká na předem připravený filmeček nebo živou scénu.

Jenže jak asi sami tušíte, ona jednoduchost je dvousečná. Postupem času mě souboje začaly lehce nudit, a to i díky tomu, že po skolení jednoho protivníka se vždy přiřítí další a vy opět stanete v neviditelném kruhu a děláte v podstatě totéž. A pak ještě třeba dvakrát nebo třikrát. Kratší délka hry, zhruba 8 hodin, kterou ostatně autoři sami předem avizovali, naštěstí nezpůsobí, že vás budou souboje vyloženě otravovat, takže jde pořád o to lepší z Hellblade 2.

Fotorealistická grafika i skvělé animace

A to nejlepší? Jak se asi dalo čekat už z trailerů, rozhodně grafika. Senua's Saga: Hellblade 2 je pravděpodobně nejhezčí hra, kterou jsem kdy hrál, a to zejména ve smyslu realističnosti. Autoři strávili spoustu času přímo na Islandu, aby ho díky fotogrammetrickým (převádění fotografií do 3D modelů) datům přenesli přímo do hry, často doslova jedna ku jedné, a skutečně v některých okamžicích netušíte, jestli ještě sledujete cutscénu nebo jste přepnuli na dokument National Geographic.

V každé z šesti kapitol se navíc prostředí výrazně obmění, takže zatímco jednou vás v noci bičuje prudký déšť v ostrých tmavých skalách, jindy se procházíte krásnou živoucí krajinou rozehřátou slunečním svitem. Z mého pohledu tím vůbec nejlepším ale není opravdu fotorealistická grafika, která je spolu se skvěle zvládnutými animacemi postav a mimikou v podstatě k nerozeznání od skutečnosti. Nesmírně mě totiž potěšila skvělá optimalizace. Hellblade 2 běží na novém Unreal Enginu 5 a mám pocit, že v současné době právě to slouží jako omluva některých nových her za špatnou optimalizaci.

Na mém dnes už přinejlepším průměrném PC s i5-10400F procesorem, grafickou kartou RTX 3060 Ti a 32 GB RAM běží hra v nativním 4K rozlišení s DLSS a DLAA na střední detaily při 40 až 50 fps, podle náročnosti scény, což je za mě výborný výsledek. Skvěle je udělané také nastavení grafiky, které v reálném čase odráží vámi provedené změny na nejdůležitějších ukazatelích, jako je vytížení VRAM nebo dosažený počet fps. K dokonalosti mi chybí už jen vizuální znázornění změn v praxi, jako třeba v nedávném PC portu Horizon Forbidden West: Complete Edition, kde můžete sledovat provedené změny přímo v zapauzované scéně hry, což se hodí, když si hrajete třeba s kvalitou textur nebo nasvícením.

Nepříliš povedený (a drahý) návrat válečnice Senuy

Ani skvělá grafika a na pohled dechberoucí souboje ale Hellblade 2 nezachrání a osobně je mi to moc líto, protože hry studia Ninja Theory mě jinak opravdu baví. A byl bych moc rád, kdyby jiní hráči viděli Hellblade 2 v daleko lepším světle s tím, že zrovna mě se autoři netrefili do očekávání. Mám ale strach, že druhý díl je pro ságu Senuy když ne krok zpět, tak přinejmenším nervózní a zbytečný úkrok stranou.

Senua's Saga: Hellblade 2 je zkrátka nejlepší technologické demo, jaké jsem kdy hrál, jako hra je ale jen lehce nadprůměrná. To, co dělá, dělá velmi dobře, problém ovšem je, že aby šlo o zábavnou hru a zejména lepší druhý díl, toho dělá velmi málo… a za hodně peněz. Shnilou třešničkou na dortu je totiž fakt, že za osmihodinovou a rozhodně ne dokonalou hru chce Microsoft 50 dolarů, respektive 1 200 Kč - pro srovnání, zhruba stejně dlouhý první díl, který byl navíc na svou dobu mnohem lepší (81/100 na Metacriticu), stál pouze 30 dolarů.

• Zdroje: Vlastní

Senua's Saga: Hellblade 2 (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč k recenzi poskytl český distributor Xbox CZ.

Hodnocení6/10 UJDE

Verdikt:

---

Potenciál psychózou trpící Senuy se nepodařilo naplnit. Příběh z prvního dílu o lásce zůstal nepřekonán, hru sice zdobí perfektní grafika a ozvučení, to však pravděpodobně nebude stačit ani skalním fanouškům prvního dílu.

Klady

• Fantastická a realistická grafika
• Vynikající 3D ozvučení
• Skvělá optimalizace
• Animace postav a mimika
• České titulky

Zápory

• Neosobní a nezajímavý příběh
• Většinu času jednoduchá „chodička“
• Neinteraktivní svět
• Opakující se hratelnost soubojů
• Příliš vysoká cena

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.

HW nároky pro Senua's Saga: Hellblade 2 PC

S jakým herním PC na Senua's Saga: Hellblade 2?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače

Co jsme o Senua's Saga: Hellblade 2 napsali dříve?

Senua's Saga: Hellblade II – Novinky

Senua vypustí své vnitřní démony

• Novinka: 24. 1. 2020 • Autor: Jakub Němec

Studio Ninja Theory, stojící za mlátičkou DmC: Devil May Cry nebo akční adventurou Heavenly Sword, prokázalo, že umí naprogramovat lákavou, adrenalinem prostoupenou hru, která potěší jak kritiky, tak příběhu chtivé hráče. V současnosti se na pulty obchodů řítí jejich kontaktní multiplayerová řež Bleeding Edge, kterou si můj kolega Filip Němec vyzkoušel na loňském Gamescomu a dodnes na ní pěje ódy. Většina fanoušků tvorby britského studia ovšem upíná svou pozornost více na vikingský sever, odkud se na konci roku pravděpodobně přiřítí nordické dobrodružství keltské bojovnice v akční adventuře Senua's Saga: Hellblade II.

O samotném ději prozatím nic moc nevíme, ale tvůrci se ve vývojářském deníčku rozpovídali o faktu, že nyní se příběh nebude točit pouze okolo vnitřních démonů válečnice Senuy, ale rozšíří se do širého okolí, kde se bude potýkat s mýty, bohy a náboženstvím (odteď pozor na SPOILERY). Toto prohlášení jde ruku v ruce s mou teorií, že by se druhý díl mohl pustit do nové kapitoly vyrovnávání se s minulostí Senui. V rámci lednového volna jsem rozjel původní hru Hellblade: Senua's Sacrifice z roku 2017 a musím uznat, že ve světle teaseru uvedeného v rámci The Game Awards 2019 dává mnoho náznaků podporujících mou hypotézu smysl. Pokud jste se již také vydali do podsvětí, abyste zachránili duši Senuina milého Dilliona, tak víte, že náboženství hraje v dospívání této válečnice zásadní roli.

V mládí byla prohlášena za původkyni moru ve vesnici, lidé se jí štítili kvůli její duševní poruše, jež se zřejmě projevovala v jejím každodenním chování, a především přihlížela smrti své matky Galeny, jež byla upálena jako čarodějnice. Nato byla vychovávána svým otcem Zynbelem, původcem matčiny smrti a také fanatickým druidem, jenž měl potřebu potírat vše, co odporovalo jeho představě o bozích (často se jeho promluvy s protiheretickým podtextem promítají do samotné hry). A právě zde bych viděl široce otevřené pole působnosti pro velmi očekávané pokračování Senua's Saga: Hellblade II. V rámci svého tažení se může vydat proti kultistům, kteří v ukázce z The Game Awards dostali velký prostor, vzdorovat vikingským bohů a jejich příšerám (jo, byl tam ten troll) a tím se nájezdníkům ze severu pomstít za vyplenění Senuiny vesnice.

Duševní choroby dostanou prostor také v projektech Insight a Mara

Senuino válečné tažení bude jistě poznamenáno protináboženským fanatismem, který ovlivnil celý její život, a také psychickým stavem, o němž se dá kulantně říci, že není v nejlepší formě. Některých démonů se sice zbavila po souboji s bohyní Helou v prvním díle, ale veteráni vědí, že Senuu její hlasy (dráždící naše uši díky skvělé 3D akustice ve sluchátkách) neopustily, takže opět dostanou nový prostor, jak se vám vetřít pod kůži. Tvůrci z Ninja Theory věnovali obrovské penzum času a úsilí, aby nastudovali projevy schizofrenie, maniodepresivních poruch a dalších duševních chorob již během tvorby prvního Hellblade, a nyní by na svou práci rádi navázali a to nejen v očekávané startovní pecce pro konzoli Xbox Series X a PC, ale také v dalších titulech.

