Test výkonu PC – Jak na to? (NÁVOD)

Měření výkonu PC (NÁVOD) – OBSAH

1. Test výkonu PC: proč bychom vlastně měli testovat?
2. Test výkonu PC: metodika a postup měření
3. Test výkonu PC: procesor (CPU)
4. Test výkonu PC: grafická karta (GPU)
5. Test výkonu PC: operační paměti (DRAM)
6. Test výkonu PC: pevný disk (SSD)
7. Praxe: měříme herní výkon s CapFrameX
8. Monitoring: teploty, spotřeba, frekvence a napětí
9. Bonus: Phoronix Test Suite a OpenBenchmarking
10. Závěr

Test výkonu PC: proč bychom vlastně měli testovat?

Důvod je jednoduchý. Za určité množství výkonu platíme určité množství peněz. To, že si pořídíme konkrétní procesor, grafickou kartu, operační paměti nebo rovnou hotový počítač ještě neznamená, že náš stroj podává takový výkon, jaký podávat má. Věcí, které je potřeba udělat správně od fyzického zapojení až po softwarové nastavení, je hromada a stačí nesprávně udělat jen jednu, a výkon je v tahu. Jak takovou věc ale můžeme vědět, pokud výkon svého PC neotestujeme?

A co víc, otestujeme-li výkon našeho PC, otevřou se nám možnosti k upgradu či ladění jednotlivých komponent, jelikož zjistíme, která část našeho počítače je nejpomalejší a která brzdí PC jako celek. Ve finále tak můžeme bottleneck nejen odstranit a přesunout tam, kde má ideálně být, ale můžeme navýšit jak výkon, tak snížit spotřebu. Ve výsledku pak můžeme dostat za investovanou částku lepší poměr cena/výkon i lepší provozní vlastnosti, jako je hluk a celková spotřeba.

Test výkonu PC: metodika a postup měření

Měření čehokoliv v obecné rovině vyžaduje porozumění problematice a alespoň základní znalosti toho, co chceme měřit. Oblíbenou aktivitou amatérského měření je: „Měříme nesmysly, ale měříme je přesně“, a pokud výstupy z měření nedávají smysl, nedá se z něj pak nic vyvozovat. Typickým příkladem je měření herního výkonu procesoru ve vysokém rozlišení a k tomu v dobře optimalizované hře, která není náročná na procesor a dokáže vytížit grafickou kartu na maximum.

Zásadní je tedy vědět, co chceme měřit. Měření by nemělo mít pouze jediný výstup, ale cílem by mělo být porovnání dvou stavů. Tedy PŘED a PO. Dalším klasickým příkladem jsou operační paměti na defaultu, a tedy nenačtený XMP/EXPO profil našeho paměťového kitu. Můžeme tak například změřit, o kolik výkonu přicházíme, pokud paměťový profil nezapneme. Jednoduše změříme výkon PC s vypnutým a pak se zapnutým XMP/EXPO profilem.

Když víme, co přesně chceme měřit, je potřeba vědět, jak takovou věc správně měřit. Rozhodně se nedá měřit od oka („hra vypadá plynule“ nebo „to vypadá na 60 FPS“) nebo pocitem („to byla rychlost“). Výstupem by měl být vždy čas (t), snímková frekvence (FPS), score (body), případně energetická efektivita (W/jednotka výkonu). Měření musí být především konzistentní. Ideální je aplikace, která je k tomu určená, tedy nějaký benchmark. V následujících kapitolách si dáme pár tipů, jak měřit jednotlivé komponenty.

Testujeme-li výkon jednotlivých komponent, je potřeba si ujasnit, zda testujeme, lépe řečeno porovnáváme výchozí stav dané komponenty proti upravenému stavu (předtaktování, podvoltování), nebo jestli chceme porovnávat výkon oproti jiným modelům. Či úplně jinému stroji (např. náš starší nebo kamarádův počítač). V zásadě dává smysl pouze ta první možnost, jelikož testujeme izolovanou část počítače, samostatnou komponentu. Při té druhé možnosti je potřeba dodržovat specifické postupy, aby výkon vícero procesorů nebyl zkreslen okolními komponenty. Ze třetí možnosti se nedá nic moc vyvozovat a jde spíše o hrubou či kompetitivní záležitost.

