Call of Duty: Warzone 2.0 (RECENZE) – Pomalá, ale jistá evoluce

Call of Duty: Warzone 2.0 (RECENZE PS5) – Obsah článku

• Mapa Al Mazrah jako nový vysoký standard
• Platformy zbraní vás vyvedou z komfortní zóny
• Kvalitní gameplayové základy prvního Warzone okořeněné novinkami
• DMZ – zábavné sandboxové hřiště s velkým potenciálem
• Mix starého a nového se z větší části povedl
• Recenze Call of Duty: Warzone 2.0: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro Call of Duty: Warzone 2.0 PC

Mapa Al Mazrah jako nový vysoký standard

Tvůrci z Infinity Ward letos otevřeli novou kapitolu ve vývoji Call of Duty, kterou kromě grafického upgradu definují také čerstvé gameplayové mechaniky. Ty jsme si měli možnost ohmatat už v příběhové kampani a multiplayeru Call of Duty: Modern Warfare II. Vstup do nové éry by však nebyl úplný bez druhé generace battle royale režimu Warzone.

Pokračování tohoto populárního free to play módu nese název Warzone 2.0 a stejně jako v Modern Warfare II i zde najdeme nemalou porci novinek. Tou největší z nich (a to doslova) je zbrusu nová mapa Al Mazrah, která v zápasech battle royale hostí až 150 hráčů oproti 120 v prvním Warzone.

Al Mazrah je inspirována lokalitami Blízkého východu – nejvíce připomíná Sýrii. Její body zájmu zahrnují například ruiny starověkého chrámu či oázu, větší i menší vesničky a města, průmyslovou oblast, hvězdárnu či zátoku. Al Mazrah tak nabízí obrovský prostor pro manévrování jak na souši, tak ve vodě a sedne snad každému typu hráče.

Pokud například dáváte přednost boji na blízko a vaší preferovanou zbraní je brokovnice nebo SMG, budete se jako doma cítit v úzkých uličkách osady Sattiq na úpatí hory nebo v jednom z jeskynních komplexů. Odstřelovači zase ocení možnost lovit hráče z vysokopodlažních budov větších měst. Intenzivní boje se ale mohou strhnout i mezi písčitými dunami či přímo ve vodách místních bažin, která byla kdysi luxusním resortem.

Velké mapy v podobě tropického ostrova Caldera a betonové džungle Verdansk, na které jsme seskakovali v původním Warzone, měly své mouchy. Caldera mnohé hráče odrazovala kvůli nepřehlednosti a nedostatku krytí před nepřátelskou palbou, Verdansk zase mnohé nenadchl šedivou paletou barev.

Zapracování zpětné vazby od fanoušků původního Warzone se v případě Al Mazrah naplno projevilo a ani na jeden ze zmíněných problémů zde nenarazíte. Vysoká míra vertikality, kontrasty mezi tradiční a moderní architekturou či pouštními a zaplavenými oblastmi – to vše dělá z Al Mazrah mimořádně atraktivní bitevní pole, které podle mě Calderu i Verdansk překonává po stránce rozmanitosti i designu na plné čáře.

Za svůj půvabný vzhled Al Mazrah vděčí enginu IW 9.0, který své schopnosti předvedl již v Call of Duty: Modern Warfare II. Proto pro mě nebylo překvapením, že se i Warzone 2.0 pyšní skvělou vizuální stránkou v čele s věrným grafickým zpracováním vody. Stejně působivé jsou i zbraně – detailně propracované od hlavně až po zásobník, se zvukem vypilovaným do posledního úderného decibelu.

Platformy zbraní vás vyvedou z komfortní zóny

I ve Warzone 2.0 najdete Gunsmith, tedy zbrojnici, kde si můžete customizovat zbraně za použití attachmentů či skinů. Pokud jste ale vynechali multiplayer letošního Modern Warfare II, ve Warzone 2.0 pro vás mohou být překvapením platformy zbraní, které upravují jejich odemykání a upgradování. Dosud bylo v Call of Duty běžnou praxí, že pro levelování a odemykání attachmentů na vámi vybranou zbraň jste s ní museli vymetat lobby i několik hodin a jakmile jste svoji milovanou M4 dostali na level 50, čekal vás stejný proces s další zbraní v seznamu. Tomuto otravnému, a hlavně monotónnímu procesu však naštěstí odzvonilo.

