Nioh 2 Remastered: The Complete Edition (RECENZE) – Samurajská akce na PS5 exceluje

Nioh 2 Remastered: The Complete Edition (RECENZE PS5) – Obsah článku

1. Nioh 2 plynulejší a hezčí než kdy předtím
2. Co všechno obsahuje remasterovaný Nioh 2?
3. Nioh 2 rozšiřuje knihovnu kvalitních PS5 titulů
4. Recenze Nioh 2 Remastered: The Complete Edition: závěrečné hodnocení

Nioh 2 plynulejší a hezčí než kdy předtím

Ještě předtím, než jsem Nioh 2 spustil s nainstalovaným PS5 upgradem, pár hodin jsem strávil v původní PS4 verzi. Za prvé jsem se chtěl trochu dostat do formy a připomenout si opět herní mechanismy (kterých je v Nioh 2 požehnaně), a za druhé jsem si potřeboval nahrát uložené pozice z jedné verze hry do druhé, což bylo díky nově přidané funkci v nastavení až překvapivě jednoduché.

Nioh 2 ale na PS4 běžel a vypadal více než dobře, nečekal jsem tedy od PS5 upgradu nějaké zásadní změny, musím zde ovšem na okolků přiznat, jak hluboce jsem se mýlil. V první řadě se hra naprosto bleskově načítá, po zmáčknutí tlačítka „continue” v hlavním menu vás od kosení nepřátel dělí opravdu jen pár sekund (myšleno doslova, tedy dvě), což v konečném výsledku znamená o poznání svižnější a plynulejší zážitek.

Další šok se dostavil záhy, protože Nioh 2 se na PS5 hýbe stejně plynule jako dokonale nabroušená čepel katany porcující ještě nabroušenějšího démona. Oproti PS4 verzi je v plynulosti dění na obrazovce skutečně ohromný rozdíl a už nikdy se nebudete chtít vrátit k předchozí verzi, ačkoli ta sama o sobě žádnými problémy netrpěla. Remasterovaný Nioh 2 na PS5 ale dokáže dosáhnout až 120 snímků za vteřinu a 4K rozlišení (na způsobilých TV a monitorech), díky kterému je i grafická stránka hry o něco lepší. Sice se z audiovizuálního hlediska nejedná o nijak zásadní skok, nad vyhlazenějšími texturami a stíny ale ohrne nos asi jen málokdo.

Co všechno obsahuje remasterovaný Nioh 2?

Hratelnost Nioh 2 zůstala zachována takřka beze změny, jedná se tedy stále o tu samou výpravu do středověkého Japonska s výbornou hratelností, spoustou zbraní, skillů a možností, jak si budovat svého vlastního samuraje. Zachována zůstala i poměrně vysoká obtížnost, díky které vás i řadový nepřítel může sprovodit ze světa několika málo úspěšnými údery. Série Nioh samozřejmě nezapírá svou inspiraci konkurenční sérií Dark Souls od studia FromSoftware, již prověřené mechanismy ovšem studio Team Ninja obohatilo vlastními prvky a spíše hack & slash přístupem. A stále to funguje skvěle.

Remasterovaný Nioh 2 si ovšem bohužel zachoval neduhy původní verze, takže inventář je stále poněkud nepraktický; AI pomocníci (které si můžete povolat na pomoc) jsou stále poněkud tupí a hlavně na začátku hry hrozí silné přehlcení herními mechanismy, což je ale u tak komplexní hry víceméně pochopitelné.

Nioh 2 Remastered každopádně na PS5 přichází v podobě kompletní edice obsahující všechna (tři) stávající DLC, což jsou jmenovitě příběhové dodatky The Tengu's Disciple, Darkness in the Capital a The First Samurai. Pokud jste tedy tento titul minulý rok nějakým nedopatřením minuli a vlastníte konzoli PS5, máte jedinečnou příležitost to napravit. A pokud jste Nioh 2 už hráli na PS4 a pořizovat si ještě kompletní edici už v úmyslu nemáte, můžete alespoň využít bezplatného upgradu na PS5 verzi, což minimálně potěší. 