Test výkonu PC: procesor (CPU)

Výkon procesoru můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií. Do herního či aplikačního výkonu neboli do 2D či 3D výkonu. Podkategorií je pak celá řada. Co do 2D výkonu můžeme měřit rendering, enkóding, práci se soubory, nejrůznější výpočty fyziky či širokospektrou práci s PC. Co do 3D výkonu měříme hry, a to především takové, jejichž plynulost brzdí právě procesor. Jde buď o špatně optimalizované hry, nebo takové, které jsou na procesor opravdu a legitimně náročně (například simulátory).

2D: Testy výkonu procesoru při renderingu

Zajímá-li vás testování výkonu procesoru při renderingu, možností je několik. Mým oblíbeným je Cinebench 2024. Výstupem je score.

Výhodou Cinebenche je, že umí otestovat výkon jak při vytížení jednoho jádra, tak při vytížení všech dostupných prostředků. Některé softwary, např. specifické CADy, umí využívat jen jedno jádro. Poslední verze Cinebenche 2024 dokáže procesor solidně vytížit, a proto se benchmark hodí jak na otestování výkonu, tak na otestování stability. Výstupem je score.

2D: Testy výkonu procesoru ve webovém prostředí

Na první pohled nezajímavou, ač zásadní stránkou testování výkonu procesoru je webové prostředí. Jindy přezdívané browserbenchmarky nám změří výkon procesorů v nejčastějších úlohách, které svému procesoru zadáváme, aniž bychom nad tím přemýšleli. Výstupem je score.

JetStream 2 testuje výkon ve značné řadě úloh, které můžete nalézt zde. Zajímá-li vás širokospektrý výkon vašeho PC při běžné denní práci, určitě JetStream 2 vyzkoušejte. Výstupem je score.

Speedometer měří responsivitu ve webových aplikacích. Test výkonu procesoru v tomto benchmarku pak odhalí svižnost vaší práce – není nic horšího než neresponsivní počítač, který se vleče jako šnek. Výstupem je opět score neboli počet průběhů za minutu.

2D: Testy výkonu procesoru při práce se soubory

Komprimování a dekomprimování souborů je opět dalším a každodenním typem práce, který je vhodné co do výkonu procesoru otestovat. 7-zip má pro tyto účely vestavěné benchmarky. Výstupem je datová propustnost.

Test výkonu v 7zipu prověřuje rychlost procesoru při komprimování a dekomprimování dat pomocí LZMA (Lempel-Ziv Markov) algoritmu. Výstupem jsou GIPS (Giga Instructions Per Second).

2D: Testy výkonu procesoru při práci se videem

Výkon procesoru co do práce s videem můžeme ideálně otestovat pomocí open-sourcového nástroje Handbrake. Výstupem je čas a snímková frekvence.

Handbrake slouží k enkódování videa z jednoho formátu do druhého. Na obrázku můžeme vidět konverzi z 80Gb/s H.264 videa do 40Gb/s H.265 videa. Výstupem je čas a snímková frekvence za vteřinu.

3D: Testy herního výkonu procesoru v syntetice

Výhodou syntetických testů je konzistence a dobrá porovnatelnost již připravených scén. Testovací prostředí však málokdy odpovídá herní realitě. Ideálním kandidátem na test procesoru je CPU Benchmark z 3DMarku, který provádí výpočty fyziky.

3DMark CPU Profile je skvělý benchmark na otestování škálování výkonu při výpočtech fyziky při zapojení 1–16 vláken či více. Výkon je opět uvede jako score.