Attachmenty totiž odemykáte pro všechny zbraně dané platformy používáním úplně všech v ní zařazených zbraní. Některé attachmenty dokonce po jejich odemčení můžete použít na úplně všechny zbraně ve hře. Jedna platforma obvykle sestává ze zbraní stejné rodiny, ale jiných tříd.

Pokud například chcete zpřístupnit všechny zbraně a attachmenty platformy TAQ, do rukou budete muset vzít nejen útočnou pušku TAQ-56, ale také odstřelovačku TAQ-M a bojovou pušku TAQ-V. Už v Modern Warfare II se mi tento systém velmi líbil nejen díky vyšší efektivitě, ale také pestrosti. Právě díky tomu se mi do rukou dostaly i zbraně, o kterých jsem si do té doby myslela, že do mých loadoutů nikdy nezapadnou.

Kvalitní gameplayové základy prvního Warzone okořeněné novinkami

Warzone 2.0 zůstává věrné svým kořenům a stále jde v jádru o battle royale, které nabízí režimy pro sólo hráče, ale také týmy o dvou, třech a čtyřech. Ve hře také můžete najít playlist, kde si zahrajete z pohledu třetí osoby, zatím zde však chybí alternativy battle royale, jakými byly v případě původního Warzone Plunder a Resurgence. 

Gameplay nového Warzone 2.0 se v mnohém podobá svému předchůdci. Vítězí poslední přeživší (tým) a na stupínky vítězů vás dostane lootování, hledání co nejužitečnějších zbraní a vybavení, včasné přesouvání se do neustále se zmenšujících oblastí mapy a samozřejmě efektivní likvidace soupeřů. Al Mazrah je stejně jako jeho předchůdci posetá kontrakty, za jejichž plnění získáváte herní měnu. Po první smrti máte šanci zabojovat o návrat do Al Mazrah v Gulagu.

Právě Gulag prošel ve Warzone 2.0 výraznější změnou a nově se zde už neodehrávají souboje 1v1, ale 2v2, kdy dočasně vytvoříte tandem s protihráčem a postavíte se proti další znepřátelené dvojici. Do Al Mazrah se vrátí ten, kdo z Gulagu vyvázne živý. Pokud se vám však se soupeři podaří domluvit a spojíte s nimi síly proti umělou inteligencí ovládanému žalářníkovi, z Gulagu se dostanete všichni čtyři.

Na papíře zní tento koncept dočasného příměří a spojení sil dobře, zároveň jde o další příležitost, jak využít tzv. Proximity chat, o kterém si povíme více později. Osobně jsem však měla raději původní 1v1 zápasy z prvního Warzone, kde stáli proti sobě výlučně dva hráči závislí na vlastních schopnostech. Pokud se totiž v novém Gulagu rozhodne váš dočasný spojenec hru sabotovat, proti dvojici soupeřů budete mít jen stěží šanci. Likvidace žalářníka zase není takovým ternem. Z Gulagu sice vyváznete živý, ale do zápasu si s sebou přivedete až tři další konkurenty.

Mnohé další novinky si ale ve Warzone 2.0 všimnete ještě dříve, než se do Gulagu vůbec dostanete. Bezpečné zóny se mohou nově rozdělit až na tři menší oblasti, které se ke konci zápasu spojí do finální. Jde o vcelku originální koncept a momenty, kdy nás postupně se spojující kruhy hnaly do akce, mě opravdu bavily. Rozdělené bezpečné zóny jsou však momentálně až příliš velké a v důsledku toho se v každém zápase ta poslední vytvoří na velmi podobném místě, což je škoda, jelikož Al Mazrah nabízí mnoho zajímavých lokalit pro finální souboj o první místo.

Úprav se dočkal i systém lootování a inventáře. Každý hráč má nyní kromě loadoutu také batoh, kde může ukládat dodatečné náboje, armory, peníze a další vybavení, pro které v loadoutu není místo. Při lootování navíc můžete objevit batohy v medium a large velikosti, díky kterým toho unesete ještě víc.

