Napadlo vás někdy otestovat výkon svého počítače nebo notebooku? K čemu je test výkonu PC dobrý? Jaké jsou nejvhodnější programy na měření výkonu? Jak správně měřit, a čemu se naopak vyhnout, vám vysvětlím v tomto podrobném návodu. Pokud vás zajímá problematika porovnávání hardwaru, případně se chcete i něco nového naučit, čtěte dále.
Důvodů, proč otestovat výkon svého počítače, je mnoho. Z praxe uvedu několik nejčastějších účelů a modelových situací, kdy je žádoucí takové měření provést.
Jestliže se vás některý z těchto důvodů týká a chcete si výkon počítače ověřit, můžete se směle pustit do testování. Předtím si však ještě něco řekneme o metodice měření.
Neexistuje žádný univerzální postup, který by se dal aplikovat na každé měření – vždy je třeba přizpůsobit se konkrétní situaci a zvolit ten nejvhodnější. Nicméně, aby naše testování mělo reálný přínos a bylo co nejpřesnější, je vhodné dodržet tři základní pravidla.
V rámci jednoho testování měříme výsledky na všech zařízeních stejným softwarem, ve stejné verzi. Výsledky dvou různých softwarů nelze srovnávat. Také vždy zachováváme identické nastavení jako rozlišení, detaily, vyhlazování hran a podobně. V případě herních testů je zase důležitý výběr a dodržení testovací scény. Pokud bychom například chtěli porovnat hodnoty FPS dvou notebooků ve hře DOOM (2016), aplikujeme na obou zařízeních totožné grafické nastavení a měření provádíme ve stejné misi a na stejné obtížnosti. Pro co nejpřesnější měření se snažíme pohybovat a provádět akce vždy stejně.
Před samotným aktem měření musíme pro zachování přesnosti a věrnosti výsledků ověřit, že (softwarové) prostředí měření je identické pro obě zařízení. Operační systém by měl být ve stejné verzi, s aktualizacemi ke dni měření, nejlépe po čisté instalaci. Pokud je OS instalován na daném zařízení déle, je nutné být si jistý, že pracuje 100% a je zbaven malwaru či systémových chyb. Všechny nepotřebné běžící programy před měřením ukončíme. Pokud specificky neměříme přínos nových ovladačů, je vhodné zachovat identické verze na obou zařízeních (s výjimkou, kdy některá z verzí dělá na některých zařízeních předem známé problémy).
Přesvědčíme se, že hardware není ničím uměle brzděn. Jako příklad – notebooky testujeme vždy připojené na nabíjecí adaptér, s nastavením napájecího schématu na nejvyšší výkon. Při testování účinnosti chlazení vždy měříme ve stejném prostředí (u notebooků na stejné podložce) a při shodné pokojové teplotě. Během benchmarku na počítači nikdy neprovádíme další činnosti, mohly by totiž ovlivnit měření.
Softwarů na otestování výkonu procesoru jsou stovky, a pokud bych tu chtěl sestavit jakýsi žebříček nejlepších, určitě bych na nějaký zapomněl, a ukřivdil tak vývojářům skvělého softwaru. Ukážu vám tedy ty, které používám já osobně a mají podle mého názoru největší vypovídací hodnotu.
Cinebench R15 je Alfa a Omega moderního recenzenta. Testuje výkon procesoru v CPU renderingu. Je schopný otestovat jak výkon jednoho jádra, tak výkon celého procesoru. Výsledkem je bodové ohodnocení sloužící ke srovnání. Software je volně dostupný na stránkách autora softwaru.
Další skvělý testovací software, který kromě CPU dokáže měřit i ostatní hardware. Samotný CPU MARK nechá procesor provést 9 různých testů – šifrování, matematické výpočty, operace s pohyblivou desetinnou čárkou a podobně. Na základě toho dostaneme výsledné skóre. To je navíc archivováno v online databázi, takže si můžeme snadno ověřit, zda náš procesor pracuje tak, jak má. Software je placený, je však k dispozici 30denní zkušební verze, která k provedení měření postačuje.
Starší, ale stále plně funkční testovací software na bázi složitých matematických výpočtů pro CPU. Zajímá nás výsledek testu 1024M, výsledné skóre je čas potřebný k jeho spočítání, proto menší hodnota je v tomto případě lepší. Nesmíme zapomenout nastavit parametr Thread Count na nativní hodnotu vláken procesoru. U Intel Core i7-8700K to tedy bude 12 (6 + HT) a podobně. Software je volně dostupný na stránkách autora.
