Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin (RECENZE) – Chaotická akční řež

Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin (RECENZE PS5) – Obsah článku

1. Stranger of Paradise – Chaos, všude je chaos
2. Chyby a nedostatky? Mě zajímá jen chaos
3. Stranger of Paradise – takové jiné Final Fantasy
4. Bez soubojů by nebyl chaos
5. Stranger of Paradise – Systém herních tříd (jobs) jako řemen
6. Stranger of Paradise sice končí, ale chaos nikoli!
7. Recenze Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin: závěrečné hodnocení
8. HW nároky pro Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin PC

Stranger of Paradise – Chaos, všude je chaos

Stranger of Paradise je jakýmsi převyprávěním původního Final Fantasy, ale zaměřuje se především na akci. Systém povolání (jobs) zůstal zachován, ovšem přibyly Nioh/Dark Souls úskoky, blokování a spousta dalších základních mechanik typických pro tyto hry. S oním „převyprávěním“ je to to trochu jako na horské dráze: s některými zdrojovými materiály si titul pohrává omezeně a volně, některé vyzdvihuje a jiné krátí. Je těžké to skutečně rozvést, aniž bych nemluvil o spoilerech, ale jako v každé hře, na kterou režisér Tetsuya Nomura („otec“ série Final Fantasy) sáhne, vše podstatné (a hlavně i spoustu nepodstatných řečí kolem) se dozvíte v průběhu.

Podstata spočívá v tom, že hlavní hrdina Jack Garland a jeho skupina hrdinů (zpočátku stoický Jed a vtipálek Ash) mají od krále za úkol očistit krystaly od temnoty a potenciálně se zbavit „Chaosu“ – zla, které může, ale nemusí existovat. Jack je posedlý porážkou Chaosu a stejně jako mnoho humpoláckých anime hrdinů to dává všem, dokonce i svým nejbližším přátelům, při každé příležitosti najevo. A ano, zpočátku se o Chaosu mluví opravdu hodně. Ovšem navzdory marketingu není Jack tak nesnesitelný, jak se zdá. Vaší společníci si často dělají legraci z toho, jaký je to nabručený ňouma, což dodává hře humornou lehkost.

Může za to i obsazení dabingu, které podává na jednu stranu skvělý a na druhou vyloženě zábavný výkon, a to hlavně v momentech, kdy pronáší některé přehnané fantasy-pozitivní fráze (které většinou trousí Jack). Je tu spousta momentů založených na interakci mezi postavami a několik odlehčených, které dohromady osvětlují tento specifický vesmír. Téměř celá hra je plně dabovaná a drobnosti jako královský pomocník komentující dění během vaší cesty nebo vtipkování vaší party mi dokázalo vykouzlit úsměv na tváři.

Chyby a nedostatky? Mě zajímá jen chaos

Abychom to měli co nejdříve z krku, mrkneme na ty horší aspekty Strange of Paradise už nyní. Vzhledem k tomu, že se hra z větší části soustředí na boj, Stranger of Paradise většinou upouští od tradičních RPG aspektů, jako je návštěva obchodníků, prozkoumávání měst nebo seznamování se s vedlejšími postavami (mimo vaši partu). Vyprávění příběhu je navíc hodně nesouvislé – během misí a mezi nimi se objevují scény, ale důležité koncepty zůstávají nevysvětleny a sotva se o nich mluví. A to nezmiňuji ani fakt, že hned od začátku vaše postavy pronášejí věty plné faktů a technikálií, které byste snad měli znát (ale neznáte) a do toho se zapojuje celková amnézie všech vašich společníků, což souvisí s příběhovým prvkem hry a … no jednoduše: ve Stranger of Paradise budete hodně dlouho zmatení.

Je třeba také poznamenat, že Stranger of Paradise trochu klopýtá v technických aspektech a občas i ve výtvarném zpracování. Každá úroveň je dlouhým výletem přes určitou lokaci, a i když jsou tyto lokace v jednotlivých misích rozmanité, každá z nich se rychle stane nepřehledným labyrintem zkratek a vedlejších cest. Místnosti v rámci každé úrovně jsou si navíc tak podobné, že se v nich můžete velmi rychle ztratit.

