Intel Rocket Lake (RECENZE)

Recenze

Aktualizováno 9. dubna 2021

Měsíc březen byl doprovázen snad tím nejprapodivnějším launchem nových procesorů za poslední hodně dlouhou dobu. A přece jsme se po letech dočkali inovace. Nové procesory 11. generace Intel Rocket Lake ukončují éru nekonečného refreshování Skylake mikroarchitektury a přináší novou µArch Cypress Cove. Bude to ale na poslední generaci Ryzen 5000 stačit? Nejen to se dočtete v dnešní recenzi.

Intel Rocket Lake (RECENZE) – OBSAH

1. Specifikace, cena a srovnání Intel Rocket Lake s konkurencí
2. Intel Rocket Lake a Intel Chipset 500
3. AORUS Z590 MASTER
4. ASUS Z590 MAXIMUS XIII HERO
5. Metodika testu: Intel Rocket Lake
6. 2D TESTY: Intel Rocket Lake vs. konkurence
7. RENDERING: Cinebench R20, Corona a Blender Benchmark – Intel Rocket Lake
8. WEB A JAVASCRIPTS: Jetstream 2.0 a Speedometer 2 a Intel Rocket Lake
9. PRÁCE SE SOUBORY: WinRAR a 7zip a (de)komprimování souborů – Intel Rocket Lake
10. SOUHRNNÉ TESTY: Geekbench 5 – Intel Rocket Lake
11. FYZIKÁLNÍ VÝPOČTY: Intel Rocket Lake
12. Herní testy – metodika
13. eSport – PUBG, CS: GO, a Starcraft II
14. Cyberpunk 2077, Kingdom Come: Deliverance, Far Cry: New Dawn a Control
15. Provozní vlastnosti Intel Rocket Lake
16. Závěr recenze a hodnocení Intel Rocket Lake

Specifikace, cena a srovnání Intel Rocket Lake s konkurencí

V následující tabulce si porovnáme Intel Rocket Lake s konkurencí.

Model	Intel Core i5-11600K	AMD Ryzen 5 5600X	Intel Core i7-11700K	AMD Ryzen 7 5800X	AMD Ryzen 9 5900X	Intel Core i9-11900K
Počet jader/vláken	6/12	6/12	8/16	8/16	12/24	8/16
Základní frekvence	3,9 GHz	3,7 GHz	3,6 GHz	3,8 GHz	3,7 GHz	3,5 GHz
Boost frekvence	4,9 GHz	4,6 GHz	5,0 GHz	4,7 GHz	4,8 GHz	5,3 GHz
L3 Cache	12 MB	32 MB	16 MB	32 MB	64 MB	16 MB
Odemčený násobič	✓	✓	✓	✓	✓	✓
TDP	125 W	65 W	125 W	105 W	105 W	125 W
Box chladič	✕	Wraith Stealth	✕	✕	✕	✕
RAM kanály	2	2	2	2	2	2
Cena	7 499 Kč	8 390 Kč	11 890 Kč	12 190 Kč	15 590 Kč	16 990 Kč

^{*Ceny platné k 6. 4. 2021}

Naše tabulka není nafukovací, a proto v ní nadejte srovnání pouze poslední řady procesorů jak od Intelu, tak od AMD. Nicméně v dnešní recenzi uvidíte čerstvě naměřené výsledky několika starších procesorů od obou výrobců, které budou ještě nějakou dobu ke koupi.

Jako vždy srovnáváme primárně dle ceny. Nejnovější procesory Intel Rocket Lake 11. generace jsou cenově i parametry dobře srovnatelné s konkurencí až na výjimku, kterou tvoří vlajková loď Intel i9-11900K. Za tento procesor si Intel nechá zaplatit necelých 17 000 Kč, přičemž nabízí pouze 8 jader a 16 pracovních vláken. Oproti tomu konkurenční AMD Ryzen 9 5900X stojí o 1 100 Kč méně a nabídne 12 jader a 24 pracovních vláken.

Intel Rocket Lake a Intel Chipset 500

Nové procesory Intel Rocket Lake jsou první pořádnou změnou na poli mikroarchitektury za posledních několik let. Po minulém refreshi Skylake architektury (Comet) tu máme Cypress mikroarchitekturu. I přes to nejde o úplnou novinku, jelikož se jedná o tzv. backport 10nm Ice Lake procesorů se Sunny Cove jádry předělanými na stávající a dlouhé roky přetrvávající 14nm výrobní proces. Na opravdu nový výrobní proces si budeme muset ještě pár měsíců počkat do launche Alder Lake procesorů.

