Technologická disrupce: Jak nečekané změny formovaly vývoj a zlikvidovaly zavedené technologie

Technologická disrupce – OBSAH

1. Technologie, se kterými nikdo nemohl počítat
2. Něco nového přišlo, něco starého zaniklo
3. Tohle nikdo nikdy nebude potřebovat

Technologie, se kterými nikdo nemohl počítat

Přestože vývoj technologií vypadá přehledně a logicky, při bližším zkoumání vynikne jeho nepravidelnost, obtížná předvídatelnost a nečekané změny ve vývoji, které znenadání likvidují celé větve vývoje a přinášejí naprosto nečekané změny. Přestože se autoři sci-fi a počítačoví vizionáři pokoušejí předpovídat vývoj, daří se jim to jenom velmi obecně – a málokdy předvídají zcela jasně technologie, které se prosadí. Pokud nejde o jen obecné úvahy typu „v budoucnosti se prosadí umělá inteligence“, je spíš výjimkou, když se podaří odhadnout vývoj na více než třicet let dopředu.

Hlavní příčinou jsou tak zvané disruptivní změny, příchod technologií, které přinesou zcela nové možnosti, a tím vykolejí původní technologický vývoj. To popisuje například kniha Inovátorovo dilema (The Innovator's Dilemma: When New Technologies Cause Great Firms to Fail) z roku 1997, ve které Clayton Christensen rozebírá technologické změny, které přinesl vývoj harddisků. Radikální změny přináší výrobcům nutnost adaptovat se, což jim přináší nepříjemné dilema: Pokud zůstanou u stávajících technologií, které mají zaběhané, mohou určitou dobu úspěšně soutěžit, než je inovace skokově překoná. Pokud ale investují do nových technologií, vzdávají se své momentální výhody s tím, že se inovace nakonec může ukázat jako zbytečná – a tím jenom zmaří investice.

Něco nového přišlo, něco starého zaniklo

V oblasti výpočetní techniky ale existují mnohem radikálnější příklady, jako například příchod a následný odchod optických médií. Optická média ve formě CD, DVD a později Blu-Ray dominovala téměř 25 let distribuci digitálního obsahu, vytvořila několik generací konzolí a vedla ke vzniku zcela nových herních žánrů, ale s příchodem vysokorychlostního internetu opět prakticky zanikla. Optická média nabízela celou řadu výhod – bezpečné uložení dat, které v případě kvalitních médií a dobrého uložení nabízelo životnost uložení dat více než 20 let, a v případě médií archivační kvality keramického typu dokonce více než 100 let. Dnes prakticky nemáme analog vyznačující se podobnou životností, klasické pásky nabízejí životnost jen zhruba 30 let a běžné disky ještě kratší.

Po jistou dobu se zdálo, že optický záznam bude pokračovat holografickým optickým záznamem, který sliboval vysokou kapacitu a velkou stabilitu záznamu v podobě skleněných holografických karet (holostorage), ale o tomto konceptu se posledních patnáct let stále jenom mluví a pokračuje na úrovni výzkumu, aniž by vznikaly reálné produkty. V současné době zálohování zajišťují na místní úrovni síťové disky NAS (Network Attached Storage) a fileservery – a většina koncových uživatelů používá pro zálohování cloud, což jsou velká, klasicky zálohovaná datacentra. Je možné, že se holografie vrátí, ale také je možné, že se objeví nějaký zcela nový princip ukládání dat.

Současný stav, kdy prakticky každý člověk má svůj vlastní počítač – ať už to je desktop, laptop anebo chytrý telefon, je vlastně také nečekaný důsledek disrupce ve formě objevu mikroprocesoru. Nástup mikroprocesorů dovolil v 70. letech minulého století vzniknout třídě mikropočítačů, ze kterých se časem staly domácí počítače a jejichž cena neustále klesala. V 70. letech měl vlastní počítač jen technologický odborník, v 80. letech se staly běžnou součástí pracovišť a domácností, v 90. letech s nástupem internetu začaly být všudypřítomné – a dnes má počítač, se kterým se připojí k internetu, prakticky úplně každý. Dnes je počítač a přístup k internetu v zásadě nutností pro každého, kdo chce žít i jen trochu moderním životem, používat internet banking, nakupovat v e-shopech – a každý podnikatel musí mít svou vlastní datovou schránku, takže se bez osobního počítače neobejde.

Tohle nikdo nikdy nebude potřebovat

Nástup chytrých telefonů je také příkladem disrupce, dokonce dvojité. První inteligentní telefon, IBM Simon (1994), představil sadu pokročilých funkcí, které se objevily ve všech mobilech: kontakty, kalendář, schopnost přenášet data, a dokonce i fax. Mobilní telefony, které přišly po něm, přinášely stále více „počítačových“ schopností, telefony Blackberry dovolovaly profesionální komunikaci, ale přesto se za vznik moderního smartphonu považuje až příchod iPhonu na začátku roku 2007. iPhone přinesl koncept multitouch obrazovky ovládané prsty a virtuální klávesnice – do té doby se chytré telefony ovládaly buď perem, nebo měly fyzická tlačítka. Právě iPhone přinesl standardy ovládání a design, který máme s minimálními změnami dodnes.

Rozhovor se Steve Ballmerem, tehdejším šéfem Microsoftu, který se iPhonu, jeho ceně a ovládání prakticky vysmál, patří mezi historické milníky. Microsoft vyráběl už několik generací telefonů s podobnými vlastnostmi – a jak jeho vývojáři, tak i Ballmer byli přesvědčeni, že je dělají správně. Drtivá rychlost nástupu iPhonu a vzestup Androidu Microsoft překvapila – a jejich pokus vyrovnat tento nástup novým vlastním systémem Windows Phone selhal přesto, že Microsoft koupil firmu Nokia, která také zaspala nástup smartphonové revoluce.

Podobné případy ukazují, že je skutečně jen těžko odhadnutelné, kterým směrem půjde vývoj – a někdy je i zpětně těžké určit, které faktory rozhodly o úspěchu a neúspěchu produktů a platforem. Rozhoduje hlavně trh a cena, protože lidé si vybírají technologie podle svých potřeb a podle své peněženky. Výrobci se tváří, že ví, co bude v budoucnosti – ale oni popravdě spíš jenom hádají a sázejí na trendy, které někdy vyjdou a jindy nevyjdou. 

Technologický vývoj je plný nečekaných změn a zvratů. Přestože se pokoušíme předpovídat budoucí trendy a směr, kterým se technologie budou ubírat, inovace často mění zaběhnuté scénáře a přinášejí nová řešení, která původně nikdo nepředpokládal. Výrobci, vizionáři a analytici mohou pouze odhadovat, jakým směrem se trh vydá, přičemž skutečný vývoj často závisí na nepředvídatelných faktorech, jako jsou technologické průlomy, změny spotřebitelských preferencí nebo náhlé změny v širším ekonomickém a sociálním kontextu.

Michal Rybka

Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.