Historie Cypherpunku

Historie Cypherpunku – OBSAH

1. Jak kryptografové zvítězili nad vládou
2. Kryptografie vs. Big brother
3. Zrození krypto-anarchie
4. Znovuzrození Cypherpunku
5. Zrod Borce – Evoluce a jména, která vedla až k Bitcoinu
6. Mírová revoluce začala

Koncem roku 1992 založili Eric Hughes, Timothy C. May a John Gilmore malou skupinu, která se každý měsíc scházela v Gilmorově firmě Cygnus Solutions v San Francisco Bay Area.

Známý a oslavovaný Cypherpunks mailing list byl založen také v roce 1992 a v roce 1994 měl již 700 odběratelů. Ve svých vrcholných letech to bylo velmi aktivní fórum, kde se v desítkách technických e-mailů denně diskutovalo o tématech zahrnujících matematiku, kryptografii, informatiku, politiku a filozofickou diskusi. Mimo to se tam řešily i osobní spory a začaly se objevovat i příměsi prvního spamu.

Abychom správně pochopili hloubku a filozofii tohoto hnutí, musíme se nejdříve vrátit o 50 let zpátky do minulosti, do dob Led Zeppelin a Queenů. Vše začalo v sedmdesátých letech minulého století, kdy se do slovníku teprve zapisoval pojem kryptografie neboli nauka zabývající se šifrováním zpráv. Do té doby byly tyto metody praktikovány především vojenskými nebo špionážními agenturami. To se však už brzy mělo změnit.

Jak kryptografové zvítězili nad vládou

Trojici, která osvobodila kryptografii, tvořili Martin Hellman, Whitfield Diffie a Ralph Merkle. Každý z nich má za sebou fascinující příběh, který změnil jejich život.

Tato trojice kryptografů dokázala něco, co si nikdo nedokázal představit. Položili základy pro další výzkumníky, jako byl David Chaum v 80. letech, aby nakonec vytvořili první decentralizovaný blockchain a po dlouhé době první nestátní peníze. Nic, čeho jsme nyní svědky, by nebylo možné bez obětavosti Hellmana, Diffieho a Merkela.

Martin Hellman hrál klíčovou roli v boji proti NSA a při publikování vůbec prvního rozsáhlého článku o kryptografii. Kryptografie ho natolik fascinovala, že se koncem roku 1971 vzdal práce pro IBM a začal se plně věnovat pouze kryptografickému výzkumu. Nikdo na Stanfordské univerzitě jeho myšlenky nepodporoval a ani on sám si nebyl jistý, čeho chce vlastně dosáhnout. Vláda a Národní bezpečnostní agentura v té době kryptografický výzkum neakceptovaly. Chtěly ho udržet v tajnosti a veřejnosti nikdy neposkytnout. Ani po pochopení všech možných negativních následků pro jeho kariéru se Hellman nezastavil a pokračoval ve své první technické studii o kryptografii. Jeho práce sice neměla nejlepší ohlas, ale nezůstala bez povšimnutí. Tehdy se na Hellmana obrátil Whitfield Diffie s dotazem na jeho výzkum.

Whitfield Diffie objevil svět kryptografie již ve velmi raném věku, kdy mu otec daroval několik kryptografických knih z místní knihovny. Malý Diffie rád řešil rébusy a studoval čistou matematiku. Nerad však chodil do školy a měl problém s autoritami, což u něj zřejmě přežilo do dospělého věku. Sám se zabýval výzkumem soukromí pomocí kryptografických metod. Aby získal více poznatků, navštívil mnoho přátel na univerzitách a vyhledal snad všechny možné vzácné rukopisy týkající se kryptografie, kterých v té době nebylo mnoho. Neměl však štěstí, aby našel něco užitečného. V roce 1974 se oba kryptografičtí badatelé setkali. Jejich diskuse u večeře se protáhla na dlouhé hodiny a od té doby trávili Diffie a Hellman spoustu času nad kryptografií.

Podcast What Bitcoin Did s Whitfield Diffie

Ralph C. Merkle byl mladý 23letý student informatiky z Berkeley. Když se poprvé dostal ke kryptografii, neměl žádné znalosti o šifrování, ale i tak vyřešil neřešitelné. Během svého kurzu informatiky potřeboval osobní projekt. Tehdy narazil na vojenskou hádanku: Jak obnovit bezpečnou komunikaci, když nepřítel už všechno ví?

Zjistil, že existuje jiný způsob, jak mít jistotu bezpečí přes otevřenou komunikační linku. Jeho řešením byl kryptografický klíč. Věděl, že rozluštil hádanku a potenciálně vyřešil jeden z nejdůležitějších problémů v historii kryptografie. Když se o řešení podělil s ředitelem školy, nepřijal ho, protože jej nebyl schopen pochopit.

Merkle se chtěl o svou práci podělit s někým, kdo by ji dokázal pochopit a poskytnout zpětnou vazbu, a tak oslovil počítačového vědce Petera Blatmana. Ten ho bez rozmýšlení odkázal na Diffieho. Oba si vyšli na večeři a diskutovali o tom, jak třiadvacetiletý mladík vyřešil problém, který léta nikam nevedl. Po prozkoumání Merkleho práce zjistili, že není příliš efektivní, i tak byl ale problém vyřešen. Hellman a Diffie později roku 1976 publikovali řešení problému v článku nazvaném „Nové směry v kryptografii".