Co se týče integrovaného grafického chipu (iGP), Intel backportnul své Intel Xe chipy z 10nm Tiger Lake mikroarchitektury a opět je předělal na 14nm výrobním procesu pod názvem Intel Xe-LP, s označením Intel UHD 750. Tou nejzajímavější změnou je rozhodnutí Intelu co do maximálního počtu jader. Intel Rocket Lake končí na 8 jádrech a 16 pracovních vláknech a ve stejném duchu by měl pokračovat i zmíněný nástupce Intel Alder Lake se stejným maximálním počtem velkých jader.

Nová Intel Rocket Lake platforma navíc přináší PCIe 4.0 s 20 PCIe linkami, nový paměťový řadič, výkonnější iGP a hardwarovou podporu nastupujícího videokodeku AV1. Co do výkonu Intel slibuje dvouciferné navýšení IPC výkonu (počet instrukcí za cyklus).

Další chipset a s ním i nové základní desky. Tou ovšem nejzajímavější změnou je odemčené taktování pamětí na cenově dostupnějších základních deskách s chipsety H570 a B560. Jde o velmi příjemnou zprávu, jelikož odpadá letitý a z pohledu uživatele absurdní blok co do využití maximálního výkonu u levnějších nonK procesorů. Tím pádem dostávají budgetové sestavy, založené např. na procesoru Intel i5-11400F, naprosto jiný rozměr.

Poslední fičurou, která (ne)stojí za zmínku, je tzv. Adaptive Boost Technology, zkráceně ABT. Jde v podstatě o další „Turbo“, tentokrát již čtvrté v pořadí. ABT slouží k vymáčknutí poslední kapky výkonu z procesoru, je-li pro to prostor. Pokud aplikace využívá 3 jádra a více, pokusí se ABT navýšit frekvenci až na 5,3 GHz, nehledě na PL2 limit, který je 250W a dlouhý 52 vteřin.

Celá věc okolo ABT působí poněkud komickým dojmem. A jinak tomu není ani v praxi. První redflag je posunutí teplot Turbo Boostu na 100 °C. Druhým je přidání ABT nad TVB. TVB umožňuje v singlethread workloadu procesoru navýšit frekvenci o 100 MHz v případě, že se teploty jader udrží do 70 °C. Krom toho, že je v praxi spínání TVB spíše exotickou záležitostí, jsou úsměvné ambice ABT v multithread workloadu až na 5,3 GHz.

Frekvence spínání TVB indikuje prostor procesoru co do vztahu napětí, teploty a frekvencí. A ten je téměř nulový. Pokud není prostor pro TVB, jen těžko bude v praxi pro ABT. I přes to se Intel pokusil vytvořit 30°C prostor nad TVB. Nebudu dále chodit kolem horké kaše a prozradím, že praxe ABT byla cca 3 vteřiny od zapnutí benchmarku Cinebench R23 do modré smrti způsobené přehřátím procesoru. Na okamžik jsem zahlédl spotřebu CPU package 310 W a to bylo vše. ABT je ale defaultně vypnuté, a tak si s ním ani nemusíte lámat hlavu.

Na druhou stranu musím přiznat, že jsem dnešní recenzi pojal o něco skromněji než obvykle co do použitého chladiče procesoru, kterým je Noctua NH-U12A. Vzhledem k osobním zkušenostem s tímto chladičem a cenám hardwaru za poslední dobu mi přišlo zajímavější použít hi-endový a za mě nejlepší vzduchový chladič na trhu s cenovkou kolem 2 500 Kč. Noctua NH-U12A je výjimečná svými unikátními NF-A12x25-PWM ventilátory. Díky inovativnímu materiálu Sterrox poskytují skvělý statický tlak při minimální hlučnosti.

