Articles in the category Smart Home Controller

Moravcův paradox, aneb proč nám nejdou snadné věci

Zatímco vývoj umělé inteligence pokračoval v 60. letech minulého století dál, povšiml si matematik a futurista rakouského původu Hans Moravec jedné zvláštní věci: Počítače dovolovaly poměrně snadno řešit těžké problémy z matematiky, ale tragicky selhávaly u zcela banálních úloh, nad kterými se lidé ani nepozastaví, jako je rozeznávání obrazu, pohyb v přirozeném prostředí a nebo to, čemu říkáme selská (přirozená) logika. Zatímco každé malé dítě dokáže snadno rozeznat, „který předmět je dál“, tedy který objekt se nachází až za jiným objektem, v oblasti umělé inteligence se z analýzy scény stal samostatný obor. Read more

Přehnaný optimismus padesátých let

Umělá inteligence vznikla jako samostatný obor kyberneticky v roce 1956 na Darmout College, kde v té době působili vizionáři jako Marvin Minsky, John McCarthy, Claude Shannon, Nathan Rochester, Ray Solomonoff, Oliver Selfridge, Trenchard More, Arthur Samuel a nebo Allen Newell. Byla to optimistická éra, kde se předpokládalo, že ještě tato generace bude mít myslící stroje – a tento optimismus byl založen na tom, že se poměrně rychle dělaly pokroky v oblasti logického vyvozování. Read more

Akcelerátory pro provoz umělé inteligence

Jak jsme už dříve uvedli, pro moderní modely umělé inteligence je charakteristické, že od sebe navzájem oddělují režim učení a režim provozu neboli inference. Učení vyžaduje extrémně výkonný hardware a má velkou spotřebu energie, zatímco spouštění modelů je podstatně méně náročné. Dostatečně optimalizované modely jsou tak malé a tak nenáročné, že je možné je spouštět na straně klientského zařízení, ať už jde o mobilní telefon, AR brýle, procesor v chytrém autě a nebo v robotech: Takovému zpracování umělé inteligence se říká edge AI, edge AI computing („zpracování na hraně reality“). Read more

Superobří čipy Cerebras

Jednou z přelomových novinek jsou superobří čipy, které zabírají plochu celého waferu, tedy řezu křemíkového monokrystalu, ze kterého se dělají čipy. Když se vyrábí čipy, začíná se výrobou vysoce čistého monokrystalu, který se po ochlazení rozřeže na jednotlivé desky – wafery. Velikost waferů souvisí se schopnostmi strojů vytvářet na nich litografické struktury, typicky se používají kruhové wafery s průměrem 30 cm. Na každém waferu se vytvoří litografií velké množství individuálních čipů a wafer se na ně následně rozřeže, ale firma Cerebras na to šla úplně jinak – a nechává celou plochu zabrat jediným obřím čipem. Read more

Nvidia, AI superstar

V současnosti na poli učení umělé inteligence doslova kraluje Nvidia s jejich čipy Nvidia H100 Tensor Core GPU Hopper. Nabízí se v několika verzích, některé vypadají jako přerostlé grafické karty s rozhraním PCIe, jiné jsou určené pro rozhraní SXM, které je určené pro integraci do datacenter. Oficiální dovozci nabízejí tuto kartu na objednání od za 890 tisíc za kartu, ale v současné době poptávka naprosto převyšuje nabídku, takže je běžné, že se na eBayi prodávají tyto karty s pamětí s kapacitou 80 GB RAM v ceně 45 000 USD (více než milion korun). Read more

Explozivní růst AI modelů

Současná vlna zájmu o umělou inteligenci se objevila s uvolněním generativní inteligence ChatGPT od OpenAI a také díky uvolnění generativních inteligencí Dall-E a Midjourney na počátku roku 2023. Toto uvolnění je kritiky někdy označováno jako „předčasné“ – ale co je v technologiích předčasné? Read more

Samoříditelná auta

Velký zájem vzbuzují systémy autonomního řízení vozidel nazývané ADS (Automated Driving Systems). Ty zahrnují poměrně komplikovaný celek složený nejen z řídících počítačů, ale také z vnitřních i vnějších senzorů, které snímají nejenom informace o rychlosti auta, ale také obraz z kamer a nebo dalších senzorů, jako jsou kompaktní radary a nebo laserové skenery (lidary). Read more

Jak se vlastně umělá inteligence učí?

Nezávisle na tom, jaké modely AI se dnes používají, obvykle striktně oddělují režim učení (learning) a režim provozu (inference). Jde o naprosto oddělené režimy, které mají jiné algoritmy fungování, diametrálně odlišné nároky na výpočetní čas a spotřebovanou energii a také se nezřídka provozují na jiném hardware. Read more

Velká inteligence, malá inteligence

Většina science fiction se zabývá stroji se schopnostmi podobnými a nebo překračujícími ty lidské – a řeší velmi populární otázku, „co budeme dělat, až nebudeme tou nejvyšší formou inteligence na planetě?“ Lidstvu se podařilo kolonizovat a do značné míry ovládnou svět právě proto, že jsme inteligentnější než ostatní druhy – nejsme nejsilnější, neumíme žít pod vodou, neumíme létat a naše přirozená srst taky není nic moc, ale všechny tyto limity jsme se naučili kompenzovat tím, že jsme prostě ze všech nejchytřejší. Read more

