Pevné disky

Co to je hard disk a SSD?

Hard disk a SSD jsou zařízení používaná pro trvalé ukládání dat v počítačích a dalších elektronických zařízeních. Uživateli tak poslouží k uchovávání souborů, aplikací nebo operačního systému, díky čemuž k obsaženým informacím umožňuje během používání zařízení přístup. Jeden disk od druhého se může odlišovat kapacitou, rychlostí čtení a zápisu, odolností a v neposlední řadě také cenou. Kromě toho může nabývat různých forem.

• Interní disk je přímo připojen k základní desce počítače nebo jiného zařízení. Slouží jako primární místo pro ukládání operačního systému, aplikací či uživatelských souborů. Může jít buď o tradiční HDD, nebo rychlé SSD. Oba typy si popíšeme níže.
• Externí disk je přenosné úložiště, jež lze připojit k počítači například pomocí USB, Thunderbolt nebo eSATA. Nabízí flexibilitu pro zálohování dat, přenos souborů nebo jako doplněk k internímu úložišti. Také může jít buď o HDD, nebo SSD úložiště.
• NAS – chytré datové úložiště je zařízení připojené k síti, které slouží jako centrální úložiště ke sdílení dat mezi vyšším počtem uživatelů či zařízení v domácí i firemní síti. NAS umožňuje snadný přístup k souborům přes sít a nabízí možnost zálohování a synchronizace.

Vybíráme nový disk

Chcete-li si zakoupit nový disk, měli byste nejprve vzít v potaz několik velmi důležitých faktorů. Volba vhodného úložiště závisí zejména na potřebách týkajících se zejména jeho rychlosti a kapacity. Společně s tím byste se měli zamyslet nad tím, zda úložiště potřebujete pro každodenní použití přímo v daném zařízení, nebo jestli vám více vyhovuje přenosné a snadno dostupné řešení. Dále nezapomeňte na to, zda chcete mít úložiště dostupné pouze pro jedno zařízení. V následující části si jednotlivé typy úložišť podrobněji popíšeme a pomůžeme vám nový disk vybrat.

Interní disk je základ každého systému

Interní disk je základní součástí drtivé většiny počítačů, která, jak jsme již zmínili výše, slouží k ukládání OS, aplikací a dalších dat. Tento typ úložiště je připojen přímo k základní desce jak pro fungování zařízení je nezbytným komponentem. Vybíráte-li interní disk, je důležité zohlednit jak jeho kapacitu, tak rychlost přístupu k datům a kompatibilitu s vaším zařízením. Vnitřní úložiště může být buď mechanické (HDD), nebo využívat technologii flash paměti (SSD), což má vliv na celkový výkon i spolehlivost zařízení. V čem se oba typy odlišují a čím se mohou pochlubit?

HDD (Hard Disk Drive) – hodně místa za méně peněz

Hard disk je tradičním typem interního úložiště, který k ukládání a čtení dat využívá rotační magnetické disky. V současnosti jde o cenově výhodnější řešení s obvykle vysokou kapacitou, díky čemuž je HDD vhodné pro uživatele, které potřebují velké úložiště za rozumnou cenu. Oproti modernímu SSD je hard disk však pomalejší a může být také náchylnější k poškození – musí se spoléhat na pohyblivé části, které mohou poškodit otřesy, pády a tak podobně.

SSD disk (Solid State Drive) zrychlí váš počítač

SSD disk je moderním typem úložiště, který nedisponuj žádnými pohyblivými částmi a pro ukládání dat používá flash paměť. Tento typ úložiště se může pyšnit mnohem vyššími rychlostmi čtení a zápisu než výše popisované HDD, což znamená rychlejší načítání operačního systému, aplikací i souborů. SSD je rovněž odolnější vůči mechanickému poškození a nabídne také nižší spotřebu energie, díky čemuž se hodí nejen do stolních počítačů, ale i do přenosných zařízení. Před nákupem ale musíte počítat s vyšší pořizovací cenou za gigabyte ve srovnání s HDD, i když ceny v posledních letech klesly.

Je lepší SSD, nebo HDD disk?

Na otázku, zda je lepší SSD, nebo HDD disk, se nedá jednoznačně odpovědět. Každý má své výhody i nevýhody. HDD může nabídnout největší kapacity úložiště a zároveň je stále cenově velmi dostupný. Jeho životnost není ovlivněna množstvím zápisů a přemazávání. Pro archivaci velkého množství dat, které pravidelně nepotřebujete, je hard disk ideální volbou. SSD zase skvěle využijete pro operační systémy a každá nainstalovaná aplikace vám na něm velmi rychle poběží. Životnost úložišť je omezená počtem zápisů do paměti buňky, tedy několik tisíc zápisových cyklů (záleží na druhu buňky).

Externí disk dodá místo bez zásahu do PC

Externí disk je přenosné zařízení, které lze připojit k počítači či jinému zařízení pomocí rozhraní jako USB, Thunderbolt či eSATA. Jde o ideálního parťáka pro zálohování dat, přenos souborů mezi zařízeními nebo rozšířeními úložného prostoru, aniž byste museli lézt do počítače. Na druhou stranu musíte počítat s možnou omezenou rychlostí přenosu dat, zejména u starších modelů, a s náchylností k poškození. Navíc jsou závislé na kabelovém připojení, což může být pro některé situace nepraktické. Externí úložiště může být podobně jako to interní hard disk (HDD), nebo SSD.