Nechci ale ABT úplně zatracovat, a tak si dovolím menší spekulaci. Osobně tipuji, že není ABT určeno pro normální provoz, nýbrž pro použití Intel Cryo Cooling Technology, která využívá TEC (Peltierova článku) za účelem uchlazení enormního odpadního tepla přes 300 W. Nevýhodou TEC chlazení je enormní spotřeba a pořizovací cena. V únoru jsem měl v ruce dva kusy MasterLiquid ML360 SUB-ZERO a po krátkém otestování s Intel i9-10850K jsem se rozhodl chladiče vrátit a recenzi raději ani nepsat. Výsledek chladicího výkonu a celé provedení chladiče nedovedu popsat jinak než katastrofální.

AORUS Z590 MASTER

K dnešní recenzi jsem měl k dispozici dvě hi-endové základní desky s chipsetem Z590. Tou první je AORUS MASTER od Gigabyte, která si zaslouží vlastní kapitolu a menší představení.

AORUS MASTER je druhá, nejlépe vybavená deska od Gigabyte ze série chipsetové řady Z590 pro 11. generaci procesorů Intel Rocket Lake. Deska skvěle poslouží i těm nejnáročnějším uživatelům co do konektivity, napájení, ale i chlazení.

Napájecí kaskáda procesoru je více než připravená na pořádné taktování i toho nejvýkonnějšího modelu Intel i9-11900K. Napájení kaskády je tvořeno dvěma 8 EPS piny a samotná VRM je komponovaná z 9 zdvojených 90A MOSFETů.

Gigabyte se pyšní prvenstvím v aplikaci uhlíkové nanovrstvy na robustně vypadajícím heatsinku, který již na první pohled vzbuzuje dojem spolehlivého chladiče masivní napájecí kaskády procesoru.

Základní desky Aorus mám v oblibě zejména kvůli spolehlivým a rozsáhlým možnostem nastavení ventilátorů. Nerad instaluji jakýkoliv proprietární software, který výrobci přibalují k základním deskám. Osobně tyto aplikace považuji za bloatware a ze zkušeností nejsou moc spolehlivé a leckdy výrazně snižují výkon celého PC. O to víc oceňuji fakt, že si co do nastavení fanů vystačím s prostředím BIOSu.

AORUS Z590 MASTER je skvělá deska, která neměla sebemenší problém ani s pokročilejším laděním subtimingů operačních pamětí. Jediná vada na kráse – nedal se s ní otestovat default neboli výrobní specifikace procesorů Intel Rocket Lake. Intel totiž defaultní specifikace nediktuje, nýbrž pouze doporučuje, a taky si jako default může každý výrobce základních desek v podstatě nastavit, co uzná za vhodné.

Galerie

A ještě pár fotek AORUS Z590 MASTER v celé jeho kráse. Deska je to opravdu krásná, masivní a působí dojmem pořádného kusu železa.

Heatsink napájecí kaskády je nepochybně tou nejpůsobivější částí celé desky. Tak trochu připomíná dávné časy, kdy heatsinky nebyly jednolitý kus kovu, ale měly pořádné žebrování.

V balení desky toho sice moc nenajdete, zato na desce je konektorů více, než pravděpodobně využijete. AORUS Z590 MASTER je prostě po všech stránkách pořádně vybavena.

Pokud se rozhodnete ke stavbě pořádného herního děla založeného na 11. generaci Intel Rocket Lake, nabízí se AORUS Z590 MASTER jako výborná volba.

ASUS ROG Z590 MAXIMUS XIII HERO

Druhou základní deskou, kterou jsem měl pro testy Intel Rocket Lake k dispozici, byla 13. generace ASUS MAXIMUS HERO. Jde o nabušený, výborně vybavený a designově krásný kus hardwaru.

Obrázek mluví za vše. Wi-Fi 6, 2× 2,5Gb Ethernet port, 2× Thunderbolt 4, 6× USB 3.2 Gen 2 a pořádná onboard zvukovka pro maximální požitek ze hry.

DIMM sloty slibují až 5 333 MHz po přetaktování, což je samozřejmě možné pouze s Gear 2. S Gear 1 bylo maximum 3 733 MHz. ASUS ROG Z590 MAXIMUS XIII HERO je vybavena 4 M.2 sloty. PCIe 4.0 slot je opatřen pořádným heatsinkem, jelikož Gen 4 SSD disky už celkem topí.

