Člověk se ocitá před volbou mnohokrát za život. A tak jednoho dne, když začal dosud sloužící televizor nabízet místo veškerých barev jen jakýsi modrý filtr, rozhodli jsme se pro její odvoz do sběrného dvora. A tak nastala volba, co vybrat místo té, jež se ocitla na smetišti. Za dobu, kdy jsme měli svou starou televizi, přibylo několik nových služeb, které využíváme. Připojovali jsme ke staré televizi různé krabičky, další zase odpojovali. Měli na stole často směs různých ovladačů. A uživatelé přístroje postupně tápou, stárnou, na tlačítka přestávají dobře vidět, tak se z nich stávají nevrlí členové domácnosti. Jak náladu zlepšit po odchodu starého, tedy televizoru? Zásadní se stala být možnost sledovat vybrané služby pokud možno bez dalších krabic a ovladačů. Pak už jsme vybírali podle zkušenosti, ale taky recenzí ostatních. Tak to tedy musela být televize s Android TV. A hlavně ta, která umožní sledovat O2 TV. Pravda, to umí dneska i tolik oblíbený Samsung bez Android TV. Ale nějak jsme chtěli ze všech Asiatů nejraději Japonce. Sony je nám od dětství blízká. Takže i trochu sentimentu pomohlo. Sony KD-50X72K najednou splňovala všechno. Android TV? Ano! O2TV? Ano! Dostatečně velká? Ano! Je to Sony? No, anó! První nastavení provedl zeť, manžel, vnuk, prostě ten pán, který má doma taky Sonku. Najednou byla před námi tak pěkná nová obrazovka, že jsme si šli do lednice pro jedno orosený a s úžasem koukali, jak že to 4K na tom Youtubu vypadá. Proletěli jsme se nad ledovci ve Švýcarsku, zašli si do ZOO v New Yorku. A taky si pustili Bohdalku na O2TV ze záznamu. Tahle televize tohle všechno umí! A jenom s jedním ovladačem, na kterém je všechno pěkně vidět. Maximální spokojenost, přátelé!