NAS disk uchová data pro domácnost i firmu

NAS disk je chytré datové úložiště, které umožňuje sdílení dat mezi více zařízeními v síti, a to jak v domácnostech, tak i v malých firmách. NAS poskytuje centralizované úložiště, ke kterému mají přístup všichni uživatelé v síti, což zjednodušuje práci s daty a jejich zálohování. NAS disk se obvykle může pyšnit i pokročilými funkcemi, jako je například RAID pro zvýšení ochrany dat. Mínusem může být vyšší cena a složitější nastavení, které může vyžadovat určité technické dovednosti. Jeho funkčnost navíc závisí na kvalitě vaší sítě, která může ovlivnit rychlost přístupu k datům.

Jakou kapacitu zvolit, když vybíráte pevný disk?

Zajímá vás, jakou kapacitu zvolit, když vybíráte pevný disk? V dnešní době, kdy videa, hudba, fotky, počítačové hry i některé další aplikace dosahují excelentní kvality, všechna tato data zároveň zabírají obrovské množství z kapacity úložiště. Proto se stalo velmi běžnou praxí pořídit si se základní sestavou minimálně hard disk 1TB. V případě, kdy máte například v notebooku máte 500 GB úložného prostoru, doporučujeme přikoupit si další úložiště s větší velikostí nebo si dodatečně pořídit externí model. Pro představu, kolik se vám na něj vejde dat, pro vás máme následující tabulku:

Sháníte hard disk 2TB či větší? Seřaďte si úložiště podle kapacity. Už jste si prohlédli příslušenství, jako jsou ochranná pouzdra a odolné boxy na externí úložiště či šuplíky a rámečky na modely do PC? Pokud ne, tak je právě ten správný čas.

Disk a jeho rychlost: Čtení a zápis

Rychlost čtení, jakou má disk, je rychlost, jakou je zařízení schopno zpřístupnit uložená data. Zápis naopak říká, jak rychle úložiště dokáže data přijmout a uložit. Na poli rychlosti jednoznačně dominují SSD nad HDD. Zatímco interní HDD nabízené na našem e-shopu dosahují rychlostí čtení a zápisu do 298 MB/s, SSD úložiště se mohou pochlubit až 14 900 MB/s u rychlosti čtení a 14 000 MB/s u zápisu. Pokud hodláte sáhnout po novém úložišti, kromě samotných rychlostí čtení nebo zápisu se můžete orientovat také na základě dalších parametrů.

1. Rychlost otáček HDD udává, jak rychle se mechanické pevné disky otáčí. Jedná se o jeden z hlavních faktorů majících zásadní vliv na rychlost pevného úložiště. Počet otáček je přímo úměrný rychlosti, ale také hlučnosti a nepřímo úměrný životnosti.
2. Vyrovnávací paměť neboli cache je rychlá paměť uvnitř úložiště. Jejím úkolem je zrychlit práci uchováním vybraných dat. Vyšší vyrovnávací paměť se na rychlosti projeví zpravidla pozitivně, a to jak u HDD, tak u SSD.

Jak lze disk připojit?

Připojit disk k počítači je pochopitelně klíčovým krokem pro jeho správné fungování a efektivní využívání. Možnosti připojení se časem vyvinuly a dnes máme k dispozici různé druhy rozhraní pro přenos dat mezi úložištěm a zařízením. Některá se hodí pro rychlý přenos, jiná se naopak zaměřují na flexibilitu či nízkou spotřebu energie. Disk může být každopádně připojit buď externě, nebo interně. V následující části si obě možnosti představíme.

Disk a externí rozhraní

Externí rozhraní je způsob, jakým se disk připojuje k počítači nebo jinému zařízení bez nutnosti otevírat a upravovat samotné zařízení. Tato rozhraní vám dovolují úložiště připojit či odpojit velmi jednoduše. Jedno od druhého se ale může odlišovat různými rychlostmi přenosu dat. S externími rozhraními se setkáte především u externích úložišť, bez ohledu na to jestli jde o hard disk, nebo SSD.