Co se týče rozdílů, oproti předchozí generaci Hero desky s chipsetem Z490, stojí za zmínku o 30 A výkonnější, plnohodnotné (nezdvojené) MOSFETy napájecí kaskády o 14 + 2 fázích s celkovým výkonem 1 440 A. Samozřejmostí je PCIe 4.0 x16 slot pro GPU a mnohé potěší již zmíněný Thunderbolt 4, který se spíš vyskytuje u modelů základních desek určených pro profesionální účely.

Chlazení působí opravdu spolehlivým dojmem a k dokonalosti už snad jen chybí vyměnit hliník za měď, jako je tomu u základních desek EVGA Dark.

13. generace Hero desky od ASUS ROG je excelentně vybavena možnostmi co do chlazení i pro ty nejnáročnější uživatele, kteří mají v plánu pořádný vodní custom okruh. Jedinou nevýhodou pro maximální využití možností desky, co se týče chlazení, je potřeba AI Suite, proprietárního softwaru, o kterém je známo, že snižuje celkový výkon počítače.

Velmi mile mě překvapila přítomnost aplikace MEMTEST86 přímo v BIOSu. Ačkoliv stabilitu pamětí raději testuji v Karhu memtestu a AIDA64, MEMTEST86 ušetří spoustu času při odhalení počáteční nestability. Zmíněná AIDA64 v profesionální edici je k ROG deskám zdarma, a to na celý jeden rok. A v neposlední řadě mě velmi překvapil multifunkční držák GPU, který zajišťuje, že nebude karta ohýbat PCIe x16 slot a bude pěkně v rovině.

ASUS ROG desky mají v BIOSu možnost vynucení všech limitů procesoru, díky čemuž se skvěle a spolehlivě testují procesory na výrobním, doporučeném nastavení od Intelu. Všechny tři procesory 11. generace Intel Rocket Lake jsem tedy testoval jak na defaultu, tak po maximálním přetaktování na této základní desce. Za celou dobu jsem nenarazil na jediný problém a deska fungovala spolehlivě tak, jak jsem očekával.

Metodika testu: Intel Rocket Lake

Tentokrát jsem si celkem mákl a spolu s trojicí procesorů 11. generace Intel Rocket Lake přeměřil další 11 procesorů, které budou ještě nějakou dobu k dostání a nad kterými stojí za to při koupi uvažovat. Došlo tedy ke kompletnímu přeměření AMD Ryzen 5000, Ryzenu 7 3700X a 5 3600X. Ze strany starší generace Intel procesorů jsem do srovnání přidal i9-10850K, i7-10700KF, i5-10600KF, i5-10400F a i9-9700KF.

Všech 14 procesorů bylo testováno s nejlepším vzduchovým chladičem na trhu Noctua NH-U12A s teplovodivou pastou Noctua NT-H2. Sice jsem měl možnost použít drahé AiO chlazení typu Corsair H150i PRO, nebo dokonce monstrózní custom loop s radiátorem Watercool MORA 3 480, ale tentokrát mi vzhledem k širší škále testovaných procesorů přišlo zajímavější použít chladič s pořizovací cenou cca 2 500 Kč, který je díky unikátním ventilátorům téměř neslyšný i na 1 000 ot. Ventilátory od Noctuy svého majitele pravděpodobně přežijí a oproti jiným ventilátorům neztrácí v čase statický tlak. Navíc zde není žádné čerpadlo, které dříve nebo později vypoví svou službu.

Vždy testujeme dvojí nastavení u každého modelu procesoru. Je to už tak trochu náš standard. Otestování procesoru jen na defaultu je pouze polovina informací, které by vás měly zajímat. Overclocking je totiž způsob, jak vymáčknout ze svého hardwaru extra výkon navíc. A proto mě osobně vždy zajímá, jaké jsou možnosti a výkon po přetaktování. Upřímně, výkon na defaultu mě naopak zajímá jen minimálně. Nemám rád špatný poměr cena/výkon a nevyužitý potenciál, pokud s tím jde něco dělat. Druhou částí testů je tedy vždy výkon po maximálním možném (ale na normální provoz rozumném) odladění pomocí overclockingu pro normální běžný 24/7/365 provoz.

Všechny procesory v tomto testu byly otestované nejdříve na default dle výrobních specifikací a posléze po maximálním rozumném přetaktování pro běžný, dlouhodobý provoz včetně odladěných operačních pamětí co do frekvence i časování. Samozřejmostí bylo i odladění ventilátorů na vzduchovém chladiči Noctua NH-U12A tak, aby chladič svým projevem nerušil a byl až na výjimky sotva slyšet.

