Světe div se, oblíbený instalatér od Nintenda se, kromě profláknutého skákání na hlavu nebohým želvám, ve volném čase aktivně věnuje i tenisu. Mario Tennis Aces je nejnovějším pokračováním sportovní série, jež studio Camelot Software Planning vytvořilo exkluzivně pro konzoli Nintendo Switch. Jedná se o jasné eso, nebo míček skončí v outu? Dozvíte se v naší recenzi.
• Žánr: Sportovní • Multiplayer: Ano (local, co-op) • Vývojář: Camelot Software Planning • Vydavatel: Nintendo • Datum vydání a Platformy: Nintendo Switch (22. června 2018) • Homepage: mariotennis.nintendo.com/aces/ • Čeština: Ne
• Recenze: 3. 7. 2018 • Autor: Štěpán Lenk
Mario Tennis Aces je sportovní hra zaměřená na jeden z nejpopulárnějších míčových sportů vůbec – fotbal. Samozřejmě si dělám legraci, už jen z názvu musí být každému na sto honů jasné, že se jedná o tenis, ve kterém místo reálných hráčů na kurtech řádí oblíbené postavičky Nintenda.
A jak že se vlastně Mario Tennis Aces hraje? Dobře, herní mechanismy jsou poměrně jednoduché, ale plně si všechny osvojit a naučit se je používat vyžaduje slušnou dávku cviku. V zásadě máte na výběr několik základních odpalů raketou (milovníci tenisu prominou mou laickou terminologii) a pár technických vychytávek, které by mohl závidět i samotný Roger Federer. Především se jedná o speciální energii, kterou postupně získáváte úspěšnými odpaly.
Nejčastěji tuto energii ale budete využívat na Zone Shoty – megarychlé údery, při kterých se zpomalí čas a vy si můžete relativně v klidu zamířit tam, kam potřebujete. Takto vystřelený míček je velmi obtížné doběhnout a ještě obtížněji se blokují, jelikož při nich reálně hrozí zlomení rakety. Trik je v tom, že musíte počkat, až míček doletí až těsně k vám a pak ho teprve odpálit na druhou stranu sítě. Pokud vše načasujete správně, zápas pokračuje dál, ale pokud odpálíte moc brzy, vaše raketa se poškodí a bod získává protivník.
Raket máte na zápas omezené množství, jejich lámání se tak může stát regulérní součástí vaší taktiky a leckdy vám pomůže odpravit protivníka, jehož byste jinak klasickým tenisem nepřehráli. A i když to možná zní jako sviňárna, na výhře technickým K.O. pomocí zlámání všech raket je něco podivně uspokojivého.
Energii pak lze ještě využívat na Trick Shot, což je akrobatické přelétnutí z jedné strany kurtu na druhý, což se skvěle hodí na vybírání míčků mimo váš dosah, a ničivý Special Shot, což je vlastně mnohem silnější Zone Shot obohacený o efektní animaci (díky čemuž silně připomíná ultimátní útoky třeba z bojovek). Mario Tennis Aces je tedy z hlediska herních mechanismů překvapivě komplexní. Nečekejte ovšem nějaký komplikovaný simulátor, i když některé zápasy mohou být dosti vypjaté, pořád se jedná o čistokrevnou arkádu, kde je hlavním cílem především dobrá zábava. A daří se to? Daří. Víceméně.
Mario Tennis Aces začíná na konci tenisového turnaje, hned po triumfálním vítězství Maria nad jeho úhlavním nepřítelem Bowserem. Během gratulací ovšem do děje vstoupí Wario a Waluigi a nabídnou Luigimu, dvojčeti samotného Maria, záhadnou a velmi mocnou raketu. Z rakety se uvolní cosi nepředvídatelného a nadpřirozeného, Luigiho ovládne jakási temná síla a na Mariovi je, aby zachránil svého bratra, potažmo i celé království. A jaká to náhoda, jakýkoli problém v Mario Tennis Aces lze vyřešit pomocí tenisové rakety.
Na rovinu, příběh, nebo-li režim Adventure, je poměrně pitomoučký a zcela očividně slouží pouze jako záminka k tenisovým zápasům či jiným skopičinám. V kůži Maria pak cestujete napříč celým královstvím, hrajete tenis, plníte úkoly, bojujete s bossy a tak podobně. A ačkoli by se tyto úrovně obešly bez časového limitu (místy poněkud frustrujícího), hratelnost samotná je fajn, boss fighty jsou vcelku kreativní a vaše tenisové schopnosti prověří opravdu pečlivě.
Mimo zápasů na klasických kurtech se v Mario Tennis Aces dočkáme i několika zpestření, jako jsou třeba lidé probíhající přes hřiště na vlakovém nádraží, jimž se musíte vyhýbat, nebo klasické mariovské kytky požírající vystřelené míčky, které po vás pak plivou. Uvidíte ale i variaci na legendární Arkanoid v tenisovém stylu. Podobných vymožeností Adventure mód nabízí více a je tak poměrně variabilní. Bohužel tento režim neuvěřitelně trpí zdlouhavými rozhovory a nemožností restartovat zápasy. Možná to bude znít jako prkotina, ale tento faktor mi celý Adventure mód dokonale znechutil. Ptáte se proč? Nahráli jste mi na smeč.