Batoh vnímám jako užitečnou mechaniku. Na její fungování je třeba si sice trochu zvykat, ale umožní vám nést potřebné zásoby plynových masek či oživovacích injekcí, které se budou hodit zejména v posledních minutách zápasu. Místo v batohu jsem nejednou využila i k uskladnění nábojů do zbraně, na kterou jsem si teprve dělala zálusk, případně jsem nosila zásobu armoru pro celý tým.

Zajímavou novinkou je také možnost přiběhnout k postřelenému nepříteli a aktivovat funkci vyslýchání, díky čemuž odhalíte pozice jeho spolubojovníků. Další rozměr gameplayi dodávají také vodní souboje či rozšířené možnosti interakce s vozidly, kdy se lze postavit přímo na střechu auta nebo se vyklonit z okénka a střílet. U vozidel je navíc už třeba sledovat i množství paliva a jejich celkový stav, který lze opravit na benzinových pumpách.

Kartami zamíchaly i omezené zásoby vybavení v nákupních stanicích (neomezené množství plynových masek či armoru zde již nepořídíte) a úpravy v získávání loadoutů. V nákupní stanici si už víc nekoupíte ani vlastní loadout, pouze jednu primární zbraň, což vítám, protože člověk je motivován k improvizaci, taktickému uvažování a kompletním cutomizovaným loadoutem jsou odměněni jen ti, kteří jsou ochotni více riskovat.

Vlastní loadouty naleznete v náhodně shazovaných bednách nebo v tzv. Strongholds, tedy pevnostech. Strongholds a Black Sites jsou střeženy vojáky ovládanými umělou inteligencí a pro vstup do nich potřebujete klíč, respektive kartu, kterou můžete zakoupit nebo vylootovat z mrtvých AI vojáků. Umělá inteligence je ve Warzone 2.0 mnohem schopnější než v multiplayeru Modern Warfare II. Předtím, než zaútočíte na pevnost, případně ještě střeženější Black Sites, se tak musíte ujistit, že máte dostatečnou zásobu nábojů a záda vám kryjí spoluhráči.

Živě diskutovanou novinkou je také proximity chat, díky kterému jste schopni slyšet protihráče ve svém blízkém okolí (pokud mají zapnutý mikrofon). Nebudeme si lhát, překvapené výkřiky soupeřů, kteří o vás až do vaší palby ani netušili, rozhodně stojí za to. Proximity chat je tak užitečným nástrojem a budete-li mít nastražené uši, můžete pozice nepřítele snadno odhalit.

Existuje však riziko, že narazíte na hráče, kterým z mikrofonu bude znít hlasitá hudba. Znemožní vám tak identifikaci blízké střelby nebo kroků protivníka, případně komunikaci s vaším týmem. Proximity chat je ale v případě potřeby možné vypnout v nastaveních, konkrétně záložce audio. 

DMZ – zábavné sandboxové hřiště s velkým potenciálem

Ve Warzone 2.0 kromě battle royale režimů naleznete také mód DMZ (momentálně v beta verzi), který základní principy sdílí se střílečkami typu Escape From Tarkov. Prim zde nehraje přežití toho nejlepšího, ale úspěšný únik z bitevního pole s co nejvyšším množstvím lootu. Po gameplayové stránce je DMZ téměř identické s Warzone 2.0 a sdílí s ním i mapu.

Nenajdete zde ovšem Gulag, ani zužující se bezpečné oblasti, díky čemuž můžete Al Mazrah objevovat vlastním tempem. Žádaným artiklem je zde místo hlav hráčů loot, o který po smrti přijdete. Pokud se vám naopak povede z Al Mazrah včas uniknout jednou z helikoptér, svůj nasbíraný loot naleznete ve skladu, ze kterého si získané zbraně, vybavení či předměty můžete brát do dalších zápasů.

Během průzkumu Al Mazrah v DMZ ale narazíte také na předměty, které zatím využití nemají a nejsou ani hodnotné. Například zapalovače, bandáže a žárovky jsou tak možná do hry přidány jako předzvěst systému craftování, který by do DMZ skvěle zapadl. Mód momentálně postrádá i systém obchodování s nasbíraným lootem, který najdeme v Escape From Tarkov. A i když by DMZ nutně nemuselo v budoucnu disponovat tak komplexními mechanikami koupi a prodeje lootu jako ve zmíněmém Escape From Tarkov, obdoba tohoto systému by dodala hlavně lukrativnějšímu lootu další rozměr.

Z DMZ se ale i přesto vyklubal vcelku zábavný režim pro vlky samotáře i týmy hráčů toužících po sandboxovějším kooperativním zážitku. I přes přítomnost živých hráčů zde totiž narazíte hlavně na zástupy umělou inteligencí ovládaných vojáků, kteří hlídají strategické oblasti, a stejně jako ve Warzone 2.0 i Strongholds a Black Sites.

Kromě různých kontraktů se zde můžete pustit do řady aktivit, výzev i misí zadávaných třemi vojenskými frakcemi, prozkoumávat body zájmu a objevovat eventy. DMZ je tak hlavně casual režim, kde si po náročných zápasech ve Warzone 2.0 můžete odpočinout při plnění misí, průzkumu Al Mazrah a z AI vojáků ždímat stovky a tisíce XP.

Mix starého a nového se z větší části povedl

Tvrdit, že jsem si čas dosud strávený ve Warzone 2.0 a DMZ neužila, by byla lež. Rovněž je však třeba zdůraznit, že ani jeden z režimů není bezchybný. Warzone 2.0 i DMZ od vydání sužují lagy, bugy a problémy s konektivitou. Stejně jako v Modern Warfare II, i v případě Warzone 2.0 zamrzí absence záložky Barracks, kde by se hráč mohl dmout pýchou při pohledu na odemčené calling cards, odznaky či splněny dlouhodobé výzvy.

Namísto plnohodnotného a vyladěného režimu DMZ jsme se dočkali pouze jeho beta verze a zatímco Warzone 2.0 je na tom kvalitativně lépe, změny týkající se Gulagu a bezpečných zón alespoň v mých očích nezafungovaly tak, jak asi vývojáři zamýšleli.

Přesto však na Warzone 2.0 lze pozorovat znaky nové éry. Patří mezi ně krásná, funkční a rozmanitá mapa Al Mazrah i vymazlená grafika a audio design. Díky čerstvým gameplayovým prvkům a překopanému odemykání zbraní a attachmentů je hratelnost zajímavější, no a režim DMZ v předběžném přístupu ukazuje obrovský potenciál, který se naplní s dalšími updaty a jeho plným vydáním. Misku vah ve prospěch Warzone 2.0 převažuje také fakt, že jde o free to play titul, proto jsou debaty o tom, zda se titul vyplatí, zbytečné. Prostě ho vyzkoušejte!

• Zdroje: Vlastní

Call of Duty: Warzone 2.0 (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry.

Hodnocení8/10 VELMI DOBRÉ

Verdikt:

---

Když se Warzone 2.0 vypořádá s technickými problémy, půjde až na pár mušek o povedenou multiplayerovou střílečku. Od skvělé grafiky, nové atraktivní mapy či novinek v gameplayi až po účelné platformy zbraní či ambiciózní mód DMZ. Warzone 2.0 nastavuje novou laťku hned v několika směrech.

Klady

• Skvělá nová mapa
• Výborná audiovizuální stránka
• Platformy zbraní
• Dobře fungující gameplay osvěžený novinkami
• Zábavný režim DMZ

Zápory

• Změny v případě Gulagu a bezpečných zón nefungují nejlépe
• Technické problémy
• (Zatím?) chybějící část obsahu

Alexandra Vaníková

Hrám se věnuji od svých dvanácti let, kdy byly na vrcholu mého žebříčku strategie Cossacks, Age of Empires, legendární Mafie či taktická střílečka Brothers in Arms. Dnes mě pravděpodobně najdete vymetat lobby multiplayeru nejnovějšího Call of Duty. Z emotivní jízdy v podobě The Last of Us se nejraději vzpamatovávám u GTA V a pokud zrovna nesekám nemrtvé v nějaké zombikárně, tak se určitě pokouším objevit moji další oblíbenou hru v nepřeberné studnici indie titulů.

HW nároky pro Call of Duty: Warzone 2.0 PC

• Zdroj: support.activision.com (15. 12. 2022)

S jakým herním PC na Call of Duty: Warzone 2.0?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače