Tom Clancy´s The Division 2 (RECENZE) – looter shooter jako z učebnice

Obsah recenze Tom Clancy´s The Division 2 (PS4 Pro)

1. The Division 2 ohromí krásným městem a zklame příběhem
2. Tom Clancy´s The Division 2 vás zavalí obsahem
3. Kooperace je hlavním tahákem The Division 2
4. Skvělá akce, skvělý loot, skvělí nepřátelé
5. Život začíná po třicítce
6. Temná zóna není pro amatéry
7. Jinak mistrovské dílo kazí občasné bugy
8. Recenze Tom Clancy´s The Division 2: závěrečné hodnocení
9. HW nároky pro Tom Clancy´s The Division 2 PC

The Division 2 ohromí krásným městem a zklame příběhem

• Recenze: 24. 3. 2019 • Autor: Filip Němec

Snad všichni milujeme postapokalyptické příběhy, kde si lidstvo sáhne na dno a ideálně znovu povstane. V Tom Clancy´s The Division 2 jste to vy, kdo má Ameriku dostat zpět do sedla potom, co celé Státy zdevastovala pandemie upravených neštovic. Druhý díl navazuje na události jedničky, která se odehrávala v romanticky zasněženém New Yorku (tedy, byl by romanticky, kdyby se všude neválely odpadky a mrtvá těla). V kůži agenta Divize, tajné vládní organizace, kterou aktivuje prezident ve chvílích největšího nebezpečí, jste povolání do Washingtonu D.C. Ten je sedm měsíců po vypuknutí nákazy z nejhoršího venku, ulice ale ovládají nepřátelské gangy a zbytky obyvatelstva drží při životě jen několik málo dalších agentů.

Jazýčkem na vahách bude ve Washingtonu právě vaše přítomnost, za úkol totiž dostanete osvobodit všechny čtvrti obklopující Bílý Dům, jenž slouží jako operační základna. Ještě před vydáním hry jsem slyšel zkazky o tom, že léto vítající Washington D.C. se nemůže rovnat zimnímu New Yorku. Jde samozřejmě o dosti individuální měření, pro mě je však prostředí Tom Clancy´s The Division 2 tím nejlepším, co jsem po stránce level designu za poslední roky viděl. Každá ulice, každá místnost, dokonce i zapadlé uličky kam se možná ani nikdy nepodíváte, vše je do detailu propracováno.

Aby také ne, když na hře pracovalo hned několik velkých týmů. Bohužel v krásném a dechberoucím městě prožijete dosti nezapamatovatelný příběh. Zeptat se mě někdo na ulici, o čem The Division 2 je, vykoktal bych jen něco o epidemii. Hlavní postava nemluví, vedlejší charaktery jsou nezajímavé a v rámci celého příběhu se v podstatě nic neděje. Prostě jen zachraňujete město.

Tom Clancy´s The Division 2 vás zavalí obsahem

Možná to vypadá jako velká výtka, ale Tom Clancy´s The Division 2 není vyloženě příběhová hra a ona téměř chybějící story mi ve výsledku tolik nevadila. Hutnou atmosféru totiž vykresluje svět sám. Pomáháte budovat provizorní osady, kde z počátku není ani pitná voda, ale postupem času se propracujete k vlastním políčkům s kukuřicí a třeba i solárním panelům. Na každém rohu pak probíhá nějaké přepadení, patrola kontroluje nově dobytou oblast nebo jen najdete telefon a jeho poslední hovor vám prozradí, co se na daném místě asi stalo.

The Division 2 je napěchované obsahem a ani po desítkách hodin nebudete vědět, čemu se věnovat dříve. Hlavní příběhové mise, obrovské množství vedlejších, ale stále velmi zábavných úkolů, obsazování stanovišť, rušení nepřátelské propagandy, hledání kufříků odemykajících nové schopnosti, ničení nepřátelských patrol, plnění projektů pro výstavbu nových osad, souboje s bossy v každé čtvrti… je toho zkrátka hodně a vše mě neskutečně baví. Veškerý obsah navíc působí uceleným dojmem, takže máte opravdu pocit, že každý váš krok má nějaký dopad a Washington D.C. se mění k lepšímu.

Kooperace je hlavním tahákem The Division 2

Celou tu kupu zábavného obsahu pak můžete plnit sami, ale přijde mi už jako mlácení prázdné slámy připomínat, že ve více lidech je hraní The Division 2 o dost větší zábava. Hra množství a sílu nepřátel škáluje podle toho, v kolika hráčích se do akce pustíte, nicméně pokud se vydáte „tam ven“ sami, připravte se na podstatně těžší zážitek. Taktizování se smrskne na krčení se za překážkami a navíc v momentě, kdy přijdete o život, nebude v okolí nikdo, kdo by vás oživil.

Autoři samozřejmě mysleli na to, že ne každý má další tři kamarády se stejnou hrou, nemluvě o tom, že každý má denní program trochu jiný, Tom Clancy´s The Division 2 vám proto s dohozením dalších agentů pomůže. Možností je navíc několik: v úkrytu můžete přímo vytvořit žádost o posily a specifikovat, na jakou činnost se chystáte, u příběhových misí či pevností, což jsou takové menší raidy, pak stačí přijít k jejich ikonce na mapě a můžete spustit matchmaking, jehož rychlost a spolehlivost mě nepřestává překvapovat, a nakonec můžete o posily požádat kdykoli v průběhu hry. Přestože nikdo z hráčů odpovídající na vaše volání neví, čemu se chcete věnovat, vždy se zkrátka někdo najde, protože všechny herní aktivity jsou zábavné.

Hraní s přáteli je však podstatou The Division 2. I proto hra nabízí možnost vytvořit si vlastní klan a společně plnit speciální klanové projekty a výzvy. Co se připojování ke svým kolegům týče, překvapila mě technická vyladěnost. Sotva vám do sluchátka kamarád řekne, že se k vám připojí, hned na to ho vidíte stát vedle sebe. A když mu náhodou vypadne internetové připojení? Po jakémkoli výpadku vás hra okamžitě hodí zpět do týmu a můžete s klidem pokračovat.

Při společném hraní se sice připojíte do hry jednoho z týmu, ale absolvovaný postup se ukládá všem. To se však bohužel netýká obsazování stanovišť, které zároveň slouží jako body pro rychlé cestování. Je sice pravda, že po čase vám je stejně zase obsadí nepřítel, ale i tak tuto výjimku nechápu. Chybně také funguje normalizování vybavení v případě, že váš level je nižší než úroveň velitele skupiny. Papírově sice máte stejně silné zbraně, ale i tak vás sundá často jen ostrý pohled nepřátelského vojáka.

Skvělá akce, skvělý loot, skvělí nepřátelé

Jedním z mnoha vylepšení jsou právě zmínění protivníci, kteří jsou oproti prvnímu dílu The Division nejenom o poznání chytřejší, ale také mají více variant. Každý ze tří nepřátelských gangů má několik různých druhů vojáků, takže jedni vás ostřelují z dálky, zatímco ostatní si šňupnou zelené drogy a s křikem vyběhnou vstříc vašim kulkám. Ani po mnoha desítkách hodit mě nepřátelé nezačali nudit a stejně tak mě baví jejich eliminace. Velkým plusem je pak také to, že protivníci už nejsou figuríny, do kterých nasypete deset zásobníků, aniž by si toho všimli. Tolik řešený „time to kill“ značně klesl a hra je díky tomu více dynamická a především zábavnější.

Ještě více než váš terč je ale důležitější čím na něj střílíte. Hned z kraje musím zahnat obavy o nedostatek či rozmanitost zbraňového arzenálu. The Division 2 zkrátka není Anthem, kde jsou veškeré zbraně prostě takové „meh“. Ačkoli většinou v akčních hrách vyhledávám automatické samopaly, v tomto případě jsem kombinoval poloautomatické pušky, odstřelovačky, těžké kulomety a kupodivu také i brokovnice, které mi v betě přišly jako zbytečná kategorie, autoři však zvýšili jejich poškození a tak se ve vybraných momentech nakonec hodí. Třešničkou na krvavém dortu jsou pak modifikace, díky nimž si můžete každou zbraň upravit k obrazu svému a značně vylepšit její vlastnosti.

