Lego Harry Potter Collection (RECENZE) – Kostičkový Harry Potter konečně i na Nintendu Swtich

Obsah recenze Lego Harry Potter Collection (Switch)

1. Potterovská sága na jednom místě nejen pro všechny mudly
2. Ten umí to a ten zas tohle
3. Chyť je všechny!
4. Lego Harry Potter Collection už jedině na Switchi
5. Vzhůru do Bradavic
6. Recenze Lego Harry Potter Collection: závěrečné hodnocení

Potterovská sága na jednom místě nejen pro všechny mudly

• Recenze: 22. 11. 2018 • Autor: Filip Němec

Nintendo Switch je nejmladším přírůstkem do aktuální konzolové generace, a tak na tuto konzoli vychází velké množství titulů, které už světlo herního světa spatřily dříve. Někdy opravdu o dost dříve. Jak se ale ukazuje, tato hybridní konzole je pro spoustu žánrů takřka ideální platformou a Lego hry jsou toho vynikajícím příkladem. Lego Harry Potter Collection či její jednotlivé části již vyšly na všechny myslitelné platformy a až letos v říjnu se hra dočkala vydání na Xbox One a Nintendo Switch. A zatímco Xbox One verze je totožná s PS4 verzí (snad jen s tím rozdílem, že majitelé Xboxu One X si pochvalují vylepšenou grafickou stránku), Nintendo Switch přináší v určitých momentech herní zážitek trochu jiného stylu, přestože se hra obsahově nijak neliší.

Lego Harry Potter Collection je esencí potterovského světa a přináší všech sedm příběhů od Kamene Mudrců až po Relikvie Smrti. Hra vcelku logicky čerpá z filmových zpracování, protože ty jsou přeci jen široké veřejnosti daleko nejznámější, líbí se mi však, že autoři sem tam zakomponovali do hry i pár prvků z knížek, které ve filmech prostor nedostaly. Jako fanouška Harryho Pottera mě těší, že s předlohou pracují autoři velmi citlivě, na druhou stranu vzhledem k délce jednotlivých dílů dojde často ke zjednodušování a tím pádem i odhalení zápletky o dost dříve, než se tak stane v originále.

Autoři se totiž rozhodli každý ze sedmi příběhů smrsknout jen na několik málo misí. Jako fanda bych asi snesl delší herní dobu, ale nemohu říct nic proti tomu, že takto má hra spád od začátku do konce a neustále se posunujete v ději. Příběh Harryho Pottera je navíc poměrně temným dobrodružstvím, kde často umírají i milované postavy, přesto všechno se ale vývojářům podařilo po celou dobu udržet veselou notu plnou nadsázky a vtípků, které se strefují kam jinam než do samotné předlohy. Z tohoto pohledu musím balanc mezi autentičností příběhu a charakteristickou zábavou Lego her jednoznačně pochválit. Snad jen škoda, že postavy nejsou nadabované tak jako v novějších Lego hrách.

Ten umí to a ten zas tohle

Pokud jste hráli některou z jiných Lego her, budete okamžitě jako doma. Základy hratelnosti se samozřejmě nezměnily, a tak půjde především o kombinování různých schopností několika postav tak, abyste se vždy dostali z určité úrovně. Lego Harry Potter Collection je však ozvláštněna tím, že jde o hru z čarodějnického univerza, kde se kouzelníci učí rozličná kouzla. Oproti jiným titulům, kdy každá postava má pouze útok na blízko a na dálku, zde přepínáte mezi několika naučenými kouzly podle toho, jaké zrovna potřebujete. To se do hry neuvěřitelně hodí a autoři opět ukazují, že jak dobře si přečetli předlohu (metaforicky, ale pravděpodobně i doslovně).

I přesto ale bude třeba využívat jednotlivé přednosti vašich postav. Hagridovu sílu využijete k tahání za těžké kladky, Hermiona zase rozluští logické hlavolamy, protože má u sebe neustále nějakou tu knížku. Náplň misí se navíc vyvíjí v průběhu celé kolekce, protože ne všechna kouzla se naučíte hned v prvním ročníku. Bohužel co se hratelnosti týče i zde budu mít několik výtek. Jako u jiných Lego her, velká spousta úrovní je pouze o tom rozbít kolem sebe všechno co jde a doufat, že z něčeho vypadne předmět, který hledáte, nebo že z některých rozbitých věci poskládáte jinou věc, jež vám pomůže v cestě dál. Řešení mnoha misí tak nemá žádný logický důvod, jindy naopak autoři chytře zakomponují řešení z filmové či knižní předlohy, což je naopak vynikající nápad a tato nekonzistence v kvalitě jednotlivých úrovní mě proto hodně mrzí.

Chyť je všechny!

Původně byly hry rozděleny do dvou celků – Harry Potter Years 1-4 (2010) a Harry Potter Years 5-7 (2011). Nyní dostáváme v rámci kolekce oba tituly dohromady, což je dle mého úplně nejlepší verze hry, protože jednotlivé příběhy na sebe samozřejmě navazují. Pokud jsem ale naznačil, že každý školní rok absolvujete poměrně rychle, protože autoři udělali něco jako příběhový koncentrát, nemusíte se bát, že by vám hraní Lego Harry Potter Collection uteklo příliš rychle.

