Úspěch fotografování se obvykle odvíjí od několika různých proměnných – některé může fotograf ovlivnit přímo, některé nepřímo, a u některých nemá vůbec žádnou moc. Jednou z takových je přirozené světlo, jeho intenzita a také barva – v tomto případě je zkrátka nutné přizpůsobit se.
Pokud bychom se vydali po stopách slova fotografie, skončíme u řeckých slov fotos (světlo) a grafé (kreslení) – odtud tedy můžeme fotografii definovat jako kreslení světlem. Na jednu stranu je to sice doslovný překlad, ovšem pokud se nad ním zamyslíme, je také maximálně přesný a popisný.
Fotografování totiž ve skutečnosti je kreslení světlem a prakticky vůbec nezáleží na tom, zda fotografujeme na film nebo digitálně. Vždy je třeba pracovat se světlem, které nám umožňuje zachytit část reality na citlivou vrstvu obrazového snímače nebo filmu.
Na jedné straně je třeba splnit podmínku minimálního množství světla, aby byl obraz zachycen, na druhou stranu – a to především u barevné fotografie – je vhodné pracovat i s barvou tohoto světla. Ostatně jedním z parametrů, který ovlivňuje celkovou expozici fotografovaného snímku je vyvážení bílé – s jeho pomocí říkáme fotoaparátu, jaká je barevná teplota chromatičnosti aktuálního osvětlení, abychom dostali barevně korektní a vyvážený snímek bez nechtěného barevného nádechu.
Pokud jste někdy studovali princip vyvážení bílé, pak jistě tušíte, že teplota chromatičnosti se udává ve stupních Kelvin a každé světlo má tuto teplotu různou. Obecně pak platí, že nižší teplota chromatičnosti znamená teplejší světlo se žlutým, oranžovým až červeným nádechem, a naopak pro vyšší teplotu chromatičnosti je typické světlo bílé a namodralé, tedy studené barevné odstíny.
Výběrem vhodného typu osvětlení můžeme poměrně značně ovlivnit celkovou atmosféru výsledné fotografie a tím také vnímání obrazu divákem. Vše je dáno tím, že se Země otáčí kolem své osy a zároveň také kolem Slunce.
Právě poloha Slunce vůči fotografovi způsobuje různé zabarvení přirozeného světla a v průběhu dne se mění. Ostatně i proto je dobré počkat si na vhodné světlo, než stisknete spoušť a někteří fotografové takovým čekáním klidně stráví i několik dnů, než se dočkají kýženého osvětlení a pořídí perfektní fotografii.
Podobně, jako neexistuje ideální expoziční čas nebo ideální zaclonění objektivu, aniž bychom položili druhou část otázky – jaký má být výsledek a čeho chce fotograf dosáhnout, neexistuje ani „to správné“ osvětlení. Vždy totiž záleží na námětu fotografie a také na výsledném dojmu, kterého chce fotograf dosáhnout.
Velmi často se však můžete setkat s termínem zlatá hodina, což je typ osvětlení, kterého velmi často využívají ti, kteří fotografují portréty, nebo chtějí zachytit náladové osvětlení s jemnými stíny a teplejšími barvami.
V zásadě je tedy možné mluvit o zlaté hodině a modré hodině, kdy každý z těchto intervalů nastává dvakrát v průběhu dne a má svá specifika ve smyslu barevnosti světla. Zlatá hodina je okamžik (přibližně 60 minut – v závislosti na ročním období a lokalitě) po východu slunce a před jeho západem. Naopak modrá hodina je podobně dlouhý okamžik před východem slunce a po jeho západu.
Pro zlatou hodinu je typické teplejší světlo s dlouhými a jemnými stíny, což je dáno velmi nízkou pozicí slunce nad horizontem. A jak již bylo zmíněno, jedná se o světlo ideální pro portréty, glamour, makro či rodinnou fotografii.
U modré hodiny se využívá toho, že je slunce pod horizontem, avšak stále ještě přezařuje na obloze a celková hladina osvětlení je poměrně vysoká. Tento okamžik je ideální pro fotografování architektury či krajiny a také v případě, kdy chcete pořídit noční fotografie – světelný rozdíl mezi oblohou a například stavbami není ještě tak velký jako v noci a výsledné fotografie jsou velmi emotivní.
Z výše uvedeného je jasné, že zlatá i modrá hodina bude v jinou dobu na severní polokouli a na jižní polokouli, stejně tak se bude tento okamžik v průběhu dne posouvat i se změnou ročního období a v neposlední řadě se také bude měnit doba, po kterou je možné dané osvětlení využít – nejdelší zlatá hodina je obvykle v létě, naopak nejkratší zase v zimních měsících.
Jestliže plánujete využít specifického osvětlení v rámci zlaté nebo modré hodiny, určitě není od věci zjistit si přesně její začátek a konec ve vaší konkrétní lokalitě. Nejrychleji tak učiníte prostřednictvím aplikace Golden Hour pro mobilní telefony nebo tablety, ovšem pouze pro platformu iOS.
Pro rozšířenější platformu Android můžeme doporučit osvědčenou aplikaci ExSate Golden Hour, která je zdarma a najdete v ní všechny potřebné informace, navíc doplněné informacemi o fázích měsíce nebo časech půlnoci. K dispozici je i mapový náhled s vyznačením trajektorie Slunce. Pro uživatele mobilních zařízení s Windows Phone pak můžeme doporučit aplikaci Magic hours.
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv aplikaci, věřím, že hledání té vaší zlaté hodiny bude úspěšné a podaří se vám vyfotit snímky přesně podle vašeho gusta.
Petr Březina je dlouholetým redaktorem několika různých magazínů a blogů, které se zabývají digitální fotografií a audiotechnikou. Vedle psaní se také věnuje výuce fotografických kurzů i specificky zaměřených workshopů pro začátečníky. Při fotografování aplikuje klasický přístup s minimálními úpravami – oblíbeným námětem jsou portréty a reportáž.