Hra vypadá dobře v pohybu, zejména při soubojích, které přetékají barvami, ovšem některé scény a objekty v dálce (skyboxy) jsou trochu kostrbaté a postavy nejsou často zvlášť dobře animované. Ve scénách i s poměrně malým „davem“ osmi nebo deseti měšťanů se objevuje několik lidí se stejným obličejem. Když jsem hru spustil na systému PlayStation 5 v režimu podporujícím FPS, stále jsem zaznamenával i poměrně časté zadrhávání snímkové frekvence. Většinou se jednalo o drobné nepříjemnosti, ale celkově hra po většinu času působí jako titul předchozí generace, s čímž souvisí i vizuální stránka a výkon.

Stranger of Paradise – takové jiné Final Fantasy

Stejně jako Nioh je i tato hra založena na získávání úrovní, můžete se zapojit do vedlejších úkolů, které vám umožní vrátit se v misi zpět a splnit nějaký již dokončený úkol jinou cestou. Ke všem aktivitám se dostanete přes mapu světa, kde můžete libovolně měnit obtížnost, povídat si s některými NPC, vylepšovat zbraně a buď se věnovat dodatečným questům, nebo přejít k další příběhové misi. Samotné průchody nejsou příliš rozlehlé a většinou jsou koridorové až běda, ačkoli jsem nenarazil na žádnou lokaci, která by se mi vyloženě nelíbila.

Na rozdíl od jiných her podobného žánru z poslední doby má Final Fantasy Origin hned tři nastavení obtížnosti: story, action a hard. Lze je kdykoli měnit na mapě světa a také v průběhu mise, pokud to uděláte na ukládací/odpočinkové kostce (bonfire) a nevadí vám, že pokud si obtížnost upravíte dolů, nevrátíte se k vyšší obtížnosti až do konce průchodu daným questem. Jinými slovy, je to docela pohodička – příběhová obtížnost je přístupná, action úroveň není nepřekonatelná a veteráni si ji možná budou chtít už na začátku zvednout na hard.

V boji se objevuje velké množství rozmanitých nepřátel, kteří se skládají z mnoha přepracovaných designů ze starších her, ale většinou působí svěže. Souboje s bossy jsou nesmírně zábavné, zejména na akční nebo těžkou obtížnost. Jsou to extravagantní, vícefázové, filmové řežby, které je radost hrát.

Bez soubojů by nebyl chaos

Jednoznačným kladem hry Stranger of Paradise je pro mě síla a rozmanitost bojového systému. Kromě blokování, uhýbání a používání schopností specifických pro dané povolání (o tom později) máte k dispozici i „soul shield“ systém. Představte si ho jako dokonalý blok ve stylu bojových her. Pokud se vám podaří jej správně načasovat, můžete nepříteli vysávat MP (mana points) a zvětšovat svůj MP bar, což vám zase umožní spouštět více schopností. Pokud soul shield dokonale použijete na protivníkovu schopnost, můžete ji mrštit zpět na nepřítele. Pak je tu ještě „dorážecí“ schopnost (soul burst), která vám umožní chytit omráčené nepřátele a rozsekat je na maděru, což vám zase vrátí MP.

Během toho všeho budou vaši spojenci obecně něco dělat, ale jejich interakce v boji bude spočívat i na vašem velení. Jakmile jsem získal schopnost upravovat jejich povolání (prostřednictvím setů rozdávaných v rámci postupu příběhem), začali působit jako skuteční společníci v boji namísto poskakujících návnad. Líbí se mi, jak je spousta těchto aspektů boje volitelná. Dokonce i na action režim můžete většinu soubojů zvládnout s bystrými úhybnými schopnostmi a dobrým ovládáním aktuálně vybraných povolání. Pokud ale využijete všechno dohromady, budete se mít mnohem lépe.

Stranger of Paradise – Systém herních tříd (jobs) jako řemen

Netrvalo dlouho a tento systém jsem si zamiloval. Je rychlý a tak otevřený, že si ho můžete v podstatě ohýbat podle své vůle – některé kombinace vybavení a herních tříd dokonce mohou používat speciální komba. Musím také zdůraznit toto: obrovské množství povolání, která jsou v Stranger of Paradise k dispozici, je velkým důvodem, proč to všechno funguje. Hned na začátku se seznámíte s povoláními swordsman, pugilist a mage, která kromě dalších nuancí založených na schopnostech nabízejí odlišné herní styly – pomalou a stálou sílu, rychlost a střelbu na dálku.

Pak začnete odemykat další. A další. A ještě víc. Povolání Marauder se sekerou dokáže nabít každý útok a nasát při nabíjení „superbrnění“ (které zabraňuje přerušování vašich útoků). Velkou schopností Warriora je bojový pokřik, který pomalu obnovuje HP, a může využívat rozličnou škálu zbraní. K tomu všemu můžete během boje přepínat mezi dvěma povoláními, řetězově měnit a vytvářet komba, v nichž se jednotlivá povolání vzájemně prolínají.

Jednou z mých nejoblíbenějších voleb bylo to, zda se chtivě pustit do dalšího povolání, nebo se soustředit na to již odemknuté. Obvykle se snažím kombinovat trochu obojího – přidat do mixu špetku dodatečné herní třídy s mou „hlavní“, která mi sedí nejvíce. Stranger of Paradise tyto třídy rozdává jako bonbóny, a i když se k odemčení těch vyšších musíte propracovat (dokončením alespoň jedné cesty po stromě schopností u tří dalších povolání), ty rané a „střední“ poskytnou více než dostatečný potenciál pro experimentování.

Ke konci jsem se například přiklonil ke kombinaci Paladina a White Mage se zaměřením na léčení a buffy. Druhý jmenovaný dovedl kouzlit posílení pro celou partu, jako je haste (rychlejší útoky), shell/barrier (menší poškození od magických a fyzických útoků) a regen (obnovení zdraví v průběhu času), zatímco Paladin využíval svou základní schopnost vysávat zdraví útokem, když jsem se dostal do úzkých. Snížila se tak má spotřebu lektvarů a můj build se tak stal udržitelnější. Bylo skvělé to všechno objevit na vlastní pěst a jsem si jistý, že lidé najdou mnohem šílenější kombinace.

Stranger of Paradise sice končí, ale chaos nikoli!

Zaznamenal jsem, že recenze a dojmy pro Stranger of Paradise jsou, mírně řečeno, poněkud nejednotné. Přestože jméno Final Fantasy může spoustu lidí přitáhnout, Stranger of Paradise opravdu není pro každého. Je to v první řadě akční titul od Team Ninja a až v druhé příběh na styl Final Fantasy. Je to také jedna z nejpodivnějších her, které jsem za poslední dobu recenzoval, protože mě v mnoha ohledech oslovila i přes své četné nedostatky.

Ať už bude následovat cokoli, těším se na další čas strávený s Jackem a jeho partou. Navzdory všem memům a vtipům je Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin překvapivě solidní záležitost spojená s úžasným bojovým systémem, který si opravdu užijete. A nejen to, nějakým způsobem se mu daří zachovat úctu k původnímu Final Fantasy i celé sérii. Myslím, že každý, kdo má rád akční RPG a Final Fantasy, může dát Stranger of Paradise zelenou.

• Zdroje: Vlastní

Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry. Kopii pro recenzi poskytl distributor Cenega Czech.

Hodnocení8/10 VELMI DOBRÉ

Verdikt:

---

Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin je jako podivný nový druh zvířete, který vědci objevili teprve nedávno – na jednu stranu jste šokování jeho objevem a snažíte se jej horkotěžko zaškatulkovat, zároveň ale máte radost z toho, že nás matka příroda stále umí překvapit. Nebýt několika přešlapů a nedotažeností hodnotil bych ještě o stupínek výše.

Klady

• Soubojový systém má říz
• Herní třídy (jobs) – je z čeho si vybírat
• Klasicky krásná Final Fantasy hudba
• Po delší době hraní vás potěší AI vašich společníků
• Trapné nebo ne, pokud se do příběhu ponoříte, svět a jeho postavy přirostou k srdci
• Chaos! (ale vážně, později to začne dávat smysl, pokud vydržíte)

Zápory

• Nedostatek možností, jak rozvíjet příběh prostřednictvím vedlejších questů a dalších dialogů
• Kvalita obrazu je často až příliš rozostřená a titul působí jako „last-gen produkt“
• Někdy zmatené rozvržení lokací, ve kterých se rychle ztratíte
• Propady FPS
• Final Fantasy menu – tady budete chtít trávit co nejméně času.

Jiří Fait

Videohry jsou se mnou již od útlého věku a dalo by se říct, že také utvářely velkou část mého života. Díky nim jsem dostal první cheat-kódy k angličtině do školy, hry inspirované skutečnými událostmi ve mně vzbudily zájem o světové dějiny, a nakonec mě v této době také živí, což považuji za velké štěstí – pokud tedy občas mé postřehy sesmolené do recenzí někoho ovlivní a o kvalitách hry přesvědčí, budu za to neskonale rád. Hraní zdar!   

HW nároky pro Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin PC

• Zdroj: Epic Games (10. 3. 2022)

S jakým herním PC na Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače