Otázka autorských práv a sdílení obsahu se často střetává s realitou moderních technologií. Zatímco některé země umožňují tvorbu kopií pro osobní potřebu, šíření těchto kopií je obvykle zakázáno, což vedlo k zavedení kompenzačních poplatků za zařízení určená k ukládání dat. Zároveň se vývoj softwaru i mediálního obsahu přizpůsobil éře internetu. Digitální distribuce, model předplatného a streaming výrazně zredukovaly pirátství tím, že nabídly pohodlné a cenově dostupné alternativy. Přesto však tyto změny přinesly nové výzvy, ať už v oblasti regulace, nebo ochoty uživatelů přejít na legální cesty přístupu k obsahu.
Situace se sdílením na internetu je komplikovaná tím, že některé země dovolují tvorbu kopií pro osobní potřebu, ale nesmí ho přitom publikovat – tedy jedinec si může sám zhotovit kopii, ale nesmí ji dále šířit. To vedlo ke vzniku kompenzačních schémat, jako je například poplatek z prázdných nosičů, což jsou v podstatě jakákoliv zařízení pro permanentní ukládání dat. Tento mechanismus funguje i u nás, vybírá ho OSA (Ochranný svaz autorský), a to tak, že se za CD a DVD vybírá podle typu a přepisovatelnosti 0,40 Kč až 5 Kč za kus a za flashdisky, tablety a telefony se vybírá 1,50 Kč za každý gigabyte (nejvýše 90 Kč) a u externích harddisků 150 Kč za první terabyte a 0,10 Kč za každý gigabyte nad kapacitu 1 TB.
Situace se navíc komplikuje tím, že pokud původní dílo obsahuje nějakou ochranu proti kopírování, není legální ji odstraňovat (crackovat). To se týká hlavně softwaru, u kterého se ale věci vyvíjely vlastním směrem: Za prvé přišla digitální distribuce, jako jsou služby Valve Steam, Microsoft Store, Apple AppStore nebo Google Play, které masivně zjednodušily stahování a instalaci aplikací – a často nabízejí i zajímavé slevy nebo software zdarma.
Druhým faktorem byl příchod modelu software jako služby (Software as a Service, SaaS), který váže programy na uživatelské účty a nabízí je formou předplatného. Tím se vytváří komplexní vazba mezi zákazníkem a poskytovatelem softwaru, která se dá jenom těžko obejít. Často je to spojené s tím, že základní verze softwaru je levná nebo zdarma a pouze profesionálové si připlácejí za funkcionalitu, která je pro ně důležitá.
Třetím faktorem byl příchod ransomwaru, který se často přidává k pirátským programům a masivně zvyšuje riziko infekce počítače a může vést k velkým škodám. U softwaru se tak problém s pirátstvím do značné míry vyřešil sám – odhadovaný podíl pirátského softwaru se u nás dnes pohybuje zhruba kolem 30 %, což je nejméně v historii.
V případě hudebního a video obsahu se objevila alternativa ve formě streamingu. Idea streamování je strašně jednoduchá: Proč by si kdo stahoval nebo sdílel obsah, když má za paušální poplatek k dispozici obří knihovnu, ze které si může kdykoliv cokoliv přehrávat rovnou? Tato metoda mohla rozdrtit zbytek pirátství podobně jako softwarová digitální distribuce, ale situace je komplikovanější a rozebereme ji později.
i
V AlzaMagazínu pro vás máme i další články ze série Dějiny pirátství:
Nástup digitálních kompenzačních schémat a moderních distribučních modelů významně změnil způsob, jakým uživatelé přistupují k obsahu. Poplatky za prázdné nosiče a modely jako SaaS či streaming ukázaly, že legální a pohodlné alternativy mohou účinně konkurovat pirátství. Přesto technologie neustále předbíhá legislativu a otevírá nové otázky – například jak spravedlivě rozdělovat kompenzace mezi tvůrce nebo jak řešit geoblokace a rozdíly v dostupnosti obsahu mezi zeměmi.
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.