I přes to, že jednou z hlavních fičur nových Intelů Rocket Lake procesorů je již výše popsané nové Turbo neboli Adaptive Boost Technology, procesory jsem s touto funkcí netestoval. Automatika při ABT nebyla použitelná a procesor měl stabilně v herním prostředí 100 °C a po chvíli zátěže se dostavila modrá smrt. Co do přetaktování jsem tedy nalezl rozumný sweetspot, resp. kombinaci frekvence, napětí a teplot na všech jádrech. Maximální frekvence RAM při Gear 1 módu byla 3 733 MHz s časováním CL 16-16-16-28-2T 280 tRFC. Se stejným nastavením jsem testoval i starší Intel procesory, až na i7-11700K, který měl očividně horší IMC (paměťový řadič) a jehož maximum bylo 3 600 MHz při Gear 1.

Ryzeny byly testovány na default a v OC s odladěnými RAM na 3 733 MHz CL16 s adekvátně odladěným časováním co do sekundárního, terciárního a misc. nastavení při poměru FLCK a MCLK 1 : 1, což je nezbytné pro maximální výkon procesoru. Taktéž byly odemčené limity za rámec specifikací AMD dle limitů základní desky a PBO navýšeno o +200 MHz. Dle možností jednotlivých kusů procesorů jsem nastavil v Curve Optimizeru negativní offset až 15, aby měly procesory co největší prostor co do boostu a maximálních frekvencí.

2D TESTY: Intel Rocket Lake vs. konkurence

RENDERING: Cinebench R23, Corona a Blender Benchmark

Testy renderingu jsou jedny z nejzajímavějších, jelikož jde o nejčastější usecase kreativního využití procesoru. Cinebench R20, Corona a Blender benchmarky testují výkon v těch nejpoužívanějších softwarech pro rendering.

Tentokrát jsem testoval pomocí Cinebench R23. Rozdíl oproti poslední verzi (R20) je ten, že benchmark defaultně testuje 10 průchodů celou scénou. Celý test je tak o poznání relevantnější, jelikož trvá minimálně 10 minut, a mohou se tak na celkovém skóre projevit případné limity provozních vlastností. S Rocket Lake procesory se musíte rozhodnout buď pro maximální multi-thread výkon, nebo pro single-thread. Obojího nedosáhnete. Nutno ale uznat, že při zapojení jednoho jádra je výkon i9-11900K na defaultu velmi slušný.

Corona benchmark testuje výkon v kreativních softwarech, jako je Cinema 4D, 3ds Max a další. Měřen je multi-thread výkon renderované scény v čase a počtu paprsků za vteřinu. Ray tracing je jednou z nejnáročnějších úloh vůbec a tuto práci čím dál více přebírají grafické karty.

Výkon v oblíbeném open source softwaru zvaném Blender prověřujeme ve specializovaném benchmarku, který testuje výkon procesoru v celkem dvou náročných scénách. Hráči tento graf asi příliš neocení, ale kreativním jedincům pracujícím v Blenderu musí svítit oči.

WEB A JAVASCRIPT: Jetstream 2.0, Speedometer 2 a Intel Rocket Lake

Následující dva testy nemusí na první pohled dávat smysl. Jde o tzv. browser benchmarky, které testují úlohy prováděné skrze webový prohlížeč. Pravdou je, že webové úlohy založené na Javascriptu patří k těm nejčastějším úkolům, které našemu PC dáváme.

Opět je vidět, že co do single-thread výkonu se novým Rocket Lake procesorům opravdu daří. Intel i9-11900K dokonce překonal hranici 200 bodů v JetStreamu, což jsem doposud s žádným procesorem neviděl.

PRÁCE SE SOUBORY: 7zip a (de)komprimování souborů – Intel Rocket Lake

Práce se soubory je, ať chcete nebo ne, další z nejčastějších úloh, které svému procesoru zadáváte. Například vždy, když instalujete nějaký software nebo hru, dochází k dekompresi instalačních souborů.

Možná si jako hráči říkáte, že tak často se soubory přece nepracujete. Opak je pravdou a konkrétně na výkonu v dekomprimování záleží. Když hrajeme hry, bývá velké množství dat (textury a další) dekomprimováno, což nám ubírá výkon procesoru, který potřebujeme hlavně ke krmení výkonné grafické karty.