3D: Testy herního výkonu procesoru v reálném prostředí

Reálné testování her lze provádět pomocí vestavěných benchmarků, kterými jsou některé hry vybaveny. Ty ovšem málokdy odráží reálný výkon v celé hře. Ideální je proto testovat hry manuálně ve vybraných hrách a scénách při nízkém rozlišení pomocí nástroje CapFrameX.

V tomto testu jsem porovnával výkon dvou vlajkových lodí od Intelu a od AMD ve Starcraftu II, který umí pořádně využívat jen jedno jádro a těží především z L3 cache procesoru. CapFrameX, který si vysvětlíme vč. kompletního návodu už za chvíli, prezentuje výkon v FPS.

Test výkonu PC: grafická karta (GPU)

Grafická karta slouží k mnoha účelům, avšak jeden z nejrozšířenějších je hraní her. V tomto smyslu jde o herní grafické karty. Pro profesionální použití, jako jsou vědecké výpočty, machine learning a umělá inteligence, datové a finanční analýzy a vizualizace a mnoho dalšího, pak existují specializované modely navržené pro specifické účely. Dnes nám půjde hlavně o herní výkon.

3D: Testy herního výkonu grafických karet v syntetice

Stejně jako u procesorů existuje pro grafické karty řada syntetických testů. Tím nejpoužívanějším benchmarkem je 3DMark, který drží krok a tempo a dokáže otestovat jak zajetou rasterizaci, tak pomalu ale jistě nastupující RayTracing s PathTracingem v závěsu.

3DMark Time Spy Extreme testuje výkon grafické karty v UHD rozlišení na nejvyšší detaily. Výhodou syntetiky je zajištěný bottleneck, který spolehlivě leží na GPU, a ne na CPU.

3D: Testy herního výkonu procesoru v reálném prostředí

I zde mohou některé vestavěné benchmarky přijít vhod. Jistější je ale vzít věc do vlastních rukou a výkon grafické karty otestovat manuálně ve vybraných hrách a scénách ve vysokém rozlišení na maximální detaily pomocí CapFrameX.

Na obrázcích je ukázáno testování třech grafických karet v Cyberpunku 2077 opět za pomoci CapFrameX. Ručně vybraná scéna náročná na grafickou kartu spolu s vysokým rozlišením a vyššími detaily zajišťuje bottleneck na GPU.

Test výkonu PC: operační paměti (DRAM)

Testování operačních pamětí souvisí přímo s procesorem. Největší přínos rychlých a dobře odladěných operačních pamětí opět poznáme na herním výkonu, a to hlavně tam, kde je výkon brzděn procesorem.

2D: Testy operačních pamětí v aplikacích

Při testování výkonu operačních pamětích nás zajímají především propustnosti a latence. Ty nám může hezky otestovat AIDA64.

AIDA64 je profesionální diagnostický nástroj, který prověří výkon operačních pamětí. Pro herní účely nám jde o sražení latencí na co nejnižší hodnotu při co možná nejvyšší propustnosti. Minimem je zapnutí XMP/EXPO profilu, ideální je paměti ručně přetaktovat a odladit časování.

3D: Testy operačních pamětí ve hrách

Rozdíl mezi testováním procesoru a operačních pamětí je minimální. Zásadní je nehýbat s nastavením procesoru tak, aby sám o sobě podával konzistentní výkon a rozdíly v měření byly způsobeny pouze operačními pamětmi.

V CapFrameX jsem opět otestoval nastavení operačních pamětí na defaultu dle JEDEC specifikací a po nastavení 7 600 MT/s profilu, který nabízí základní deska AORUS Z790 MASTER X. Výstup je opět ve FPS.

Test výkonu PC: pevný disk (SSD)

Testování výkonu pevných uložišť je velmi limitované a testovacích aplikací mnoho není. Těmi nejlepšími jsou: Storage Benchmark z 3DMarku, který testuje herní výkon, CrystalDiskMark, stařičký AnvilSSD, HDTune PRO a vhod opět může přijít i AIDA64. Horkou novinkou je i DirectStorage BulkLoad od Microsoftu.

