Shadow Warrior 3 (RECENZE) – Bouřlivé švihání mečem

Shadow Warrior 3 (RECENZE PC) – Obsah článku

1. Zastavte v Shadow Warrior 3 zuřícího titána
2. Do boje s katanou a hrstkou zbraní
3. Bugy vám dokáží během chvíle vymazat hodiny postupu
4. Shadow Warrior 3 představuje v rámci série krok zpět
5. Recenze Shadow Warrior 3: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Shadow Warrior 3 PC

Zastavte v Shadow Warrior 3 zuřícího titána

Život akčních hrdinů je plný momentů, kdy vše nejde úplně tak, jak má. Některým se samozřejmě daří, nač sáhnou, pár šampionů je však spíše hrdiny z donucení nežli dobrovolnými reky, kteří by si boj se zlem vyloženě užívali. Příběh Shadow Warrior 3 nám ukazuje jednoho z těch majících více smůly nežli štěstí. Vlastně je to troska, u níž by jeden neřekl, že právě s ní dokážete zachránit svět, jenže právě tenhle chlápek je ten, který musí zastavit obřího draka a jeho pohůnky v páchání zla. Nic komplexního, ale na to stejně FPS nesází.

Hlavní hrdina Shadow Warrior 3 Lo Wang není na rozdíl od většiny akčních bijců nemluvnou postavou, ani nesympatickým alfa samcem. Právě naopak. Jedná se o šampiona, k němuž si díky jeho pozitivním vlastnostem, a především vtipnosti není vůbec náročné vytvořit vztah. Je to prostě filuta, kterému to jde s mečem a čas od času to tím či oním způsobem podělá. Osobně bych ho přirovnal k Deadpoolovi, který je taktéž protagonistou vyvolávajícím svými kousky a průpovídkami úsměv na tváři. Zábavnost tohoto moderního samuraje je v tomto díle podtržena výborným soundtrackem hodícím se snad ke každé z humorných situací, na něž jsem v průběhu hraní narazil.

Herní úrovně v tomto díle představují čistokrevné koridory, které vás tlačí z jednoho bodu do druhého, nebo spíše řečeno z arény do arény. V těchto středně velkých prostorech se tu vždy odehrávají souboje, po nichž vás hra dá pokaždé víceméně plně do pořádku, takže se člověk nemusí bát toho, že by ho jeden střet oslabil natolik, že by nemohl dále pokračovat. Pokud jde o samotnou náročnost, ta minimálně podle mého předčí DOOM Eternal. U některých pasáží jsem se díky tomu opravdu hodně potil. Samotná bojiště byla zpracována za všech okolností tak, aby se v nich šlo maximálně pohybovat, takže jsem nebyl snad nikdy zahnán do kouta. Značně mi pomáhaly všudypřítomné soudky zmrazující, elektrifikující nebo podpalující mé soky.

Čas mezi souboji se v Shadow Warrior 3 tráví běháním mezi různými pohybovými hádankami. Zatímco u DOOM Eternal si řada hráčů stěžovala na to, že je přemýšlení vyloženě ruší při hraní, tady váš mozek trpět nebude. Formát, jakým je herní svět zpracován, je možná až příliš jednoduchý. V podstatě běžíte, párkrát si vystřelíte, vyskočíte či užijete hák a jste u cíle, kde na vás čeká další bojová situace, popřípadě střípek příběhu. Děj je zábavný, musím ale říct, že celá hra je dost krátká. Za pět hodin už v podstatě nemáte co dělat, a pokud vyloženě netoužíte po dalším masakrování totožných protivníků ve stejných lokacích, můžete tento kus rovnou odstranit z disku, protože znovuhratelnost je vzhledem k designu úrovní minimální, ne-li téměř nulová.

Do boje s katanou a hrstkou zbraní

Pokud jste se těšili na to, že vám tento kousek bude nabízet jednu zbraň za druhou a měnit je budete doslova jako ponožky stejně jako v Shadow Warrior 2, asi vás nyní zklamu. Nic takového tady nenajdete. Tvůrci tentokrát vsadili na set smrtících nástrojů, jehož základem je vždy nabroušená katana, která na rozdíl od zbytku vaší výstroje nepotřebuje pro likvidaci protivníka jediný náboj. Zbývající nástroje konzumují munici tempem, jež by jim možná záviděl i přeborník v pojídání párků v rohlíku. Kosit monstra tu jde s koltem, brokovnicí, pulzní puškou, granátometem, samopaly a kuší vystřelující kotouče z cirkulárky. Neříkám, že se jedná o nejpestřejší spektrum, ale vyřádit se s ním dá. U každé zbraně se navíc nachází krátký vývojový strom, jež vylepšuje jejich efektivitu.