Dalším prvkem, který první díl nakousnul a druhý ho přibližuje k dokonalosti, jsou aktivní skilly, jež zde zastupují hi-tech vychytávky jako automatické střílny, multifunkční drony nebo „světlušky“ oslňující nepřítele. Těchto gadgetů je celkem osm a každý má tři až pět velmi rozdílných modifikací (je libo drona, co léčí nebo naopak zvládne pásové bombardování?). The Division 2 je navíc pod slupkou líbivé cover based střílečky zejména taktickou akcí, takže pomocí skillů, zbroje a zbraní tvoříte mocné buildy, jejichž sílu poznáte právě v momentech, kdy je budete skládat i s ohledem na vybavení vašich parťáků ve zbrani. 

Život začíná po třicítce

Kampaň vám zabere několik desítek hodin a sama o sobě je vynikající zábavou. Skončit dohráním poslední mise celá hra, vlastně bych byl i tak dost spokojený. Příběhová kampaň je ale v podstatě jen začátek. Jakmile zdoláte poslední pevnost, přijde již předem avizovaný zvrat (nejde tedy o spoiler), kdy do vámi osvobozeného města vtrhne armáda bývalých amerických žoldáků Black Tusk. Ti si v ničem nezadají s dosavadními gangy, kteří oproti nim působí jako skupinky amatérů dovádějící s airsoftkami z poutě. Strach nahání zejména jejich futuristická výbava v čele s moderními drony a zejména robotickými psy, kteří umí přelézt i vysoké překážky.

Během chvíle obsadí Black Tusk celé město, což v jazyku hry znamená, že vlastně přijdete o celý svůj předchozí postup ve smyslu záchrany města. Odemknuty vám zůstanou pouze úkryty nabízející rychlé cestování, jinak je vám ale vše odebráno. Čeká vás tak opětovné plnění příběhových misí i pevností, tentokrát ale v pozměněném gardu a samozřejmě s novým nepřítelem na mušce. Vedle toho pak autoři nachystali také neuvěřitelné množství nových endgame vedlejších aktivit či každý den i týden měnící se projekty.

Po absolvování dvou misí a jedné pevnosti pak vzroste úroveň světa a spolu s ní i úroveň nepřátel a taktéž vybavení, které z nich bude padat. Honba za lepším vybavením je v rámci endgame obsahu ještě vyhrocenější, protože přívrženci Black Tusk gangu nejsou žádná ořezávátka a na boj s nimi potřebujete pořádné kvéry. A čím více misí a pevností splníte, tím jsou i oni silnější. To působí na jednu stranu hodně motivačně, na stranu druhou si ale občas možná řeknete, že nemá smysl se honit za lepšími věcmi, když jste na úrovni světa dvě a víte, že vás čekají ještě další tři úrovně (pátá bude odemčená zanedlouho).

Velkým lákadlem jsou pak tři nové specializace, jež se zpřístupní na konci hry. Každá nabídne jednu ikonickou zbraň se speciální municí, jež se svými vlastnostmi a zejména poškozením nemůže rovnat ničemu, co lze ve hře běžně získat. Každá specializace má navíc pěkně košatý strom zkušeností, který skýtá skvělé dovednosti. V rámci endgame obsahu tak dostáváme nejen novou úroveň hratelnosti, ale také pořádnou dávku motivace do dalšího hraní.

Temná zóna není pro amatéry

Samostatnou kapitolou jsou pak PvPvE Temné Zóny, jež slaví návrat z jedničky, ale v trochu jiném provedení. Celkem najdete ve městě tři a v každé může být maximálně 12 hráčů. Dvě jsou vždy normalizované, což znamená, že vybavení všech hráčů v zóně je na stejné úrovni a tak se nestane, že méně vybavení agenti budou snadnou kořistí. Hlavní změnou je však to, že pokud se chcete pustit do křížku s ostatními agenty, musíte předem změnit svůj status a v podstatě se tak nahlásit ostatním, což zcela popírá původní myšlenku zběhlého agenta s pokřivenými úmysly. Na druhou stranu je ale evidentní snaha nalákat do zón i méně zkušené a sebevědomé hráče.

Každý týden pak jednu ze zón obsadí gang Black Tusk a stane se tak z ní okupovaná Temná zóna. Zde si už konečně můžete dělat téměř, co chcete. Zahlédli jste jiného agenta, jak sebral něco cenného? Vplížit se mu do zad a vystřílet mu do zátylku celý zásobník není problém. Sice se tím nahlásíte ostatním agentům v oblasti, ale za ten loot to stojí, no ne? Právě okupovaná Temná zóna nabízí z mého pohledu jedny z nejlepších zážitků, kdy vám tuhne krev v žilách a to nejen pro to, že v případě vaší smrti se vám zkušenosti nepřičítají, ale rovnou odečítají.

Jinak mistrovské dílo kazí občasné bugy

Mám trochu pnutí pokusit se vypsat od A do Z všechen ten zábavný obsah, který The Division 2 nabízí, protože ve světle porodních bolestí obou dílů Destiny, nedávného Anthem a vlastně i prvního The Division chci zkrátka autorům vzdát hold za to, jak bravurně zvládli svůj reparát. Mysleli i na velmi líbivé detaily, takže třeba aktivita obsazení kontrolního bodu není vždy stejná. Někdy stačí jen vystřílet hlídače, jindy se zase musíte ubránit útoku ze zálohy nebo najít speciální klíč. The Division 2 i po desítkách hodin intenzivního hraní překypuje obsahem a neupadá do stereotypu, hra je tak pomyslným jednorožcem v rámci lootershooter žánru.

The Division 2 sice není bez chyby, avšak věci jako slabší příběh či některé nelogické mechaniky při kooperaci se dají překousnout, protože výsledek je neuvěřitelně zábavný. Moje hraní občas kazily zejména bugy, kterých není mnoho, ale když přijdou, jsou velké. Nemohl jsem si kupříkladu odemknout jednu významnou osadu a častou chybou bylo také to, že z ničeho nic se po pár sekundách aktivního nasazení deaktivoval některý ze skillů. Časté, zhruba patnáctiminutové údržby serveru však signalizují, že autoři veškeré problémy opravdu řeší a v celkovém měřítku jde stále jen o kapky v moři. V moři, jež je sakra zábavné a především opravdu velké. V moři, ve kterém se budu utápět minimálně několik dalších týdnů.

Tato recenze byla napsaná pro PS4 Pro verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Tom Clancy´s The Division 2: závěrečné hodnocení

Hodnocení 89 % Alza.cz

Hlavní parametry: Hratelnost

95 %

 Audiovizuální zpracování

90 %

 Znovuhratelnost

95 %

Klady

• Fantastický level design
• Neuvěřitelné množství herního obsahu
• Délka kampaně
• Různé variace nepřátel
• Skvělé zbraně a jejich modifikace
• Promyšlený systém lootu
• Už od prvního dne kvalitní endgame obsah
• České titulky

Zápory

• Slabý příběh a postavy
• Problémy při hraní s hráči na nižším levelu
• Občasné ale o to větší bugy

Filip Němec

Mé jméno je Filip Němec a píšu o všem, co se týká herních konzolí. Gaučové hraní, to je moje. Nebráním se prakticky ničemu, ale nejraději mám akční adventury a závody. Moje herní srdce tepe především pro sérii Uncharted a pevně doufám, že než kompletně dobije, vyjde Half-Life 3.

Tom Clancy´s The Division 2 – První dojmy (PS4 Pro)

1. The Division 2 má obrovský a nádherný svět
2. Pevné základy prvního dílu doplňují líbivé novinky
3. Půjdu zleva, ty zprava
4. Hi-tech gadgety jsou jednou z novinek The Division
5. Ve dvou se to lépe střílí
6. The Division 2 má dobře našlápnuto
7. HW nároky pro Tom Clancy´s The Division 2 PC

The Division 2 má obrovský a nádherný svět

• První dojmy: 16. 3. 2019 • Autor: Filip Němec

Masivní. Jinak zatím The Division 2 nazvat nemohu. I po zhruba polovině příběhové kampaně mám často pocit, že pouze kloužu po povrchu, což je příjemné zjištění, které jsem kupříkladu v Anthem (srovnávání se s tímto dalším zástupcem looter shooter žánru vyhýbá jen velmi těžko) ani jednou nezažil. Lví podíl na tom má samotný Washington D.C., jenž zasněžený New York z prvního dílů překonává. Je pravdou, že sníh v kombinaci s vánočními ozdobami a všemožnými světýlky je hodně silný kalibr, The Division 2 však exceluje zejména tím, že město nepůsobí prázdně.

