The Lego Movie 2: Videogame (RECENZE) – dochází kostičkám dech?

Obsah recenze The Lego Movie 2: Videogame (PS4 Pro)

1. Všechno není zas tak úplně boží
2. Master Builder, který spasí svět
3. Otevřené světy vytvořené pouze z Lego kostiček
4. Konec týmového hraní
5. I The Lego Movie 2: Videogame nabídne splitscreen
6. Nejhorší Lego hra posledních let
7. Recenze The Lego Movie 2: Videogame: závěrečné hodnocení
8. HW nároky pro The Lego Movie 2: Videogame PC

Všechno není zas tak úplně boží

• Recenze: 15. 3. 2019 • Autor: Filip Němec

Vývojáři z TT Games měli vždy plné trezory filmových i dalších licencí, takže mnoho let nemuseli vymýšlet nic zcela vlastního a nutno dodat, že jim tento plán vycházel na jedničku. V roce 2014 však přišel na svět film Lego Movie a spolu s ním i kostičková adaptace The Lego Movie: Videogame, která dokázala, že Lego hry zvládnou vyprávět i své vlastní příběhy, přestože v tomto případě jde samozřejmě o zásluhu zejména autorů filmu, ne hry. Ta totiž celý film „pouze“ velmi mistrně kopírovala a to jak designem úrovní, tak i použitím částí filmu jakožto příběhových cutscén. To však nebylo na škodu, právě naopak. Hra byla skvělá stejně jako film.

To se však o The Lego Movie 2: Videogame říci nedá. Miluji Lego hry, za posledních několik let není jediná, kterou bych nehrál a stejně tak druhý díl Lego Movie (film) byl… prostě boží! Z nepochopitelných důvodů však hra originální příběh používá pouze jako volnou předlohu a díky tomu nešlo využít ani vybrané části z filmu. The Lego Movie 2: Videogame tak nemá téměř žádné cutscény, příběh je přinejlepším nezáživný a jeho vyprávění probíhá jen pomocí nezúčastněného komentáře vypravěčky Lucy.

Pomalé tempo celé hry a její nezáživný příběh pak koresponduje také s tím, že je očividně směřována na ještě mladší publikum než obvykle. Všichni víme, že Lego hry byly vždy určené i dětem, nicméně dospělí v nich našli tunu popkulturních narážek, které ti nejmenší zkrátka nemohli pochopit a ano, občas sice lehké, ale stále uspokojivé puzzly. To vše je nyní pryč. Žádné vtípky, žádné narážky, dokonce žádné sekvence vyžadující ždibec herního umu. The Lego Movie 2: Videogame je unifikovaná Lego hra pro děti, což v rámci našeho prostředí sabotuje fakt, že titul nemá české titulky. Vlastně tak není určen nikomu. Mlaďoši si ji neužijí, protože je vše anglicky a starší hráče nebude bavit pro svou absurdní jednoduchost.

Master Builder, který spasí svět

The Lego Movie 2: Videogame ale přináší i řadu novinek. Tou nejvýraznější je inspirace sandboxovým Lego Worlds z roku 2016. Autoři tak akcentují samotnou podstatu Lego kostiček, tedy stavění. Ostatně o tom byl příběhově první díl. Z obyčejného dělníka Emmeta se stal Master Builder, osoba tak mocná, že dokáže rozebrat předměty složené z Lego kostiček a postavit z nich něco zcela jiného. Musím uznat, že tento přístup má rozhodně velký příslib. Přeci jen stavění zkostiček je fundamentem celé značky a otevřený sandbox k takovému kroku přímo vybízí.

Z rozbíjení téměř veškerých předmětů vám tak nepadají pouze klasické oválné Lego mince, tak jako v každém jiném předešlém titulu od TT Games, ale také hranaté kostičky, jež zastupují suroviny potřebné pro výrobu předmětů. Abyste mohli cokoli postavit, potřebujete nejdříve plánek, kterých v průběhu hry dostanete opravdu hodně, takže postupem času dokážete postavit generátor oživující elektrické stroje, ostřikovač ničící oheň nebo trampolínu, jež vám dovolí dostat se na vyvýšená místa.

Celé to zní poměrně hezky, bohužel vše naráží na jednoduchou až primitivní hratelnost. Hra vás neustále vodí za ručičku, takže vždy hned víte, co máte kde postavit. Budovat nejrůznější předměty můžete i mimo vyznačená místa, ale kromě postavení trampolíny, abyste se dostali někam, kam normálně nemůžete, tento prvek postrádá smysl a zavání ledabylým nevyužitím očividného potenciálu.

Otevřené světy vytvořené pouze z Lego kostiček

Hra nás podobně jako oba předchozí filmy zavede do řady odlišných světů, jež jsou inspirované jednotlivými Lego produkty. Ve jménu větší volnosti a sandboxové hratelnosti lze jednotlivá univerza volně prozkoumávat, plnit hlavní i vedlejší úkoly a po nasbírání určitého počtu Master Builder kostiček se portálem posunout do světa dalšího, nebo beze zbytku vysbírat ten současný. Silnou stránkou Lego her byla vždy sázka na sběratelské choutky, a přestože se v tomto směru obměnily některé mechaniky, i tentokrát je znovuhratelnost postavena na snaze vyždímat ze hry maximum.

Některé světy jsou opravdu hodně velké, třeba jako hned úvodní Apocalypseburg, který se evidentně inspiroval postapokalyptickým Mad Maxem. Oproti předchozím hrám však autoři využili engine z Lego Worlds, takže se opakují již známé neduhy jako je sice velké a otevřené prostranství, avšak bez jakýchkoli zajímavých detailů. Často budete pobíhat z jedné strany na druhou a překonávat nudné a nezajímavé lokace. Nechci tvrdit, že taková je celá hra, určitě ne. Ale oproti předchozím titulům světy postrádají rozmanitost a často velmi vtipné detaily.

Pokud bych však měl něco vyzdvihnout, je to rozhodně množství těchto světů. V rámci příběhové kampaně jich na vás čeká sedm, postupem hraní se však odemykají dodatečné světy v rámci dalšího tzv. Rex-Plorer vesmíru. Zde na vás čekají převážně menší ostrůvky, jako je Divoký Západ, které s příběhem nesouvisí, ale nabízí mnoho předmětů k vysbírání. Pak jsou tu ještě vyloženě prázdná prostranství jako je Middle Zeland, kde si můžete v podstatě postavit svůj vlastní svět. V třetím vesmíru Galactic Outskirts pak po vydání hry najdete další světy, jež bude možné zdarma stáhnout.

Konec týmového hraní

Již jsem naznačil, že znovuhratelnost nyní funguje trochu jinak. Ve všech předchozích Lego hrách jste tak trochu po vzoru metroidvania stylu nacházeli místa, která jste nemohli při prvním průchodu vyřešit a bylo třeba se později vrátit se specifickou postavou. Hratelnost Lego her totiž až do teď stála na tom, že každá postava měla unikátní schopnosti. Někdo dokázal létat, jiné postavy zvedaly těžké předměty a další zase uměly střílet nebo rozbíjet kovové slitiny. Na to však můžete při hraní The Lego Movie 2: Videogame zapomenout.

Pokud nehrajete v kooperaci, po úrovních se pohybujete výhradně sami a kdykoli můžete přepínat z jedné postavy na druhou. Zcela tak odpadlo tak zábavné kombinování schopností. Všechny odemčené zbraně navíc můžete dát do rukou jakékoli postavě. Znovuhratelnost je tak postavená na tom, že do detailu prozkoumáváte jednotlivé světy, plníte vedlejší úkoly a zejména hledáte truhly, které vám odemknou nové charaktery, oblečení a také plánky na stavění nových objektů.

Zde vás však opět práskne do čela velmi nízko položená laťka obtížnosti. Truhly nejsou nijak poschovávané, naopak vysílají pruh zářivého světla, takže si jich okamžitě všimnete. Za celou dobu jsem bohužel také nenarazil na žádné zajímavé prostorové puzzly a hádanky jako v předchozích dílech, nízká obtížnost vás tak vůbec nevybízí k tomu, abyste ve hře dělali něco navíc. Snad jedině pokud opravdu toužíte postavit si nějaké vlastní město, to už je ale lepší věnovat se přímo hraní Lego Worlds, které je k tomu přímo určeno.

I The Lego Movie 2: Videogame nabídne splitscreen

Téměř beze změny tak zůstává jen stálice všech Lego her – kooperativní hraní v rámci režimu rozdělené obrazovky. Zde autoři po mnoha letech nepoužili dynamický splitscreen, při kterém se obrazovka rozdělila pouze v momentě, kdy se od sebe jednotlivé postavy vzdálily. To je na jednu stranu škoda, protože tento systém fungoval dobře, je však pochopitelné, že od něj autoři upustili, protože oproti předchozím hrám tu máme daleko více otevřenější lokace, takže je pravděpodobnost rozdělení hrdinů výrazně větší.

Zklamán jsem však z toho, že kooperace již nenabízí tolik zábavy. The Lego Movie 2: Videogame je totiž z výše popsaných důvodů prakticky singleplayer hra, protože jediná postava dokáže zastat všechny role. Splitscreen má sice i nadále své kouzlo, ale pokud je právě kooperativní hraní hlavním důvodem, proč si chcete nějakou Lego hru pořídit, doporučuji sáhnout po některém z předešlých titulů. Pokud ale stojíte právě o tento díl a v hledáčku máte Switch verzi, té můžete přičíst pár procentních bodů navíc, protože díky dvojici odnímatelných Joy-conů je právě Nintendo Switch verze ideální volbou pro hraní ve dvou. Slabší hardware konzole navíc v tomto případě není limitující.

Nejhorší Lego hra posledních let

Lego hry jsem vždy hodnotil vysoko, a přestože jsem se pokaždé pozastavoval nad tím, že autorům stále prochází minimální změny v rámci celé značky, vždy šlo o více či méně podařený titul. Nepřerušená série vynikajících Lego her však skončila. Je to navíc úsměvný paradox, když The Lego Movie 2: Videogame autoři pohřbili právě příliš mnoha změnami. Zaměření na stavění přitom není vůbec špatné, bohužel triviálnost, s jakou TT Games přistoupili ke všem mechanikám, je pro mě, jakožto dlouholetého hráče Lego her, téměř urážkou.

Kdyby autoři pouze převedli film do kostičkové podoby tak jako v případě prvního dílu, sice bychom si opět posteskli nad absencí novinek, ale šlo by nejspíše o nadprůměrný titul. The Lego Movie 2: Videogame má ale kampaň, která je nezábavná, příliš jednoduchá a absolutně postrádá smysl pro humor, na nějž jsme zvyklí. A navíc ji dohrajete za 3 hodiny. Plusem budiž zajímavá znovuhratelnost, protože jednotlivé světy nabízí spoustu vyžití, ale proč se do hry vracet, když vás nebaví ji hrát? Snad to příště dopadne o dost lépe.

Tato recenze byla napsaná pro PS4 Pro verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze The Lego Movie 2: Videogame: závěrečné hodnocení

Hodnocení 55 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

50 %

 Audiovizuální zpracování

75 %

 Znovuhratelnost

80 %

Klady

• Nabídka rozličných světů
• Množství předmětů k výrobě
• Známé postavy a lokace
• Splitscreen pro dva hráče

Zápory

• Nezáživné vyprávění příběhu
• Velmi jednoduchá obtížnost
• Odklon od klasické hratelnosti
• Ostudně krátká kampaň
• Konec kombinování schopností
• Občas prázdné světy

Filip Němec

Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.

HW nároky pro The Lego Movie 2: Videogame PC

The Lego Movie 2: Videogame vychází 26. února 2019 na PC, PS4, Xbox One a Switch. O novinkách vás budeme informovat.