SOUHRNNÉ TESTY: Geekbench 5 – Intel Rocket Lake

Geekbench 5 je jedním z nejpoužívanějších testů, který obsahuje širokou škálu scénářů a úloh. Testuje kompilování kódu v různých jazycích, kryptografické úlohy, matematické výpočty a mnoho dalšího. Měříme výkon při zapojení jednoho a všech pracovních vláken.

Opět se potvrzuje, že nárůst single-thread výkonu u nových Rocket Lake procesorů není zanedbatelný. Na pestrou škálu práce s počítačem nemusí jít vůbec o špatnou volbu. Ovšem pořizovací cena celé platformy do toho tak trochu hází vidle.

FYZIKÁLNÍ VÝPOČTY: Time Spy Physics Extreme – Intel Rocket Lake

Fyzikální výpočet je něco, o čem mnohdy ani nemáme tušení, že se děje. I přesto jde o nedílnou součást práce počítače, když hrajeme hry. Time Spy Extreme Physics je test, který dokáže separátně otestovat právě výkon v těchto úlohách.

Úlohou procesoru není jen zpracovávat statické snímky, které grafická karta vykreslí. Dnešní hry, například nejrůznější simulátory, vyžadují ohromné množství fyzikálních výpočtů. Stále je zde vidět, že se Intelům v AVX workloadu daří o něco lépe, což je na druhou stranu vykoupeno velmi vysokou spotřebou a nároky na chlazení.

Herní testy – metodika

Z minulých recenzí už máte přehled, jak 3D testy probíhají. Stávající situace je asi taková, že aktuálně neexistuje procesor, který by stoprocentně nakrmil tak silnou grafickou kartu, jako je RTX 3090 v 1 440p a 1 080p. A leckde je to na pováženou i s RTX 3080. Jsou to prostě už 4K karty. Víte tedy, že v čím větším rozlišení hrajete, tím méně snímků vaše grafická karta stihne připravit a tím méně jich musí procesor zpracovat, ač to není jeho jediná práce.

Pro úplnost zopakuji metodiku měření her. Každá testovací scéna je záměrně vybraná tak, aby byla co nejvíce náročná na procesor. V PUBG je to rychlý průjezd městem Los Leones v pickupu a v Kingdom Come: Deliverance klus na koni od západní brány k východní. V Cyberpunku 2077 měříme rovněž rychlý průjezd městem na motorce. CS: GO je kapitola sama o sobě, jelikož více FPS rovná se lépe. Nemenší náloží je pro procesory i Starcraft II s custom scénou, která simuluje prvních 20 vteřin 4v4 souboje. Ve Far Cry: New Dawn byl použit vestavěný benchmark a v Controlu scéna, která je neobvykle náročná na procesor.

Testovací scény ve hrách jsou měřeny pomocí softwaru NVIDIA FrameView, který loguje frametimes, tedy mezičasy mezi vykreslením jednotlivých snímků, a současně jsou nahrávány logy z MSI Afterburn, které obsahují informace o frekvencích, vytížení GPU a CPU, teplotách a další. Logy z NVIDIA FrameView se následně synchronizují podle framerate s logy z MSI Afterburner a jsou připraveny ke snímkové analýze.

Intel Rocket Lake: eSport – PUBG, CS: GO, Rainbow Six: Siege a Starcraft II

Jako první se podíváme na výkon procesorů na poli eSportu. Tomu je oproti normálnímu hraní blízké nastavení všech detailů na nejnižší, což znamená vyšší snímkovou frekvenci, a tím pádem větší bottleneck na procesoru. Právě zde a konkrétně v 1 080p rozlišení se pořádná síla nových Zen 3 CPU a rozdíly oproti konkurenci projeví.

Výkon procesoru Intel Rocket Lake ve hře PUBG

PUBG je přetrvávajícím hitem poslední doby, který se od nuly dostal až na přední místa eSportu a do top příček hratelnosti na platformě Steam. Hra pochází z vývojářského studia Blue Hole a běží na čím dál více používaném Unreal Engine 4. Hra je měřena pomocí funkce REPLAY na mapě Miramar ve městě Los Leones, které se jako lokace zdá být nejnáročnější na CPU. Jde o 20vteřinový průjezd od východu na západ napříč téměř celým městem Los Leones po jedné z hlavních silnic. 