Všude se něco děje. Na každém rohu probíhá boj, prochází se tam občanská patrola, srnka okusuje zelené listí, kontrolní bod zrovna ovládá jedna ze tří nepřátelských frakcí nebo se prostě jen kocháte detailním prostředím. Město je plné odpadků, vraků aut a to vše je rozmístěno tak přirozeně a organicky, že vás pobyt ve městě ani po desíti hodinách nepřestane udivovat. Kromě Bílého domu, který funguje jako operační základna, pak navštívíte také provizorní osady, jež slouží jako malé příběhové huby.

V každé čtvrti najdete minimálně jedno sídliště přeživších, jež zastupuje roli předsunuté základny a vaším úkolem je dovést ji k prosperitě. To vše probíhá skrze vedlejší nepovinné questy, které jsou ale natolik různorodé a zajímavé, že je sám beru jako menší odbočky z hlavních příběhových misí. Celkově na mě druhé Division působí hodně celistvým dojmem. Každá mise, každá činnost má svůj význam a posune vás ve hře kupředu. Nic neděláte jen tak, nic nezůstane bez odměny.

Pevné základy prvního dílu doplňují líbivé novinky

První díl mě zaměstnal na dlouhé desítky hodin a byl jsem přímým svědkem toho, jak se z nadějné, ale obsahem prázdné hry stává něco podstatně lepšího. Jednička měla slušný náběh na solidní propadák, nakonec ale beru finální stav hry jako malé vítězství a přesně na tom autoři staví. I tak ale The Division 2 obsahuje spoustu malých i větších novinek. Takže i když je základ stejný, zkušený hráč jedničky bude i přesto sem tam tápat. Ale jen chvíli, autoři totiž vytvořili dobře zvládnutý systém tutoriálů a nápověd, takže z komplexní taktické akce je i nakonec vcelku přístupná akční hra.

Novinky vám jsou navíc dávkovány postupně v průběhu několika prvních hodin, nejste tedy příliš zahlceni, čemuž dopomáhá i kompletní český překlad všech textů. Ten je na vysoké úrovni, respektive nevšiml jsem si žádných chyb nebo překlepů, přesto se bohužel nevyhneme klasickým chybám, které vznikají v momentech, kdy hru překládá někdo, kdo ji nezná. Pokud tedy budete hledat lékárničku, koukejte se spíše po zbrojní sadě. Ano, právě zbrojí sada vás vyléčí.

Z čeho zatím nejsem vyloženě nadšen, je příběh. V podstatě ho nevnímám a vlastně mi to ani úplně nevadí. Cíl je jasný, osvobodit Washington D.C. a zatlačit nepřítele do zpátky do jeho doupěte. Neočekávám ale žádné zvraty či jinak silné momenty, cutscény pouze hezky doplňují to, co se ve městě děje. Z mého pohledu upozaděný příběh není vyloženě na škodu, do hry mě totiž vtahují diskuse s NPC postavami či nejrůznější sběratelské předměty. Pokud ale očekáváte od The Division 2 silné vyprávění, pravděpodobně zde nepochodíte. Možná ale závěr příběhu překvapí, kdo ví.

Půjdu zleva, ty zprava

The Division 2 je ale o akci. Taktické, návykové a neustále proměnlivé akci. Zde autoři udělali největší pokrok a já si každý střet vyloženě užívám, pokud tedy zrovna neryju svým super agentským obličejem v zemi. Jednou z výrazně vylepšených věcí je podstatně větší variabilita nepřátel, jejichž druhy v podstatě ještě nedokážu ani spočítat, čemuž dopomáhá zejména to, že v celém městě se pohybují tři nepřátelské frakce a čtvrtá se přidá po dohrání kampaně. Dalším vylepšením je pak snížený time to kill, tedy čas potřebný k zabití nepřátel. Ti už nejsou chodící houby pohlcující vaše kulky, ale při dobré mušce můžete během dvou ran do hlavy sundat většinu slabších nepřátel.

Co je však pro mě Svatým grálem The Division 2, je variabilita a množství zajímavých zbraní. Zatímco v jiných akčních titulech sahám vždy po samopalech, zde rád střídám poloautomatické pušky, sniperky, karabiny i rotační kulomety. Každá zbraň má něco do sebe a je pouze na vás, jestli sedí vašemu hernímu stylu a jestli si ji dobře uzpůsobíte. Korunu vašemu mazlení se s arzenálem zbraní totiž dodávají modifikace, jež fungují jednoduše a intuitivně a jsou velmi silným nástrojem.

Zde se The Division 2 přibližuje Destiny 2, které vyhrává jen těsně o půlku pažby díky fantastickým exotickým zbraním, kdy má každá svůj příběh, je ale možné, že něco podobného nabídnou tzv. signature zbraně v rámci endgame specializací. Výběr a úprava zbraní je navíc perfektní alchymie. Hra vám neřekne, která kulovnice je lepší, protože to zkrátka nejde. Místo toho sledujete poškození jednoho výstřelu, kadenci a dostřel. Zajímat vás tak bude zejména DPS, tedy ukazatel poškození za vteřinu, jenž v inventáři sice nenajdete, ale můžete si každou zbraň otestovat na střelnici na operační základně, kde vám tento ukazatel v reálném čase vypočítají. V tomto směru je The Division 2 do detailu propracováno.

Hi-tech gadgety jsou jednou z novinek The Division

Samotná hratelnost je postavená na klasické taktické akci s konvenčními palnými zbraněmi, výrazně však do hry promlouvají technologické gadgety. Myslím samozřejmě ty armádní, ne mini větráček do USB. V prvním díle představené automatické střílny byly jen ochutnávkou toho, co autoři nachystali tentokrát. Na výběr máte z osmi hi-tech hračiček, z nichž každá má tři nebo i čtyři modifikace. Už teď jsou mezi hráči velmi oblíbené drony. Ty však nemusí jen střílet, vedle vytvoření skromného silového pole pro odražení některých kulek ho můžete vyslat také opravit třeba střílnu spřáteleného agenta.

Dále tu pak jsou kupříkladu štíty tak velké, že vám koukají jen boty nebo naopak menší, jenž odráží projektily k nejbližšímu protivníkovi. Nechybí automaticky naváděné miny, pulzní senzory deaktivující elektronická zařízení nebo poletující světlušky oslňující několik nepřátel najednou. Mrzí mě však, že máte k dispozici několik desítek gadgetů, ale aktivní mohou být pouze dva. Chápu, že agent u sebe nemůže nosit obrněný štít, tři střílny a pět druhů naváděných granátů, ale neustále bojuji s pocitem, že je škoda ostatní již odemčené vybavení nevyužívat. Zkrátil bych pak také jejich cooldown, jenž je dost dlouhý, vzhledem k tomu, že jde spíše o taktickou výpomoc a ne ultimátní zbraň, která zvrátí celý boj.

Ve dvou se to lépe střílí

Závěrem se samozřejmě musím zmínit o kooperaci. Téměř celou hru jsem prozatím absolvoval s redakčním kolegou Štěpánem a naši radost ze hry mohu ilustrovat tím, že si v průběhu dne píšeme navzájem zprávy typu: “těším se zase na večer”. Snad to nečtou naše partnerky. Zkrátka a dobře, hraní v kooperaci je nesmírně zábavné, oba hráče odměňuje rovnoměrně a spravedlivě a co především, po technické stránce prozatím funguje bezchybně. Připojení k druhému hráči trvá jen pár sekund a ani jednou nedošlo k tomu, že by nás hra odpojila či k podobným chybám, se kterými jsme bojovali v uzavřené betě.

Vadí mi pouze pár věcí, například že pokud se k někomu připojíte, společně splněné příběhové i vedlejší mise zůstanou i ve vaší hře absolvované, už ne však vedlejší aktivity, jako je dobývání kontrolních bodů a podobně. Nejde však o nijak velký nedostatek, po čase se stejně tak jako tak dostanou tyto strategické body zpět do rukou nepřítele. V rámci kooperace mi pak vadí také to, že když váš parťák vybere nějaký bod na mapě, vám se také označí, ale už nevidíte GPS linku vedoucí ho k cíli tak jako on, takže občas hrozí, že se neplánovaně rozdělíte.