Kupříkladu takový kolt je na eliminaci nepřátel přesnou střelbou zbraní velmi efektivní. Jeho finálním vylepšení je zdokonalení, jež vám při stabilní střelbě udělá z projektilů ohnivé kule zapalující nepřátele. Nejzajímavější formou permanentního posílení však disponuje katana. Ta při užití silného výpadu vždy dostane jeden ze tří elementárních výpadů. Protivníky tím pádem touto cestou můžete podpálit, zmrazit nebo zelektrizovat, čímž z nich dočasně uděláte cíle čekající na smrt. Jistě si pamatujete, že v předchozím díle byla magie něco, na co se dalo relativně sázet. Ani tento prvek tu není moc komplexně zpracován. Původní škála kouzel se smrskla na pouhé odhození, které je fajn trikem, ale ohromíte s ním maximálně někde na pouti, nikoliv v líté bitvě.

Vašim hlavním protivníkem jsou v této hře démoni. Nejedná se ovšem o tradiční démonická monstra, jak je známe z The Elder Scrolls Online, nebo série DOOM. Namísto nich se tu bojujete proti entitám z Asie, které nejsou o nic méně zlé než naši pekelníci. Možná jsou dokonce ještě krutější, protože na rozdíl od kreatur z pekel na první pohled neukazují své svaly, ale všechny své schopnosti si nechávají až pro případnou konfrontaci. Tedy někteří z nich. U určitých protivníků už od počátku víceméně jasně víte, že s tou čepelí, co drží v rukou, nebudou krájet okurky, nýbrž ji použijí proti vám. Za nejzajímavějšího soka popravdě považuji kuchaře Oboru Guruma, který kolem sebe rozhazuje miny. Kromě obyčejných nepřátel jsou tu také dva bossové, kteří dokáží překvapit, avšak neohromí.

Vzhledem k tomu, že Shadow Warrior 3 v mnohém kráčí ve šlépějích DOOM Eternal, ani tady neschází drastické zakončovací údery, jimiž po získání jisté míry energie prakticky jediným úderem sundáte i sebevětšího démonického pohůnka. Jistým bonusem je fakt, že za takovou eliminaci nezískáte pouze životy či munici, ale také část těla. Ta funguje na principu superzbraně, s níž dočasně ukazujete všem nepřátelům, že na vás prostě nemají. Ostatky monster jsou v bitvách něčím zásadním. Nejednou se mi stalo, že právě díky nim jsem se hordou jinak těžko zdolatelných soků prosekal jako nůž máslem. Stačilo jen vytrhnout rádoby drsňákovi jeho kladivo a už to jelo. Nejvíce se mi ale líbilo, když se mi do rukou dostala těžkotonážní sestava tvořená dvěma rotačními kulomety, s nimi se to tedy roztáčelo.

Bugy vám dokáží během chvíle vymazat hodiny postupu

Během hraní Shadow Warrior 3 jsem se měl možnost setkat s řadou zásadních i méně kritických bugů. Některé zastavily můj postup na chvíli, jiné měly naopak takový vliv, že jsem musel celý průchod restartovat. V jednom případě jsem byl kupříkladu při náročném souboji teleportován na místo, jež jsem navštívil před několika minutami. Problém jsem se pokusil vyřešit skočením do hlubin. To ale nepomohlo, protože hra si na daném bodu vytvořila záchytnou pozici. Další můj pokus směřoval k tomu, abych se dostal na místo poslední bitvy, což samozřejmě také nešlo kvůli tomu, že velká část hratelnosti stojí na skriptovaných pasážích aktivujících se pouze jedenkrát za váš život. Pokud si myslíte, že pomohlo vypnutí a opětovné zapnutí, ani to mi nevytrhlo trn z paty.

Shadow Warrior 3 totiž staví na jasně definovaných úložných pozicích. Nejsou tu tím pádem žádné možnosti ručního ukládání, či načtení celých úrovní, které byste si mohli v případě problému prostě zopakovat, jako je tomu kupříkladu v DOOM Eternal. A právě absence klasických savů je podle mého zásadním nedostatkem, na němž by měli tvůrci co nejdříve po vydání zapracovat. Je totiž k vzteku, když se vám po třech hodinách víceméně lineárního hraní postava zasekne v kamení a vy kvůli tomu musíte celou hru hrát od úplného začátku. Jo, kdyby tu byl koncept otevřenějších levelů jako v Shadow Warrior 2, asi by to šlo zkousnout, jenže tohle je hustá jízda, u které úplně netoužíte po tom ji hned po posledním „dohrání“ absolvovat znovu.