Pokud se vám nevyvede nějaký zápas, logicky máte chuť zkusit to znovu. V Mario Tennis Aces ovšem každý zápas začíná úvodním dialogem, po skončení zápasu se musíte proklikat statistickými tabulkami, abyste vše zakončili rozhovorem závěrečným. Hra vám ovšem nenabídne možnost „retry”, jak by se dalo očekávat, nýbrž vás sprostě vykopne zpět na mapu, takže musíte znovu kliknout na daný úkol, projít si úvodním rozhovorem, odehrát celé kolo, absolvovat závěrečný pokec a tak pořád dokola. Vzhledem k tomu, že některé mise jsou poměrně obtížné a budete je opakovat i několikrát, začnete tvůrce velmi brzy proklínat.
Opravdu nechápu, proč zde není možnost okamžitého restartu, který by vás prostě vrátil na začátek zápasu bez zbytečných průtahů. Je to nedomyšlené, iritující a kompletně to ničí celkové tempo hry, což je škoda. Celkově pak Adventure mód není špatný, svou zábavností se ovšem multiplayerovým režimům nemůže rovnat.
Potenciál Mario Tennis jednoznačně nejvíce vynikne při hře více hráčů, kdy se sejdete s partou kamarádů, každému vrazíte do ruky jeden Joy-Con a z jednoho gauče se společně vrhnete do nekonečných klání na tenisových kurtech. Tuto zkušenost vám nabídne položka Free Play v hlavním menu, kde se v 1–4 hráčích můžete pustit do raketových bitev v klasické dvouhře či čtyřhře.
Osobně jsem si užil největší porci zábavy právě v těchto okamžicích, kdy jsem se s přáteli navzájem špičkoval a hecoval k lepším výkonům. Samozřejmě s sebou tento režim nese jistá úskalí, hlavně v případě prohry, která může snadno zničit nejedno dlouholeté přátelství. Má vlastní žena se mnou po jednom zápasu zakončeném K.O. (tedy zlomenou raketou) nepromluvila asi 2 hodiny a odebrala se do pracovny, kde ostentativně šustila žádostí o rozvod. Další zápas otočený v její prospěch ovšem naše manželství zachránil.
Dalším režimem v nabídce je Swing Mode, což je vlastně převlečený Free Mode, pouze s možností využít pohybového ovládání. Je to poměrně milý návrat do dob Nintendo Wii, samotné ovládání je ovšem poněkud nepřesné, a pokud nejste zarytými příznivci motion controlled her, klidně se bez ostychu vraťte zpět do Free Mode.
A konečně poslední položkou v hlavním menu je Tournament (online či offline proti AI). V zásadě se jedná o klasický tenisový turnaj pro 4 základní dvojice, kde podle standardního pavouka vítěz/poražený postupujete do čela tabulky až do finálního zápasu. Je to zábavné a v případě online režimu i velmi obtížné (protože všichni hrají mnohem lépe než já), jen je škoda, že se za vyhraný zápas reálně nedočkáte žádné odměny. V onlinu se Vám alespoň zvýší rank, offline ale nenabídne nic než několikavteřinový záběr na pohár vítěze. Víc ani ťuk.
V multiplayeru máte na výběr ze slušné nabídky hratelných postav z nintendovského univerza (Mario, Luigi, Peach, Bowser, Wario, Waluigi, Toad, Donkey Kong atd.), které se liší pohyblivostí, silou odpalu a dalšími kritérii. Rozdíly jsou poměrně patrné – jestli tedy upřednostníte rychlost a obratnost, hrubou sílu či zvolíte nějaký zlatý střed, je už na vás. U těchto postav mě ovšem zklamala nepřítomnost jakékoli customizace.
Třeba v takovém Mario Kart Deluxe 8 jste si hraním přirozeně odemykali upgrady vašeho vozítka, takže jste si nejen mohli sestavit opravdu skvěle vypadající stroj, ale i výrazně upravit jeho jízdní vlastnosti. U Mario Tennis Aces jsem čekal alespoň vyměnitelné rakety, barvy míčků nebo třeba potítka a čelenky, ale bohužel, nic.
Vzhled postav tedy nijak upravit nejde, z audiovizuálního hlediska je na tom ale Mario Tennis Aces celkově velmi dobře. Grafika je hezky barevná, textury pěkně ostré a vše vypadá dobře jak v handheld, tak i TV módu. Jednotlivé kurty jsou poměrně pestré, hezky detailní a potěší i roztomilé pohybové animace postav, jako je protáčení rakety v rukou, poklepávání míčkem o zem atd. Povedené a věrohodné zvuky pak ještě dojem skutečného tenisového zápasu prohlubují.
Mario Tennis Aces je velmi dobrá hra, to je bez debat. Zábavnou hratelnost sráží do prachu antuky pouze nemožnost okamžitého restartu zápasů v Adventure režimu, neexistující customizace hratelných postav v multiplayeru a celkově slabší nabídka herních módů. I přes poměrně komplexní herní mechanismy není problém do hry okamžitě proniknout a začít se bavit. Skutečné mistrovství si ovšem vyžádá nějaký ten cvik a spoustu odehraných zápasů. Pokud máte rádi tenis či prostě hledáte nějakou sportovní hru, kterou můžete hrát s kamarády, Mario Tennis Aces je bezpochyby dobrou volbou.
Klady
Zápory
Hraním videoher svůj volný čas trávím už pěknou řádku let, jejich recenzování jsem se ale začal věnovat až kolem roku 2017. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech nebo čistokrevnou FPS. Obecně u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.
Mario Tennis Aces vychází 22. června 2018 pouze pro Nintendo Switch. O novinkách vás budeme informovat.