Benchmark, který podobně jako Cinebench nechá procesor renderovat vybranou scénu. Výsledkem je časová hodnota potřebná k dokončení úkolu čili opět menší hodnota vítězí. Skvělý software na otestování výkonu počítače v kreativních aplikacích jako 3dsMAX a podobně. Software je volně dostupný na stránkách autora.
Podobně jako u procesorů, i u grafických karet existuje široká paleta testovacích programů, které můžeme využít. Znovu uvedu mnou nejpoužívanější, ale klidně zvolte software dle vlastního uvážení.
Jeden z nejmodernějších benchmarků, jenž je schopný testovat i ve 4K/8K rozlišení. Na výběr je mnoho nastavení, můžeme si také zvolit DirectX nebo OpenGL API. Podporuje též ray tracing a virtuální realitu. Kromě výkonu je vhodný k ověření stability a tepelných hodnot. Benchmark je volně dostupný na stránkách autora, kde jsou k dispozici i výsledky.
OctaneBench je benchmark vhodný pro profesionální použití. Měří výkon grafického adaptéru v GPU renderingu stejným způsobem jako Corona Renderer u procesoru. Výsledkem je skóre, kde vyšší hodnota znamená lepší výkon v GPU renderingu. Referenční hodnota je 100, která odpovídá kartě GTX 980. Software je volně dostupný na stránkách autora.
Téměř dvacet let je stálicí mezi benchmarky na testování grafického výkonu (první verze byla 3DMark99). Ve své nejnovější verzi nabízí devět různých testovacích scén seřazených od nejjednodušší (Ice Storm) po tu nejnáročnější – Time Spy Extreme. Výsledkem je celkové skóre, které je dále členěno na podskupiny podle konkrétního benchmarku. Pokud testujeme čistě výkon grafického adaptéru, zajímá nás tzv. Graphics Score. Benchmark je v omezené verzi volně dostupný.
Systémem se zde nemyslí operační systém, ale sestava, resp. počítač samotný. Jedná se o typ testu, který ověří a vyhodnotí výkon počítače po všech stránkách. Takové skóre je pak užitečné například pro ověření, zda všechny počítače firemní flotily pracují se svým plným výkonem.
Přesně pro tyto účely byl vytvořen benchmark PCMark, ve své aktuální verzi PCMark10. Otestuje počítač ve třech různých disciplínách – Essentials, Productivity a Digital Content Creation. Ty simulují používání počítače při prohlížení webu, videokonferenci, přehrávání videa, vytváření dokumentů, ale také střihu videa, úpravě fotografií a renderingu. Výsledkem je celkové skóre plus skóre v jednotlivých disciplínách. Benchmark je v omezené verzi volně dostupný.
Pokud testujeme disk, z něhož běží operační systém, výsledky tím budou zkreslené. Pro co nejpřesnější měření musí být pevný disk prázdný a zbavený partition. Pokud tuto možnost nemáme, musíme počítat s určitým výkonovým omezením. Je třeba se předem připravit na to, že papírové hodnoty slibované výrobcem jsou v 99 % případů utopie, tím pádem nebudete z výsledku zklamaní či překvapení. Disk testuji pomocí softwaru Anvil's Storage Utilities, což je prakticky rozšířená verze CrystalDiskMark, která pracuje s nekomprimovatelnými daty. Výsledkem jsou jednotlivé rychlosti v MB/s, jakož i celkové skóre disku.
Ve hrách nás zajímá zejména hodnota snímkové frekvence (FPS). Ta se dá měřit například populárním, volně dostupným nástrojem FRAPS. Ten nám v rohu obrazovky v reálném čase zobrazuje hodnotu FPS. Umí také nahrávat videozáznam hry, vytvářet screenshoty a FPS zaznamenávat do log .txt souboru. Stačí jej spustit, minimalizovat a následně spustit hru.
Na rozdíl od předešlých měření je testování herního výkonu do velké míry ovlivněno samotným chováním hráče ve hře. Proto pokud hra nemá svůj vestavěný benchmark (např GTA V), snažíme se chovat ve hře při každém testování stejně. Jelikož každého zajímá výkon ve hře, kterou hrává, není na místě uvádět doporučené hry. Já osobně v recenzích častokrát měřím DOOM (2016), Witcher III: Wild Hunt a Battlefield 1 jako trojici velmi populárních, graficky náročných titulů.
Odvážnější a zkušenější mohou sáhnout například po MSI Afterburner, kde po rozsáhlejším nastavení On-Screen Display můžeme vidět kromě FPS i využití CPU a GPU, teploty, zatížení jednotlivých jader, frekvence, frame times a podobně.
Vedle výkonu počítače nás často zajímá i efektivita chlazení, otáčky ventilátorů či provozní napětí procesoru. Dobrým monitorovacím prostředkem je v tomto případě software HWMonitor, který nám v přehledné tabulce zobrazí všechny známé hodnoty v reálném čase a také hodnoty minimální a maximální.
Na vyvolání zátěže pak můžeme použít klidně výše zmíněné benchmarky, případně specifické zátěžové testy, jako například Prime95, FurMark a podobně.
Jistě vás někdy napadlo, že by vás počítač mohl pracovat ještě lépe a rychleji. Navíc, pokud jste dle předchozí kapitoly naměřili bezproblémové provozní teploty, klidně se můžete pustit do přetaktování.
Přetaktování procesoru není žádná raketová věda, ale stále to vyžaduje nějaké přemýšlení i dobrou přípravu po stránce vybraných komponent. Přesto se netřeba taktování zbytečně bát, jen musíte vědět, jak na to. Overclocking CPU je způsob, jak zvýšit celkovou rychlost svého počítače. Klidně o nějakých 10 %.
i
Komplexně jsme se akci přetaktování procesoru věnovali v našem článku, tak si ho bedlivě projděte.
V zásadě je dobré vědět, že procesory značky Intel musí mít ve svém názvu na konci magické písmeno „K“, což je známka odemknutého násobiče. K tomu musíte vlastnit kompatibilní desku s podporou pro overlocking. Ty jsou typicky osazené „zetovou“ prémiovou čipovou sadou, např. Z490 nebo Z590. Pokud patříte mezi fanoušky AMD, jistě moc dobře víte, že přetaktovat lze prakticky každý Ryzen a v rámci základní desky vás výrobce nijak zvlášť neomezuje.
Tou nejdůležitější podmínkou pro úspěšné přetaktování je nadstandardní chlazení. Proto zapomeňte na zdarma dodávané BOX chladiče, ale při stavbě PC rovnou berte nějaký kvalitnější kousek. Ti největší fajnšmekři pak jistě sáhnou po vodním chlazení, které ve spojení s kvalitní deskou nabídne docela široký manévrovací prostor pro nalezení ideální provozní frekvence vašeho procesoru.
V současnosti všechny grafické karty nové generace (Turing, Navi) při hraní počítačových her nevyužívají pevně nastavenou frekvenci a napětí grafického čipu, jak tomu bylo v dávných dobách, ale využívají dynamického přidělování frekvence a napětí. Jde poměrně o složitý proces, ale v zásadě se pracovní frekvence v zátěži pohybují v závislosti na provozní teplotě. Pokud tak grafická karta při hraní zjistí, že čip překračuje povolenou teplotu či hraniční příkon, okamžitě začne hýbat s frekvencí dolů, díky čemuž zajistí pokles teploty či spotřeby tak, aby se opět pohybovaly v rámci daných mantinelů.
Z výše uvedeného je tak poměrně jasné, že donutit grafickou kartu k tomu, aby pracovala striktně na námi požadovaných frekvenčních stavech, tedy nemůžeme. Nicméně máme řešení v podobě nástroje pro automatické přetaktování grafických karet s názvem NVIDIA OC Scanner. Jde o funkci implementovanou přímo do ovladačů GeForce karet. Díky tomu mohou všichni vývojáři tento nástroj jednoduše zakomponovat do svého softwaru. Pro poměrně snadné přetaktování GPU tak můžete pohodlně používat nejnovější verze utilit Asus GPU Tweak, Gigabyte Aorus Engine, MSI Afterburner atd.
i
Majitelé Radeonů od AMD bohužel žádný takový nástroj na automatické přetaktování grafické karty k dispozici nemají, a jsou tak odkázáni jen na taktování manuální.
Výhodou nástroje OC Scanner je nejen to, že veškerou práci kolem přetaktování grafického čipu udělá za vás, ale co je vůbec nejdůležitější, tento nástroj během procesu automatického taktování testuje prakticky všechny stavy na křivce frekvence/napětí a sleduje, jestli při OC nedochází k nějakým interním chybám uvnitř grafického čipu. Pokud ano, nastaví u daného frekvenčního stavu korektní hodnoty. Výsledkem jeho práce je upravená křivka napětí/frekvence, o které můžeme říci, že je bezchybná, a vy se tak při hraní počítačových her u takto přetaktované grafické karty nemusíte obávat nějaké nestability.
Tak jako každý stroj, i váš počítač potřebuje čas od času provozní údržbu v podobě vyčištění PC. V první řadě je nutné vyfoukat prach, který se moc rád ukrývá přímo mezi žebry chladičů, kde ve výsledku působí jako izolant. Počítač na to reaguje zvýšením otáček ventilátorů, což se projeví hlasitým až nepříjemným hlukem vycházejícím z počítače. Ke zbavení se prachu si pořiďte například stlačený vzduch ve spreji, kterým chladiče jednoduše profouknete. Pochopitelně je nutné mít PC vypnuté a odpojené od napájení, ale i tak se jedná o akci, která zabere jen pár minut.
Mnohem delší dobu vám naopak zabere vyčištění počítače od nepotřebných aplikací. Zejména je dobré překontrolovat programy, které se spouští automaticky se startem PC – najdete je v pravém spodním rohu ukryté vedle hodin. Ve druhém kroku je pak nutné identifikovat již nepotřebné aplikace, které poté rovnou odinstalujte.
Na spotřebu elektrické energie si lidé dávají velký pozor při výběru ledničky, pračky nebo sušičky, ale u počítačů tuto otázku řeší jen naprosté minimum uživatelů. Pokud si však komponenty vyberete správně, lze tak ušetřit klidně i několik tisíc ročně ve fakturách za elektřinu.
Je třeba si nejprve uvědomit, jakým směrem se používání počítače vyvine. Pokud je pro vás spotřeba energie extrémně důležitá, jednoznačnou volbou je pořízení notebooku, který si při běžné práci vezme kolem 30 W, v plné zátěži pak přibližně 80 W včetně displeje. Samozřejmě v případě herního notebooku pak počítejte se spotřebou klidně i něco málo přes 200 W. Přesto však jde v porovnání s výkonným stolním PC o zhruba třetinovou hodnotu. Nadupaný herní stroj s GeForce RTX 3080 Ti si totiž klidně vezme 550 W. K čemuž ještě musíte připočíst spotřebu monitoru v nižších desítkách W.
A co to znamená z pohledu složenek za spotřebu elektrické energie? Řekněme, že když budete používat základní notebook čtyři hodiny denně celý rok, vyjde nás jeho provoz s ohledem na současné ceny elektřiny zhruba na 300 Kč. V případě kancelářského počítače to však je již okolo 900 Kč a u herní sestavy se pak výsledné vyúčtování může vyšplhat klidně i na více než 3 300 Kč. To jsou poměrně citelné rozdíly v nákladech. A pokud budeme upřímní, předchozí měsíce spojené s častým home-office se v rámci průměrné rodiny projevily v nárůstu spotřeby energie ve vyšších tisícikorunách.
i
Pokud máte do PC nainvestované nemalé finanční prostředky, rozhodně si pořiďte přepěťovou ochranu nebo rovnou bateriový záložní zdroj. Stačí totiž jeden úder blesku a nechráněné PC může odejít do věčných lovišť.
Možná vás napadne, že spotřebu počítače nebo notebooku změříte nějakým softwarem, ideálně bezplatným. Musíme vás však zklamat, protože budete potřebovat fyzické zařízení zvané wattmetr nebo jednoduše měřič spotřeby. V ideálním případě jde o průchozí zásuvku doplněnou o displej. Měřák totiž stačí zapojit do zásuvky a přímo do měřiče následně připojit PC nebo notebook. Tento šikovný pomocník pak dokáže přesně měřit napětí, proud, frekvenci a okamžitý odebíraný výkon. Vše je zobrazeno na přehledném displeji a jednoduché ovládání je realizováno pomocí tlačítek. Mezi zajímavé benefity lze řadit možnost nastavení ceny za energii, čímž dosáhnete přesného výpočtu celkové ceny.
Ukázali jsme si, že otestovat výkon svého zařízení vůbec není složité. Podle mého názoru je maximálně vhodné tato měření při koupi či sestavení nového počítače provést – je to zdarma a získáme tak referenční bod, k němuž se v případě problémů či poruchy můžeme v budoucnu vracet. Případně můžeme tato měření periodicky po roce opakovat v rámci pomyslné technické kontroly počítače nebo je zkombinovat s přetaktováním, a ukázat si tak získaná procenta výkonu. A co váš procesor, už jste ho nechali se zapotit?