Tento kus je ve své podstatě čistým koridorem, jehož cestičky propojují středně velké arény. Proto mě velmi nepříjemně překvapilo, že tu hapruje optimalizace. Už samotné doporučené nároky člověka nutí k mírnému pozvednutí obočí. Hlavně tedy v momentu, kdy Shadow Warrior 3 porovnáte s konkurencí, mezi niž řadím třeba DOOM Eternal. Při hraní na GTX 1080 Ti jsem se nejednou setkal s relativně zásadními propady snímků. Zajímavé bylo, že k nim nedocházelo jen při samotné akci, ale také během promítání filmových sekvencí, což mi přijde docela zvláštní. Při dynamických momentech bych to asi chápal, takto je to ale něco, co je způsobeno spíše než slabým strojem hrou samotnou, tak snad se s tímto problémem tvůrci vypořádají.

Shadow Warrior 3 představuje v rámci série krok zpět

Shadow Warrior 2 podle mého ukázal ideální směr, kterým celá série měla kráčet. Otevřenější úrovně, stálá forma vývoje a online kooperace jsou dodnes něčím, proč si hráči rádi tento kus zahrají. Vlastně se jedná o takový Borderlands plný řádně nabroušených mečů. Flying Wild Hog se v Shadow Warrior 3 od tohoto fungujícího formátu v mnohém odvrací a sázejí raději na koncept, se kterým přišel DOOM Eternal. V podstatě nabízí dynamický příběh plný humoru, v jehož rámci se vydáváte do středně rozsáhlých arén a bojujete v nich s nepřáteli, kteří umírají pod vaší čepelí, nebo zabitím některou z řady pastí rozmístěných v prostředí. Celý zážitek je proložený skákacími pasážemi, jež jsou zpracovány vyloženě primitivně, takže výrazně neodpoutávají pozornost od masakrování protivníků.

Minimálně v tomto okamžiku má Shadow Warrior 3 problém s bugy. Některé hráče jen otráví, ale jiné ho dokáží srazit na kolena. Ne, že by se jednalo o nějaké extrémní chyby, avšak vzhledem k absenci tradičního formátu úložných pozic jsou aktuálně zásadním nedostatkem. Za problematickou považuji taktéž optimalizaci, jež by mohla být u koridoru tohoto rozsahu výrazně lepší. Hlavní posun jsem zaznamenal po stránce vizuálu, nevím ovšem, zda mi to jako hráči druhého dílu stačí, protože ten byl inovativní snad ve všech směrech, a i přes jisté nedostatky si ho zahraju rád i nyní. Shadow Warrior 3 bohužel nedosahuje kvalit svého předchůdce. V podstatě představuje v mnohém razantní krok zpět do éry, kdy se jednalo pouze o nadprůměrný zážitek, avšak nic zásadního v rámci žánru.

• Zdroje: Vlastní

Shadow Warrior 3 (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč k recenzi poskytla PR agentura Cosmocover.

Hodnocení6/10 UJDE

Verdikt:

---

Pro ty z vás, kteří hledají rychlou akci s nulovou znovuhratelností a zábavným příběhem může být Shadow Warrior 3 slušným zážitkem. Pokud jste si ale stejně jako my zamilovali Shadow Warrior 2, tenhle kousek vás zřejmě moc nepotěší.

Klady

• Dynamický příběh plný humoru
• Zábavná hratelnost postavená na hrátkách s mečem
• Arény vám dávají prostor k manévrování
• Pěkný grafický kabátec

Zápory

• Krátká herní doba
• Nulová znovuhratelnost
• Přítomnost různě zásadních bugů
• Optimalizace není z nejlepších

Ondřej Zeman

My name is Ondřej Zeman. I've been playing video games since I was a kid, and over the past few years, my hobby has become a professional reality. Now, I write several dozens of video game reviews. I mostly play strategy games, turn-based RPGs, and quality FPS.

HW nároky pro Shadow Warrior 3 PC

• Zdroj: Steam (28. 2. 2022)

S jakým herním PC na Shadow Warrior 3?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače