Thronebreaker: The Witcher Tales (RECENZE) – Úctyhodný návrat do světa Zaklínače

Obsah recenze Thronebreaker: The Witcher Tales (PC)

1. Příběh Thronebreaker: The Witcher Tales je o ženě bohjující s nepřízní osudu
2. Namísto armády dostanete pořádně naditý balíček karet
3. Kartami nebudete řešit jen spory
4. Thronebreaker: The Witcher Tales je unikát, jenž by vás neměl minout
5. Recenze Thronebreaker: The Witcher Tales: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Thronebreaker: The Witcher Tales PC

Příběh Thronebreaker: The Witcher Tales je o ženě bojující s nepřízní osudu

• Recenze: 28. 10. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Univerzum, v němž se odehrává série Zaklínač, je velmi neklidným místem, které je často sužováno válkami a půtkami, jež mezi sebou vedou lokální frakce. Ačkoli bychom si přáli konečně tento svět vidět v klidovém stádiu, ani v Thronebreaker: The Witcher Tales nám to nebude dopřáno. Zlovolné Nilfgaardské Impérium se opět pokouší uchvátit co největší část Severních království, jejichž vůdci se nejsou schopni pořádně dohodnout na podmínkách aliance, v níž by čelili nastalé hrozbě jednotně. V tomto dosti nejistém období se ujímáte vůdkyně dvou nevelkých královstvíček Rivie a Lyrie, která se snaží zachránit nejen svá panství, ale také vše, co je jejímu srdci drahé a vy jí v tomto nesnadném úkolu musíte pomoci.

Abych řekl pravdu, málokterá postava zaklínačského vesmíru se do role hlavního protagonisty Thronebreaker: The Witcher Tales hodí tolik, jako srdnatá a velmi sympatická královna Meve, kterou si čtenáři knih jistě pamatují díky jejím statečným činům v knižní pentalogii o legendárním Geraltu z Rivie. Její akce na mostu přes řeku, ve které bojovala po boku svých mužů, je dle mého nezapomenutelná. Nyní se tato hrdinka bude muset spolu se svou armádou věrných (karetním balíčkem) postavit nejen proti agresorům z Nilfgaardského Impéria, ale také proti banditům, rasistickým venkovanům, obyvatelům hřbitovů, lesním příšerám, trpaslíkům, elfům a řadě jiných nepřátel snažících se rozvrátit její malá panství.

Jak už to tak ve světě Zaklínače chodí, ne všichni nepřátelé proti vám budou otevřeně vystupovat od samého začátku. Někteří oponenti zůstanou po většinu času skryti, jiní se proti vám naopak postaví až poté, co učiníte rozhodnutí, které nebude úplně vyhovovat jejich představám. Na vaše volby je v Thronebreaker: The Witcher Tales stejně jako v Zaklínači 3 kladen neskutečně velký důraz, takže si musíte stále dávat pozor na to, jak se chováte a koho upřednostňujete. Jen málokdo tu na příkoří, jež mu učiníte, jen tak zapomene, a za někteří křivdy se vám pak „odmění“ i v okamžicích, kdy to nebudete čekat. V rámci zpracování tohoto aspektu se nebojím říct, že se nová hra od CD Projekt RED opravdu vyvedla.

Přesto, že to možná některé z vás překvapí, v Thronebreaker: The Witcher Tales se nebudete věnovat jen boji a intrikám. Umožněno vám tu bude také cestovat po rozsáhlé herní mapě. Podobně jako v legendární sérii Heroes of Might and Magic či slavném RPG King's Bounty bude celé vaše vojsko prezentovat jen postava ztepilé královny Meve. Ta si bude moci čas od času pokecat s obyvatelstvem, sebrat nějakou tu věc či rozpoutat šarvátku s monstry, jež stojí mezi ní a cílem její cesty. Návrh světa, po němž se budete v průběhu svého dobrodružství pohybovat, se CD Projektu RED vskutku vydařil. Třebaže nevypadá po stránce vizuálu nikterak slavně, jeho celkové rozložení je natolik povedené, že si grafiky v podstatě ani moc nebudete všímat, protože budete permanentně něco objevovat.

Namísto armády dostanete pořádně naditý balíček karet

Karetní balíček, s nímž Meve operuje, se v průběhu hraní mění spolu s tím, jak bude postupovat příběhem. Vždy však má  k dispozici kontaktní, podpůrné a střelecké jednotky, jejichž výběr je zformován z válečníků těch uskupení, s nímž královna aktuálně spolupracuje. Jednou bude mít po ruce ladné střelce z kuší, jindy zas dostane balíček s vrhači ohně, urozenými muži či bezcitnými námezdnými žoldáky. Samotnou variaci bojovníků, se kterými se vydáte následně do bitvy, si naštěstí budete moci vždy nadefinovat dle svých představ. Limitováni budete jen hodnotou určující rozsah armády, jenž není možné v rámci sestavování překročit. Počítat můžete též s unikátní výstrojí, již budete moci na vaši hrdinku nasadit a zbraněmi definujícími její sílu a bojové schopnosti.

Klasické bitvy tu mají velmi jednoduchá pravidla. Hráč, který bude disponovat na konci finálního kola vyšší hodnotou vyložených karet než jeho protivník, automaticky vyhrává. Pokud se zápas nerozhodne během prvních dvou etap, následuje ještě třetí fáze, která určí vítěze celého klání. Vedle těchto střetů vám budou nabídnuty také příběhové šarvátky, lišící se od normálních soubojů především tím, že mají vždy odlišně navržená pravidla. Jednou se setkáte s verzí stavící před vás jen jeden tah, jiné vám naopak dají za úkol někoho zničit, zachránit či unést. Spektrum možností je v Thronebreaker: The Witcher Tales překvapivě pestré, rozhodně jsem nečekal, že lze vytvořit tolik různorodých jatek, během nichž hrají prim kartičky, nikoliv obyčejné jednotky.

Protivníci samotní proti vám většinou (ale ne výhradně) vyšlou vojsko náležící k frakci, kterou zastupují. Utkat se tím pádem budete muset s armádami plnými monster, skupinkami pod nilfgaardskou vlajkou, Veverkami, nepředvídatelnými bandity, nájezdníky ze Skellige či se zběhlými vojáky, kteří doposud bojovali pod zástavou vaší říše. Paleta různých družin, jež vám budou postaveny do cesty, je vskutku rozsáhlá. Mimoto je jádro balíčku každého vůdce vždy trošku odlišné od paklíku, se kterým operují ostatní zástupci daného uskupení, takže se vám jen málokdy stane, že byste narazili na totožného oponenta vykládajícího před vás stejné karty jako jeho předchůdce.

Taktická dovednost umělé inteligence je v Thronebreaker: The Witcher Tales na střední úrovni. Přestože jsem Gwent v podstatě do teď nehrál, neměl jsem s jejím poražením v klasických bitvách žádné větší problémy. Nejednou se mi dokonce stalo, že svůj tah ukončila zcela nelogicky, či nevynesla všechny dostupné karty, přestože měla ještě stále dostatek es v rukávu. Mírně chybující AI je jediný aspekt, za nějž mohu nové karetní RPG od CD Projekt RED pokárat. V ostatních ohledech je její design víceméně bezchybný, za což musíme tvůrce herní série Zaklínač pochválit.

Kartami nebudete řešit jen spory

Na vaší výpravě vám nebudou do cesty stavěny jen karetní bitvy, vedle nich se můžete těšit i na zajímavě navržené hádanky, s nimiž se budete vypořádávat stejně jako s obyčejnými souboji za pomoci vašeho karetního balíčku. Každý hlavolam vám dá k dispozici určitou sestavu, již bude možné v průběhu střetů vyložit. Prim bude hrát to, v jakém pořadí dostupné čertovy obrázky vynesete a na které protivníky či objekty použijete speciální síly, jimiž jednotlivé karty disponují. Pokud uděláte chybný tah nebo promarníte výpad, musíte celý rébus zopakovat od samého začátku. Osobně jsem za přítomnost takto laděného herního prvku skutečně vděčný, protože skrze něj tvůrci zpřístupňují svou hru nejen stratégům, ale také těm, kteří chtějí svůj mozek zatížit i jinak než na bitevním poli.

Za sebe musím říct, že mě z prezentovaných rébusů v Thronebreaker zaujala nejvíce hádanka, s níž jsem se měl možnost setkat na hřbitově plném extrémně nebezpečných mrchožroutů. Nemrtvá monstra bylo totiž nutné do určitého počtu tahů zranit natolik, aby se dala na útěk, což nebyl vůbec snadný úkol. Po několika nezdařených pokusech, kdy jsem nešťastnou náhodou některou z příšer zabil či promarnil svou šanci, se mi je nakonec podařilo zdolat správným seřazením jednotek. Ty bylo v průběhu bitvy nutné posunout o jedno pole, čímž se snížila efektivita finálního střelce, který svůj cíl nezabil, nýbrž jen značně poranil, takže se nakonec dal s ostatními členy smečky na útěk. Odměnou za tento hrdinský čin mi byly peníze spolu s vojenskými zásobami.

Vojenskou výstroj, peníze a nové rekruty bude možné získat nejen bitvami a skrze plnění relativně náročných hádanek. Dostat se k nim bude možné též podrobným průzkumem herního světa, jenž vám kromě surovin nabídne také mapy k pokladům a krátkým vedlejším úkolům, za něž vás jejich zadavatelé odmění dosud neznámými kartami do balíčku, útržky unikátních artefaktů a různými typy materiálů. Ty lze následně použít k rekonstrukci poničených částí království, napravování křivd způsobených nepřátelskými vojáky, podpoře místních a mnoha dalším účelům, mezi nimiž zřejmě nejvíce vyčnívá budování vašeho táborového ležení, které zpočátku vypadá spíše jako tábor potulných kupců s poloprázdnými kapsami.

Vzhled tábora bude reflektovat jeho celkový stav. Čím větší počet struktur a vylepšení v něm budete mít, tím větší podporu vám ležení poskytne. Otevírat si v něm budete nové jednotky a technické zlepšováky, s jejichž pomocí si můžete kupříkladu do boje vzít více mužů či získávat v bitvách vyšší odměny. Když do něj v období mezi boji zavítáte, bude vám umožněno tvořit kartičky nových válečníků, klábosit ve vojenské putyce, nebo si pročítat vaši osobní korespondenci a nalezené deníky. Za sebe musím říct, že jsem čekal trošku propracovanější formu vývoje, kdyby si s tímto prvkem tvůrci více pohráli, nezlobil bych se na ně.

Thronebreaker: The Witcher Tales je unikát, jenž by vás neměl minout

Ještě před několika týdny jsem se o Gwent zajímal skutečně jen okrajově, protože se řadím spíše mezi fanoušky klasických strategických a izometrických děl, nikoliv karetních projektů. Nakonec jsem však skutečně rád, že jsem se k Thronebreaker: The Witcher Tales dostal, protože se jedná o dílko s nepopiratelnými kvalitami. Těšit se v něm můžete na náročné souboje odlišně složených armád, obtížné volby, pečlivě navržený svět a samozřejmě na propracované vyprávění, na němž jsou vidět stejné kvality jako u Zaklínače 3. Celkový dojem vám možná trošku zkazí dosti uspěchaná umělá inteligence, která čas od času dělá značně neuvážené kroky. Když však novince CD Projekt RED tento nedostatek odpustíte, nabídne vám unikátní zážitek, jenž by byla škoda minout.

Thronebreaker: The Witcher Tales je nesmírně podařené karetní RPG, na němž máme možnost znovu vidět, jak kvalitní díla dokáží stvořit vývojáři z CD Projekt RED. Za sebe jej mohu s klidným srdcem doporučit všem taktičtěji naladěným fanouškům zaklínačského vesmíru, do nějž jsme mohli naposledy plnohodnotně nahlédnout prostřednictvím legendárního  Zaklínače 3: Divoký hon. Vyhnout by se mu naopak měli hráči, kteří netouží po taktice a příběhu a raději sází na dynamickou hratelnost.

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi.

Recenze Thronebreaker: The Witcher Tales: závěrečné hodnocení

Hodnocení 93 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

90 %

 Audiovizuální zpracování

79 %

 Znovuhratelnost

90 %

Klady

• Herní svět plný obsahu
• Odlišně zformované armády
• Obtížné volby
• Skutečně kvalitní příběh
• Vyšší obtížnost
• Složité hádanky

Zápory

• Občas haprující umělá inteligence
• Pro někoho dosti nevýrazný vývoj tábora

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

HW nároky pro Thronebreaker: The Witcher Tales PC

Thronebreaker: The Witcher Tales vyšlo na PC 24. října 2018. Na Xbox One a PlayStation 4 dorazí v průběhu prosince tohoto roku. O Novinkách vás budeme informovat.