Superslavná manga série Dragon Ball vyprávějící o legendárních válečnících se dočkala další adaptace. Převedení díla zbožňovaného miliony fanoušků po celém světě do videoherní podoby si tentokrát vzalo na starost japonské studio CyberConnect2, které trochu nečekaně zabrousilo do žánru akčního RPG. Jak tedy dopadlo Dragon Ball Z: Kakarot, které vyšlo 17. ledna 2020 pro PC, PS4 a Xbox One?
• Recenze (PS4) •
• Žánr: Akční RPG • Multiplayer: Ne • Vývojář: CyberConnect2 • Vydavatel: Bandai Namco Entertainment • Platformy a Datum vydání: PC, PS4, Xbox One (17. ledna 2020) • Homepage • Čeština: Ne
• Recenze: 28. 1. 2020 • Autor: Štěpán Lenk
Námět japonské animé série Dragon Ball Z Akiry Toriyamy, kde takřka všemocní válečníci svádí epické souboje o záchranu Země a svými energetickými útoky často trhají na kusy celé planety, přímo svádí ke zpracování do klasické bojovky. S něčím podobným už ale v roce 2018 přišlo studio Arc System Works s titulem Dragon Ball FighterZ. Studio CyberConnect2 tedy s Dragon Ball Z: Kakarot zkouší trochu odlišný přístup a vypouští hlavního hrdinu jménem Goku do ringu žánru akčních RPG. Jak se tedy s legendární předlohou popasovali?
Začneme hezky od začátku – příběh Dragon Ball Z: Kakarot popisuje osudy Gokua, ostříleného válečníka, který společně se svými přáteli brání Zemi proti (převážně) mimozemským invazím, a je zcela nepochybně hlavním tahákem hry. Aby také ne, animé předloha svou popularitu nezískala jen tak pro nic za nic a Dragon Ball Z: Kakarot svou interpretací slavné značce nedělá žádnou ostudu. Děj vás provede všemi klíčovými událostmi (čti souboji) předlohy a umožní fanouškům (případně úplně novým hráčům) prožít všechny epické momenty série Dragon Ball Z.
Stejně jako původní animé seriál se videohra zaměřuje na dospělou etapu Gokuova života, přičemž hodně prostoru zde dostává vztah se synem Gohanem a úhlavním rivalem Vegetou, zdánlivě prvoplánovým záporákem. Výchova mladého Gohana je jedním ze základních dějových linií hry, dítko jako by svému otci z oka vypadlo a Gokuova starostlivost a snaha svému potomku zařídit alespoň trochu normální dětství je místy až dojemná.
Musím se přiznat, že mě Dragon Ball Z: Kakarot na úplném začátku příliš neoslovil, hratelnost na mě v čele se soubojovým systémem působila značně chaotickým dojmem a kupředu mě táhnul právě podařený a zábavný příběh. Zdejší postavy si rychle oblíbíte, ať už se jedná o sympatické kladné hrdiny, nebo báječně sebevědomé a egocentrické záporáky. Fanoušky určitě potěší, že se alespoň na skok objeví takřka každý, kdo ve světě Dragon Ball ságy něco znamená. A čím dále jsem se prokousával dějovou linií, tím více se mi herní mechaniky dostávaly pod kůži jako kanji symbol vytetovaný na rameni patnáctileté školačky... a já si najednou uvědomil, že se vlastně slušně bavím.
Dragon Ball Z: Kakarot sice žánrově spadá do kategorie akční RPG, bojovkové kořeny ovšem prýští z každé části hry jako pot z čela bojovníka uprostřed bitvy. Hratelnost totiž z větší části tvoří právě souboje, a pokud zrovna nebojujete, pohybujete se v několika rozlehlých lokacích a odškrtáváte si klasické RPG aktivity – plníte vedlejší questy, ničíte nepřátelské věže, sbíráte herní měny potřebné k upgradu vašich schopností, můžete lovit, vařit, rybařit, bojovat s nepřáteli a nahánět si tak zkušenosti, však to znáte.