Nioh 2 rozšiřuje knihovnu kvalitních PS5 titulů

Nioh 2 na PS5 neztratil nic ze své zábavnosti, díky upravené grafice, vyššímu počtu snímků za vteřinu a 4K rozlišení je navíc lepší než kdy jindy. Hratelnost je stále parádní, takže pokud máte rádi neúprosná akční RPG a tématiku středověkého Japonska, tohle je hra přesně pro vás. Změn možná papírově není mnoho, celkově vzato se ale jedná o kvalitnější zážitek, PS5 verze hry si tak u mě vybojovala vysoké hodnocení.

Nioh 2 Remastered: The Complete Edition vyšlo 5. února 2021 pro PS5 buď samostatně, nebo v rámci bundlu Nioh: The Collection, kde najdete oba díly v remasterované podobě a se všemi DLC. Ve stejný den byl Nioh 2 rovněž vydán i na platformu PC, kde doposud k dispozici nebyl.

• Zdroje: Vlastní

Nioh 2 Remastered: The Complete Edition (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry. Kopii pro recenzi poskytla česká pobočka společnosti Sony.

Hodnocení9/10 SKVĚLÁ

Verdikt:

---

Skvělé akční RPG Nioh 2 je ve své remasterované podobě ještě skvělejší. Jádro hry, tedy výtečný soubojový systém, propracovaná tvorba vlastní postavy a zábavná hratelnost zůstala beze změny, PS5 verze ovšem navrch přidává lepší grafiku, plynulejší obraz a všechna DLC. Lepší úvod na stále ještě čerstvou konzoli PS5 si série Nioh nemohla přát.

Klady

• Výborná hratelnost
• Spousta zbraní a skillů
• Super rychlé načítání hry
• Vyšší počet snímků za vteřinu a 4K rozlišení

Zápory

• Neduhy původní verze zůstaly zachovány

Štěpán Lenk

Hraním videoher svůj volný čas trávím už pěknou řádku let, jejich recenzování jsem se ale začal věnovat až kolem roku 2017. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech nebo čistokrevnou FPS. Obecně u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.

Nioh 2 (RECENZE) – Obsah článku

1. Nioh 2 – Historické Japonsko s pořádnou dávkou fantasy
2. Hurá do boje s démonickým samurajem
3. Nioh 2 – atributy, skilly a loot
4. Grafika i zvuk ostrý jako katana
5. Odchází Nioh 2 ze souboje se ctí?
6. Recenze Nioh 2: závěrečné hodnocení

Nioh 2 – Historické Japonsko s pořádnou dávkou fantasy

Recenze: 18. března 2020 • Autor: Štěpán Lenk

Hned na úvod by možná bylo dobré zmínit, že ačkoli má nejnovější počin studia Team Ninja v názvu číslo 2,  odehrává se přibližně 50 let před událostmi prvního dílu a na jeho děj tedy logicky nijak nenavazuje. Jedná se tedy o prequel, který vás zavede do Japonska kolem roku 1555, tedy do takzvané Sengoku éry, kde napříč celou zemí probíhaly téměř neustálé válečné a politické konflikty. A jakkoli tento námět čerpající ze skutečného období dějin lidstva zní poměrně realisticky, už v intru pochopíte, že se jedná spíš o historickou fikci okořeněnou notnou dávkou japonských legend, mýtických stvoření a fantasy.

Vy se chopíte role němého hlavního protagonisty, kterého si na rozdíl od prvního Nioh můžete ve velmi detailním charakterovém editoru navrhnout k obrazu svému. Účesy, obličeje, typy postavy, pohlaví, make-up, tetování, jizvy, prostě na co si vzpomenete. Je tak docela dost dobře možné, že svou první hodinu v Nioh 2 strávíte nikoli zabíjením japonských démonů, ale hraním si s vlastní vizáží. 