Intel Rocket Lake zde po manuálním přetaktování všech jader příjemně překvapil. PUBG je ale celkem porouchaná hra a co platí v aktuální verzi, nemusí platit v příští. Nicméně pokud je PUBG váš šálek kávy, nešlápnete vedle ani s Intel Rocket Lake, ani s AMD Ryzen 5000.

Intel Rocket Lake v Counter Strike: Global Offensive

Counter Strike: Global Offensive je dle Steamu stále jednou z nejlegendárnějších a nejhranějších her. Vždy šlo, a patrně ještě dlouho půjde, o základní kámen celého odvětví eSportu. Vývojářem i vydavatelem je Valve a hra běží na Direct X 11. Testovací scéna se odehrává na mapě de_dust2 bez botů po dobu 60 vteřin, které jsou měřeny nástrojem FRAPS. Pro CS: GO účely jsou metriky jako frametimes, GPU load (vytížení grafické karty) zaznamenávány pomocí MSI Afterburner. Datové logy z obou souborů jsou pak následně synchronizovány ke snímkové analýze. Hra je spouštěna pomocí parametru -console, ve kterém je pak nastaven parametr fps_max 0.

Celkem těsný souboj ale tentokrát Rocket Lake na AMD Ryzen nestíhal. Nepomohly mu vyšší frekvence na všech jádrech ani nic jiného. Možná kdybych měl větší štěstí na kus či chladil pořádnou custom vodou, býval by byl prostor pro vyšší napětí a vyšší finální frekvence.

Intel Rocket Lake v Starcraft II

Starcraft II je opět jedna z nejhranějších RTS eSportovek. Měřena je velmi náročná custom scéna na nejnižší grafické rozlišení, které představuje počátek souboje 4v4. V prvních vteřinách zde klesá FPS na velmi nízké hodnoty a celá scéna má 30 vteřin. Tato legendární hra pochází z dílny Blizzard Entertainment a je hojně hraná jak mezi občasnými hráči, tak mezi nejtvrdšími profesionály.

Rocket Lake se ve stařičkém, ač stále velmi hraném Starcraftu II daří výborně. Pokud patříte mezi ty, kteří tuto klasiku berou vážně, či se jí dokonce živí na profesionální úrovni, nemusí být Rocket Lake vůbec špatná volba.

Cyberpunk 2077, Kingdom Come: Deliverance, Far Cry: New Dawn a Control

Cyberpunk 2077 je akční RPG adventura z pohledu první osoby, která se odehrává v otevřeném světě dystopické metropole Night City v Kalifornii, ve kterém musíte plnit své žoldácké úkoly. Hra byla postavena na herním engine RED Engine 4 vývojáři ze studia CD Project Red a vydána v prosinci 2020 společností CD Project. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno nástrojem FrameView v centru města rychlým průjezdem na motocyklu po dobu 20 sekund.

I v Cyberpunku se Rocket Lake ukázal jako vítěz. Musím zde však uvést na pravou míru, že mi do měření skočil patch 1.2 a všechny tři Rocket Lake procesory tak byly měřeny na rozdíl od ostatních po novém major patchi. Intel i9-10850K byl ale měřen ještě před příchodem patche 1.2 a podle dostupných informací se zlepšení výkonu týká hlavně konzolí.

Intel Rocket Lake v Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance je akční adventura zasazená do středověku na území nynějšího Česka. Testovací scéna má 30 vteřin a tvoří ji průběh tryskem na koni od východní k západní bráně napříč Ratajemi. Jde o velmi intenzivní scénu na procesor. Hru vyvinulo Warhorse Studio v čele s Danem Vávrou a běží na populárním CryEnginu.

Dostatečně rychlý pohyb ve hře zatěžuje procesor více, a tak stejně jako u PUBG a Cyberpunku je i průběh Ratajemi pro procesory pořádný záhul. Toto kolo vyhrává opět Ryzen 5000.