Inteligentní vyhledávače informací

Když se objevilo vyhledávání pomocí Google, šlo o naprostou revoluci. Většina prvních vyhledávačů (Altavista, Northern Light) využívala strojové indexování internetových stránek, ale Google přišel s převratnou myšlenkou, že je bude klasifikovat nikoliv na základě jejich obsahu, ale referencí. Úprava stránek pro změnu jejich pořadí ve vyhledávačích (SEO, Search Engine Optimization) se pro jednoduché vyhledávače dělala snadno – klíčová slova se na nich například mnohokrát opakovala, přičemž byla „zobrazena bílým písmem na bílém podkladě“ – byla tedy viditelná jenom pro strojové indexování. Read more

První kroky expanze AI do našeho světa

Nové alternativy, větší datacentra

Umělá inteligence vstupuje do našeho světa nejenom pomocí „propojených“ asistentů, jako je Microsoft Copilot, ale už v něm je přítomná díky velkému počtu jednoúčelových nástrojů. Asi nejčastěji používanými jsou nástroje výpočetní fotografie, které dovolují vzít poměrně malé snímače a nedokonalé čočky – a dopočítat kvalitní obraz za všech okolností, ať už je to noční fotografie s korekcí barev a s dlouhou závěrkou, eliminace třasu elektronickou stabilizací a nebo portrétní fotografie s rozmazaným pozadím. V současnosti přibývají další jednoúčelové nástroje, jako je například možnost odstranit a nebo posunout objekty na fotografii, manipulovat s nahrávaným videem v reálném čase a další. Read more

Svět bez práce: Pozitiva a negativa

Jedním velmi pravděpodobným důsledkem širokého nasazení umělé inteligence bude redukce dostupných pracovních pozicí. Obvykle se říká, že příchod technologie nesnižuje objem dostupné práce, ale pouze ji mění, což ale byla pravda pouze v minulosti. Tam obvykle docházelo k nahrazení manuální práce vyžadující sílu a nebo dlouhodobé úsilí automatizací, čímž vznikala zaměstnání zaměřená na správu strojů. Read more

Google Assistant v češtině: jak to s ním je a kdy se jej dočkáme v plné podobě?

Google Assistant je jedním z chytrých hlasových asistentů. Odpoví, na co se zeptáte, a může se stát centrem vaší chytré domácnosti. Jak to ale má s češtinou? Read more

Umělá inteligence: Od technické revoluci k technologické evoluci

Lidé získali během své evoluce celou řadu zajímavých evolučních programů. Jedním z nich je zvědavost a snaha zkoumat svět kolem sebe. Tato snaha byla u prvních lidí, kteří opustili Afriku v prehistorických dobách – a snahu zkoumat svět máme pořád, ať už šlo o nesmírně riskantní cesty Polynézanů Tichým oceánem – a nebo moderní snahy cestovatelů podívat se na místo, které je jenom těžko přístupné. Edmund Hillary lezl se svým šerpou Tenzigem Norgayem v roce 1953 na místo, kam by nikdo normální lézt neměl – na samotný vrchol Everestu – a od té doby tam leze stále více a více lidí. Read more

AI a svět po práci: Hledání nového smyslu pro lidi

Marxistické teorie vysvětlovaly, že to byla práce, která „polidštila opice“. Nutno podotknout, že práce byla vždy faktická nutnost – a že nikoliv práce, ale snaha zjednodušit si práci byla vždy tím hlavním faktorem, který táhl vývoj vpřed. Optimalizace, automatizace, inovace: To byl směr, který nás vedl od pracného k inteligentnímu. Read more

Lidi versus Umělá inteligence: Jak se vyhnout budoucím konfliktům?

Obavy lidstva z války se stroji se táhnou mnohem dál, než k populární sérii Terminátor (1984). Už Karel Čapek si kladl otázky o budoucnosti lidstva ve své divadelní hře RUR (1920) – a velmi realistický scénář o možném vzniku digitální diktatury přineslo americké scifi Colossus: The Forbin Project (1970). Tam se popisuje situace, kdy se americký válečný systém Colossus propojí se sovětským počítačem Guardian – a oba stroje se dopracují k závěru, že lidstvo je na hraně sebezničení a že jediná cesta, jak ho zachránit, je zavést digitální diktaturu, kdy lidstvu doslova vnutí pacifismus pod hrozbou jeho zničení. Read more

Umělá inteligence: Lidé už jsou nadbyteční?

Ve všech případech všech dosavadních technologických revolucí docházelo k proměně práce: Z vozků se stali řidiči kamionů, z písařů úředníci, z farmářů, kteří vláčeli pluh za volem, byli řidiči traktorů. Práce se změnila, stala se obvykle jednodušší a o něco bezpečnější, i když to mělo jak svoje plusy, tak i mínusy. Read more

Stable Diffusion, Midjourney: Jak funguje umělá kreativita?

Novou a překvapivou formou umělé inteligence je umělá kreativita. V poslední době se objevila celá řada programů, které dokážou generovat obrazy na základě textových vstupů. Samotná kreativní AI se stala proslulou v roce 2015, kdy Google uvedl Deep Dream Generator. Ten uměl vyšperkovat vstupní obraz do podoby barevné halucinace – bylo to zajímavé, ale poněkud jednoúčelové. Read more

Pozitiva i negativa umělé inteligence: „Vzali nám práci!“

„They took our jobs“, neboli „vzali nám práci“, není jenom ikonická hláška ze seriálu South Park, ale také obava, která doprovází každou technologickou revoluci. Lidé jsou v podstatě dost konzervativní – a ti, kteří si získají určitou pozici, opravdu nemají rádi, když přichází technologická změna, která jim přerovná svět pod nohama. Každá technologická revoluce měla svoje kritiky – i když jen některá z hnutí bychom mohli označit za zcela antitechnická, ale i taková existují. Read more