Virtuální realita od Sony zažívá dobré období. Kromě většinou menších her speciálně určených pro PlayStation VR vycházejí i porty dříve vydaných hitů. Po krvavém Doomu VFR se můžete ponořit i do světa další velmi oblíbené značky. The Elder Scrolls V: Skyrim od studia Bethesda Softworks je dnes už takřka legendou svého žánru, které vyšla původně ještě na předchozí generaci konzolí (a samozřejmě také PC), později také na PlayStation 4 a Xbox One. V naší recenzi zjistíte, že Skyrim VR je podobně jako zmiňovaný Doom VFR v zásadě obyčejným portem, ovšem v kombinaci s virtuální realitou jde o zcela nový zážitek.
Jistě se najdou i tací, kteří nebudou znát jedno z nejžhavějších želízek v RPG ohníčku posledních let. Skyrim vyšel už v roce 2011, později ale prošel celkovým face-liftem v podobě Special Edition (2016) a patří mezi nejoblíbenější hry na hrdiny dodnes.
Příběh se odehrává dvě stě let po událostech předchozího dílu (The Elder Scrolls IV: Oblivion) v provincii Skyrim. Stejně jako ve všech předchozích epizodách fantasy série i tentokrát začíná hráč jako neznámý vězeň, jehož popravu náhle přeruší dračí bůh Alduin. Posléze zjišťujete, že je posledním žijícím Drakorozeným a jeho (tj. vaším) osudem není nic menšího než Alduina porazit. Posláním prastarého dračího božstva je naopak „pozřít svět“. To vše stojí v Svitcích předků, v originále Elder Scrolls.
Skyrim stejně jako minulé díly Elder Scrolls vyniká tím, že hráč má naprostou volnost ve svém počínání. Můžete sledovat pouze příběhovou linku a dohrát hru za nějakých pětadvacet hodin, anebo se nechat pohltit bohatým světem Skyrimu a „utopit“ v něm třeba i sto a více hodin herního času. Série si zakládá na barvitém vyobrazení světa, jehož mytologie si co do velikosti a složitosti nezadá s komiksy nebo filmovými ságami. Celý herní svět je od počátku přístupný a jeho možnosti jsou více než bohaté. Staňte se členem cechu, pomáhejte farmářům, aby jejich vesnice prosperovala (což jde třeba i paděláním účetních knih) nebo prostě jen bojujte s bandity, získávejte lepší vybavení a levelujte postavu.
Krátce po začátku hry zjistíte, že jste posledním žijícím Dovahkiinen, česky Drakorozeným. Vaším osudem tedy není nic menšího než bojovat s draky.
Hodně se mluví o tom, že virtuální realita vás vtáhne do hry tak, jako to ještě předtím nic nedokázalo. Těžko se to popisuje a ještě hůř se to představuje. Tohle prostě musíte zažít. Hrál jsem Skyrim již na PS3 a posléze i na PS4, takže když jsem při prvním loadingu Skyrim VR čekal na úvodní obrázky ze hry, neočekával jsem nic speciálního. Když se ale poprvé ocitnete přímo ve hře na dřevěné káře, ve které vás vezou na popraviště, čelist vám spadne o pěkných pár centimetrů níže. Přestože jsem kovaným hráčem VR her, nikdy mě úroveň jejich imerze nepřestane udivovat.
Najednou jsem vnímal přítomnost surového světa Skyrimu zcela jinak. Jako bych opravdu byl ve hře. Mohutné skály v dálce byly náhle skutečnější a jen o pár chvil později jsem si uvědomil, že začátek hry je naprosto ideální pro virtuální realitu. Čekat na vlastní popravu ve first-person pohledu a položit hlavu na špalek smáčený krví ještě před chvílí živého člověk má ve VR zcela jiný nádech.
Jak je u PlayStation VR her dobrým zvykem, nabízí alespoň dva způsoby ovládání. Klasické ovládání s Dualshockem poskytne prakticky ten samý zážitek jako ve Skyrimu bez VR. Logicky vás tolik nevtáhne do hry, na druhou stranu pro komplexní RPG je Dualshock vždy nejlepší volbou. Jedinou změnou je tak zaměřování, které provádíte jako v jiných first-person hrách na PS VR rozhlížením se do stran pohyby hlavou. To je ve virtuální realitě už zaběhlá praxe, a jakkoli může znít zaměřování pomocí rozhlížení se krkolomné, ve výsledku jde o velmi intuitivní, a především pohodlný způsob ovládání. Větší vtáhnutí do hry už je pouze příjemným bonusem.