Intel Rocket Lake ve Far Cry: New Dawn

Far Cry 5 je akční počítačová RPG, odehrávající se v postapokalyptickém světě 17 let po událostech kolem bývalého fiktivního městečka Hope County v Montaně. Hra byla postavena na herním engine Dunia Engine vývojáři ze studia Ubisoft Montreal a vydána v únoru 2019 společností Ubisoft. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 64 sekund nástrojem NVIDIA Frameview. Detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je uvedeno na přiložených snímcích.

A vítězství ve Far Cry 5: New Dawn si zpět přivlastňuje Intel se svými Rocket Lake procesory.

Intel Rocket Lake v Control

Control je akční psychothriller zasazený do prostředí Federálního úřadu kontroly. Jde o poněkud zvláštní místo, které žije svým vlastním životem. Vydáte se tam, abyste zjistili pravdu o svém bratrovi, kterého úřad v průběhu vašeho dětství unesl. Hru vytvořilo studio Remedy Entertainment a vydalo 505 Games. Měřena je scéna v sekci Executive Directive, která se ukázala jako nejnáročnější na CPU. Scéna trvá 60 vteřin s detaily na maximum a zapnutým DLSS, kde je hra renderována vždy v rozlišení o polovinu nižším.

Control využívá technologie DLSS, která renderuje obraz v polovičním rozlišení a následně jej pomocí umělé inteligence upscaluje. I proto jsou zde rozdíly mezi procesory znát a opět se zde novým Rocket Lakům daří o chlup lépe než AMD Ryzen 5000.

Provozní vlastnosti Intel Rocket Lake

U provozních vlastností dvou rozdílných architektur má smysl porovnávat především spotřebu. Změřil jsem tedy maximální odběry na CPU PACKAGE, které zahrnuje všechny části procesoru při práci v Cinebench R23. Pro zajímavost přikládám i naměřené teploty.

Spotřeba Intel Rocket Lake je naprosto extrémní, a kdyby nebylo vypnuté ABT, byla by spotřeba i9-11900K ještě o poznání vyšší. Připomínám, že při zapnutí tohoto nejnovějšího Turba jsem naměřil 310 W, což není vůbec jednoduché uchladit, a už vůbec takový odběr není opodstatněný byť sebelepším výkonem. Na osmijádrový procesor je to prostě moc. Pro srovnání můžete vidět stejnou spotřebu u Ryzenu 5950X s dvojnásobným počtem jader a pracovních vláken i s odemčenými limity a navýšením PBO.

Závěr recenze a hodnocení Intel Rocket Lake

Co dodat závěrem? Výkon nejnovějších Intel Rocket Lake procesorů není vůbec špatný a v závislosti na typu úlohy drží dech s nejnovějšími Ryzeny 5000. Někde se mu daří lépe, někde hůře. Řadím se k uživatelům, kteří na spotřebu běžně nehledí a preferují výkon před provozními vlastnostmi. I já mám ale někde své hranice a musím přiznat, že Intel Rocket Lake a konkrétně vlajková loď i9-11900K na tyto hranice narazila.

Intel Rocket Lake jsou podle mého zajímavé procesory, ale mají několik „ale“. Zaprvé už ani tak nejde o produkt pro entuziasty, jako spíše pro extrémisty. Jsou to kusy křemíku vhodné spíše pro sub-ambient taktování, ideálně pro extrémní taktování hluboko pod úrovní mrazu. Při testech bylo jasně vidět, že prostor pro zvednutí výkonu je, jen to uchladit.

Další nevýhodou je tu pořizovací cena i9-11900K. AMD nabízí za o celou tisícovku méně Ryzen 9 5900X, který má o 4 jádra a 8 pracovních vláken více a navíc se dá bez problému uchladit i pořádným vzduchovým chladičem. A do třetice, launch Intel Rocket Lake mi v tuto dobu dává pramalý smysl. Kdyby jej Intel vypustil na trh jako odpověď na AMD Ryzen 3000, dávalo by to rozum.

Za rohem je launch Intel Alder Lake-S, který by měl přinést opravdový zlom, co se týče výkonu i provozních vlastností. Intel Rocket Lake tak ani nemá šanci se na trhu pořádně ohřát a většina uživatelů, která nyní uvažuje o upgradu a ráda by se vydala cestou Intelu, si jistě raději počká na Alder Lake-S.

Intel Rocket Lake procesory 11. generace nabízí velmi vysoký výkon srovnatelný s konkurencí, ovšem za cenu špatných provozních vlastností.