The Division 2 má dobře našlápnuto

Prozatím si netroufám hru obšírněji hodnotit, výše zmíněné klady nebo zápory jsou však podle mě zobecnitelné i v rámci delšího hraní. Co by se mohlo změnit, je loot, respektive jeho přísun a kvalita. Prozatím mám však z odměňování za mou herní aktivitu dobrý pocit a dle stavu prvního dílu na konci své životnosti autorům věřím, že to tentokrát už nepokazí. Tom Clancy´s The Division 2 působí velmi masivním dojmem a solidně dlouhá příběhová kampaň bude pouze jakýmsi tutoriálem k tomu, co přijde „po třicítce”, tedy po dosažení maximální třicáté úrovně.

Pokud tedy v současnou chvíli uvažujete nad tím, jestli si The Division 2 pořídit, rozhodně máte mé doporučení. Nemohu se sice zaručit za to, že vás hra bude bavit i za dva měsíce, neboť její dlouhodobý potenciál jsem neměl šanci prozatím otestovat, ale po zhruba polovině příběhové kampaně mohu bez výčitek prohlásit, že mám v rukou dost možná jeden z nejlepších titulů prvního čtvrtletí. A kdo ví, třeba i celého roku.

• Zdroje: Vlastní

Tom Clancy's The Division 2 – Novinky

1. (27. 2. 2019) Za účast v Open Betě dostanete odměnu
2. (7. 2. 2019) Co nás čeká po dohrání kampaně The Division 2?
3. (21. 1. 2019) Jak bude fungovat Temná zóna v Division 2?
4. (24. 7. 2018) Přihlašujte se do bety Tom Clancy's The Division 2
5. (13. 7. 2018) Tom Clancy's The Division 2 dohrajete i bez přátel
6. (24. 6. 2018) Tom Clancy´s The Divison 2 nás zavede do Washingtonu D.C.
7. HW nároky pro Tom Clancy´s The Divison 2 PC

Za účast v Open Betě dostanete odměnu

• Novinka: 27. 2. 2019 • Autor: Alexandra Vaníková

Vydání The Division 2 se blíží závratnou rychlostí, takže nás po uzavřené betě čeká ještě beta otevřená, ve které si hráči od 1. do 4. 3. 2019 budou moci vychutnat taktickou akci od Ubisoftu. Vývojáři podle svých slov otevřenou betu vylepšili na základě feedbacku od hráčů, kteří nedávno bojovali v uzavřeném testu, a zapracovali hlavně na technické stránce. Upravoval se také balanc, jenž bude testován právě v otevřené betě. Všechny změny, na které v open testu narazíte, naleznete zde.

Vývojáři momentálně lákají hráče trailerem představujícím end game obsah spolu s jednotkou Black Tusks, která byla trénována k zlikvidování posledních náznaků odporu ve Washingtonu D.C. a porazit ji nebude vůbec jednoduché. Proti této end game frakci se budete mít možnost postavit v kůži jednoho ze tří specialistů (na levelu 30) – ostrostřelce s pořádnou sniperkou, specialisty na demolice, který nedá dopustit na ruční granátomet, či přeživšího, jenž se po vzoru Daryla Dixona není ochotný vzdát svojí kuše (fanoušci TWD pochopí).

Hráči budou navíc moct vyzvat na souboj ostatní hráče (PvP), nebo si případně vyzkoušet kooperaci společně s trojicí přátel. Odehrát můžete taktéž tři příběhové mise ze začátku hry, přičemž bude zahrnutá jedna nová mise, která součástí uzavřené bety nebyla. Vyzkoušet si budete moci vedlejší mise (dohromady jich má být 5). Součástí bety je také jedna ze tří Dark Zones a samozřejmě nefalšovaný Skirmish mód (odehrávající se na dvou mapách), ve kterém budou schopnosti hráčů maximálně prověřeny. Konec konců, jak tvrdí Youssef Maguid (komunikační specialista Ubisoftu) ve svém příspěvku, pozor byste si měli dát hlavně na ostatní hráče, kteří jsou v The Division 2 největší hrozbou. Pokud vám v žilách koluje střelný prach, čeká na vás navíc odměna.

Ubisoft si totiž pro všechny hráče, kteří se bety zúčastní, připravil odměnu v podobě drobností, které mohou hráči nalézt i v plné hře. Mezi doplňky nechybí ani DC Patriot Skin vytvořený pro pravé patrioty. Tvůrci navíc vyzývají hráče, aby se nebáli ve hře používat Photo Mode a svoje úlovky sdíleli s komunitou.

Nevím jak vy, ale já už mám na jednom rameni přehozený foťák a na druhém model 700. Uvidíme se v akci, agenti

• Zdroje: ubisoft.com, gamers.at, pushsquare.com

Co nás čeká po dohrání kampaně The Division 2?

• Novinka: 7. 2. 2019 • Autor: Filip Němec

Podobně jako mnoho jiných online titulů, i první The Division bojovalo s nedostatkem zajímavého obsahu potom, co jste dohráli příběhovou kampaň. Druhý díl by se měl poučit z chyb jedničky a především stavět na všech vylepšeních, které autoři do hry v posledních měsících implementovali. Měli bychom tak dostat zajímavý a především dlouhotrvající end game obsah, o kterém se vývojáři z Massive Entertainment blíže rozpovídali a pro lepší znázornění doplnili nové informace i trailerem.

V rámci hlavní kampaně bude naším cílem navrátit zdecimovaný Washington D.C. zpět do bezpečné a pravidla respektující náruče vládní organizace, tak zvané Divize. Čeká nás tak obsazování strategických bodů, obnovování dodávek elektřiny, pomoc civilistům a samozřejmě boj s nepřítelem. Tím budou tři zločinecké frakce, přičemž každá z nich si bude chtít kousek města uzmout sama pro sebe. Kampaň by podle všeho měla skončit zabezpečením města, ne však na dlouho.

V rámci end game obsahu se totiž na scéně ukáže ještě další frakce. Žoldáci z Black Tusks budou představovat to nejhorší, čemu jste do té chvíle ve hře čelili a to nejen po stránce zkušeností či bojového nasazení ale také výzbroje a moderních technologií. Bude zajímavé sledovat, jak se The Division 2 přehoupne z kampaně do end game části. Frakce Black Tusks bude nejspíše dorážet na celé město, o jaké druhy herních aktivit však půjde, zatím nevíme. Další porci nekonečné zábavy poháněné zejména touhou získat co nejlepší vybavení bude trojice Temných Zón a slibně působí také speciální mise zastupující klasické raidy. Ty půjde absolvovat pouze v osmi hráčích. K dispozici by však měl být stejně jako pro další aktivity matchmaking.

zbraně a specializace po dohrání kampaně

Okřídlené rčení, které říká, že každá online hra opravdu začíná až po dosažení maximální úrovně, bude nejspíše platit i v případě Tom Clancy’s The Division 2. Jakmile dohrajete hlavní kampaň a váš agent Divize se ocitne na třicáté úrovni, budete si moci zvolit jednu ze tří unikátních specializací. O tom jsme vás informovali už v novince věnované prezentaci hry na E3 2018, až nyní jsme se však dozvěděli více podrobností.

Každá z trojice unikátních tříd vám propůjčí speciální dovednosti a také vylepšené vybavení. Hlavní odměnou by však měla být ničivá zbraň, jež bude udávat váš herní styl. Specializace Sharpshooter nabídne ničivou odstřelovací pušku s 50mm náboji, Survivalist naopak tichou kuši, jež ale dokáže namíchat pěkně explozivní koktejl. Pokud se však nejraději oddáváte hromadnému ničení všeho kolem, specializace Demolitionist je právě pro vás. Odměnou za její zvolení vám bude nebezpečný granátomet.

Jestli půjde mezi specializacemi přepínat zatím nevíme, z prozatímních materiálů to však vypadá spíše na permanentní volbu, což by mohlo být nepříjemně svazující. Tom Clancy’s The Division 2 vychází 15. března, než si však end game obsah budeme moci vyzkoušet, nějaký čas nám to zabere. Autoři totiž odhadují délku kampaně na zhruba 40 hodin. Zkrátit si čekání nebo se jen příjemně navnadit můžete u nových gameplay záběrů, které ukazují jednu z příběhových misí z rozdílné perspektivy čtyř různých hráčů.

Obsahem napěchovaná uzavřená beta startuje 7. února

Ve  čtvrtek 7. února začne uzavřená beta, která potrvá až do pondělí. Přístup do ní mají ti, kteří si hru předobjednali, popřípadě měli štěstí a byli vybráni z registrací na oficiálních stránkách hry. Betu vyzkoušíme i my, těšit se tak můžete na dojmy z hraní, které budou podle všeho opravdu bohaté. Autoři totiž slibují dvě příběhové mise na normální a těžkou obtížnost, pět vedlejších misí a další nepovinné aktivity. Chybět nebude ani jedna ze tří Temných Zón, o jejichž fungování jsme se více rozepsali v předchozí novince. V té jsme vás seznámili i s novými multiplayerovými režimy, přičemž jeden z nich, přesněji řečeno Skirmish, bude možné také vyzkoušet.

To vše v rámci postavy spíše na nižších úrovních, už od pátečního večera totiž hra nabídne i postavu na maximálním třicátém levelu, což znamená jednu věc – testování end game obsahu. S maximálně vylepšeným agentem se totiž bude možné pustit do hraní jedné z tzv. Invaded Missions, jež mají zastupovat klasické raidy. To je rozhodně štědrá nabídka, nakouknutí pod pokličku end game obsahu navíc působí dojmem, že si jsou vývojáři jisti tím, co mají pro nás hráče nachystáno. Pokud jste se do uzavřené bety nedostali, je pravděpodobné, že později proběhne ještě její veřejná forma. Pokud ne, budete si muset počkat do 15. března, kdy Tom Clancy’s The Division 2 vychází na PC, PS4 a Xbox One.

• Zdroje: ign.com, tisková zpráva

Jak bude fungovat Temná zóna v Division 2?

• Novinka: 21. 1. 2019 • Autor: Filip Němec

S blížícím se datem vydání roste počet šťastlivců zejména z řad zahraničních médií, kteří si mohli vyzkoušet tzv. Dark Zone, tedy oblast, jež má v Division 2 sloužit zejména jako end game obsah (ne však výhradně) a lákat hráče novým a zajímavým lootem. Postupně se tak dozvídáme mnoho novinek, v Tom Clancy's The Division 2 kupříkladu nebude pouze jedna Temná zóna, ale rovnou tři. Každá z nich bude logicky značně odlišná a to nejen vizuálem nebo svým obsahem, ale také příběhem.

Novinkou druhého dílu je právě větší provázanost zón s příběhovou kampaní a celkově běžným hraním, nemá už jít o prostor pouze pro ty nejlepší hráče, kteří hledají pořádnou výzvu, i když i to stále bude platit, jen si podle všeho budeme moci vybrat, jak moc jsme ochotni riskovat. Většina tamního lootu už nebude kontaminována, takže bude podstatně větší šance, že si při každé návštěvě donesete něco zajímavého, což je rozhodně vítaná novinka.

Co se spojení s příběhem týče, do zón se podíváme právě už v rámci zmíněné kampaně, avšak v ten moment ještě nepůjde o tak nehostinné prostředí. V takových misích bude daná oblast výlučně v režimu PvE a nebude vás moci napadnout žádný jiný hráč. Vaším úkolem zde bude obnovit spojení se základnami, prozkoumat strategické budovy a seznámit se s oblastní. Poté už ale půjde podobně jako v prvním díle o mix PvE a PvP, který by měl sloužit jako jedno z hlavních lákadel, protože právě v zóně byste měli najít to nejlepší vybavení.

Střelba do vlastních? Ne, jen touha přežít.

Zóna se dočkala oproti prvnímu dílu řady změn, stále však půjde o oblast, kde se můžete spojit s cizími hráči a porazit tak těžší AI nepřátele nebo naopak sabotovat snažení jiné bandy agentů a okrást je o vybavení. Nebo bojovat jako jeden tým až do konce a poté s jedním spřáteleným agentem bodnout nůž do zad ostatním či se zkrátka jen na vlastní pěst vydat do zóny lovit v roli odpadlíka další agenty. Jistě chápete, že rolí, do kterých se (někdy i omylem) dostane, je hodně. Autoři se však oproti prvnímu dílu chtěli vyvarovat toho, že půjde o oblast čistě pro hráče na maximální úrovni.

Některé vlastnosti zbraní či dalšího vybavení by tak měly být normalizovány, aby i hráči, kteří ještě nemají nahráno tolik hodin, měli šanci na úspěch. Rozhodovat by tak měl především skill, ne vybavení. To je samozřejmě dobrá zpráva, na druhou stranu když strávíte ve hře desítky hodin a posbíráte nejlepší vybavení, chcete ho také používat, že? I na to naštěstí autoři mysleli. Po dohrání kampaně se jedna ze zón změní na end game oblast, kde nebude fungovat žádná normalizace vybavení a dokonce hra nebude označovat hráče (tzv. rouge agenty), kteří zabíjejí ostatní členy divize. Odvážíte se tam?

Zábavný i taktický multipalyer s novými hračkami

Někteří šťastlivci si mohli vyzkoušet i Skirmish režim, což je variace na team deathmatch, jež byl do prvního dílu přidán v prosinci roku 2017, a také režim Domination, ve kterém mají hráči za úkol obsadit a udržet tři strategické body na mapě. Multiplayer prý hodně sází kromě skillu každého hráče také na nové technologie a speciální vybavení. Užitečnou novinkou by měl být létající dron, jež dokáže střílet na ukryté nepřátele a který autoři tak rádi ukazují v trailerech, stejně jako pulsní lokátor, jenž lze nyní hodit do prostoru a lépe ho tak strategicky umístit. 

Součástí novinek by měl být i vylepšený matchmaking, jež by měl hráče řadit do jednotlivých her podle jejich schopností. Ty bude sledovat vlastní systém levelování, jež bude určen výhradně pro PvP. Kvalitnější matchmaking by měl přispět i k lepšímu zážitku z hraní v Temné zóně, kde by měla hra připojovat do jedné instance samotáře a do další naopak týmy agentů. Ti se navíc budou konečně moci sdružovat do klanů. Na konec se ještě podívejte na nejnovější příběhový trailer.

Přihlašujte se do bety Tom Clancy's The Division 2

• Novinka: 24. 7. 2018 • Autor: Filip Němec

Jak je tomu už téměř pravidlem, Ubisoft u svých online titulů připravuje uzavřené beta testování, do kterého je možné se předem přihlásit a doufat, že budete vybráni. U chystané taktické online akce Tom Clancy's The Division 2 tomu nebude jinak, přičemž už nyní je možné se do bety přihlásit na internetových stránkách The Division 2. Kdy samotná beta odstartuje, ale zatím nevíme. 

Ze zprávy pro akcionáře Ubisoftu jsme se také dozvěděli, že o betu The Division 2 je 4x větší zájem než v případě prvního dílu, což je rozhodně dobré znamení pro Ubisoft, když už tehdy v roce 2015 první díl lámal firemní rekord právě v rámci požadavků na přístup do bety. Jak se druhý díl povedl či nepovedl, se definitivně dozvíme 15. března 2019, kdy vychází na PC, PlayStation 4 a Xbox One.

Tom Clancy's The Division 2 dohrajete i bez přátel

• Novinka: 13. 7. 2018 • Autor: Filip Němec

Pokud se vám zalíbila idea kooperativní RPG akce z amerického prostředí, ale odrazuje vás zaměření čistě na hru více hráčů, Mathias Karlson ze studia Massive Entertainment pro vás má dobrou zprávu. Na rozdíl od předchozího dílu budete moci čistě sami dohrát nejen celou kampaň, ale užijete si i následný end game obsah. V případě Tom Clancy's The Division 2 se autoři prý zaměřili na to, abyste si celou hru mohli užít ve všech možných variantách, tedy jak sami, tak i s partičkou pravidelných spoluhráčů nebo si jen občas přizvat do týmu náhodného agenta.

Zní to rozhodně zajímavě, na druhou stranu to ale připomíná dort z jedné české pohádky. Stalo se podivným zvykem přizpůsobovat online tituly těm, kteří je vlastně online ani hrát nechtějí a je pouze na vývojářích, jestli těmito na první pohled vstřícnými kroky naopak neochuzují o zážitek primární cílovou skupinu hráčů. V lepším případě to může dopadnou třeba jako u Destiny, kde příběhovou kampaň i další obsah můžete s klidem projít sami, a to bez větších obtíží. Jenže jakmile vyzkoušíte kooperaci s dalšími hráči, zjistíte, že dosavadní zážitek z izolovaného hraní byl přinejlepším poloviční. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se s tímto slibem autoři poperou.

