Pathfinder: Kingmaker (NOVINKA) vyjde příští měsíc v rozšířené edici

Pathfinder: Kingmaker – Novinky

1. (27. 5. 2019) Spolu s novou edicí dorazí také expanze Beneath the Stolen Lands
2. HW nároky pro Pathfinder: Kingmaker PC

Spolu s novou edicí dorazí také expanze Beneath the Stolen Lands

• Novinky: 27. 5. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

I přes nespočet pozitivních prvků se o Pathfinder: Kingmaker nedalo říct, že by se jednalo o bezchybné dílo. Celek trpěl řadou technických nedostatků, s nimiž se ti, kteří měli dostatek štěstí, v průběhu hraní třeba vůbec nesetkali. Jiným hráčům s menším štístkem byl naopak stavěn do cesty jeden bug za druhým, což se jim samozřejmě moc nelíbilo, a tak Pathfinder: Kingmaker ve svých hodnoceních řádně sestřelili. Vývojáři si naštěstí uvědomili, že jejich titul nejede úplně, jak by měl, a tak na něm v minulých měsících velmi aktivně pracovali, díky čemuž se z něj stal víceméně bezproblémový kousek.

Vyloženě napravit svou pověst by chtěli v průběhu příštího měsíce, kdy Pathfinder: Kingmaker vyjde v rozšířené edici, která bude podle informací uvedených na stránkách služby Steam zcela zdarma pro všechny stávající hráče tohoto RPG. Vylepšena má být touto cestou balance jednotlivých kouzel a zbraní. Upravena bude kontrola království, jež bude přístupnější než v minulosti. Navýšeno bude taktéž spektrum bojišť, smrtících nástrojů a dovedností. Jednou z hlavních inovací, jež tento update přinese, bude přidání třídy Slayer, jejíž specifikace prozatím nebyla vypuštěna do světa.

Věrní fanoušci Pathfinder: Kingmaker se v následujících týdnech nemusí těšit jen na bezplatné rozšíření. Kromě něj toto veledílo rozšíří také placená expanze Beneath the Stolen Lands, která nás vezme pod Stolen Lands. Objevovat v ní budeme rozsáhlý komplex chodeb pojmenovaný Tenebrous Depths, jehož obyvatelé se vám budou stabilně stavět do cesty. Stejně jako rozšířená edice Pathfinder: Kingmaker k nám i Beneath the Stolen Lands dorazí už 6. června na PC.

• Zdroje: steamcommunity.com

Obsah recenze Pathfinder: Kingmaker

1. Tvoříte rádi? Tak to se vám tu bude formování hrdiny skutečně zamlouvat
2. Pathfinder: Kingmaker vám rozhodně nedá nic zadarmo
3. Když se však budete snažit, dostanete do rukou celé království
4. Souboje dají v Pathfinder: Kingmaker řádně zabrat
5. Pathfinder: Kingmaker si v podstatě na nic nehraje
6. Recenze Pathfinder: Kingmaker: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Pathfinder: Kingmaker PC

Tvoříte rádi? Tak to se vám tu bude formování hrdiny skutečně zamlouvat

• Recenze: 3. 10. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Nejedno klasické RPG vám v úvodu prezentuje příběh a až po jeho nastínění vás pustí k tvorbě vašeho protagonisty, v jehož kůži celé dobrodružství absolvujete. Pathfinder: Kingmaker před vás hned ze startu namísto krátkého videa objasňujícího zápletku postaví neskutečně komplexní systém tvorby postavy vycházející z pravidlech Dungeons & Dragons. Ten mohou hráči bez dostatku času částečně obejít výběrem jedné z nadefinovaných postav, s jejichž zformováním si podle všeho také někdo pořádně vyhrál. Pokud si však chcete tento kousek pořádně užít, doporučil bych vám uplácat si vlastního šampiona, k němuž si přeci jen vytvoříte větší vztah, než k rekovi, jehož podobu navrhl někdo jiný. Osobně jsem do této části hry investoval asi čtyři hodiny, jen proto, abych měl hrdinu na míru.

Asi nejsnadnějším momentem celého procesu formování šampiona je v Pathfinder: Kingmaker samotný začátek, kdy je vám představeno osmadvacet portrétů, které by měly prezentovat to, jak bude váš hrdina vypadat. Po zvolení vám nejvíce sedícího obrazu vám vyskočí do popředí paleta prezentující osm herních ras, v jejichž kůži se lze vydat vstříc dobrodružství. Samotné spektrum působí na první pohled dosti klasicky. Vybrat si lze mezi lidmi, elfy, trpaslíky, gnómy, hobity, půlelfy, půlorky a polobožskými asimary. Ačkoli se to na první pohled nezdá, definice druhu, jenž budete zastupovat, je hodně důležitá, takže je třeba zvolit si svůj rod skutečně pečlivě, protože ne každý dle mého názoru kvůli rasovým benefitům hodí k vykonávání všech dostupných povolání.

Hra vás samozřejmě v rámci definice vašeho herního reka nikterak nelimituje. Vytvořit si lze hobita kráčejícího po barbarské pěšince či polovičního orka, jenž se dal do učení k mágovi, který z něj vycvičil kouzelníka, z něhož si v místní hospodě dělal žerty do rozbití lebky nejeden násoska. Celkově máte možnost z jakéhokoliv druhu udělat bojovníka, čaroděje, lapku, paladina či ho zaměřit na jedno z mnoha dalších dostupných povolání, jež disponují řadou podtříd. Spektrum specializací je v Pathfinder: Kingmaker vskutku rozsáhlé, čímž tento kousek hodně zastiňuje nedávno recenzovaný The Bard's Tale IV nabízející jen čtyři profese se středně propracovaným dlouhodobým vývojem.

Pokud bych vám tu měl rozepsat vývoj po navolení každé herní třídy, naše recenze Pathfinder: Kingmaker by slušně nabobtnala, což rozhodně nechci a tak vám zde popíšu jen cestu klasického kouzelníka. Tomu musíte zvolit primární magickou školu spolu se společníkem, který jej bude na jeho pouti doprovázet. Po vybrání specializace a zvířátka nastane čas na rozdělení dostupných dovednostních a statistických bodů ovlivňujících zdatnost, rychlost a bojový um, jemuž se budete podrobněji věnovat ještě v dalších dvou fázích tvorby. Umožněno vám je v nich vybrat sekundární specializace a pasivní vylepšení. Ve finále si stvoříte vlastní knihu kouzel obsahující jen kouzla akademií, k nimž vaše postava náleží.

Pathfinder: Kingmaker vám rozhodně nedá nic zadarmo

Každý hrdina sní o tom, že poté, co dosáhne určitého věku, najde místečko, na němž dožije svůj život v klidu a míru. Cech mistrů meče vám a řadě dalších nabídne, že pokud se zapojíte aktivně do jejich záležitostí, pomůže vám dosáhnout cíle, po němž šampioni tolik touží. Úkol je na první pohled snadný, musíte zabít zlovolného vůdce spolu s jeho bandou, za což bude některému z vás udělen titul a zem, na níž může strávit zbytek své poutě. V průběhu noci je sídlo gildy napadeno a většina zúčastněných zabita hrdlořezy, kteří je svými schopnostmi značně převyšují. Přežít krvelačné řádění zloduchů se podaří jen vám a malé skupince vyvolených, jimž dali vývojáři z Owlcat Games jména, čímž je uchránili před osudem postihnuvším nemalé procento bezejmenných obyvatel pevnosti.

Naštěstí pro vás se ve finále podařilo útočící bandity s vypětím všech sil eliminovat, díky čemuž je ve hře opět původní nabídka cechu. Namísto toho, abyste ji absolvovali se všemi členy aktuální družiny, jste na základě vašich rozhodnutí v průběhu obrany sídla rozděleni do dvou skupin. Ty proti sobě následně bojují o to, kdo získá odměnu, po níž všichni dobrodruzi tak prahnou. Přestože už na této zápletce by se dala vystavět relativně slušná dějová linka, po jejím zakončení se vám tu podobně jako v Divinity: Original Sin 2 po opuštění ostrova otvírá mnohem rozsáhlejší příběh, jehož dokončení vám zabere klidně i několik dní stabilního hraní. Celou kampaň bude mimoto možné rozjet vícekrát, jelikož nabízí rozsáhlé množství morálně laděných voleb formujících dlouhodobě její podobu.