• USB 2.0 není nejstarší, ale již zastaralou verzí USB. Pro rychlé SSD disky se tedy jedná o nerelevantní technologii, která zcela degraduje jejich potenciál.
• USB 3.2 Gen 1 (3.1 Gen 1) vás může zmást zavádějícím značením. USB 3.2 Gen 1 je staré dobré USB 3.0 (3.1 Gen 1), o kterém se dnes v určitých kontextech referuje právě tímto novým způsobem. Rozhraní USB 3.2 Gen 1 je schopno rychlostně uspokojit většinu externích SSD disků.
• USB 3.2 Gen 2 (3.1 Gen 2) nabízí dvojnásobnou přenosovou rychlost oproti Gen 1, a navíc umožňuje až 100W napájení. V dnešní době se jak u tohoto rozhraní, tak u předchozího USB 3.2 Gen 1 či USB 2.0 setkáte s konektorem USB-C.
• Thunderbolt je moderní vysokorychlostní rozhraní založené na USB-C. Nejnovější generace Thunderbolt 5 dosahuje přenosových rychlostí až 80 Gbps (a až 120 Gbps s technologií Bandwidth Boost).
• eSATA je rozhraní, které se proslavilo jako rychlejší alternativa k USB verze 2.0, poslední revize této sběrnice ho však již zastiňují, proto se od něj ustupuje.
• LAN označují datová úložiště, která lze pomocí standardního konektoru RJ-45 a sběrnice Ethernet připojit do místní sítě, aby mohla fungovat jako NAS.
• WiFi v pevných discích umožňuje komunikovat bezdrátově, což může v některých situacích výrazně usnadnit práci.

Někdy lze disk připojit k vaší domácí síti (přes LAN kabel, nebo WiFi). K vašim souborům se pak dostanete i vzdáleně přes síť. Navíc můžete data sdílet více uživatelům najednou.

Disk a interní rozhraní

Druhou možností, jak připojit disk, je pomocí interního rozhraní. Pomocí této možnosti je úložiště připojeno přímo k základní desce počítače nebo jiného zařízení. Umožňuje přenos dat mezi diskem a ostatními komponenty systému, jako je třeba operační paměť nebo procesor. Na rozdíl od externích rozhraní, díky kterým připojíte úložiště mimo prostředí počítače, se interní rozhraní nacházejí uvnitř zařízení a jsou klíčová pro jeho fungování. Tato rozhraní se obvykle používají jak pro hard disk, tak pro SSD a další úložné jednotky. Interních rozhraní je několik druhů. Co nabízejí?

• SATA II již značně zaostává, proto byste se mu měli, pokud možno, vyhnout a zvolit některou z novějších možností připojení interních pevných disků.
• SATA III je dnes zažité rozhraní pro připojení interních disků. Některé moderní SSD disky však už rychlostně překonávají možnosti sběrnice SATA, která využívá komunikačního rozhraní AHCI optimalizovaného především pro mnohem pomalejší HDD.
• mSATA je předchůdcem formátu SSD disků M.2. Z názvu vyplývá, že komunikuje pomocí sběrnice SATA, takže se na tento formát vztahují veškerá její omezení. Netěší se přílišné popularitě a se standardními konektory SATA není kompatibilní.
• SAS je sériový nástupce paralelního rozhraní SCSI. Jeho cílovým nasazením jsou především serverové hard disky.
• M.2 (SATA) jako formát jsme si představili výše. Sám o sobě nezaručuje vyšší rychlosti. Formátu M.2 mohou nabývat i disky komunikující skrze starší sběrnici SATA, jejich rychlosti jsou tím ale výrazně omezeny.
• M.2 (NVMe) je komunikační rozhraní, které nahradilo zastaralé AHCI a naplňuje potřeby rychlých SSD disků mnohem lépe. Jeho největší výhodou je umožnění vysokorychlostního paralelního přenosu dat skrze sběrnici PCI-Express. SSD disky využívající protokolu NVMe jsou nejrychlejšími úložišti, které si lze dopřát.
• PCIe SSD disky jsou vlastně NVMe SSD, které namísto specializovaného M.2 slotu využívají obecný konektor sběrnice PCI Express 3/4/5.0 ×4, komunikují tedy pomocí čtyřech linek. Existují taktéž redukční karty, skrze které lze M.2 SSD připojit do slotu PCIe.
• U.2 konektor dokáže připojit 2,5" SSD disky pomocí standardu NVMe, a zajistit tak vysoké rychlosti i pro ně. Pokud vaše základní deska konektorem U.2 nedisponuje, lze ho připojit skrze redukci konektorem M.2.

Disk může mít různé formáty (form factor)

Jeden disk od druhého se mimo výše popsané vlastnosti může odlišovat také svým formátem, což znamená, že se liší velikostí, tvarem i způsobem, jakým se instaluje do počítače. Volba formátu závisí na specifických požadavcích daného zařízení, typu připojení a také na potřebách uživatele. Nejčastěji se každopádně můžete setkat se třemi různými formáty.

1. 3,5“ je standardní formát používaný ve většině desktopových a serverových nasazení. Je znám svou vyšší kapacitou a obvykle se používá pro hard disk (HDD). I když je větší a těžší než jiné formáty, stále je populární.
2. 2,5“ představuje zmenšený formát disků, který se používá především v noteboocích, nic ale obvykle nebrání ani dosazení do standardního počítače. Menší rozměry jsou obvykle vykoupeny vyšší cenou nebo nižší rychlostí.
3. M.2 byl vytvořen pro SSD disky. Ty se v jeho případě usazují přímo do specializovaného slotu na základní desce. Největší výhodou jsou miniaturní rozměry a rychlostní potenciál daleko přesahující starší řešení.

Nadšencům, kteří si sami skládají sestavu, doporučujeme využít náš PC konfigurátor.