A když už se konečně dostanete do akce, zjistíte, že se před vámi otevírá poměrně výpravná dějová linie o jednom lovci démonů se zábavnými postavami a dost velkou porcí animovaných filmečků, které příběh podávají o poznání srozumitelněji a filmověji, než je zvykem třeba u otcovské série Dark Souls. Tady se na nějaké náznaky a nenápadný symbolismus moc nehraje, akce střídá jednu děj posunující animaci za druhou a hra díky tomu velmi dobře odsýpá.

Hurá do boje s démonickým samurajem

Nioh 2 je akční RPG jako řemen, bojem tak strávíte drtivou většinu hry. Po vzoru Dark Souls zde na vás čeká velmi vysoká obtížnost, která nováčky „soulsborne” žánru může snadno zaskočit. Umírat budete pravděpodobně velmi často a obecně platí, že i ten nejběžnější řadový nepřítel vás může klidně zabít na dvě tři rány, pokud si nebudete dávat pozor. Nemluvě o silnějších protivnících, ne-li rovnou bossech. Ale k tomu všemu se dostaneme.

Hra je stejně jako v prvním díle rozdělena do mnoha jednotlivých misí (hlavních i nepovinných vedlejších) odehrávajících se v samostatných úrovních, které jsou ale značně nelineární, dosti rozlehlé a je radost je prozkoumávat a pomalu se prokousávat tuhými nepřáteli až na konec. Jednoho velkého propleteného světa, jak je tomu ve hrách tohoto žánru zvykem, se tady sice tady nedočkáte, ale ničemu to rozhodně nevadí.

Kromě tohoto rozdílu je ale základní princip hratelnosti téměř stejný jako u série Dark Souls a jí podobných. Zabíjením nepřátel získáváte zkušenosti (zde zvané Amrita), za které pak u speciálních svatyň (Shrine) levelujete svůj charakter. Pokud ovšem cestou ke svatyni kdekoli zemřete, všechny zkušenosti, které máte zrovna u sebe, zůstávají ležet na místě vaší potupné smrti, kam si můžete zaběhnout a sebrat je. Problém je v tom, že po každém vašem skonu společně s vámi ožije i většina nepřátel, vyjma již poražených bossů a minibossů. A pokud po cestě za svými zkušenostmi zemřete znovu, jsou nenávratně fuč. Prostě osvědčená soulsovská klasika, která funguje skvěle i tady. Tedy pokud jste masochisté jako já a rádi u her dobrovolně trpíte.

Souboje v Nioh 2 jsou dynamické, adrenalinové a překvapivě brutální, často se stane, že finálním úderem svému protivníkovi oddělíte od těla nejeden úd. A ne, ani v polovině hry se to neokouká. Každý váš úder, blok, nebo úskok ovšem spotřebovává staminu (zde zvanou Ki), a pokud ji úplně vyčerpáte, nebudete se moci hýbat a stanete se na pár vteřin zcela bezbrannými. Naštěstí ale máte k dispozici i šikovnou funkci jménem Ki Pulse, kterou si můžete správně načasovaným stiskem tlačítka okamžitě část staminy vrátit zpět, což každému souboji přidává ještě jakousi rytmickou rovinu. 

Na porcování nepřátel máte dispozici hned několik typů zbraní – od klasických samurajských mečů, dlouhých katan, kopí, čepelí na řetězu (kusarigama) až po dvojité sekery a switchglaive, což je jakýsi kosomeč podobný transformativním zbraním z Bloodborne. Už v základu poměrně bohatou nabídku zbraní ještě nepřímo rozšiřují až překvapivě účinné pušky a luky a především 3 postoje (stance) – nízký, střední a vysoký, které mění rychlost vašich útoků a jejich sílu. Postoj můžete změnit v setině vteřiny prakticky kdykoli v závislosti na situaci nebo druhu či počtu nepřátel, s nimiž zrovna bojujete, což dává akčním pasážím úžasnou variabilitu. Díky propracovanému soubojovému systému a skvěle responzivnímu ovládání je tak každá příležitost provětrat svou čepel opravdovou radostí.