Druhou alternativou je logicky dvojice Move ovladačů. Vzhledem k charakteru hry je to absolutně nejlepší volba, pokud si chcete užít šermířské souboje, střílení z luku a zejména kouzelní. Pohybové ovladače při sesílání kouzel poprvé v sérii dovolí kouzlit každou rukou do jiného směru. Ve Skyrim VR tak můžete útočit na dva nepřátele zároveň, či vytvořit jeden velký proud ohně nebo čehokoli jiného. I manipulace se zbraněmi je zcela novým a vynikajícím zážitkem. Nemusíte se stydět, jestli první věc, kterou zkusíte, bude zkouška, zdali se s ním můžete propíchnout (odpověď: bohužel nemůžete).
Stinnou stránkou jsou samozřejmě problémy s pohybem. Absence analogových páček logicky vyústí v to, že nemůžete pohyb ovládat tak komfortně, jak byste si přáli. Oproti například Doom VFR ale Skyrim VR podporuje plynulý pohyb i s pomocí Move ovladačů. Musíte však směřovat svůj pohyb pomocí pozice Move ovladače, což není zase tak úplně špatné, pokud zrovna nebojujete. Hra vám v takovém případě nedovolí například krýt se štítem a zároveň ustupovat od nepřítele, protože nelze couvat pozpátku a mířit ovladačem před sebe.
Ve výsledku je tak výběr ovládání závislý na tom, co od zážitku ze Skyrim VR očekáváte. Chcete co největší vtažení do děje a cítit se jako čaroděj? Volte Move ovladače. Chcete především pohodlné ovládání, které vám dovolí vychutnat si příběh a okolní scenérie? Sáhněte po Dualshocku. Plusem je pochopitelně také to, že Skyrim VR nabízí pokročilé možnosti nastavení pohybu. Jedinci se slabším žaludkem mohou plynulé otáčení vyměnit za sekané pohyby do stran o určitý počet stupňů, ale je to pochopitelně velká daň za nerozvířené žaludeční šťávy.
Otevřený a detailní svět spolu se stářím hry znamená jediné. Grafické zpracování není takové, jaké bychom si u AAA hry v roce 2017 přáli. Skyrim jako takový má ty nejlepší roky za sebou a jeho portování do virtuální reality mu na kráse rozhodně nepřidalo. Autoři byli v tomto případě limitováni jednak výkonem konzole a výpočetní jednotky zpracovávající obraz pro dvojici displejů v brýlích, jednak i zobrazovací schopností displejů samotných. Výsledkem jsou nejen méně kvalitnější textury, ale také velmi krátká vykreslovací vzdálenost.
Obojího si všimnete prakticky ihned. Textury samotné vás vrátí do dob předchozí konzolové generace, zatímco doskakování objektů je možná ještě nepříjemnější, protože díky virtuální realitě je vše o něco více skutečné. Při pohybu v přírodě se pár metrů před vámi najednou vykreslují jednotlivé rostliny, ve městech to jsou pak třeba hořící lampy, které se zničehonic objeví na holé zdi. Autorům se naopak podařilo zachovat nejrůznější efekty ohně, sněhu, či mlhy, takže je Skyrim VR sice ošklivější, ale stále nabízí charakteristický a nezapomenutelný zážitek z hraní.
Toužíte po detailním RPG na dlouhé večery a uchvátila vás virtuální realita? Pak je Skyrim VR volbou číslo jedna. Na druhou stranu se ale nabízí otázka, jestli je Skyrim VR opravdu vhodnou hrou pro virtuální hraní. Ve světě Skyrimu je naprosto jednoduché ztratit se na dlouhé hodiny. Kupříkladu hlavní questy většinou nezvládnete za méně než hodinu, což už je doba, kdy musí i trénovaný milovník VR hraní alespoň na chvíli sundat virtuální přilbici z hlavy.
PlayStation VR a stejně tak jeho konkurence prozatím není vhodná pro dlouhé hraní, přičemž dlouhé hraní je pro Elder Scrolls: Skyrim v podstatě synonymem. Tenhle titul vás vcucne a jen tak nepustí, a přestože je pěkné zastřílet si z luku po dracích a při kouzlení si připadat jako opravdový čaroděj, Skyrim si nejvíce užijete před klasickou obrazovkou, která vám dovolí bez potíží se zavrtat do tohoto pohlcujícího světa i na dlouhé hodiny. Pokud ale sáhnete po Skyrim VR, fatální chybu zkrátka neuděláte, jen je třeba ujasnit si priority.
Kouzlení je s Move ovladači naprosto fantastické a zcela mění zážitek z hraní.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.