Trey Parker a Matt Stone, což jsou tvůrci televizní série South Park, zřejmě neměli v prvopočátcích ani ponětí o tom, že se jejich komediální dílo ze zapadlého městečka v Coloradu dočká takového úspěchu. Již přes 20 let máme možnost sledovat dobrodružství čtyř dětských protagonistů – Kyla Broflovského, Stana Marshe, Erica Cartmana a Kennyho McCormicka – v poněkud „dospělém“ prostředí. Herní zpracování v podobně úspěšného RPG South Park: The Stick of Truth se nyní konečně dočkalo pokračování. Připravili ho pro nás vývojáři ze studia Ubisoft San Francisco (neplést si s Ubisoft Montreal, které pracuje na Far Cry 5) a nese poutavé jméno South Park: The Fractured but Whole. Půjde toto RPG ve šlépějích svého předchůdce? Dozvíte se v naší recenzi.
• Žánr: RPG • Multiplayer: Ne • Vývojář: Ubisoft San Francisco • Vydavatel: Ubisoft • Platformy a Datum vydání: PC, PS4, Xbox One, Switch (17. října 2018) • Homepage: southpark.ubisoft.com • Čeština: Ne
• Novinka: 17. 10. 2017 • Autor: Jiří Fait
Když už elfové a rytíři nestačí, je třeba povolat hrdiny z řad Coons and Friends. Svět South Parku se totiž utápí v chaosu a kriminalita roste raketovou rychlostí. A jelikož Eric Cartman (Coon) tohle všechno velmi dobře chápe, rozhodne se pro radikální řez – zapomenout na nějaký bezcenný kus klacku, který hrál veledůležitou roli v předešlém titulu, a vydá se do budoucnosti svolat všechny superhrdiny, aby tomuto problému společně zatnuli tipec. Ovšem nebyl by to Cartman, kdyby mu ve skutečnosti nešlo o něco tak banálně sobeckého, jako je získat za záchranu jisté kočky 100 dolarů, které by pak použil k posílení značky Coon and Friends.
Během tohoto dobrodružství se ovšem zapletete s místní mafiánskou komunitou, jež se snaží dostat ostatní gangy pod jeden prapor, a také se nevyhnete konfrontaci s prastarým božstvem, jelikož stále mluvíme o South Parku. V South Park: The Fractured but Whole není nic takové, jaké se na první pohled zdá. Pořád zde hraje prim dětská představivost protagonistů (a jejich nevymáchané pusy) spolu s nehorázně vtipným dějem. Všechno do sebe ale postupně zapadá, příběh odsýpá a drží vás u přístrojů s obličejem roztáhnutým do hysterického šklebu.
Když už vše ostatní selže, na řadu přicházejí Coon and Friends. Spolu s Freedom Pals, ale ti jsou podle Cartmana odpad superhrdinské společnosti, takže na nich zřejmě nesejde.
South Park: The Fractured but Whole je RPG, ve kterém začínáte jako New Kid (Nováček, což bylo také vaše „jméno“ i v minulém díle). Při tvorbě nové postavy máte možnost učinit pár kosmetických úprav. Samozřejmě nečekejte detailní změny obličejových rysů a nastavování výšky či šířky. Jedinou výraznější věcí pro mě byla překvapivá volba obtížnosti. Zdá se, že pokud si zvolíte světlou pleť, budete to mít během hraní jednodušší, než kdybyste hráli za snědou postavu. Podle Cartmana to ale nijak neovlivňuje obtížnost boje, pouze to, jak se k vám budou ostatní chovat a kolik si vyděláte.
Takže jsem si, přirozeně, vytvořil sličnou slečnu černou jako bota a po dramatické ukázce doprovázené ještě dramatičtějším Cartmanovým hlasem jsem se objevil na porcelánovém trůnu… a hra po mně chtěla, abych se důkladně vykadil. Nic neobvyklého, každý to občas potřebuje. Nepřekvapivě se také později dozvídáte, že hodit bobek je vlastně minihra, kterou můžete (ale nemusíte) konat v průběhu hry na různých místech. Základem je záchod a vůle udělat to jak se patří. Při stoprocentní úspěšnosti jste totiž průběžně odměňováni.
U pokusu provést záchodovou minihru s pomocí klávesnice jsem narazil na nemalé problémy. Nejen že jsem si málem ukroutil prsty, ale některé předdefinované tlačítka nereagovala. Doporučuju proto použít gamepad, i když tomuto způsobu hraní zrovna neholdujete.