Prvním z nich je Project Insight, který tvůrci poprvé představili již na podzim 2019. Prozatím o něm moc nevíme, ale má jít o revoluční počin, který by měl nabídnout hráčům nevšední zážitek vylepšující jejich duševní kondici a prospívat nemocným. Více se o něm rozpovídal Tameem Antoniades, kreativní šéf Ninja Theory, ve vývojářském deníčku z 22. ledna (viz úvod článku). Tým designérů a vědců dává pod patronátem Microsoftu dohromady tituly, které by mohly pomoci lidem trpícím různými duševními chorobami a měly by přispět k vyrovnání se s nimi. Tvůrci toho chtějí docílit hraním v pevně kontrolovaném prostoru za předem určených podmínek. O takto získaná data se budou dělit s vědeckou i laickou společností, takže bude zajímavé sledovat další vývoj.

Informace získané chvályhodným výzkumem ovšem tvůrci využijí také ve prospěch experimentální hry, jež zatím nese název Project: MARA. O jádru hry prozatím mnoho nevíme, ale Tameem nás nalákal tvrzením, že poznáme nový typ strachu, který bude založený na důkladné studii lidské psychiky, která dokáže nemocí stiženého jedince potrápit jako ty nejděsivější noční můry. Příběh by se měl odehrávat v jednom prostoru s jedinou postavou, jíž budou pronásledovat výplody její mysli. Už jen z kratičkého teaseru vám může naskočit husí kůže po celém těle a to vůbec nemusí být všechno.

Jestli se v Ninja Theory chtějí pustit do opravdu velkých inovací, tak by se mohli pokusit tento psychologický horor poslat do virtuální reality. V tomto případě by ovšem měly být součástí balení náhradní spoďáry, protože jestli na vás bafne něco zpoza rohu a následně vám někdo přátelsky poklepe v reálném světě na rameno, tak bude čisté prádlo zřejmě třeba. Ať už budeme prožívat události v titulu Project: MARA na obrazovce nebo přes VR brýle, o dusivě strašidelnou atmosféru máme postaráno. Doufejme, že se v brzké době objeví další vývojářské deníčky, abychom se o nadějně vypadající hře dozvěděli více. Prozatím totiž neznáme ani datum vydání či platformy (dá se ovšem počítat s PC a Xboxem).

• Zdroje: YouTube (Vývojářský Deníček)

---

Senua se vrací a zlobí se, hodně se zlobí – Oznámení

• Oznámení: 13. 12. 2019 • Autor: Jakub Němec

Psal se rok 2017, když se středně velké studio Ninja Theory rozhodlo vydat tzv. AA hru, která by měla svým zpracováním konkurovat největším hitům té doby svým technickým zpracováním a důmyslně promyšleným příběhem, ale s kratší herní dobou odrážející menší počet členů vývojářského týmu. Jejich snaha vedla k našemu seznámení s keltskou válečnicí v titulu Hellblade: Senua's Sacrifice. Ve své době uchvátila hrdinka s psychickými problémy, které byly zapracovány do samotné hratelnosti, řadu fanoušků netradičně pojatých akčních adventur a ti nedočkavě vyhlíželi pokračování, jež stále nepřicházelo.

Jejich naděje pohasínaly ještě více, když studio koupil Microsoft, aby se stal integrální součástí vývojářů tvořících exkluzivity pro konzoli Xbox a když následně oznámili vývoj kooperativní online mlátičky Bleeding Edge. Jenže vše se změnilo v ranních hodinách pátku 13. prosince, kdy se na pódiu The Game Awards 2019 objevil Phil Spencer, který představil novou vizi zeleně zářící konzole, Xbox Series X. Prvním oficiálně oznámeným titulem pro tuto platformu se vzápětí stal projekt Seuna's Saga: Hellblade II, jenž atmosférickou ukázkou demonstroval next-gen možnosti konzole od společnosti Microsoft.

Pomineme-li úchvatné grafické zpracování, nevíme o hře chystané na Vánoce 2020 téměř nic. Můžeme pouze odtušit, že Senua dospěla a stala se vůdkyní keltské vesnice nebo náboženské sekty, jejíž členové ji obklopují během zaříkávání. Stejně tak mohou být pouze výplody její choré mysli, což potvrdí, nebo vyvrátí další informace od Ninja Theory. V několika desítkách vteřin jsme mohli vidět také řadu useknutých končetin (na brutalitě se tedy šetřit nebude) a válečníky probouzející obrovského trolla. Může se také stát, že se Senua stane záporačkou nového dílu? Překvapení by to asi nebylo, ale myslím si, že se spíše opět vžijeme do statečné válečnice a od konce roku 2020 budeme bojovat s jejími nočními můrami na Xbox Series X.

• Zdroje: TGA, teaser