Více než tři roky uplynuly od vydání prvního dílu Dragon Quest Builders, open world adventury s jemnými prvky RPG, která se inspirovala především oblíbeným Minecraftem. Na všechno to ničení kostiček a jejich opětovné stavění však vývojáři ze studia Square Enix naroubovali v Japonsku velmi oblíbenou sérii Dragon Quest, a protože šlo o zajímavý koncept, Dragon Quest Builders 2 nejsou ničím jiným než pokračováním, které má být větší a lepší.
• Žánr: Akční adventura, open-world • Multiplayer: Ano (online, co-op) • Vývojář: Square Enix, Omega Force • Vydavatel: Square Enix, Nintendo • Platformy a Datum vydání: PS4, Switch (12. července 2019) • Homepage: dragonquest.square-enix • Čeština: Ne
• Recenze: 19. 7. 2019 • Autor: Filip Němec
Japonská série Dragon Quest se v Evropě sice netěší takové popularitě jako jiné značky ze země vycházejícího slunce, ve své domovině jde ale o ikonickou sérii, která vedle obrovského množství dílů nabízí i různé spin-offy. V roce 2016 se tak autoři ze Square Enix inspirovali u populárního Minecraftu a propojili kostičkový svět s reáliemi ze světa Dragon Questu a světe div se, fungovalo to velmi dobře.
Dragon Quest Builders 2 jsou tak v podstatě přímým pokračováním a to jak co se týče herních mechanik, tak i příběhu. Ten totiž navazuje na události jedničky, pokud ale první díl není ve vaší herní knihovně, vůbec to nevadí. Uplynulé události shrne úvodní animace, ve které se dozvíte, že pán zla byl sice poražen, ale fanatická skupinka následovníků Children of Hargon jde v jeho šlépějích a jejich cílem jsou mimo jiné i mistři stavitelé, kteří jsou na rozdíl od ostatních lidí schopni stavět domy a vytvářet rozličné předměty.
Do jednoho ze stavitelů se v začátku hry vžijeme i my a po krátkém tutoriálu, jenž představí vše potřebné, se pustíme do objevování rozsáhlého světa. Ten je tentokrát rozdělen na čtveřici ostrovů, které v rámci příběhové kampaně postupně navštívíme, což je první a velmi zásadní změna. Zatímco v předchozím díle byla story rozdělena na samostatné části, zde můžete plynule přecházet z jednoho ostrova na druhý. Hlavní výhodou je pak to, že už nepřijdete o nasbírané suroviny a další věci, jako tomu bylo dříve.
Příběhová kampaň vystačí na nějakých třicet hodin a sama o sobě je jedním velkým tutoriálem. Zábavnou formou se na jednotlivých ostrovech naučíte vše o zemědělství, stavění či těžbě a většinou půjde o rozmanité úkoly, takže se při hraní nudit nebudete. Příběh jako takový sází na jednoduchost a je na něm vidět, že Dragon Quest Builders 2 cílí i na mladší hráče.
V mnoha prvcích, jako je obstarožní minimapa, hra přiznává původ celé série, což ale v kontextu dnešních titulů už nepůsobí jako zábavné retro, ale zpátečnický a mnohdy až nudný přístup. Celá kampaň je navíc poseta dialogy, které jsou neuvěřitelně zdlouhavé a přicházejí až nečekaně často, takže i když jsou dobře napsané, brzy jsem se dostal do stavu, kdy jsem je divokým mačkáním tlačítka přeskakoval riskuje, že třeba i nepochopím další úkol. Úvodní část přitom otevře naprosto fantastický CGI filmeček, takže nechápu, proč je zbytek vyprávění odkázán na nudné a statické diskuse připomínající point and click adventury.
Když ale dojde na samotné hraní, je radost jednotlivé ostrovy prozkoumávat a objevovat. Vzájemně se od sebe hodně liší a každý nabízí jiné suroviny, ve všech se však na značnou dobu zabydlíte a postavíte zde pár domečků. Jádrem hry je totiž stále průzkum světa a jeho tvarování k obrazu svému, k čemuž slouží rozbíjení všeho kolem sebe a následného transformování získaných surovin na stavební bloky a další vybavení.
Stavění jako takové nedoznalo žádných výrazných změn, stále tak platí, že stěna domu musí mít alespoň dva bloky na výšku a zdrojem světla, postelí a dveřmi vytvoříme obyvatelný prostor. Cením si však nového nástroje, kterým je kladivo na ničení a těžbu materiálů. To se nyní časem nerozbíjí, což vzhledem k hravému a zároveň svižnému vyznění hry celkové hratelností velmi prospívá. Oproti jedničce pak přibyly také desítky nových předmětů, jež lze na craftovacím ponku vytvořit.
Než splníte příběhovou kampaň, doporučuji neztrácet čas stavěním jen tak pro svou potěchu. Až do poslední chvíle se totiž učíte nové recepty a tu pravou sandboxovou hratelnost okusíte až po dohrání příběhu, kdy budete mít k dispozici nejvíce nástrojů a ve stavění se vám v podstatě nebudou klást žádné bariéry. Dokonce hned na začátku hry dostanete vlastní ostrov, který můžete přetvořit k obrazu svému a skrze speciální nástěnku se lze se svým rájem pochlubit ostatním hráčům a dokonce je na něj také pozvat.