Tom Clancy´s The Divison 2 nás zavede do Washingtonu D.C.

• Novinka: 24. 6. 2018 • Autor: Filip Němec

V druhém díle opustíme vánoční New York a přesuneme se do letního Washingtonu D.C., který je 7 měsíců po vypuknutí katastrofy zcela rozložen, a přestože původní hrozba je téměř pryč, město vyžaduje práci agentů, aby se opět mohlo stát domovem lidí. Zatímco příběhový trailer, který najdete v úvodu článku, buduje hutnou atmosféru a naznačuje posun k trochu jinému druhu konfliktů, o něco cennější jsou pro nás gameplay záběry. Z těch je evidentní, že autoři skutečně vylepšili Snowdrop engine, protože Tom Clancy's The Divison 2 vypadá opravdu o něco lépe. Zároveň můžeme vidět otevřenější lokace, které by mohly nabízet nové taktické možnosti, těžko se ale ubránit pocitu, že rozdíl oproti prvnímu dílu bude minimální.

Vývojáři z Massive Entertainment však jedním dechem dodávají, že se poučili z předchozích chyb, a novinky se ponesou především v duchu nových herních mechanik a lepšího obsahu. Dost slibně například vypadá endgame systém, kdy po dohrání příběhové linky stále pokračujete ve vývoji své postavy. Jakmile vystoupáte na maximální úroveň, dostanete na výběr z nových specializací a získáte také nové unikátní schopnosti, jež budete dále vylepšovat. I po dosažení 30. úrovně tak budete stále formovat svého hrdinu, aby co nejlépe vyhovoval vašemu herními stylu, nemluvě o tom, že dostanete také zcela unikátní zbraň.

Líbí se nám i slíbený raid až pro osm hráčů, nabízí se ale samozřejmě pochybnost, jestli takové množství agentů v jedné instanci ještě půjde nějak takticky koordinovat. Co však je z celé prezentace na E3 2018 nejlepší, je oznámení tří velkých dodatečných rozšíření, které hra obdrží v průběhu prvního roku života a mají být kompletně zdarma. No, snad se to nepokusí autoři vyvážit příliš invazivním systémem mikrotransakcí nebo nějakých lootboxů. Přeci jen, tak velkou online hru bude třeba nějakým způsobem monetizovat.

Tom Clancy's The Division 2 – Dojmy z hraní (PS4 Pro)

1. Beta nabídla příběhové mise i end game obsah
2. Bílý dům obrostlý břečťanem a kongres v plamenech
3. The Division 2 je taktická akce par excellence
4. Loot, to je to, oč tu běží 
5. The Division 2 si užijete především v kooperaci
6. Agenti, v březnu vyrážíme do boje
7. HW nároky pro Tom Clancy's The Division 2 PC

Beta nabídla příběhové mise i end game obsah

• Dojmy z hraní: 12. 2. 2019 • Autor: Filip Němec

Sedm měsíců po vypuknutí pandemie, jež rozložila celé Spojené státy, je již původní nebezpečí zažehnáno, Amerika se však pohybuje na pokraji totálního zhroucení. Ulice ovládají ozbrojené gangy, zbytky civilního obyvatelstva nemají prakticky žádné zastání a všude hrozí hladomor. Poslední jiskřičku naděje představují agenti Divize, kterých není mnoho, ale jejich speciální výcvik a hi-tech vybavení jsou jedinou šancí na obnovu společnosti. Do hlavního města Spojených států tak přicházím já a také mí redakční bratři ve zbrani – Štěpán a Kuba.

Jak už jste asi pochopili, uplynulý víkend jsem strávil v postapokalyptickém Washingtonu D.C., kde mi po většinu času dělali parťáky kolegové z redakce. Uzavřená beta Tom Clancy's The Division 2 nabídla velkorysou porci obsahu, v rámci těchto dojmů z hraní tak najdete zážitky jak z plnění příběhových misí, tak i řady vedlejších aktivit. Se Štěpánem a Kubou jsme však vehementně nakukovali zejména pod pokličku end game obsahu. Neohroženě jsme se totiž pustili do pročišťování jedné z Temných zón.

Bílý dům obrostlý břečťanem a kongres v plamenech

Ale hezky popořádku. Mé první dojmy totiž nepatří pocitu ze střelby nebo změnám ve strategii boje. Uchvátil mě samotný Washington D.C., který je prakticky úplným opakem toho, co si pamatuji ze zasněženého New Yorku uprostřed Vánoc z prvního dílu. V čase jsme se posunuli o několik měsíců kupředu, takže zatímco Velké jablko se vyznačovalo především nově vzniklým chaosem, hlavní město USA je pomalu ale jistě pohlcováno přírodou. Není tak nijak výjimečné, když při toulkách městem vystrašíte srnku okusující trávu rašící z popraskaného asfaltu nebo veverku hodující na odpadcích.

Někomu možná přijde nové prostředí příliš obyčejné, protože zasněžený New York měl jistě své kouzlo, já jsem však byl uchvácen detaily a omamným pocitem reálnosti. Kupící se odpadky, stěny výškových budov obrostlé popínavým břečťanem a v tom všem zoufalí civilisté bojující o často falešný pocit bezpečí. Markantní změnou je pak vzdušnost a velikost herního světa. Ulice jsou o poznání širší, s větší dohledovou vzdáleností a více detaily. The Division 2 na mě působí opravdu reálným dojmem.

Základní mechaniky se však vůbec nezměnily – město je rozčleněno do jednotlivých čtvrtí, jež obsahují nepřátele na různých úrovních. Od začátku tak budete mít přístup takřka všude, je to ale level nepřátel, který vás bude z počátku držet v centru města. Hlavní základnou pak je v tomto případě rovnou Bílý dům, jenž v úvodu hry pomůžete osvobodit. Zde můžete vylepšovat svou postavu, kšeftovat s obchodníky a samozřejmě se připravovat na následující mise.

The Division 2 je taktická akce par excellence

Druhému dílu se už od jeho představení vyčítá především velká podobnost s jedničkou. Autoři potřebovali udělat tlustou čáru za prvním dílem, jehož životní příběh nezačal zrovna nejlépe, The Division 2 však v hratelnosti navazuje přesně tam, kde se vývoj předchůdce zastavil. V mnoha ohledech tak jde opravdu jen o drobná vylepšení, druhý díl totiž opět předvádí prvotřídní taktickou akci, kde si užíváte každičký přechod z krytu do krytu a týmová práce působí neskutečně efektně (jestli bude i efektivní je už pak na vás).

Přesto jsem několik změn zaznamenal. Dvojka se dle mého soudu ještě více vydává taktickým směrem, už totiž není možné po jednom sestřelovat protivníky před sebou a strojově postupovat vpřed z krytu do krytu. Větší prostory a jejich variabilita mě nutila hlídat si záda a daleko více využívat bočních útoků. Velkou radost mám také z vybalancování zbraní. Brokovnice konečně mají smysl, stejně jako lehké kulomety, které byly v původní hře prakticky zbytečnou třídou zbraní. Ty jsou skvělé kupříkladu k vytvoření tlaku na protivníka, jenž se schovává za neprostřelitelným krytem. Smršť kulek kolem jeho hlavy ho na chvíli uzemní a vy máte čas oběhnout ho ze strany.

S příklonem k taktice pak souvisí i řada nových technických vymožeností. V rámci bety jsem si mohl vyzkoušet dva druhy automatických střílen, drony nebo tzv. seeker mines, jež si sami najdou svůj cíl. Omezená nabídka v betě mi nedovolila tuto stránku The Division 2 otestovat podrobněji, ve spojení s některými taktikami či zbraněmi však působí tyto hi-tech vychytávky jako skvělé komplementy k již známé hratelnosti. Takový dron totiž nemusí nutně střílet po nepřátelích, ale můžete ho klidně vyslat opravit automatickou střílnu vašeho parťáka. Gadgety lze mít aktivní hned dva současně a jde o velmi výkonné pomocníky, kteří mohou zvrátit chod probíhající bitvy.

