V době, kdy Evropská unie prosadila jednotnou nabíječku v podobě USB-C, udělala patrně největší dada vtip v historii. USB-C je sice nejnovější a plně reverzibilní formou USB, ale má tolik variant a podvariant, že prosazená změna přinese spíš víc zmatků než zjednodušení. USB-C navíc jen těžko můžeme označit za „sériový“ kabel – v plném zapojení má 24 pinů, což je pouze o jeden pin méně, než má klasický paralelní port.
USB-C je reverzibilní konektor, nemusíme si tedy lámat hlavu s tím, kterou stranou kabel do portu strkáme. Většina složitosti zapojení USB-C je skrytá na úrovni kontroléru, který vyjednává o tom, jak přesně bude zapojení fungovat – zda se budou přenášet data, obraz, jenom napájení či nějaká jejich kombinace. Řadič USB-C je vlastně malý počítač, který musí nejprve vyjednat, co se bude dělat a potom jak se to bude dělat.
Přestože konektor USB-C i kabely vypadají „jednotně“, je jich naprostá zoologická zahrada typů – a můžeme čekat, že přinesou lidem spoustu zábavy v podobě těžko pochopitelných problémů. Klasické kabely využívaly toho, že byly různé – a i když se navzájem podobaly, používaly tak zvané klíčování k tomu, abyste do sebe zapojili jen kompatibilní konektory.
Pokud se podivujete nad tím, proč měly v minulosti laptopy tolik různých konektorů, tak to bylo proto, že byly klíčované podle voltáže a polarity, takže bylo prakticky vyloučeno, abyste do sebe fyzicky zapojili nekompatibilní zařízení a nabíječku. Dnes to musí vyjednat řadič zařízení – a pokud se dohodne nabíječka a zařízení a použili jste správný kabel, tak se to možná povede správně.
Pro nabíjení přes USB-C je dobré, aby kabel podporoval standard Power Delivery. Není to nutné, energii do zařízení může vést i USB standard 2.0 a 3.0, ale pozor, není to to samé. Starší standardy podporovaly čtyři(*) profily:
(*) Ano, vlastně jich je pět, ale na jemný sarkastický humor vývojářů USB standardů jsme si už zvykli.
Zmatené? Pozor, to byly jen starší profily. Ty novější pro USB Power Delivery 1.0 jsou o poznání jednodušší, přehlednější – a vypadají takhle:
Protože si Evropská unie vymyslela, že chce jednotné nabíjení přes USB-C i pro všechny notebooky a horní limit 100 wattů opravdu není moc vysoký, můžeme klidně předpokládat, že se objeví další (vyšší) napájecí profily. V současnosti se hovoří o novém standardu s maximem 240 wattů – na jedné straně tu máme neustále rostoucí požadavky grafických čipů, na druhé straně limity, které souvisí hlavně s tím, že tak jemně navrženými kabely, jako je USB-C, prostě nemůžeme trvale tlačit velké proudy.
Jednoduché poučení říká, že pokud chcete napájet přes USB-C nějaké náročnější zařízení, použijte dodávaný kabel a nabíječku – a pokud potřebujete další napájení, volte kvalitní nabíječku a bez ostychu sáhněte po USB kabelu standardu Power Delivery s nejvyšším ratingem (označené jako 5A nebo 100W), protože je to nejbezpečnější. Bohužel, čím vyšší je rating kabelu, tím je dražší a bývá i kratší, ale s tím moc nenaděláme.
Systém řízení USB-C by měl zvládnout i připojení nevhodného kabelu, ale patrně se setkáte s hláškou o „pomalém nabíjení“, což může znamenat, že i při připojení do sítě se vaše zařízení bude v zátěži vybíjet, případně narazíte na problém, že se nabíječka přepíná mezi různými power delivery stavy, což se projevuje jako odpojování a znovupřipojování zařízení.
To se objevuje u multinabíječek pro více zařízení, které často fungují tak, že po připojení nového zařízení nebo ukončení nabíjení jednoho z připojených zařízení provedou nový cyklus vyjednávání o napájení pro všechna připojená zařízení, což se projeví jako cyklus odpojení-připojení u každého z nich. Pokud se ocitnete v podobné situaci, zapojujte nejnáročnější zařízení až jako poslední, aby se nabíječka nastavila tak, že mu bude dávat nejvíce dostupné energie. Čas od času také zkontrolujte, jestli se vám zapojený systém skutečně nabíjí a neskončil náhodou ve stavu, kde budete výsledkem nabíjení po několika hodinách nemile překvapeni.
Je skutečně USB-C tak univerzální a jednoduché, jak se nám snaží nejrůznější moudré hlavy naznačit? Jak jsme si ukázali výše, zas tak horké to nebude a samo USB-C má pod sebou tolik standardů, že plánované jednotné užívání tohoto konektoru napříč zařízeními možná přinese spíše zmatky než kýžené zjednodušení.
USB-C Notebooky