Když opomenu nudné a zdlouhavé dialogy, na Dragon Quest Builders 2 je jasně vidět, že si autoři oproti prvnímu dílu vymezili, co od hry očekávají a v podstatě nenarazíte na žádná polovičatá řešení, tedy až na jednu výjimku. Soubojový systém mi přijde naprosto stejný jako v díle prvním, což znamená, že je stejně tragický. Onen „systém” spočívá pouze v mačkání jednoho tlačítka pro útok, což je vzhledem ke komplexnosti hry absolutně nedostačující.
Žalostně chybí jakékoli úskoky nebo úhyby, útokům nepřátel se totiž nelze jakkoli vyhnout. Jedinou možností je jednou zasáhnout protivníka, na patě se otočit a utíkat pryč. Zase se otočit, běžet k nepříteli, seknout, a zase utíkat pryč. Asi nemá cenu zmiňovat, že tohle opravdu dělat nechcete. Na prvky jako zamykání cílů čí úkroky do stran bohužel musíme zapomenout, přestože hry jako Portal Knights, pracující na stejném principu kostičkového světa, tyto prvky skvěle implementovaly.
Jedinou berličkou v soubojích jsou tak ostatní postavy, jež s vámi putují. Od začátku hry budete mít například vždy při sobě věrného bratra ve zbrani Marlotha, který sice na craftovacím ponku nestluče ani dvě prkýnka k sobě, když mu ale dáte do ruky meč, umí se s ním pěkně ohánět. Neohrabanost soubojového systému to však nevynahradí. Jednoduchost šarvátek je pak o to mrzutější, že Dragon Quest Builders 2 nabízí vcelku pěkné protivníky a velikost či rozmanitost některých bossů je rovněž zlepšením oproti prvnímu dílu.
Nezábavné a místy až frustrující souboje stejně jako zdlouhavé dialogy jsou ale ve výsledku jen občasnými problémy, hlavní náplní hry je totiž vedle stavění a dalších budovatelských choutek objevování světa, protože někde ty suroviny ke stavění a craftingu stejně musíte najít. Právě putování v rámci čtveřice ostrovů patří k tomu nejlepšímu, co Dragon Quest Builders 2 nabízí. Tento žánr není sice novinkou, když se ale uchopí dobře, většině hráčů se při pohledu na rozsáhlé světy, jež vybízejí k průzkumu a podmanění, rozšíří zorničky.
Častokrát jsem zavzpomínal na The Legend of Zelda: Breath of the Wild, protože pocit z objevování nového a neprozkoumaného prostředí je zde hodně podobný. Aby také ne, autoři se totiž u Zeldy hodně inspirovali. Někdy méně okatě a jindy bez očividného zastírání, kdo byl jejich předlohou. Novinkou druhého dílu je totiž kluzák, se kterým můžete plachtit nad mapou stejně jako Link ve svém posledním dobrodružství.
Dětskou radost z objevování pak doplňuje všudypřítomná možnost rozsekat téměř každičký kvádr, který kolem sebe vidíte. Kampaň je navíc nastavena přesně tak, abyste jednotlivé ostrovy prošli křížem krážem a jejich jednotlivá tajemství objevili a rozluštili zcela sami. To nakonec není zase až takový problém, protože nízko položená obtížnost i celkový nádech hry dává jasně najevo, že se počítá i s mladším publikem.
Kromě zmíněné Zeldy jsem při hraní často vzpomínal i na Portal Knights, což je dva roky stará hra, kterou můžete s mírnými ústupky brát jako velmi dobrý substitut druhého dílu Dragon Quest Builders. Ten podobně jako Portal Knights konečně nabízí i online kooperaci, při níž lze pozvat do party další tři hráče a společně poté budovatelsky i jinak řádit na svém vlastním ostrově. Z nepochopitelných důvodů ale není možné hrát společně kampaň, přestože jsem nenarazil na důvod, proč by to měl být sebemenší problém. I v tomto ohledu tak Portal Knights, dva roky stará hra, sérii Dragon Quest Builders stále poráží.
V podobném stylu se pak nese i grafika, která rozhodně neurazí, ale fakt, že PS4 verze si neukousne z pevného disku ani dva gigabity, také něco značí. Hravá grafika nicméně k sérii dobře sedí a nižší nároky na výkon pak znamenají také třeba i to, že Dragon Quest Builders 2 běží velmi plynule a dohledová vzdálenost je vynikající, což je něco, co u hry založené na průzkumu a objevování opravdu chcete.
Nebýt zdlouhavých rozhovorů a soubojového systému, který se vůbec nikam neposunul, nebál bych se Dragon Quest Builders 2 doporučit všem hráčům, kteří touží po objevování, jsou to alespoň trošku hračičkové a principy Minecraftu jim nejsou cizí. Přesto nejde o špatný titul, a pokud dohrajete ukecanou kampaň, čeká na vás bezbřehé kreativní šílenství, jemuž se jen máloco vyrovná.
Tato recenze byla napsána pro PlayStation 4 Pro verzi.
• Zdroje: Vlastní
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.
Dragon Quest Builders 2 vychází 12. července 2019 na PS4 a Switch. O novinkách vás budeme informovat.