Loot, to je to, oč tu běží

Alfou a omegou každého souboje jsou však zbraně. Až dlouhodobé hraní odhalí jejich množství a variabilitu, soudě však podle prvního dílu na tom dvojka rozhodně nebude špatně. Přísun nového vybavení je permanentní a není překvapením, že většina z toho je šrot vhodný k prodeji či rovnou k rozebrání na součástky. Tom Clancy's The Division 2 bude ve svém jádru klasickou akcí, kde se budeme hnát především za novým a lepším vybavením, což je zároveň hlavní lákadlo veškerého end game obsahu. V rámci svého krátkého víkendového hraní však v tomto směru zatím nemám co hodnotit.

Bohužel jsem se také příliš neponořil do úprav střeleckého arzenálu, protože součástek na jejich modifikaci jsem dostal poskrovnu, jistě ale půjde stejně jako v předchozím díle o velmi důležitý prvek. Hodně mě bavilo testovat jednotlivé zbraně, sledovat jejich rozdíly a uvažovat nad tím, jestli jít do nadcházející akce s brokovnicí či odstřelovačkou. Díky benevolenci autorů jsem také mohl v rychlosti vyzkoušet všechny tři specializace, jež se odemknou po dosažení maximální úrovně.

Trvanlivost end game obsahu totiž chtějí autoři podpořit trojicí zcela unikátních zbraní a také novým stromem zkušeností, jež vycizeluje vaši specializaci novým a patrně dosti vyhraněným směrem. Zkusil jsem si tak ničivou odstřelovačku s ráží 50mm, kuši s výbušnými šípy nebo obrovský granátomet. Tyto zbraně vynikají zejména svým poškozením a mají zajímavé vlastnosti, nebyl jsem však z nich tak unešený, jak jsem si původně představoval. Ani tento prvek ale zatím nechci nikterak hodnotit.

The Division 2 si užijete především v kooperaci

Ano, asi to není žádné překvapení, ale při hře s dalšími hráči je The Division 2 přesně tou hrou, kterou autoři prezentují. A je to skvělá zábava. Během pár minut jsme se s Kubou iŠtěpánem zvládli sehrát a při akci intuitivně vydávat rozkazy kdo kam má jít (kombinované s chlubením se kolik nepřátel kdo sundal nebo naopak prosbou o oživení). Věřím, že při odemčení všech gadgetů a lepším vybavení bychom předváděli kreace hodné speciálních jednotek, hra totiž v reálném čase zajímavě kombinuje údaje o vašich parťácích, takže pokud třeba jeden z kolegů hodí granát, vám se ukáže nejen místo jeho dopadu, ale také rádius výbuchu.

Nejlepší zážitek mám z Temné zóny, kde jsme nejprve v rámci tutoriálu zajistili jedno z útočišť. Pak už ale výukový režim skončil a my jsme se vydali pročistit několik náměstíček. Obtížnost v Zóně výrazně vzrostla, takže moje občasné Rambo výpady končily většinou nešťastně a mí kolegové ve zbrani mě museli oživovat. Pravé peklo pak začalo v momentě, kdy nás napadla další partička zběhlých agentů. V The Division 2 má fungovat systém tzv. rogue agentů odlišně a napadnutí „hodní“ agenti by měli podle vývojářů dostat čas na reakci, kdy v případě neopětování střelby nedojde k žádnému konfliktu.

V našem případě jsem však ve vysílačce zaslechl, že na blízku je zběhlý agent a v tu chvíli už do mě někdo vystřílel celý zásobník. Kuba ještě stihl dva lootu chtivé zběhy popravit, ale jejich komplici naši jednotku doposud fungující jako švýcarské hodinky stihli během pár sekund odrovnat. Z fungování Temné zóny jsem tak jako jiní hráči ještě mírně zmatený, v případě tak rozsáhlé bety je však běžné, že všechny mechaniky nestihnete vstřebat. I tak bych si ale přál, aby The Division 2 některé prvky vysvětlovalo podrobněji.

Agenti, v březnu vyrážíme do boje

Mé dojmy z Tom Clancy's The Division 2 jsou velmi pozitivní. Nějaký markantní rozdíl oproti jedničce asi budeme hledat stěží (snad jen vyjma zcela nového města), hra však podle mě nabídne přesně to, co od ní hráči očekávají. Při recenzi budu určitě sledovat umělou inteligenci, ta se mi totiž stejně jako v jedničce nezdá tak chytrá, jak by mohla být, což ale autoři šikovně maskují tím, že v rámci mnoha přestřelek jsou nepřátelé průběžně doplňováni a to z různých úhlů. Často se tak dostanou přímo za vaši „šestou hodinu“, většinou ale jen díky tomu, že protivník vyběhne ze dveří za vašimi zády, které byly doteď zavřené.

Betě se samozřejmě nevyhnula řada technických chyb, v čele s pomalým načítáním textur, takže namísto srnky jste občas potkali rozmazané hnědé cosi na čtyřech tyčkách. Při hraní ve skupince mě pak hra několikrát bez varování odpojila, musím ale naopak pochválit to, že při opětovném připojení jsem byl nejen zpět ve své jednotce, ale rovnou v její blízkosti. Pokud autoři vylepší zcela mizející textury či možnost dívat se skrze zdi, rád v Tom Clancy's The Division 2 strávím desítky hodin, pokud tedy bude end game stát opravdu za to. Na to nám ale odpoví až delší hraní.

Pokud vás dojmy z hraní navnadily, nemusíte zoufat. Po uzavřené betě chystá Ubisoft také další, již otevřenou pro všechny hráče. Kdy proběhne, zatím nevíme, dá se však očekávat termín někdy na přelomu února a března, Tom Clancy's The Division 2 totiž vychází už 15. března na PC, PS4 a Xbox One.

Tyto dojmy z hraní byly napsány pro PS4 Pro verzi

Filip Němec

Mé jméno je Filip Němec a píšu o všem, co se týká herních konzolí. Gaučové hraní, to je moje. Nebráním se prakticky ničemu, ale nejraději mám akční adventury a závody. Moje herní srdce tepe především pro sérii Uncharted a pevně doufám, že než kompletně dobije, vyjde Half-Life 3.

• Zdroje: Vlastní

Dojmy z hraní – Štěpán

Jednička Division mě minula velkým obloukem, betu druhého dílu jsem tedy instaloval takřka s nulovým očekáváním. O to víc mě hra mile překvapila. Celá beta především (až na pár drobných nedostatků) fungovala překvapivě solidně, servery šlapaly a matchmaking rovněž příkladně plnil naše rozkazy. S jednotkou perfektně vycvičených agentů (haha) jsme se tak mohli okamžitě pustit do záchrany světa stíženého globální virovou nákazou, jež vyhubila většinu populace.

A že to byla slušná jízda! Akce v Division 2 byla skvělá, ovládání působilo velmi responzivně a atmosféra zdevastovaného města byla díky detailní grafice velice přesvědčivá, i přes občas vypadávající textury. Polorozbořený Washington D.C., kde se Division 2 odehrává, se přímo hemžil členy nepřátelských frakcí a gangů, jež se na globální katastrofě snaží profitovat, boj o život byl tedy takřka nepřetržitý a intenzivní.

Jediné, co mě trochu zklamalo, je malá variabilita typů nepřátel. Naše "Alza jednotka" během svých misí narazila jen na pouhé 4 druhy, což pro potřeby bety sice bylo dostatečné, v plné hře by to ale zavánělo těžkým stereotypem. Snad potenciál Division 2 nepokazí taková prkotina.

Štěpán Lenk

Jmenuji se Štěpán Lenk a videohry jsou součástí mého života takřka od nepaměti. Myslel jsem, že z toho časem vyrostu a tuto zábavu nahradí jiné, dospělejší aktivity, ale zatím se tak naštěstí nestalo. Mým milovaným žánrem jsou RPG a upřednostňuji hratelnost před grafickým zpracováním.

Dojmy z hraní – Kuba

Od záchranných akcí v New Yorku uplynulo moře času, během něhož se situace stabilizovala podle tradičních postapokalyptických not. Spořádaní přeživší obnovují společnost, zúrodňují políčka na střechách věžáků a rozjíždějí jednoduché manufaktury. To se líbí místním gaunerům, kteří by rádi sklidili ovoce jejich dřiny. Tyranizují bezbranné obyvatele Washingtonu, s čímž většina naší redakce nesouhlasí. Proto jsme se Štěpánem vyslyšeli volání našeho velitele Filipa a narukovali do jeho služeb. Naše mise byla povětšinou úspěšná a z mého pohledu také velmi zábavná. Během hraní do nočních hodin jsme dosáhli i pamětihodných výkonů (podobně jako tisícovky hráčů v betě).