Po pár minutách se také setkáte s pozměněným soubojovým systémem. Tam, kde byl South Park: The Stickt of Truth víceméně o reflexech a používání stále stejných schopností, South Park: The Fractured but Whole je hlavně o taktice a tahové strategii. Máte možnost se po bojišti pohybovat, plánovat své útoky, přičemž v pravém dolním rohu vidíte pořadí, ve kterém jednotlivé postavy odehrají svůj tah. Po vzoru populárního systému mnoha dnešních her má většina postav k dispozici tři základní útoky a jednu „ultimátku“. A věřte mi, že jejich efekty a provedení opravdu stojí za to.
Celkem záhy se, jak už jsem zmínil, dozvídáte, že klacek pravdy (Stick of the Truth) je passé. Nyní je třeba zachránit starou kočku (jménem Scrambles) a zajistit si tak stodolarovou odměnu. V této chvíli ještě žádný superhrdina nejste a Cartmanovi zprvu nevoní myšlenka, že by vás měl přizvat do svého podniku zahrnujícího zachraňování koček či potíraní zločinu (a nebezpečných šesťáků). Nakonec ale souhlasí, s jeho pomocí si vyberete jedno ze tří povolání a vytvoříte si svou superhrdinovskou personu. Tedy, vytvoří ji za vás Cartman, ale bude hrozivě temná a správně pohnutá, takže zde nikdo netratí.
Pod rouškou všech nekorektních vtípků a témat se ukrývá zvláště propracovaná hra. Co se na první pohled jeví jako jednoduchá záležitost, se později rozroste ve spletité dobrodružství. Hra vás odměňuje za prozkoumávání všech špinavých koutů městečka South Park. Některé schopnosti mimo boj rozvíjíte plněním vedlejších úkolů a díky systému rychlého cestování, jež zajišťuje handicapovaný Jimmy Valmer, se většinou nemusíte zdržovat zdlouhavým pochodem přes celou mapu.
Tři původní povolání, které máte ze startu na výběr, se později rozrostou na úctyhodnou dvanáctku. Problém je, že po většinu herní doby smíte využívat pouze tři schopnosti plus tu ultimátní. Jak si ony skilly ze všech vybraných tříd namixujete, je už ovšem jen na vás. Všechny třídy se od sebe skvěle liší, což South Parku zajišťuje jistou míru znovuhratelnosti. Navíc každý z hlavních superhrdinů má svoje charakteristické schopnosti, takže se nemusíte bát, že při prvním hraní uvidíte všechno.
Vaší hlavní pomůckou bude mobil a jeho aplikace, protože proč by ne? Žijeme v 21. století a i South Park se musí zřejmě adaptovat. Zde máte k dispozici přístup například k mapě světa (městečka), inventáři, schopnostem, seznamu vašich super-kámošů a v neposlední řadě také k Coonstagramu, což je Cartmanova verze Instagramu. Ano, selfie a fotografie jsou důležitou součásti South Park: The Fractured but Whole a věřte mi, že čím více lidí vás bude „sledovat“ na Coonstagramu, tím lépe.
Důležitou roli zde, překvapivě, nehrají oblečky a „brnění“, které ve hře nalézáte nebo vyrábíte. Ty ve Fractured but Whole mají pouze kosmetickou roli a žádné bonusy z nich nezískáte. Není zde ani možnost zvyšovat si sílu, obratnost atd. jako ve většině klasických RPG – tuto část zajišťují takzvané „artefakty“. Ty zvyšují nebo jinak mění širokou škálu bojových schopností, jež jsou jinak ukryté. Například ultimátní magická hůlka (což je ve skutečnosti dildo a barevné fáborky slepené izolepou) poskytne víc hitpointů a delší trvání efektů, jako jsou zapálení, mdloby, nebo omámení. Každý artefakt navíc přidává číslo do moci (might), což je takový univerzální ukazatel vaší celkové síly.
Řekněme si na rovinu, že očekávat od South Parku grafické orgie je poněkud hloupé. Hra zůstává věrná své televizní předloze, což je jen dobře. Nějaký výraznější zásah do výtvarné stránky by podle mě byl pouze na škodu. Na druhou stranu si South Park: The Fractured but Whole můžete zahrát pomalu také na toustovači, přitom vše běží plynule a bez dlouhých nahrávacích obrazovek.
Plusovým bodem budiž také hudba, jež je jedním slovem epická! Při některých bitvách jsem měl pocit, že místo South Parku hraju Warhammer 40,000 nebo Skyrim. Bojové orchestrální melodie střídají pohodové brnkačky a každé důležité místo nebo budova mají své vlastní hudební téma perfektně sedící do celého South Park univerza. Zážitek ze hry umocňuje nespočet narážek a připomínek z celé televizní série, fanoušci mnohdy zamáčknou nostalgickou slzu.