Nepřátel je v Nioh 2 nepřeberné množství druhů, od obyčejných lidských protivníků až po démony všech barev a tvarů. Nezapomenutelná jsou střetnutí s opravdu tuhými a designově nápaditými bossy, u kterých se po několikátém nevydařeném pokusu o jejich zdolání často dostavuje zoufalství, zmar a nutnost koupit nový ovladač. Klíčem k úspěchu je trpělivost, přesné načasování vašich útoků a především vzývání veškerých bohů, protože ta věc prostě nejde zabít! Ve chvílích nejtěžších si ale můžete na pomoc povolat až dva další hráče, což je jednoznačné plus, případně využít AI bojovníků. Ti jsou sice tupí jako poleno a jejich mnohdy sebevražedné bojové nasazení je někdy až kontraproduktivní, mají ale i své světlé chvilky a minimálně fungují jako vcelku slušná návnada. 

Nioh 2 – atributy, skilly a loot

V těžkých soubojích vám ale trochu hraje do karet i fakt, že hlavní hrdina je napůl člověk a napůl démon, kterým se v japonské mytologii říká Yokai. Díky vašemu dvojitému původu máte nad rámec klasického soubojového systému přístup i ke dvěma dalším speciálním schopnostem, ty ale nejsou pevně dané a získáváte je z jádra duší (Soul Cores) zabitých Yokaiů. Těchto abilit budete mít po pár hodinách hry na výběr opravdu velké množství a pěkně rozšiřují váš útočný repertoár, přičemž si je můžete u svatyně libovolně měnit a přepínat. Polodémonická stránka vašeho charakteru vám navíc umožňuje takzvaný Yokai Shift, kdy proděláte kompletní transformaci na pekelnou bestii a pár vteřin budete mít vskutku ďábelsky zvýšenou damage. A jsou to fenomenální okamžiky. 

Tyto ability nejvíce využijete kromě soubojů s bossy i v takzvaných Dark Realm zónách, což jsou někdy i celé úseky jedné úrovně pod nadvládou Yokaiů. V těchto oblastech zahalených do černobílého filtru s rudými akcenty se vám pekelně pomalu doplňuje stamina, a dokud v nich neporazíte hlavního minibosse, nemůžete zde otevírat žádné truhly s lootem či používat svatyně. A jelikož minibossové (vlastně žádní nepřátelé v této hře) nedávají svoji kůži lacino, Dark Realm jsou ideální příležitosti vypustit svého vnitřního démona na světlo boží a se všemi Yokai si to vyřídit hezky na férovku. Pokud se vám to podaří, Dark Realm nadobro zmizí. Ale nebojte se, ve hře je těchto okamžiků víc než dost a jedná se vlastně o takové pravidelné minihry.

Jako správné RPG Nioh 2 nabízí opravdovou svobodu při budování vlastního charakteru. V první řadě zde nenajdete žádné předdefinované classy, které by vás předurčovaly k nějakému zaměření, máte prostě 8 základních atributů a „jaký si to uděláš, takový to máš”. Doplňkem těchto atributů je pak ještě naprosto neuvěřitelné množství odemykatelných skillů, které po prvním nahlédnutí do této položky v menu působí až odstrašujícím dojmem. 

Každý typ zbraně má svůj vlastní dovednostní strom, a čím víc zbraně z této kategorie používáte, tím víc skill pointů získáváte a můžete je investovat do nových útoků, schopností, pasivních a aktivních vlastností… Zkrátka je toho hromada a co si budeme povídat, chvíli trvá, než se do všech mechanismů a možností, které Nioh 2 nabízí, opravdu dostanete. Jakmile si ale všechno sedne, je to jedna velká jízda.