Výkon pevných uložišť ve hrách

3DMark Storage testuje rychlost načítání a přístupové doby od spuštění hey do main menu. Dále benchmark prověřuje nahrávání herního videa, ukládání herního postupu, instalaci hry a přesun herní složky z jednoho disku na druhý. Výstupy jsou uváděny v MB/s a v mikrosekundách.

Storage benchmark z 3DMarku oceníte především jako hráči. Obzvlášť u některých her a aktivit, u kterých jde o čas, se hodí rychlé načítání a krátká přístupová doba. Je fakt, že už by si benchmark také zasloužil update testovaných her, tak se snad brzy dočkáme.

Výkon pevných úložišť v DirectStorage

DirectStorage je technologie ve vývoji, která bude umožnovat přesun herních dat z SSD disku přímo do videopaměti grafické karty. Tento způsob ušetří výpočetní prostředky procesoru, které by jinak byly potřeba k dekomprimování textur. Výstup testu z benchmarku BulkDemoLoad je v GB/s.

Pokud vás zajímá, zda je váš SSD připraven na využití této nové technologie, otestujte si jej v benchmarku BulkDemoLoad. Minimální požadavky jsou 7 GB/s, avšak větší propustnost bude u her s DirectStorage znamenat i lepší plynulost hry a rychlejší načítání. Ideální je rovnou sáhnout po PCIe 5.0 NVMe disku.

Výkon pevných disků v CrystalDiskMark

CrystalDiskMark je již dlouholetým a spolehlivým nástrojem na testování výkonu pevných úložišť. Výstup je v MB/s a mikrosekundách.

CrystalDiskMark (CDM) má v nastavení několik profilů. Pro testování používám profil Reálný výkon, který prověřuje rychlosti a přístupovou dobu v úlohách, na kterých záleží nejvíce. Jde nám hlavně o čtení malých souborů na prvních frontách, tedy RND4K Q1T1.

Výkon pevných disků v Anvil PRO

Anvil PRO je poněkud starou utilitkou, která dostala poslední update před téměř 10 lety. I tak jde stále o skvělý nástroj, jelikož je implementací poněkud obskurního, ač profesionálního IOmeteru. Výstup je opět v MB/s a v milisekundách.

Anvil PRO vám rovnou otestuje práci s malými soubory na více frontách a ukáže vám i přístupovou dobu. V Settings doporučuji před testem nastavit Cmpression na 46 % (Applications), jelikož budou výsledky pak více odpovídat realitě.

Tím máme za sebou testování výkonu jednotlivých komponent pomocí doporučených nástrojů a nyní už se pojďme podívat na praktickou část a na kompletní na testování herního výkonu pomocí CapFrameX.

Praxe: měříme herní výkon s CapFrameX

Správné měření herního výkonu je, jak už jsme si řekli, nelehká věc. Chcete-li to dělat správně a neměřit nesmysly, budete v první řadě potřebovat ideální nástroj a v neposlední ho umět ovládat. Tím nejlepším pomocníkem je CapFrameX, open-sourcový software, který umí vše, co je k rigoróznímu testování herního výkonu třeba.

CapFrameX je zdarma, má svobodnou MIT licenci a na projektu dělají vývojáři ve svém vlastním čase na své vlastní náklady. Bude-li vám nástroj k užitku, můžete přispět finančně či kódem přímo na Githubu.

CapFrameX stáhnete zde. Aplikace je vzhledem ke komplexnosti a rozdílnosti operačních systémů dostupná pouze pro Windows, což je trochu škoda, ale herní OS vždy byl, a nejspíše asi vždy bude, ten od Microsoftu. K dispozici je jak instalátor, tak přenosná verze. Na Githubu projektu pak najdete všechny dostupné beta verze (doporučuji používat ty) a v archivu pak naleznete verze z probíhajícího vývoje.

Hned po prvním spuštění se vám otevře okno na záložce Capture. Nelekejte se a nenechte se odradit množstvím nastavení a oken. V praxi je používání CapFrameX jednoduché a stačí dávat následujících pár minut pozor. Tak jdeme na to!

Záložka Capture slouží k nastavení nahrávání všech důležitých údajů o herním výkonu. Levý sloupec je v podstatě průzkumníkem nahraných měření. Buď můžete používat defaultní cestu, která je v Dokumentech, nebo si zvolit svou vlastní. Níže položená sekce Record Info slouží k údajům o zaznamenaném měření – ty se vyplňují až na Comment automaticky, jelikož CapFrameX umí detekovat nejen použitý hardware a měřenou hru, ale i mnoho dalšího.

Prostřední dvě okna Running processes a Process ignore list slouží k izolaci té správné a jediné hry, kterou chceme měřit bez interference dalších aplikací. Hned pod tím máme Capture hotkey, který slouží ke spuštění a ukončení měření, Capture time (s) slouží k nastavení délky měření (to se automaticky vypne po uplynulé době), Capture delay (s) slouží k odložení startu měření a Hotkey sound slouží ke zvukové notifikaci o startu a konci měření. Okna napravo si vysvětlíme již za chvíli. Pojďme si už ale vyzkoušet první měření.

Nyní už můžete spustit libovolnou hru, kterou budete chtít měřit. Já si vybral zrovna World of Warcraft. Pokud běží CapFrameX na pozadí, ve hře se vám zobrazí tzv. OSD neboli překrytí sledovanými metriky ve hře, viz levý horní roh. Vaše OSD bude v počátku vypadat trochu jinak, moje už je upravené pro mé vlastní potřeby a podle mého gusta. Jak na takovou úpravu si ukážeme později.

Teď se můžete podívat zpět do CapFrameX, kde v okně Running processes uvidíte hru, kterou nástroj bude měřit. Zásadní je si vybrat krátký, dobře měřitelný a jednoduše opakovatelný úsek hry. Stačí například 20vteřinový běh po nějaké cestě. Zmáčknete Capture hotkey (v mém případě ScrLk) a poběžíte do cíle. Jakmile měření započne, OSD se schová, a jakmile skončí, zase se objeví. Navíc uslyšíte zvukovou hlášku „Capturing started“ a „Caputuring ended“.

Jakmile máte doměřeno, objeví se vám v průzkumníku CapFrameX na levé straně první naměřený záznam. Hned si můžete všimnout automaticky vyplněných údajů v Record Info. Záznam z měření je připraven k analýze. Klikneme tedy na záložku Analysis a jdeme na to.

Uprostřed vidíme frametimes (dobu v milisekundách mezi jednotlivými snímky) a jejich klouzavý průměr. Vlevo pod tím vidíme graf horizontálních sloupců s hodnotami od P95 po 0.1% Low Average. Nejzásadnější jsou hodnoty Average (průměrná FPS), 1% Low Average a 0.1% Low Average (průměrná FPS nejnižších snímků). Napravo pak máme přehled Stutteringu, Variances (odchylky frametimes), FPS tresholds a Sensor data (přehled o teplotách, frekvencích, vytížení, spotřebě a podobně.

V pravém sloupci pak ještě můžeme nalézt System Info, tedy informace o systému, což je nesmírně užitečná funkce, jelikož není prakticky možné si zpětně zapamatovat, co jste jak měřili. Proměnných na straně systému je hodně, a pokud si je nepoznamenáte, dříve nebo později budou vaše měření zpětně nepoužitelná. Konzistence těchto věcí je naprosto kritická pro přesné a relevantní měření. Všimněte si i spodního stavového řádku v okně aplikace úplně dole. Ta vás automaticky informuje téměř o všem, co je potřeba si před začátkem měření ohlídat a co může výkon ovlivňovat.

Kromě analýzy Frametimes můžete přepnout v levém horním rohu grafu na FPS, který vám ukáže průběhový graf snímků za vteřinu, a L-shape zobrazuje distribuci latencí po sobě jdoucích snímků v rámci percentil. Na druhém grafu lze tedy vidět, že 90 % snímků po sobě jdoucích snímků mělo latenci 7.7ms a 0,05 % snímků mělo latence o 74 % vyšší.

Doposud jsme si ukázali jednoduché a obyčejné měření. Ať už ale máte s měřením her zkušenosti, nebo ne, vězte, že ne každá hra a specifické úseky hry (scény) jsou konzistentní. Některé se dají měřit jednoduše a některé vůbec. To znamená, že měříte-li trasu od bodu A do bodu B, při prvním průběhu můžete naměřit 90 FPS a při druhém 100 FPS. Pokud ale budete měřit jen jednou, nikdy takovou věc neodhalíte. Spousta her totiž při prvním průběhu může dekomprimovat textury a kompilovat shadery, což dělá procesor a naměřený výkon pak může být mimo.

K podchycení takových nepřesností pak slouží funkce Run History a Aggregation of run history. Ta zkrátka a dobře funguje tak, že měření provádíte třikrát, nebo dle nastavení funkce. CapFrameX pak hlídá odchylku mezi jednotlivými průběhy co do nastavených % (defaultně 3 % – hranice chybovosti měření). Hlídání odchylky lze nastavit pro libovolnou metriku. V praxi to funguje tak, že CapFrameX zagreguje tři validní měření za sebe, a tedy udělá ze třech dvacetivteřinových měření jedno šedesátivteřinové měření.

Jakmile zapnete funkce Run History a Aggregation of run history, objeví se vám OSD trojice položek Run 1, Run 2, Run 3 a Result. Na prvním obrázku v OSD v levém horním rohu úplně nahoře můžete vidět hodnoty N/A – zatím jsem nic neměřil. V OSD na druhém obrázku je už vidět první a druhé měření.

Při třetím měření se ukázalo, že druhé měření mělo co do P1 (první percentila) větší odchylku než 3 %, a proto Run 2 zčervenal. Musel jsem tedy měření provést ještě jednou. Na druhém obrázku v OSD je vidět, že čtvrté měření nahradilo nevalidní Run 2 a vznikl nám Result. Takto jednoduché je pomocí CapFrameX měřit přesně.

V průzkumníku CapFrameX už pak můžeme vidět, že nám přibyl další, tentokrát již zagregovaný výsledek. Pojdme si teď ukázat praxi srovnání dvou naměřených a zagregovaných výsledků. Ve hře jsem nejprve nastavil detaily na maximum, provedl tři validní průběhy, snížil detaily na střední hodnoty a opět provedl tři validní průběhy. Nastavení detailů jsem si poznamenal do Comment.

V CapFrameX jsem přepl na záložku Comparison a v adresáři dvojklikem přidal naměřené a zagregované výsledky do srovnání uprostřed. Na prvním obrázku můžete vidět hodnoty ve FPS, na druhém v relativních procentech po najetí myši na konkrétní sloupec. A takto jednoduché je přesné porovnávání dvou a více rozdílných měření nejen co detailů, ale čehokoliv, co vás jen napadne a bude trochu dávat smysl.

Těsně nad názvem hry ve srovnávacím grafu máme kromě Bar charts možnosti Line charts/L-shapes a Variances. Druhá možnost vám ukáže průběhové grafy frametimes, na kterých můžeme vidět jednotlivé výstřelky, které ukazují odchylku v čase mezi vykreslením dvou po sobě jdoucích snímků, což pak v praxi ve hře zaznamenáme při hraní jako poruchu plynulosti.

Třetí možnost Variances zobrazuje variabilitu latencí mezi dvěma po sobě vykreslenými snímky. Z grafu lze usoudit, že hra byla na střední detaily více plynulejší než na maximální.