Rozhodnutí budou mít dopad nejen na vývoj kampaně. Definovat skrze ně budete i povahu vašeho šampiona, jemuž je dobré dát zpočátku charakter, jenž by vám nejvíce vyhovoval. Osobně jsem si zvolil neutralitu umožňující mi volit stabilně mezi dobrem a zlem bez toho, abych sklouzl na tu či onu stranu barikády. Někdo se však chce odvázat, a tak se přikloní spíše k temnotě, jiný naopak touží po konání odvážných skutků, které mu nakonec vyslouží hrdinskou auru. Celkově je tento aspekt v Pathfinder: Kingmaker skutečně detailně zpracován, takže si zde přijde v tomto ohledu na své snad každý milovník kvalitních dialogů a skutečně náročných voleb.

Abych v tomto textu prezentoval vliv voleb, mírně zde rozepíšu jeden z úkolů. V jedné lokaci se střetnete se skupinou divoce diskutujících koboldů hádajících se o to, zda jedni druhým ukradli posvátnou relikvii. Do roztržky se můžete buď zapojit tak, že se k některé ze skupin přidáte nebo je necháte bojovat mezi sebou bez vaší přímé účasti či se pustíte do boje s oběma kmeny naráz, díky čemuž je máte možnost nakonec vyhladit. Z dlouhodobého hlediska se mi popravdě vyplatila poslední zmíněná alternativa, jelikož jsem v pozdějších etapách hry nemusel řešit hrozbu ze strany těchto zaostalých humanoidů, jež by za normálních okolností jistě narušovaly chod mé pomalu vzkvétající říše.

Když se však budete snažit, dostanete do rukou celé království

Při cestách říší budete muset učinit řadu rozhodnutí, často se totiž setkáte s různými náhodnými událostmi, v jejichž rámci před vás budou postavena lítá monstra, diplomaticky smýšlející obchodníci či otrokáři, s nimiž uděláte při troše štěstí krátký proces. To, zda se s neznámým střetnete, bude vždy záležet jen na vás. Jednotlivé mapy jsou naštěstí navrženy hodně poctivě, takže každý průzkum nové lokality stojí za to. Stejně tak se tvůrcům úctyhodně povedlo zpracovat podzemní kobky.

Možná vás to překvapí, ale v Pathfinder: Kingmaker nebudete žít jen jakožto dobrodruh. Asi po dvou desítkách hodin hraní se budete muset ujmout také vladařského žezla, jež se vám dostane do rukou v rámci hlavní příběhové linie. V momentu, kdy ho získáte, se z RPG dočasně stane simulátor správy pomalu expandujícího kusu země, z něhož se po čase stane relativně slušně prosperující říše, již budete plně kontrolovat. Pečovat budete o strukturu měst, vylepšování ekonomiky, vytváření diplomatických vztahů, rozšiřování území a o blaho vašeho obyvatelstva zadávajícího vám vždy po určité době nějaký ten vedlejší úkol posilující celkovou náladu.

V případě, že chcete vytvořit pořádné království, vás čeká skutečně hodně práce. Naštěstí na správu říše nebudete sami. Po svém boku budete mít vámi sestavenou radu, jejíž členy budete vysílat na různé výpravy ovlivňující stav celé země. Stejně jako v jiných titulech, i zde platí pravidlo, že pokud budete nálady svého lidu či nepřátelské výpady ignorovat, moc daleko nedojdete. V okamžiku, kdy vaše impérium podlehne, pro vás hra totiž končí, takže je dobré se mu dostatečně věnovat v přestávkách mezi výpravami za dobrodružstvím.

Souboje dají v Pathfinder: Kingmaker řádně zabrat

Střety probíhají v Pathfinder: Kingmaker v reálném čase s možností dočasného pozastavení hry, během něhož lze rozdělit rozkazy a detailně zkontrolovat stav jednotlivých členů party. Před jejich začátkem je vždy dobré rozestavit vaše muže podle toho, jaké povolání zastávají. Ideální je postavit odolné válečníky a obratné zloděje do přední linie a za ně umístit křehké mágy a střelce. Stejně tak není špatné pouvažovat nad tím, jaké zbraně a kouzla budou vaši společníci užívat, protože prakticky každé monstrum má své silné a slabé stránky. Poté, co vše pečlivě nachystáte, se už můžete jen modlit, aby vše vyšlo podle vašich představ. 