Nikdy jsem u hry neměl pocit nudy nebo že bych chvílemi nevěděl kudy kam. South Park: The Fractured but Whole vás stále nenásilně tlačí kupředu, ale zároveň vám dává spoustu času na splnění nepovinných úkolů, což většinou vyústí v nějakou šaškárnu ne nepodobnou celému dosavadnímu dění v televizní sérii. Nechci zde zacházet do detailů, jelikož každý úkol je takový mini spoiler.
Sem tam jsem narazil na pár bugů jako překrývající se identické NPC, zaseknutý čas v soubojovém módu nebo nefungující dialogovou možnost. Nebylo toho naštěstí mnoho a zásadně to nekazilo celkový dojem z hraní. Nejvýraznější problém pro mě představovalo hraní s myší a klávesnicí. Některé mechaniky jsou prostě až příliš prstolomné a neintuitivní, takže jsem po nějaké chvíli přešel k Xboxovému ovládači. Ovšem to je jen moje osobní preference.
Do příběhu jsem se potopil a vyplaval až na samotném konci. Kromě samotného objevování a bitev je Fractured but Whole také protkán různými hádankami. I když to nejsou zrovna věci, jež by vám měly zavařit mozek, rozhodně se u nich vyřádíte. Některá místa jsou dostupná až po získání určitých dovedností nebo určitých super-kamarádů. „Kapitán Cukrovka“ vám například vyčistí cestu od těžkých překážek (jelikož předávkování cukrem mu propůjčí nadlidskou sílu, což dává naprosto smysl), kdežto třeba váš čas-ohýbající-prd zase dovede vrátit některé objekty a osoby na místo, odkud předtím zmizely.
To, co na obrázku vidíte, není ve skutečnosti podprsenka nošená jako přilba, ale vysoce pohodlná anténa pro přijímání signálů, jež jsou jinak pro běžné smrtelníky neviditelné...
Většinu těchto schopností získáváte v průběhu hry, takže máte stále důvod se vracet na již probádaná místa a zkoušet něco nového. Hráči se také nemusí obávat, že by si South Park: The Fractured but Whole neužili, pokud nějaký ten pátek zanevřeli na televizní sérii. Je to pořád ten stejný South Park plný politicky nekorektní satiry a záchodového humoru. Nad některými scénami budete hodně krčit čelo a nos, ale zároveň si pravděpodobně neodpustíte pochechtávání pod vousem. Jindy prostě vybuchnete smíchy a zároveň s nevěřícným výrazem zakroutíte hlavou ve smyslu: „Jak je možné, že mě tenhle fór pokaždé dostane?“.
South Park: The Fractured but Whole má pro každého něco a kromě občasných bugů a jednoho pádu (kdy jsem omylem nohou vyškubl internetový kabel z routeru) se jedná o velmi dobrou a kompletní hru. Rozhodně působí hotověji než některé současné tituly. Fanoušci série a RPG nadšenci nemusí váhat. Hra vás zabaví nejméně na 20 hodin, a pokud jste hračičky a rádi sbíráte všemožné achievementy, pak si k celkovému průměru připočtěte 5 až 10 hodin navíc. Hru je možné zakoupit na PC, Xbox One a Playstation 4, datum vydání je 17. 10. 2017. Tato recenze byla napsána pro PC verzi.
South Park: The Fractured but Whole má ambice zaujmout místo mezi herní elitou roku 2017. Jestli Cartman s tímto ďábelským plánem uspěl, se dozvíte z našeho souhrnného článku nejlepší hry.
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky | |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | Intel Core i5 2400 / AMD FX 4320 | Intel Core i5-4690K / AMD FX-8350 |
Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 650 / Radeon HD 7850 | NVIDIA GeForce GTX 750 Ti / Radeon R9 380 |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 6 GB RAM | 8 GB RAM |
HDD | 30 GB | 30 GB |
Klady
Zápory
Videohry jsou se mnou již od útlého věku a dalo by se říct, že také utvářely velkou část mého života. Díky nim jsem dostal první cheat-kódy k angličtině do školy, hry inspirované skutečnými událostmi ve mně vzbudily zájem o světové dějiny, a nakonec mě v této době také živí, což považuji za velké štěstí – pokud tedy občas mé postřehy sesmolené do recenzí někoho ovlivní a o kvalitách hry přesvědčí, budu za to neskonale rád. Hraní zdar!