Záložka Sensor pak nabízí podrobný a přehledný záznam všech údajů z nalogovaných senzorů. Můžeme tak zjistit minimální, průměrné a maximální hodnoty frekvencí, napětí, teplot, spotřeby, vytížení grafické karty či procesoru. Funkce je nesmírně užitečná ke zjištění bottlenecku, a tedy toho, co nám brzdí výkon. Najdeme-li si např. položku Max Thread Load a zjistíme hodnotu blízkou 99 %, pak je jisté, že nám hra mizerně využívá prostředky procesoru a je tzv. zaboundovaná na jednom jádře. Typickým příkladem je např. Far Cry 6 nebo Starcraft II.

Záložka PMD slouží k hardwarovému měření spotřeby grafické karty, procesoru, základní desky, ale i celého systému. CapFrameX má integrované dva projekty – PMD od Elmor's Labs a Powenetics V2 od HWBusters. První je téměř 10násobně levnější, avšak pro většinu měření dostačující, druhý je více profesionální, avšak velmi drahý a s limitovanou (téměř žádnou) zárukou.

Report pak slouží k práci se surovými daty. Můžete si vybrat, které hodnoty vás zajímají, přidat libovolné množství měření a pak vše vyexportovat v .csv formátu. Pak už můžete s daty kouzlit dle svých představ, fantazii se meze nekladou.

Nastavení OSD

A nyní už ke slibovanému ladění samotného OSD. V záložce Overlay máme okno Overlay Items. Zaškrtnutím checkboxu ve sloupci OSD zapneme danou položku. Pozor, množství znaků, které je v OSD zobrazováno je limitováno operačním systémem. Šetřete tedy s místem a nezapínejte, co doopravdy nepotřebujete. Vedle nápisu Overlay Items je pak tlačítko pro kopírování aktuálního nastavení a tři pozice pro ukládání různých nastavení OSD.

Zásadní je pak práce se skupinami a barvami. OSD ve hře bude řazeno ve stejném pořadí, jako je v CapFrameX, tedy od shora dolů. Pokud chcete mít různý hardware barevně rozlišený tak, jako já, stačí k hodnotám patřícím procesoru dát např. modrou, grafickou kartu zelenou, pro DRAM bílou apod. Pod nastavením OSD pak ještě máte ovládání OSD. Defaultně (viz screen) pak pomocí Alt+O OSD schováte a zobrazíte, a pomocí Alt+M metriky zresetujete. Metric Interval se pak automaticky synchronizuje s nastavením doby v Capture a Refresh Period je perioda snímání senzorů v milisekundách (lze nastavit až 250ms).

Všimněte si ještě okna Hardware Controller. Jde o skvělou featuru, která umožňuje přepínat přiřazení procesorových jader přímo ve hře. V dnešní hybridní době přijde funkce vhod, jelikož vám pomůže otestovat výkon u Intelů 12.–13. generace při přiřazení jader na P-Cores+E-Cores či P-Cores samostatně. To samé platí pro Ryzeny a přepínání mezi CCD0 a CCD1 nebo obou dvou.

Výsledné měření pak může vypadat takto. Některý hry si lépe poradí pouze s P-Cores a E-Cores mohou způsobovat zbytečný stuttering a spotřebu navíc. Ty lépe optimalizované hry dokážou využít E-Cores s nárůstem výkonu a bez poruch plynulosti. Stejně tak u Ryzenů 7000 s V-CACHE lze v některých hrách sledovat rozdíl mezi tím, kdy má hra k dispozici pouze CCD0 s V-CACHE a kdy má navíc CCD1 bez V-CACHE.

Tím máme kompletní představení a návod na CapFrameX za sebou. Teď už víte, jak přesně měřit hry, analyzovat výkon vašeho PC ať už po stránce procesoru, grafické paměti, operačních pamětí, či jako celku. S CapFrameX nepotřebujete žádné syntetické testy či benchmarky a měření se stane nejen zábavou, ale hlavně užitečným nástrojem a dovedností k posouzení přínosu ladění PC či samotného výběru komponent.

Monitoring: teploty, spotřeba, frekvence a napětí

Poslední věcí, kterou potřebujete umět při testování výkonu PC, je správný monitoring jednotlivých komponent. U herních testů se nám o vše postará CapFrameX. U neherních 2D testů je pak nejlepší volbou HWiNFO.

V HWiNFO můžete sledovat veškeré hodnoty co do napětí, frekvencí, teplot, spotřeby a dalších údajů týkající se základní desky, procesoru, grafické karty, operačních pamětí, pevných disků a dalších zařízení, jsou-li aplikací podporovány. Lepší software pro tyto účely rozhodně nenajdete a doporučuji si jej osvojit a začít používat.

Bonus: Phoronix Test Suite a OpenBenchmarking

Achilovkou testování výkonu je jednak mnohdy nedostatečný dataset k porovnání a také ověřitelnost. Některé benchmarky, jako je např. 3DMark, Blender či Geekbench, mají svou vlastní databázi naměřených výsledků, které ale nejsou nijak ověřitelné. Oba problémy řeší profesionální open-sourcový projekt Phoronix Test Suite, který disponuje bohatou databází benchmarků vč. her a výsledků nejrůznějšího hardwaru. Ke stažení jej naleznete zde.

Phoronix Test Suite umožňuje srovnatelné, ověřitelné, a navíc automatizovatelné benchmarkování. Co víc, můžete si sami sestavit svou vlastní skladbu benchmarků, a tu spustit jediným příkazem. Výstupy z testů pak produkují komprehensivní grafy s obšírnými možnostmi exportu v několika datových formátech. Všechny dostupné benchmarky, které můžete přes Phoronix Test Suite vyzkoušet, naleznete na OpenBenchmarking.org, kde najdete i databázi s výsledky testů ostatních uživatelů.

Phoronix Test Suite je primárně zaměřen na testování pod Linuxem, ale většina benchmarků má podporu i pro MS Windows. Jedinou nevýhodou je chybějící grafické rozhraní, takže veškeré ovládání probíhá přes příkazový řádek. To je ale velmi jednoduché, stačí ve složce s aplikací napsat například ./phoronix-test-suite benchmark blender pro spuštění Blender benchmarku. Aplikace si už pak stáhne vše potřebné sama a následně spustí test.

Pokud vás testování výkonu chytne, nebo budete potřebovat otestovat specifický workload, který jsme v tomto článku neprobírali, doporučuji se s Phoronixem seznámit a naučit se jej používat. Pakliže máte na starost nějaké větší projekty a jste zodpovědní za vybírání hardwaru pro celá datacentra, o to víc vám celý projekt jako nástroj přijde vhod. Michael Larabel, zakladatel a hlavní vývojář projektu, také sám testuje a je autorem velmi zajímavých testů a recenzí. Jeho práci naleznete zde.

Závěr

Co dodat závěrem? Snad jen to, že počítač není konzole, a je tak potřeba komplexního přístupu k měření a ladění výkonu. V dnešním článku jsme si ukázali, jak smysluplně testovat výkon PC jak v aplikačním, tak v herním prostředí. V zásadě na tom není nic těžkého. Tou nejsložitější částí je umět si ohlídat vše, co může výkon ovlivňovat tak, aby měření dávalo smysl, a interpretovat výsledky tak, abychom z nich nevyvozovali nesmysly.

Jakmile chytnete testování výkonu do ruky, získáte nejen užitečný skill, ale může se z toho stát i zajímavé kompetitivní hobby. Pokud vás téma v tomto smyslu zajímá víc do hloubky, přečtěte si náš starší článek Co je overclocking? Výkon zdarma i extrémní sport.

Správné měření výkonu PC jako celku, ale i jednotlivých komponent by mělo patřit mezi základní znalosti každého mírně pokročilého uživatele, kterému záleží na tom, jak jeho stroj funguje a zda dostává za investované peníze adekvátní výkon.