Před započetím naší společné akce jsem se vydal do ulic zničeného hlavního města USA na vlastní pěst. Přiznám se, že singleplayerový zážitek mě moc neuchvátil. Jednalo se vlastně o obyčejnou střílečku s několika zajímavými nápady, jinak kopírující původní jedničku. Od ní vlastně převzala kompletní herní model v upravené, pozdní podobě, jenž nyní šlape docela dobře. Solitérní výprava byla okamžitě po naskočení do týmové akce zapomenuta, a s kluky jsme se dostatečně vyřádili. Musím přiznat, že s přáteli zábavnost vysoce roste, takže si myslím, že náš čtvrtý parťák (krycí jméno O.N.D.R.A.) se musel hodně divit našim činům.

Při rozdávání taktických pokynů, objevování nepřátel, poskytování první pomoci a dalších úkonech je kooperace nutná, takže bez komunikace se neobejdete. Zmatené rambo nabíhání mezi nepřátele neslaví úspěch, lépe je zaměřit se na rozdělení úkolů a postupně likvidovat různě silné protivníky. Uzavřená beta zkrátka nabídla zábavnou náplň, která mě nalákala ke koupi, přesto je nutné přiznat, že jsme narazili na řadu technických nedostatků (Filipův bullet time) a grafických nesrovnalostí, jež snad v plné verzi nebudou hráče obtěžovat. Uvidíme, nakolik se situace změní v naznačené otevřené betě, potažmo v plné verzi, ale už teď je slibně nakročeno.

Jakub Němec

Co si pamatuji, tak svou osobu schovávám za jméno Jakub Němec. Vždy mě to táhlo k prožívání příběhů spolu s hrdiny, takže se mou vášní už od dětství staly knihy a videohry. V interaktivních světech vyhledávám především plošinovky a RPG v jakékoliv formě, ale poslední dobou mě lákají také nezávislé tituly s inovativními nápady.

Tom Clancy's The Division 2 – dojmy z hraní

1. The Division 2 je dobrou hrou s minimem novinek
2. Tom Clancy's The Division 2 jako král cover based akcí
3. Washington D. C. překonává zasněžený New York
4. Setkání agentů Divize po sedmi letech
5. HW nároky pro Tom Clancy's The Division 2 PC

The Division 2 je dobrou hrou s minimem novinek

• Dojmy z hraní: 6. 9. 2018 • Autor: Filip Němec

Testování Tom Clancy's The Division 2 má pro mě zvláštní příchuť. Ubisoft totiž nebyl schopen (již tradičně) nabídnout sloty pro soukromé prezentace, a tak jsem se v tom málu volného času, co mi zbývalo, rozhodl vystát si několikahodinovou frontu jako obyčejný smrtelník. Není nic, co bych pro vás, naše čtenáře, nevytrpěl.

Pochopitelně jsem proto doufal, že budu patřičně odměněn kvalitní hrou. Té jsem se nakonec i dočkal, přestože musím rovnou přiznat, že mě nijak „zázračně“ neohromila. The Division 2 je totiž washingtonská verze původní hry, což znamená, že kromě prostředí nepřináší nic extra nového. Zároveň se ale stále hraje velmi dobře.

V rámci desetiminutového dema toho nebylo příliš. Avšak dost na to, abych si potvrdil, že The Division 2 je vlastně první díl pouze v jiném městě a s drobnými úpravami. Základní fundamenty hry zůstaly beze změn, což je na jednu stranu škoda, protože jsem nezažil nic vyloženě nového, zároveň jsem si ale popravdě tuto krátkou ukázku ve společnosti tří dalších hráčů užil. Na stánku Microsoftu bylo možné absolvovat jednu z ukázkových misí (samozřejmě v kooperaci) a jak se dalo čekat, domluva se třemi mladými Němci nebyla úplně jednoduchá.

Tom Clancy's The Division 2 jako král cover based akcí

Z počátku jsme spíše odezírali ze hry těch ostatních, postupem času jsme však byli schopni domlouvat se na základních úkonech, jako kdo z jaké strany zaútočí a kdo zahájí palbu. Opět se mi potvrdilo, že The Division 2 bude patřit k tomu nejlepšímu, co si v rámci taktických akcí budeme moci zahrát. Obtížnost hry je totiž stále nastavena poměrně vysoko, takže jakékoli heroické pokusy o sólování jsou okamžitě trestány vaší smrtí, což je pak logicky trest i pro celou skupinku agentů.

Základním elementem je stále systém krytí, jenž byl dobře zvládnutý už v původní hře, ale v Tom Clancy's The Division 2 je podle mě doveden k dokonalosti. Každý přesun působí velmi přirozeně a efektně zároveň, čemuž dopomáhají skvělé animace postav. Co je však důležitější, hra vždy udělá přesně to, co žádáte. Každý přesun, každé skrčení se za překážkou, každé přeběhnutí do jiného krytu proběhne přesně tak, jak jste zamýšleli. I při hraní s naprostými cizinci jsem tak rychle nabral pocit, že jsem součástí specializované jednotky vycvičených agentů.

Washington D.C. překonává zasněžený New York

V čem vidím posun oproti původní hře, je prostředí. Tom Clancy's The Division 2 opět využívá Snowdrop engine, ale ve značně vylepšené podobně a Washington D.C. tak působí opravdu parádně. Třebaže vánoční New York měl hlavně díky sněhu a barevnému osvětlení své kouzlo, zdecimované hlavní město USA mě okamžitě pohltilo. Možná právě proto, že samo je pomalu, ale jistě pohlcováno přírodou, která si bere zpět, co jí patří.

Příběh Tom Clancy's The Division 2 se odehrává sedm let po událostech prvního dílu, takže je jasné, že vizuální styl musel doznat výrazných změn. Poznáte tak stále významné památky města, ty jsou ale rozbořené, popraskané a porostlé popínavým břečťanem. Na ulici už také nepotkáte lidi čekající na autobus. Místo toho si zde srny svobodně ukusují trávu prorůstající dříve celistvý asfalt. Element přírody je ve hře použit opravdu velmi dobře a celkově na mě The Division 2 působí daleko reálněji a přirozeněji než první díl.

Vše zmíněné se nakonec projevilo i v soubojích, okolní svět je totiž mnohem pestřejší, než jsem byl zvyklý z prvního dílu. Prostředí je členitější a nabízí více manévrovacího prostoru. Stejně tak nepřátelé se dokáží lépe schovávat a maskovat. Celkově je Washington bohatší a detailnější, takže i přestřelky působí přirozeněji. Designéři rozhodně odvedli skvělou práci, protože se soustředili i na ty nejmenší detaily. Podobně plný a bohatý svět jsem na letošním Gamescomu mohl vidět jen u Dying Light 2 a také Metro Exodus.

Setkání agentů Divize po sedmi letech

Autoři prý zvažovali jako dějiště hry také třeba New Orleans nebo Seattle, ale Washington byl vybrán díky větší variabilitě a pestrosti prostředí. Právě ve Washingtonu navíc sídlí ústředí tajné organizace, jejíž jste součástí, takže volba byla prakticky jasná. Pozitivní vliv Divize pak je o to více cítit a snad i proto je město o něco živější. Několik let po vypuknutí epidemie se zbytky lidského pokolení snaží opět převzít vládu nad městem, v čemž jim ale brání nejen rozpadající se město, ale také stále ostřejší útoky banditů, kteří chtějí nastalé situace využít ve svůj prospěch.

Hratelná ukázka mě nakonec potěšila, protože vše šlo hezky podle plánu. Hratelnost Tom Clancy's The Division 2 je dobře nastavená a osobně se dost těším na další dávku taktické akce, kde bude opět rozhodovat obsah a „udržitelný rozvoj“ dodatečného obsahu. Ačkoli se hra na první pohled tváří trochu jinak, The Division 2 je v zásadě MMO titul, jehož úspěch stojí a padá s kvalitním end game obsahem, což je něco, co se nedá z desetiminutové ukázky hodnotit.

Pravdu začneme odkrývat 15. března 2019, kdy Tom Clancy's The Division 2 vychází na PC, PlayStation 4 a Xbox One.