V těchto pasážích ovšem nutně dochází ke značnému zpomalení tempa hry, jelikož zmíněné činnosti ve hře typu Dragon Ball Z: Kakarot působí poněkud nepatřičně, skoro až zbytečně. Lokace, po kterých můžete volně pobíhat, jsou sice značně rozlehlé, zároveň ale působí naprosto neživým dojmem, takže i když máte k dispozici superrychlý běh nebo létání á la Superman, objevování zdejší krajiny je prostě a jednoduše nuda. Většina vedlejších questů je navíc až banálně jednoduchých (přines, najdi, zabij) a ostatní aktivity rovněž nejsou nijak inovativní. Snad jen k rybaření jsem se z nějakého bizarního důvodu rád vracel, ale v jaké jiné hře používáte jako návnadu svůj opičí ocas a pak obří rybu jedním mocným kopem vymrštíte na břeh?
Rozumím snaze autorů dát hráčům volnost a možnost objevovat svět série Dragon Ball, jimi stvořené lokace ale k nekonečnému toulání se krajinou a prozkoumávání každé zapadlé jeskyně moc nevybízí. Open world hry teď sice frčí, obří krajina v Dragon Ball Z: Kakarot ovšem působí poněkud samoúčelně a vlastně vás jen zdržuje od hlavní náplně hry – od soubojů.
Souboje s nepřáteli jsou alfou a omegou celé hry. Na rozdíl od klasických bojovek se zde ale nepohybujete ve 2D aréně snímané z bočního pohledu, ale poletujete se svou postavou v plně 3D prostoru, přičemž můžete klesat a stoupat, jak je vám libo. K dispozici máte úder na blízko, rychlý úhyb do strany, blok, výboj energie zvané „ki” na dálku a slušnou řadu komb a speciálních supersilných útoků, včetně legendárního „kamehameha”, nebo-li zakončovacího úderu schopného srovnat se zemí celou planetu.
Dragon Ball Z: Kakarot – Recoome Boss Figh (Gameplay)
Ukázka typického boss fightu v Dragon Ball Z: Kakarot.
Souboje jsou dynamické, velmi rychlé a nadpozemsky přehnaně epické. Každý bojovník, kterého se chopíte (za Gokua si nezahrajete až tak často) je neuvěřitelně silný a i ta nejmenší potyčka s řadovými nepřáteli působí v podání Dragon Ball Z: Kakarot neskutečně efektně. Údery o síle parní lokomotivy padají jeden za druhým, firebally sviští vzduchem a válečné pokřiky se ozývají krajinou až do samotného jádra planety. Prostě, jakmile dojde na souboje, je na co se koukat.
A jak je každá akční chvilka skvělou podívanou z vizuálního hlediska, o to více zamrzí, že soubojový systém začne po určité době působit lehce stereotypně. Máte sice k dispozici hned několik hratelných bojovníků (a další vám budou v boji mnohdy asistovat), škála jejich úderů a schopností je ale velmi podobná. Tím sice odpadá nutnost učit se kombinace útoků pro každou postavu zvlášť, zároveň ale po určité době budete před každým soubojem naprosto přesně vědět, do čeho jdete. Někomu to vadit nemusí, já bych naopak trochu té rozmanitosti uvítal. Co se ale monumentálnosti týče, v tomto ohledu se Dragon Ball Z: Kakarot vyrovná jen málokterá bojovka. Strhující atmosféru akční scénu animé předlohy se studiu CyberConnect2 podařilo vystihnout dokonale.
V průběhu hry se vžijete do kůže mnoha bojovníků, ať už se jedná o hlavního hrdinu Gokua, jeho syna Gohana, mimozemské válečníky Vegetu a Piccola, rozpustilého Krillina, statečného Yamchy a další. V příběhových misích výběr postavy nemůžete ovlivnit, co už ale ovlivnit můžete, jsou jejich statistiky. Ty zvyšujete levelováním či například konzumací jídel, v tréninkových challengích pak můžete odemykat nové speciální schopnosti a útoky. Statistiky bojovníků ale můžete ovlivňovat i pomocí pasivních bonusů plynoucích z takzvaných Komunit.
Co to je, ptáte se? Komunity jsou v Dragon Ball Z: Kakarot překvapivě zábavnou a inovativní minihrou, která může ve výsledku poměrně výrazně ovlivnit vaši hru. Čas od času totiž dostanete symbol s portrétem jednoho z charakterů vyskytujícího se ve hře. Tento symbol pak můžete umístit na jednu ze sedmi Komunitních nástěnek (Comunity Board) rozdělených podle „oboru” (Komunita válečníků Z/kuchařská/dobrodruhů/vynálezců/božská atd.). Čím více symbolů k jednotlivé komunitě přiřadíte, tím vyšší bude mít rank a tím více pasivních bonusů získáte pro všechny své bojovníky.