Stále je to klasická Lego hra, kde vedlejší aktivitou je samozřejmě sesbírání a kompletace snad úplně všeho. A Bradavický hrad je k tomu jako stvořený. Můžete strávit dlouhé hodiny jeho prozkoumáváním a řešením nejrůznějších puzzlů a hádanek, přičemž jak je již zvykem, k mnoha z nich se můžete vrátit až zpětně, protože zatím neznáte to správné kouzlo. Zopakovat si samozřejmě můžete i jednotlivé příběhové mise, klidně i s jinými postavami, ale nezávazné prozkoumávání hradu či ostatních lokací, jako třeba ministerstva kouzel, mě bavilo opravdu hodně. K odhalení je nachystáno 400 zlatých cihliček, 48 kolejních erbů, 40 vzácných červených cihliček a rovných 350 postav.

Lego Harry Potter Collection už jedině na Switchi

Jako fanoušek Harryho Pottera a shodou okolností i Lego her mám tuto kolekci i na svém PlayStationu, tuhle verzi však dlouho nezapnu. Lego Harry Potter Collection je totiž ideální hrou pro Nintendo Switch a to z mnoha důvodů. Jednak jde o rychlou a nenáročnou arkádu, takže se hodí na handheldové hraní při cestě městskou dopravou nebo čekání u doktora. Hlavní devízou je však lokální kooperace (ta online bohužel stále chybí). Nintendo Switch je geniální v tom, že pro hraní ve dvou vlastně nepotřebujete žádný další ovladač. Prostě odpojíte oba Joy-Cony a každý z hráčů si jeden vezme. Vzhledem k tomu, že Lego Harry Potter Collection má fixní kameru, jedna analogová páčka je víc než dost.

Lego hry navíc byly vždy přímo vytvářeny pro kooperativní hraní a v tomto případě se skvěle snoubila myšlenka inženýrů z Nintenda, kdy rychlým odpojením Joy-Conů ihned získáte dva ovladače, a instantního přechodu do kooperativního režimu, což je naopak výsada všech Lego her. Stačí kdykoli v průběhu hry zmáčknout tlačítko na druhém ovladači a další hráč se okamžitě ujímá druhé postavy – bez pauz a zdržování. Hra navíc obsahuje dynamický splitscreen, což znamená, že v momentě, kdy se postavy od sebe vzdálí a nevejdou se na jednu obrazovku, se obraz samovolně rozpůlí a poté se zase plynule spojí.

Pokud jsem v úvodu polemizoval nad tím, že verze pro Nintendo Switch je tou vůbec nejlepší, musím zmínit i jeden vcelku významný zápor. Dle očekávání je grafické zpracování výrazně horší v porovnání s Xbox One X nebo PS4 Pro verzí. Na druhou stranu je však vidět i obrovský rozdíl oproti verzím pro Nintendo Wii nebo dokonce 3DS. Zde je patrné, že kolekce čerpá výhody z remasterů pro velké konzole, lepší je tak vyhlazování hran nebo efekty při kouzlení. Proto bych rozhodně neoznačil Lego Harry Potter Collection na Switchi za ošklivou hru. Pouze nesmíte počítat s perfektními texturami či přemírou detailů. V handheldovém režimu jde o vcelku povedený kompromis, při hraní na velké obrazovce ale budete toužit po PS4 nebo Xboxu One.

Vzhůru do Bradavic

Vzhledem k tomu, že původní díly již vyšly před pár lety, pravidelní hráči Lego her poznají drobné rozdíly. Technicky samozřejmě hra není tak daleko jako třeba letošní Lego DC Super-Villains, přestože onoho nechvalně známého zasekávání se za objekty je tu poměrně málo. Co se mi naopak velmi líbí, je mírně vyšší obtížnost. Poslední Lego hry hodně změkly co se obtížnosti týče a starší hráč v nich bohužel nevidí žádnou výzvu. Lego Harry Potter Collection však dokáže prověřit logické uvažování a často i trpělivost. Líbí se mi navíc přiznání postupně dosti temného příběhu, přestože tu hraje stále prim zábava, takže je hra pořád určena i těm nejmenším.

Pokud hrajete většinou sami v pohodlí domova, sáhněte spíše po verzi pro velké stolní konzole. Avšak toužíte-li po tom mít svého Harryho Pottera na cestách a nezřídka ke hraní přizvete někoho dalšího, Lego Harry Potter Collection pro Nintendo Switch je pro vás zcela ideální volbou. O něco horší vizuál je pak zanedbatelnou daní za to, že v autobuse budete moci ve dvou objevit tajemnou komnatu nebo se utkat se samotným Vol.. tedy, pardon. Vy víte s kým.

Tato recenze byla napsaná pro Nintendo Switch verzi.

Recenze Lego Harry Potter Collection: závěrečné hodnocení

Hodnocení 73 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

95 %

 Audiovizuální zpracování

65 %

 Znovuhratelnost

85 %

Klady

• Dobře vybalancovaný extrakt z celé série Harryho Pottera
• Důstojné a pečlivé zpracování předlohy
• Mnoho drobných detailů
• Již tradičně spousta vedlejšího obsahu
• Kooperativní hraní díky dvěma Joy-Conům
• Skvělý humor

Zápory

• Chybí dnes již standardní dabing postav
• Nelogické a náhodné řešení některých úrovní
• Občas dojde k předčasnému vyzrazení zápletky
• Horší vizuální zpracování

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.

Lego Harry Potter vyšlo 18. října 2016 na PS4. Lego Harry Potter Collection vychází 30. října 2018 tentokrát i na Xbox One a Switch.