Štěstí je pro úspěch v soubojích neskutečně důležité. Když ho mít nebudete, nepomůže vám ani to, že jste si před střetem připravili promakanou taktiku bez sebemenších skulin. Pokud si zlatá muška na rameno vašich reků nesedne, budete se po nekonečné sérii úderů vedle nejednou cítit hodně trapně. V momentu, kdy ji však chytnou do hrsti, se může naopak stát, že v průběhu několika šarvátek vaši věrní ani jednou neminou. Určitou neschopnost v průběhu bitev naštěstí stabilně neprokazují jen hrdinové. Nemotorní jsou také jejich soupeři, kteří díky vrtkavým kostkám též nepatří mezi to nejlepší, co mohla příroda stvořit.

Při pořádné dávce smůly se vám může v Pathfinder: Kingmaker stát, že některý z vašich oponentů zasadí jednomu z hrdinů kritický zásah, s jehož pomocí ho srazí k zemi, nebo jej dokonce zabije. Smrt je v tomto díle na vyšších stupních obtížnosti permanentním stavem, z něhož můžete vaše šampiony vysvobodit jen skrze oživovací kouzla či speciální svitky, které si lze obstarat za pořádně mastný poplatek do chrámové pokladničky od některého z kněží. Kvůli značným nákladům na záchranu šampionů je dobré vždy na výpravy raději nakoupit zásoby posilujících a léčivých lektvarů spolu se stohy svatých textů schopnými dočasně zahnat samotnou zubatou. Osobně doporučuji vytvářet si pravidelně úložné pozice, jež vám ušetří nejen drahocenný čas, ale také uchrání nervy.

Během posledních let jsem měl možnost hrát snad všechna velká RPG, jež vyšla, a žádné z nich nebylo tak náročné jako Pathfinder: Kingmaker. Prakticky už od samého začátku hry vám budou nepřátelé neskutečně zatápět a jejich smrtícím úderům leckdy neodolají ani postavy zacílené na tankování. Stejně tak lze debatovat o modifikátorech šance na zasazení úderu, které i na normálním stupni obtížnosti často reagují také dosti divoce. Za sebe musím říct, že s náročností až tak velký problém nemám, protože v pozdní fázi se značně snížila, některé citlivější či méně takticky zdatné hráče by však mohla určitá míra nepřístupnosti velmi rychle zlomit a odradit od hraní. Snad tvůrci na celkové balanci ještě trošku zapracují.

Pathfinder: Kingmaker si na nic nehraje

Owlcat Games vytvořilo spolu s Chrisem Avellonem titul perfektně prezentující klasické aspekty této staromilské třídy RPG, jejíž následující zástupci by si z Pathfinder: Kingmaker měli vzít příklad – jedná se totiž o kousek, který se jen tak nevidí. Podívat se skrze něj můžete do rozsáhlého univerza, na němž je vidět, že si na jeho stvoření dali tvůrci skutečně záležet. Stejně tak usilovně pracovali i na designu tvorby postav, vyladění příběhu, návrhu jednotlivých úkolů a mechanizmu budování království. Pro někoho bude možná představovat problém náročnější soubojový systém, za sebe si však nemohu stěžovat, protože miluji výzvy. Jediné, co bych celku vytknul, je mírná nedodělanost, díky níž jsem se setkal s bugy a pády hry.

V závěru této recenze musím uznat, že mě Pathfinder: Kingmaker velmi příjemně překvapil, protože jsem od něj popravdě moc nečekal. Prakticky by se dalo říct, že se aktuálně jedná o jedno z největších překvapení tohoto roku. Zaručeně by si ho měli zahrát staromilští veteráni a ti, kteří se nebojí výzev. Případnou koupi by si měli pořádně rozmyslet hráči neovládající cizí jazyk, pro které může být záplava neznámých slovíček stejně smrtící jako pro citlivější jedince vysoká obtížnost, jež k tomuto žánru dle mého mínění odjakživa patří.

Recenze Pathfinder: Kingmaker: závěrečné hodnocení

Hodnocení 92 % Alza Magazín

Hlavní parametry: Hratelnost

90 %

Audiovizuální zpracování

75 %

Znovuhratelnost

100 %

Klady

• Rozsáhlé spektrum náročných voleb
• Propracovaná tvorba a vývoj postav
• Osobitý prvek budování říše
• Kvalitně vyprávěný příběh
• Slušně navržené vedlejší úkoly
• Svět, který má co nabídnout

Zápory

• Některým hráčům nemusí sednout vyšší náročnost
• Pár menších bugů a technických nedostatků

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.