A aby toho nebylo málo, Nioh 2 na vás neustále sype novou výbavu v podobě lootu vypadávajícího ze zabitých nepřátel. Zbraně a zbroje různých kvalit se na vás budou valit s takovou kadencí, až si brzy budete připadat jako v Diablu. A i když se budete občas cítit zahlceni těmi stovkami nových předmětů v inventáři, paradoxně vás to bude nutit zkoušet nové zbraně a výbavu, protože ta sekera level 35 prostě stojí za hřích.

O to více by si ale Nioh 2 zasloužil lepší inventář. Ten sice není vyloženě špatný, na procházení velkého množství předmětů ale není zrovna nejlépe uzpůsobený a něco v něm hledat není kdovíjaká radost. Je zkrátka a dobře poněkud neohrabaný a zasloužil by si lepší uspořádání předmětů než do jednoho dlouhého sloupce.

Grafika i zvuk ostrý jako katana

Blížíme se do samotného závěru recenze, pojďme tedy ještě v rychlosti probrat audiovizuální stránku hry. Grafika Nioh 2 je velmi pěkná a nedá se jí upřít jistý specifický vizuální styl. Potěší i několik možností nastavení pro ty, kteří preferují spíše plynulost obrazu, stabilní rozlišení nebo v rozumné míře kombinaci obou dvou faktorů. Pochvalu si zaslouží také rozmanitý design úrovní, které jsou místy až nečekaně rozlehlé a plné větvících se cest a všemožných zákoutí, zkratek a výbavy k objevování. Na druhou stranu zamrzí trochu divoká kamera, ta se ale projevuje především při soubojích s podstatně většími bossy. 

Nioh 2 ale kromě pohledného vizuálu navíc oplývá podařenými zvuky, všichni Yokaiové správně démonicky vřeští, samurajové se na vás vrhající s odhodlaným křikem, to vše navíc v doprovodu skutečně krásné orchestrální hudby, která vyniká nejvíce během adrenalinových střetnutí právě s již několikrát zmíněnými bossy. Celkově vzato je Nioh 2 z audiovizuálního hlediska precizně vyvážený jako katana z dílny pravých japonských mečířů.

Odchází Nioh 2 ze souboje se ctí?

Když to vezmu kolem a kolem, nejnovější počin studia Team Ninja se bezpochyby vydařil. Nepřináší sice mnoho zásadních změn oproti prvnímu dílu a spíš jen tak zlehka vylepšuje drobné detaily, stále se ale jedná o prvotřídní akční RPG s vybroušenou hratelností, povedeným audiovizuálním zpracováním, zajímavou mytologií historického Japonska a propracovaným soubojovým systémem. Mix obtížnosti á la Dark Souls a loot systému podobného Diablu funguje skvěle a Nioh 2 je díky tomu stejně lákavý jako čerstvě připravené sushi – svěží na pohled, lehce exotické chuti a okořeněný pořádně velkou dávkou wasabi.

Nioh 2 vyšlo 13. března 2020 pouze pro platformu PS4

• Zdroje: Vlastní

Recenze Nioh 2: závěrečné hodnocení

Hodnocení 87 % GEM

Verdikt:

---

Nejnovější počin studia Team Ninja je sice dalším z řady akčních RPG sázejících na osvědčenou Dark Souls formuli, nespokojí se ovšem s pouhým kopírováním a přináší dost vlastní invence na to, aby se ze škatulky svého žánru vyčnívala. Pokud hledáte výbornou hratelnost, skvěle odladěný soubojový systém a nekompromisní obtížnost, nemůžete s Nioh 2 sáhnout vedle.

Klady

• Výborná hratelnost
• Zábavný příběh
• Precizní ovládání
• Kooperativní režim až pro tři hráče
• Bohatý vizuální editor vlastního charakteru
• Spousta zbraní a skillů
• Yokai schopnosti

Zápory

• Poněkud nepraktický inventář
• Až příliš horliví AI parťáci
• Zpočátku silné zahlcení herními mechanismy

Štěpán Lenk

Hraním videoher svůj volný čas trávím už pěknou řádku let, jejich recenzování jsem se ale začal věnovat až kolem roku 2017. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech nebo čistokrevnou FPS. Obecně u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.