To zní dosti jednoduše, má to ale ještě jednu rafinovanou rovinu – každá postava totiž sama o sobě vyniká v jiném oboru, v kombinaci s jinými charaktery ale přidává podstatný bonus k ranku celé komunity. Abyste ale tento bonus aktivovali, musíte symboly kýžených postav zařadit za sebe, ale v komunitě je pouze omezené množství slotů… Často tedy budete přemýšlet, koho symbol šoupnout kam a s kým, která komunita je pro vás svými bonusy nejužitečnější, a tak podobně. Je to originální a zábavný koncept a osobně jsem přehazováním symbolů a vymýšlením těch nejpřínosnějších sestav strávil více času, než bych si chtěl přiznat.
Za zmínku stojí také legendární Dračí koule (Dragon Balls), velmi mocné a prastaré předměty, po kterých pase snad každý záporák v Dragon Ball univerzu. Je jich celkem sedm, a pokud se vám je podaří všechny nasbírat (přibližně v polovině hry), budete moci vyvolat draka Shenrona, jenž vám splní jedno přání. To může být třeba oživení silnějších verzí již poražených bossů, spousta bodů potřebných k získání dalších bojových schopností, hromada vzácných materiálů, nebo prostě a jednoduše peníze. Jakmile vám ovšem Shenron přání vyplní, všech sedm koulí se rozprskne po světě a vy je musíte zase najít. Opět, jednoduchá, ale zábavná minihra, která je navíc pro vaši hru nemalým přínosem.
A jak vlastně souboje téměř všemocných válečníků vypadají a zní? Za sebe musím říci, že velmi dobře. Grafika sice na dnešní standardy nepatří k těm nejrealističtějším, kreslená stylizace ovšem věrně odráží styl a estetiku dnes již letité televizní show, která ovšem prakticky nestárne. O skvěle vypadajících soubojích už jsem mluvil, nezmínil jsem ale přehršel podmanivých efektů, explozí, ohňů a jisker, které každou potyčku doprovázejí. Celý ten barevný cirkus asi nejlépe vystihuje staré české přísloví: „Přes samé firebally není vidět souboje“. Což myslím jako pochvalu. Zvuky, dabing, hudba jsou ok.
Celkově vzato je Dragon Ball Z: Kakarot solidní adaptací slavné animé série. Zábavné souboje, chytlavý příběh, sympatické postavy a povedená audiovizuální stránka jdou zde hlavními tahouny, trochu zamrzí jen poměrně nudný open world a banální vedlejší aktivity, které zde působí dosti nadbytečně. Fanoušci původní předlohy si k závěrečnému hodnocení mohou s klidem přihodit pár procent navíc, jelikož jim toto akční RPG/bojovka dovolí znovu prožít zásadní životní okamžiky bojovníka Gokua, což je nabídka, která se neodmítá. Dragon Ball Z: Kakarot vyšel 17. ledna 2020 pro PC, PS4 a Xbox One.
Tato recenze byla napsaná pro PS4 verzi.
• Zdroje: Vlastní
Klady
Zápory
Dragon Ball Z: Kakarot je solidní videoherní adaptace slavné televizní animé s efektními souboji, zábavným příběhem, sympatickými postavami a povedeným audiovizuálním zpracováním. Body toto akční RPG/bojovka ovšem ztrácí v nudně zpracovaném otevřeném světě a vedlejších aktivitách, které zde působí poněkud nadbytečně.
Hraním videoher svůj volný čas trávím už pěknou řádku let, jejich recenzování jsem se ale začal věnovat až kolem roku 2017. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech nebo čistokrevnou FPS. Obecně u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | Intel Core i5-2400 3.1GHz / AMD Phenom II X6 1100T | Intel Core i5-3470 3.2GHz / AMD Ryzen R3 1200 |
Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 750 Ti / Radeon HD 7950 | NVIDIA GeForce GTX 960 2GB / Radeon R9 280X |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 4 GB | 8 GB |
Pevný disk | 36 GB | 40 GB |
• Zdroj: game-debate.com (28. 1. 2020)
Dragon Ball Z: Kakarot vychází 17. ledna 2020 na PC, PS4 a Xbox One. O novinkách vás budeme informovat.