Protokol Bitcoinu, který dnes známe, používá podobné algoritmy jako základ pro zabezpečení transakcí v blockchainu. Díky Diffie-Hellmanově výměně klíčů se podařilo vytvořit pokročilé systémy, které nejenže splňovaly požadavky uživatelů, ale zároveň tak činily bez ohrožení bezpečnosti. Teď už nezáleží na tom, kolik lidí komunikaci poslouchá. Veřejný kanál lze vytvořit pro šifrování a dešifrování dat pomocí asymetrické kryptografie.

Kryptografie vs. Big brother

Vzorec mE mod N = ? je v jednom směru snadno řešitelný a v opačném směru téměř neřešitelný. Představte si poštovní schránku. Kdokoli může hodit dopis dovnitř, ale pouze pošťák může s klíčem poštu dostat ven.

Tato technologie znemožnila vládní špehování, což se americké vládě nelíbilo. Chtěla si nechat možnost používat šifrování pouze pro sebe, a tak začala bojovat proti aktivistům za 1. dodatek (svoboda vyznání, tisku, projevu).

Jako taktický tah proti aktivistům učinila americká vláda z kryptografie s veřejným klíčem „moderní zbraňovou technologii“, a její šíření bylo tedy trestné.

V roce 1991 Phil Zimmerman vydal jako první na světě program, který zaručoval silné šifrování na bázi asymetrické kryptografie. Program nazval PGP (Pretty Good Privacy) a nechal jej na internetu volně ke stažení. To se americké vládě nelíbilo a rozjel se tři roky táhlý soudní spor za údajné porušení zákona o exportu zbraní.

„Omezování svobody projevu autorů softwaru je ve svobodné společnosti nepřípustné a je porušením 1. dodatku.“ Napsal Phil Salin v eseji nazvané „Svoboda projevu v softwaru“. (Or. Freedom of speech in software 1991) „Stejně jako každá jiná technologie může být použita k dobrému i špatnému účelu. Telefony pro bombové hrozby. Tiskařský lis pro množení satanistických knih. Oheň ke žhářství. Pgp pro zločinnou komunikaci.“

Vlády se snažily zakázat šíření PGP po internetu, takže se Cypherpunkeři rozhodli provést protiútok analogovým způsobem. Vytiskli knižní kopie softwarového kódu a rozeslali je do celého světa. Tímto způsobem bylo zcela zřejmé, že se jedná o svobodu projevu a americká vláda se nemohla pokusit zakázat knihu. Věděla, že by prohrála, a tak se stáhla. Někteří lidé si dokonce nechali vytetovat kousky tohoto kódu na tělo nebo distribuovali trička s kódem PGP.

První bitva, bitva o distribuci a svobodu informace, byla úspěšně vyhrána. Nyní bojujeme na frontě hromadné implementace šifrování do softwaru. Existuje mnoho společností, které implementují šifrování do svých produktů. Vlády po celém světě se stále snaží v této předem prohrané válce dosáhnout svého.

Nechvalně proslulý je projev před soudem, kde agent FBI požadoval, aby v šifrovacím softwaru musela být zadní vrátka. „Nechceme umožnit vytvoření prostoru, který je mimo zákon spojených států.“ James Comey, FBI, 2015/3/25.

Otec Cypherpunku Timothy C. May byl dotázán, zdali může být šifrovací technologií pácháno zlo. Odpověděl jasně a upřímně: „Ano, smiřte se s tím.“

Zrození krypto-anarchie

Tim May, který nás opustil v roce 2018, je pravděpodobně nejvlivnější postavou hnutí Cypherpunk. V roce 1988 napsal Krypto-anarchistické manifesto, a tím položil základy a vizi tohoto hnutí.

RIP Timothy C. May

Untraceable Digital Cash, Information Markets, and BlackNethttps://t.co/KQmoXtwPjW

A Hundred Years of Crypto Anarchyhttps://t.co/2WK9SXPHSh pic.twitter.com/6sdARF54JQ

— Nick Szabo (@NickSzabo4) December 15, 2018

Původními nepřáteli Cypherpunkerů byly vlády, které se snažily zabránit občanům v používání šifrování. Na počátku roku 1990 se skupina matematiků, hackerů a samouků spojila kolem společné víry, že internet buď pomůže rozkvětu civilizace, nebo položí základy orwellovskému státu. Otázky svobody byly a jsou pro Cypherpunkery opravdu důležité. Před rokem 1990 šlo především o boj o svobodu informací a znemožnění vládě sledovat a odposlouchávat občany. Až poté se oddělila skupina, která se zabývala otázkou svobodných peněz. Mnozí byli inspirováni rakouskými ekonomy jako Ludvig von Misses, Friedrich Hayek, nebo Murray Rothbard. Dlouho diskutovali o tom, jak dostat tvorbu peněz z rukou vlády, a tím jim vzít tu nejcennější zbraň.

Ti, kteří se zabývali výhradně monetární stránkou této revoluční vlny, si říkali Hi-tech Hayekians, podle jednoho z výše jmenovaných rakouských ekonomů. Chtěli vybudovat celosvětový globální trh bez hranic. Hlavní postavou byl americký podnikatel, ekonom a futurista Phil Salin. Ve svých esejích, které napsal na počátku 80. let, popsal a předpověděl změny, jež měly přijít v letech 1995 až 2000. „Největší rozvrat přijde v oblasti informačních technologií. Především posun z jednosměrného sdílení informací k obousměrné výměně informací.“

V polovině roku 1980 založil společnost AMIX (American Information Exchange) – místo pro nákup a prodej informací, a položil tak filozofický a technický základ k tomu, čemu dnes říkáme e-commerce. Společně s Chipem Morningstarem pracoval na myšlence, jak by mohl budoucí internet decentralizovat společnost. Salin bohužel zemřel na rakovinu v roce 1991 (ve stejném roce, kdy se stal internet neboli World Wide Web veřejně dostupným). Jeho práce dokonale nastínila budoucnost, tím otevřela mnohým oči, a položila tak důležitý základ pro budoucí Cypherpunkery.

"[C]ensorship & restraint on freedom of expression of software writers is...a violation of the 1st Amendment."

From a hospital bed shortly before he died in '91, Phil Salin wrote "Freedom of Speech in Software." An idea that will become more vital as the gov't moves in on tech. pic.twitter.com/CwEZqavI9n

— Jim Epstein (@jimepstein) October 22, 2020

To, že internet může být použit k hromadnému sledování a ztrátě soukromí, začínalo být jasné více lidem a každý volil jiný přístup k řešení. David Burgham, reportér pro NewYork Times, napsal roku 1984 knihu „The rise of the computer state“, ve které uvedl, že si počítače nacházejí cestu do našeho každodenního života, a to může vést k obrovskému dohledu a ztrátě soukromí. Snažil se tlačit na úřady a vládu, aby lidi chránily zákonem. S tímto přístupem mnozí nesouhlasili, patřil k nim i nekompromisní Tim May. Cypherpunks věřili, že není dobré spolupracovat a spoléhat se na stát a že nás před orwellovskou budoucností může zachránit pouze technologie a my sami.

Toto období, práce a myšlenky o úsporných technologiích zformovaly novou školu „kryptografie“, která dala lidem nástroje, jak se bránit. Podobně v dobách temného středověku vynález kuše dal obyčejným rolníkům možnost bránit se proti do té doby neporazitelnému rytíři v plné zbroji.

Znovuzrození Cypherpunku

Hnutí Cypherpunku zažívalo velký rozkvět po pádu Berlínské zdi, a to hlavně díky mailing listu založenému v roce 1992. Mnozí z prvních Cypherpunkerů považovali elektronické peníze za svatý grál. Někteří se inspirovali prací počítačového vědce Davida Chauma, který vytvořil první anonymní peníze na internetu pomocí kryptografie, nebo také Geodetickým trhem Roberta Hettinga, který popsal, že ekonomie už nebude služkou politiky, a tím položil základy k myšlence decentralizace (Kruh složený z trojúhelníků).

JUST ADDED: "The Geodesic Market" by Robert @hettinga http://t.co/mLx64Ohe3z

— Nakamoto Institute (@NakamotoInst) September 13, 2015

V dalším čtvrtstoletí internet umožnil explozi individuální lidské svobody a sdílení informací. Přesně jak Salin předpověděl v roce 1991. Také se však rozvíjel jako špehovací aparát národních států a velkých technologických společností, které o nás shromažďují všemožné informace.

V polovině roku 2000 se zdá, že hnutí Cypherpunk většinou selhalo. Pak přišla globální finanční krize v roce 2008, po níž následovaly masivní záchranné akce centrálních bank, a tím znehodnocování našich peněz, našeho práva uchovávat hodnotu v čase. 31. října 2008 anonymní tvůrce Satoshi Nakamoto vydal Bitcoin Whitepaper. Světu byl představen nový peer-to-peer nevládní peněžní systém. Během několika let se hnutí znovuzrodilo s novou generací, která se zavázala posílit soukromí a vlastní suverenitu. Budujeme zde nyní architekturu, která nás chrání před silami minulých systémů jiných směrů.

Satoshi Nakamoto započal novou éru. Většina lidí si myslí, že Satoshi byl vynálezcem na vlastní pěst. Stejně jako u každé jiné technologie však i zde proběhla postupná evoluce, která vedla až k dnešnímu dni. Satoshi se poučil z neúspěšných pokusů svých kolegů Cypherpunkerů. Jednalo se spíše o postupný proces, a pokud se podíváte na všechny kroky, pochopíte, že Satoshi „pouze“ geniálně poskládal dohromady již existující kousky nejsložitějšího a nejdůležitějšího puzzle na světě a zastřešil je tzv. Nakamoto consensem. 

Zrod Borce – evoluce a jména, která vedla až k Bitcoinu

Ze kterých konkrétních částí tedy Satoshi vytvořil Bitcoin? Kým se nechal inspirovat? Která jména budou nejspíše navždy zapsána v síni slávy Cypherpunku hned vedle samotného mistra Nakamoto? Těch, kteří si zaslouží respekt a uznání za pomoc v evoluci této technologie, je mnohem více a každým dnem se přidávají další. My se však zaměříme pouze na ty nejdůležitější osoby před samotným vznikem Bitcoinu.

David Chaum – eCash

David Chaum započal svou kariéru jako profesor informatiky na univerzitě Berkeley. V době, kdy se dnešní bitcoinoví veteráni jako Pieter Wuille nebo Erik Voorhees zrovna učili chodit, David přišel s průlomovým vynálezem, tzv. blind signatures, což je důležitá inovace ve vývoji technologie, která umožňuje prokázat vlastnictví části dat, aniž by byl odhalen jejich původ. V roce 1985 Chaum publikoval knihu „Security Without Identification: Transaction Systems To Make Big Brother Obsolete“. (Bezpečnost bez identifikace: Transakční systémy, které učiní Velkého bratra zastaralým.)

Za téměř 40 let jsme ušli dlouhou cestu v ochraně soukromí. Víme, že jsou nám dostupné technologie, díky nimž lze problém řešit. Pozorný člověk si ale všimne, že se stát stále snaží nechat nohu ve dveřích, dnes hlavně formou nechvalně proslulého KYC (know your customer).

O několik let později, v roce 1989, se Chaum s přáteli přestěhoval do Amsterdamu, kde aplikoval teorii do praxe a po dvou vládních zakázkách založil společnost DigiCash. Hlavním projektem byl eCash a peníze v tomto systému byly nazývány „CyberBucks”. Je důležité poznamenat, že se nutně nesnažil vytvořit novou měnu. Jeho systém byl vytvořen pro banky. Jednalo se o běžné dolary, libry, juany – existující instituce mohly tento systém používat. Nesnažil se znovu vynalézt peníze způsobem, jakým to dělá Bitcoin, chtěl jen poskytnout vrstvu pro anonymní platby, a to na stávající měnové infrastruktuře.

O eCash byl v letech 1994–1996 obrovský zájem. Banky a technologické společnosti se předháněly v žádostech o licenci a investičních nabídkách. Největší nabídku 100 milionů dolarů učinil Bill Gates, který chtěl eCash integrovat do Windows 95. Říká se, že si Chaum řekl o dva dolary z každé prodané verze, a tím celé vyjednávání pohřbil. Bill si to uměl dobře spočítat.

Kvůli špatnému zavedení této nové technologie do používání a také malému zájmu obchodníků a veřejnosti o soukromí byl DigiCash nucen vyhlásit v roce 1999 bankrot.

1/ #bitcoin predecessor, #ecash, was almost put into @Microsoft's Windows 95, but parent company #DigiCash went 💥 https://t.co/nWwpCCBLv0

— Chris Burniske (@cburniske) February 19, 2017

Bitcoin a eCash mají z hlediska designu jen málo společného. Zásadní je, že eCash byl centralizován kolem DigiCash a nemohl být ve skutečnosti vlastní měnou. I kdyby každý člověk na světě používal pro všechny své transakce pouze eCash, banky by stále byly nezbytné k tvoření zůstatků na účtech a potvrzování transakcí. To také znamená, že i když eCash poskytoval soukromí, nebyl tak odolný vůči cenzuře. Zatímco například Bitcoin dokázal udržet financování WikiLeaks i přes bankovní blokádu, eCash by totéž nedokázal, neboť banky by stále mohly zablokovat účty WikiLeaks.

I když projekt eCash ztroskotal a technologie neměla úspěch, práce Davida Chauma inspirovala skupiny hackerů, kryptografů a aktivistů, kteří byli spojeni skrze Cypherpunk mailing list. Mezi nimi i Nick Szabo a Zooko Wilcox, kteří pracovali v DigiCash společně s Davidem. V dnešní době používá blind signatures třeba Adam Fiscor k získání soukromí pomocí Coinjoinu ve Wassabi Wallet.

David je zodpovědný za dlouhý seznam publikací, díky kterým budou mít nové generace developerů, entrepreneurů a aktivistů z čeho čerpat při tvorbě technologií, které změní svět k lepšímu.

Adam Back – Hash Cash

Dne 28. března 1997, v době, kdy cypherpunk mailing list dosahoval svého vrcholu, oznámil teprve 26letý Adam Back svůj návrh na antispamový koncept zvaný Hash Cash. Později v srpnu 2002, po letech experimentů a vývoje, vydal oficiální vědeckou publikaci „Hashcash – A Denial of Service Counter-Measure“, a tím otevřel dveře pojmu dosud neznámému, a to „digitální vzácnosti“.

„Myšlenka použití partial hashes spočívá v tom, že jejich výpočet může být různě náročný, a přesto je možné je okamžitě ověřit“ napsal Back a vysvětlil výhodu svého systému.

[ANNOUNCE] hash cash payment system @adam3us https://t.co/LkL1mgEdx5 pic.twitter.com/fsIq7UUPOX

— Brian Cohen (@inthepixels) November 14, 2021

S tím, jak rostla obliba používání e-mailu, rostlo i množství spamu. Stejně jako mnozí jiní, ani Back nevěděl, že již existuje řešení od dvojice Dwork a Naor. Ale v polovině 90. let už přemýšlel o podobných nápadech, jak čelit spamu.

Dwork a Naor navrhli tři „hádanky“, které by mohly být k tomuto účelu použity, všechny založené na kryptografii s veřejným klíčem a podpisových schématech.

Přidání řešení do e-mailu by nebylo příliš obtížné, v ideálním případě by vyžadovalo jen pár sekund výpočetního výkonu běžného počítače, zatímco jeho platnost by mohl příjemce snadno ověřit. Jenže, a v tom je právě ta finta, i triviální výpočetní výkon na jeden e-mail se pro spammery, podvodníky a hackery, kteří se snaží odeslat tisíce nebo dokonce miliony zpráv najednou, pěkně sčítá. Spamming by se teoreticky mohl prodražit, a tudíž stát nerentabilním.

Backův hash cash je podobný Dworkovu a Naorovu antispamovému návrhu a má stejný účel. Jak však název napovídá, hash cash nebyl založen na kryptografických hádankách, ale na hashování. Hashování je kryptografický trik, který vezme jakákoli data, ať už jde o jedno písmeno, nebo klidně celou knihu, a promění je ve zdánlivě náhodné číslo předem stanovené délky. Například hashování SHA-256 věty „Historie Cypherpunku tvoří naši budoucnost“ vyprodukuje toto hexadecimální číslo:

A54D7DF45BA29953B6E9FF612872E1D3B00EF3757A4E7643A6DDEC65A199FD59

Tento koncept byl později citován v Nakamotově White paperu a ukázal se být základem pro těžbu bitcoinu. Satoshimu tak hash cash při tvorbě bitcoinu pomohl hned dvakrát. Vyřešil decentralizovaným způsobem problém dvojího utrácení (double-spending problem) a zároveň poskytl trik, jak dostat nové peníze do oběhu bez centralizovaného emitenta. Hash cash umožnil „proof of work“, a tím měnu, která by k výrobě nových peněžních jednotek vyžadovala vynaložení energie, čímž by se peníze staly pevnějšími a spravedlivějšími. Myšlenku měny vázané na elektrickou energii předpovídal již Henry Ford v roce 1921.

Proof of work se stal v podstatě prvním známým konceptem virtuální vzácnosti, který nebyl závislý na centrální straně. Adam Back dokázal navázat digitální vzácnost dat na reálný, omezený zdroj výpočetního výkonu. A vzácnost neboli nedostatek je samozřejmě jedním z hlavních předpokladů pro správně fungující peníze.

Vlády v minulosti často zneužívaly svůj monopol na vydávání peněz. Tragickými příklady jsou starověký Řím, Výmarské Německo, sovětské Maďarsko, Balkán v 90. letech 20. století, Mugabeho Zimbabwe a 1,3 miliardy lidí, kteří dnes žijí v podmínkách dvou-, tří- nebo čtyřciferné inflace všude od Súdánu přes Venezuelu a poslední dobou nevyjímaje ani země západního světa.

V roce 1999 Back dokončil doktorát v oboru distribuovaných systémů a začal pracovat v Kanadě pro společnost Zero Knowledge Systems. Tam pomáhal budovat Freedom Network, nástroj, který umožňoval jednotlivcům soukromě surfovat po internetu. V roce 2002 počítačoví vědci vylepšili model společnosti Zero Knowledge System tím, že převzali projekt americké vlády pro soukromé prohlížení webu nazvaný „onion routing“ a udělali z něj open-source software. Nazvali jej Tor Network a inspirovali tím éru virtuálních soukromých sítí (VPN). Dodnes Tor zůstává zlatým standardem pro soukromé prohlížení webu a svým open-source přístupem dává každému možnost se připojit a pomoci se zabezpečením sítě, podobně jako u Bitcoinu.

Adam byl také známý tím, že za mladých let tisknul již zmíněná trička s šifrovacím protokolem PGP od Phila Zimmermana, a tím ukazoval na směšnost amerického zákona, protože překročení státních hranic v tomto triku z vás technicky udělalo pašeráka zbraní.

Dnes je Adam Back v pozici CEO firmy Blockstream, kterou spoluzaložil v roce 2014. Jedna z největších a nejdůležitějších společností v oblasti blockchainu vyvíjí řadu produktů spojenou s těžbou, úschovou a přenosem bitcoinu.

Wei Dai – b-money

O muži, který před dvaceti lety vymyslel elektronický peněžní systém nápadně podobný Bitcoinu, není známo mnoho osobních informací.

Dai vystudoval informatiku na Washingtonské univerzitě a je popisován jako „počítačový inženýr, který si velmi zakládal na svém soukromí.“

Tento nedostatek osobních údajů vynahrazuje Wei Daiova práce a šíření nápadů. Jako talentovaný kryptograf Dai vytvořil a stále spravuje Crypto knihovnu C++ pro kryptografické algoritmy. Dai je také dodnes aktivní na fórech o racionalismu, jako je LessWrong, kde filozofuje na témata jako umělá inteligence, etika, epistemologie a další. Jeho postřehy mu vynesly pochvalu známého výzkumníka umělé inteligence Eliezera Yudkowského a opakovaná pozvání k přednáškám v jeho Machine Intelligence Research Institute (MIRI; dříve známý jako Singularity Institute).

Již v 90. letech, jako mladého bakaláře informatiky na Washingtonské univerzitě, ho jeho zvědavost přivedla ke spisům Timothyho Maye, jednoho z „otců zakladatelů“ hnutí Cypherpunk. Dai se nechal inspirovat kryptoanarchií.

„Jsem fascinován kryptoanarchií Tima Maye,“ napsal Dai v roce 1998. „Na rozdíl od spolků tradičně spojovaných se slovem „anarchie“ není v kryptoanarchii vláda dočasně zničena, ale trvale zakázána a navždy nepotřebná. Je to společenství, kde je hrozba násilí nesmyslná, protože násilí je nemožné, když účastníky nelze spojit s jejich pravými jmény nebo určit, kde se fyzicky nacházejí.“

1/ ‘b-money’ by Wei Dai is the very first reference listed. Dai was also one of the first people contacted by Nakamoto.

“efficient cooperation requires a medium of exchange (money) and a way to enforce contracts.

I describe a protocol by which these services can be provided.” pic.twitter.com/0tDXNP8kS0

— Anil (@anilsaidso) May 30, 2021

V roce 1998 zveřejnil Wei Dai svůj koncept b-money, což byl „anonymní, distribuovaný systém elektronických peněz“, a navrhoval schéma umožňující skupině nevystopovatelných digitálních pseudonymů platit si navzájem penězi a vymáhat mezi sebou plnění smluv bez pomoci zvenčí.

Wei navrhl postupně dvě verze b-money. Ta první verze velice připomínala design, který o 10 let později použil Satoshi Nakamoto. Jednalo se o množství ledgerů, na kterých jednotliví uživatelé kontrolovali stavy a sdíleli si transakce pomocí kryptografie veřejných klíčů a proof of work. Bohužel nevyřešil problém dvojího utrácení ani to, jak přijdou nové mince do oběhu.

Vzhledem k tomu, že Dai shledal svou první verzi nepraktickou z hlediska synchronizace celé decentralizované sítě, navrhl druhou verzi, což byl předchůdce dnešního proof of stake systému se znaky decentralizovaných autonomních organizací a prvních smart kontraktů. Nejspíš i proto po něm byla pojmenována nejmenší jednotka etheru, wei.

Ether Lesson number 1: Ethereum currency units named after Hal Finney, Nick Szabo, Claude Shannon, Charles Babbage, Ada Lovelace & Wei Dai.

— EtherBazaar (@EtherBazaar) August 4, 2015

Ačkoliv Wei Dai nikdy projekt nedodělal, zanechal po sobě řadu spisů, které odrážely práci Hughese a Backa. Jeho práce pomohla zcela jistě i samotnému Satoshimu, který poskytl referenci na b-money ve svém white paperu a byl jako první kontaktován samotným Satoshim. K jeho pozdějšímu zklamání, jak se přiznal, Satoshimu na jeho e-mail neodpověděl.

Nick Szabo – Bit Gold

Szabo pocházel z maďarské rodiny, která uprchla z postsovětské války do kalifornské Bay Area. Byl mezi prvními, kdo se účastnili osobních setkání Cypherpunks, která organizovali Timothy May, Eric Hughes a další zakládající členové.

Stejně jako ostatní Cypherpunkeři byl i Szabo znepokojen ústupem záruk soukromí v nastupujícím digitálním věku a podnikal kroky, aby tento hrozivý příliv zastavil. Na mailing listu Cypherpunks například vedl opozici proti „Clipper Čipu“, který by byl zabudován do telefonů a umožňoval by tak NSA odposlouchávat hovory. Tento čip byl nakonec výrobci i spotřebiteli odmítnut.

Stejně jako u libertariánsky orientovaných Cypherpunkerů byl však Szaboův zájem o digitální soukromí součástí širšího plánu.

Dnes je Nick také velice známý a uznávaný díky vynálezu smart kontraktů. Jak Szabo slavně tvrdil: „Z hlediska důvěry jsou třetí strany bezpečnostními mezerami.“ Tyto bezpečnostní skuliny byly cílem hackerů nebo zločinců – a také národních států v dobách politické nestability nebo útlaku. Právě při práci v DigiCash se Szabo dozvěděl o rizicích Chaumova řešení. DigiCash byla centralizovaná společnost a Szabo zjistil, že pro něj a ostatní bylo příliš snadné manipulovat s finančními zůstatky, pokud by chtěli.

An ageless interview: The Quiet Master of Cryptocurrency — Nick Szabo. @NickSzabo4 and @naval join @tferriss to discuss Bitcoin, social scalability, smart contracts and more.

Carve two hours out of your day to listen to this.https://t.co/LvHsEjz2di

— Bitcoin Magazine (@BitcoinMagazine) August 29, 2019

Ale Smart Contracty byly jen částí skládačky. Druhý nástroj, který Szabo potřeboval k realizaci svého mistrovského plánu, byl možná ještě důležitější. A to byly peníze.

Na základě mnoha analýz od prehistorických peněz až k novodobé historii centrálních bank ušel Szabo dlouhou cestu k tomu, aby zjistil, jak by měly vypadat jeho ideální peníze.

• Zaprvé musely být zabezpečeny proti náhodné ztrátě a krádeži.
• Zadruhé jejich hodnota musí být „nevyčíslitelně vzácná“, a proto považována za cennou.
• Zatřetí musela být jejich hodnota přesně odhadnutelná pomocí jednoduchých pozorování nebo měření.

Nejlépe mu vyšlo srovnání s drahými kovy. Szabo chtěl vytvořit něco, co by bylo digitální a zároveň vzácné, přičemž tato vzácnost by nezávisela na důvěře třetí strany. Rozhodl se vytvořit digitální zlato.

Konec tisíciletí zdá se být pro kryptografii opravdu plodným obdobím. V roce 1998 publikoval Nick Szabo první návrh Bit Gold. V návaznosti na myšlenky jiných Cypherpunkerů vytvořil Szabo paralelní finanční strukturu, jejíž token by měl vlastní hodnotu, oddělenou od dolaru nebo eura. Plně jej pak veřejnosti vysvětlil až v roce 2005.

6/ In the late '90s, Nick Szabo invented Bit Gold which was a critical step on the path to making digital scarcity possible. His invention was based on a brilliant reframing of the concept of scarcity as "unforgeable costliness".

— Vijay Boyapati (@real_vijay) August 23, 2018

Szabo měl v mnoha ohledech brilantní postřeh. Existuje samozřejmě celá tradice rakouské ekonomie zlatokopů a myslím, že Szabo s mnoha jejich argumenty souhlasil. Zlato nemůžete jen tak vytvořit, musíte ho skutečně vykopat ze země. Musíte ho skutečně odněkud získat, investovat energii, abyste ho ze země dostali. Tuto nezfalšovatelnou nákladnost chtěl Szabo převést do něčeho digitálního.

Szabův Bit Gold byl velice důležitý, protože konečně propojil myšlenky měnové reformy a tvrdých peněz s cypherpunkovým hnutím.

Nezfalšovatelná nákladnost neboli nevyrobitelná hodnota (Unforgeable Costliness) – tento nový termín Szabo vymyslel a uvedl jej do pohybu. Zlato je ve skutečnosti prokazatelně velmi složité vytvořit. Hvězda musí explodovat, aby se atomy uspořádaly do fyzické podoby tohoto drahého kovu. A i když zlato najdete, jeho rafinace je velmi složitá a 1 kg zlata vyprodukuje téměř tunu velmi nebezpečného a k životnímu prostředí nešetrného odpadu. O tomto problému se málo mluví a je nad rámec tohoto článku zabývat se environmentálními dopady těžby zlata.

Block Halving Update: 202 days, 1 hour, 5 minutes

Date ETA: May 1, 2020

"We created unforgeable costliness on a computer.
This opportunity was born [with bitcoin] and we achieved bit gold." ~Szabo

— Jason A. Williams AKA “Chad Flair” (@GoingParabolic) October 12, 2019

Bit Gold byl z technického hlediska opravdu pár krůčků vzdálený od Bitcoinu. První hlavní vlastností Bit Gold byl proof of work, který představoval již zmiňovanou „nezfalšovatelnou nákladnost“, kterou Szabo hledal, protože k vytvoření proof of work bylo zapotřebí reálných zdrojů – výpočetního výkonu. Ten, kdo by našel platný hash, by tento hash doslova vlastnil, podobně jako jej vlastní osoba, která najde kousek zlaté rudy. K digitálnímu stanovení tohoto vlastnictví používal Bit Gold digitální registr vlastnictví. Další stavební prvek inspirovaný Hayekem, který navrhl Szabo. V tomto registru měly být hashe spojeny s veřejnými klíči jejich tvůrců. Registr vlastnictví měl být spravován „klubem vlastníků“ Bit Gold. Tento klub vlastníků se skládá z „členů klubu“ (serverů), kteří by sledovali, které veřejné klíče vlastní které hashe. K udržování systému v aktuálním stavu navrhl Szabo „byzantský systém Quorum“. Pouze v případě, že by většina počítačů selhala ve stejnou dobu, by se systém dostal do potíží.

Problém, který musel Szabo vyřešit, byla inflace. Jak se počítače postupem času zdokonalovaly, bylo stále snazší generovat platné hashe. Satoshi tento problém vyřešil kulantně za pomoci algoritmu upravujícího každé dva týdny složitost hledání hashe (tzv. difficulty adjustment).

V roce 2008 – deset let poté, co jej poprvé navrhl, Szabo na svém blogu znovu vytáhl téma Bit Gold, jenže tentokrát chtěl realizovat první implementaci svého návrhu a hledal pomoc. Nikdo mu veřejně neodpověděl. Bit Gold se však stal klíčovou inspirací pro Satoshiho Nakamota, který ještě téhož roku zveřejnil Bitcoin White Paper.

Hal Finney – RPOW

V osmdesátých letech pracoval Hal Finney jako absolvent Kalifornského technologického institutu ve startupovém odvětví počítačových her. Rád se pohyboval na technologické špičce a díky svému optimismu přirozeně zapadl mezi Extropiány. Když se na počátku 90. let poprvé stal internet veřejně dostupným, okamžitě začal zkoumat World Wide Web a další zákoutí zbrusu nové informační superdálnice a rychle rozpoznal revoluční potenciál, který se v rodící se síti skrýval. Lidstvo se poprvé propojilo po celém světě, bez ohledu na geografické vzdálenosti nebo kulturní rozdíly. Existovala však i odvrácená strana, kterou Finney velmi dobře chápal.

Myšlenka nového elektronického soukromého platebního systému ho stále přitahovala a byl rád, že se tímto problémem už někdo zabýval. Chápal potřebu nových nestátních peněz a projekt Davida Chauma, eCash, se mu líbil natolik, že jej propagoval prostřednictvím mailing listu a časopisu Extropy. Vždy ochotně revidoval jakýkoliv projekt z mailing listu zabývající se digitální hotovostí, například Magic Cash, Brands nebo TrustBucks.

"It occurs to me that digital cash could be a collector's item." Hal Finney in his 1994 essay The Beauty of ECash https://t.co/0mrBNbJE2b

— John Paul Koning (@jp_koning) October 26, 2017

V roce 1992 dostal Finney pozvání od Tima Maye, který dával dohromady skupinu hackerů, počítačových vědců a kryptografů s cílem podpořit soukromí na internetu využitím potenciálu šifrování. Skupina si začala říkat Cypherpunkeři. Její zbraní byl software, který měla vytvořit a distribuovat. „Cypherpunkeři píší kód“ (Cypherpunks write code), tak zněl jejich shromažďovací pokřik.

Finney skutečně psal kód. Byl zodpovědný za některé z prvních úspěchů skupiny. Spolu s Hughesem vyvinul a provozoval první remailer. Server, který anonymně přeposílal e-maily a pomáhal lidem komunikovat v soukromí. Když Zimmerman vydal PGP, Finney se stal hlavním přispěvatelem tohoto průkopnického projektu.

V roce 2004, zhruba deset let poté, co začal v extropiánských kruzích prosazovat elektronické peníze, navrhl Finney vlastní systém digitální měny – RPOW (Reusable Proof Of Work). Inspiroval se prací Adama Backa, Wei Daie a Nicka Szabo.

40/ In 2004, former PGP contributor Hal Finney (@halfin) finally announced reusable proof of work, or “RPOW” for short, expanding the bit gold concept.

This was the final major innovation in the path toward Bitcoin. pic.twitter.com/qcapvC08vI

— Alex Gladstein 🌋 ⚡ (@gladstein) October 13, 2021

Jako prototyp Finney zřídil server RPOW, na kterém běžel software s otevřeným zdrojovým kódem. Server fungoval jako mincovna, kde se vydávaly nové tokeny RPOW, a také kontroloval, zda stejný uživatel neutrácí tokeny vícekrát (double-spent problem).

Systém by fungoval dobře, ale vyžadoval by důvěru v provozovatele serveru RPOW, v tomto případě Finneyho. Hal mohl teoreticky software RPOW upravit tak, aby mohl podvádět. Tento problém vyřešil pomocí otevřeného zdrojového kódu a důvěryhodných systémů „Trusted computing“ s použitím zabezpečených hardwarových komponentů IBM4758. Stále však existovalo riziko centralizace a možná by nepoctivý zaměstnanec IBM mohl způsobit nějakou škodu. Největším problémem byla pravděpodobně nevyřešená inflace, protože výpočetní výkon postupem času zlevňuje. Moorův zákon mluví zcela jasně, pokud bude platit. Bez finanční motivace k držení tokenů RPOW bylo jen velmi málo důvodů je vůbec přijímat jako platidlo nebo dokonce jako uchovatel hodnoty. To je pravděpodobně důvod, proč se RPOW nikdy nerozšířil.

V říjnu 2008 obdržel Finney e-mail prostřednictvím mailing listu Cryptography, který byl všeobecně považován za duchovního nástupce mailing listu Cypherpunks. Satoshi Nakamoto v něm navrhoval nový typ elektronických peněz, Bitcoin. Stejně jako RPOW byl Bitcoin založen na systému proof-of-work hashcash, ale na rozdíl od RPOW nebyl závislý na žádném centrálním serveru.

11 years ago today the #bitcoin white paper was first published, marking the announcement of the new protocol to the world. pic.twitter.com/jc08hoCn4A

— CoinCadence (@CoinCadence) November 1, 2019

Bitcoin byl ohromně inovativní, ale nebyl komunitou hned zpočátku přijat s velkým nadšením. Finney se jako optimista rozhodl zaměřit se na pozitivní věci. „Bitcoin se zdá být velmi slibnou myšlenkou,“ reagoval Finney do mailing listu. A přidal mnoho dalších poznámek a vysvětlení, díky nimž je při retrospektivním pohledu zcela jasné, že celou myšlenku pochopil, zatímco ostatní veteráni cypherpunkové ze staré školy projevili nezájem a pochybnosti.

Hal v jednom ze svých e-mailů napsal: „Takže možnost generovat mince dnes za pár centů výpočetního času může být docela dobrá sázka s výplatou něco jako 100 milionů ku 1! I když je šance na úspěch Bitcoinu velice malá, je opravdu 100 milionů ku 1? Něco k zamyšlení...“

Při spuštění Bitcoinu na začátku roku 2009 byl Finney jedním z prvních těžařů v síti, a zatímco pomáhal Satoshimu s technickými příspěvky, stal se prvním člověkem na světě, který obdržel bitcoinovou transakci, a to od samotného pseudonymního tvůrce systému.

Running bitcoin

— halfin (@halfin) January 11, 2009

Později téhož roku byla Finneymu diagnostikována ALS. Nenechal se však nemocí srazit na kolena. Zatímco poslední fázi svého života strávil ochrnutý, upoutaný na invalidní vozík a odkázaný na pomoc při dýchání, pomocí softwaru pro sledování očí pokračoval v psaní kódu Bitcoinu. „Programování stále miluji a dává mi cíle,“ řekl Finney uživatelům populárního fóra BitcoinTalk. „Musel jsem se přizpůsobit, ale můj život není tak špatný.“

Hal Finney (nar. 1956) byl známý svým neutuchajícím povznášejícím duchem. Pozitivní pohled na život si s sebou nesl až do konce života. 28. srpna 2014 nás tento průkopník Bitcoinu opustil. Finney nebyl pohřben ani zpopelněn. Místo toho bylo jeho tělo kryogenně zmraženo a uchováno při teplotách pod bodem mrazu nadací Alcor Life Extension Foundation. Možná, jak předpovídá filosofie Extropian, bude jednoho dne nalezen lék na ALS a technologie pokročí natolik, že Finneyho bude možné přivést zpět k životu, aby viděl krásné výsledky své práce. 

Mírová revoluce začala

31. října 2008 Nakamoto zveřejnil Bitcoin white paper na mailing listu Cryptography, ve kterém první věta slibovala sen, za nímž se tolik lidí hnalo: „Čistě peer-to-peer verze elektronické hotovosti umožňující posílat online platby přímo od jedné strany k druhé, aniž by musely procházet skrze finanční instituce.“ V e-mailové komunikaci nebylo zpočátku cítit příliš mnoho nadšení, tedy kromě Hala Finneyho.

Bitcoin zabil dvě mouchy jednou ranou. Vyřešil problém dvojího utrácení decentralizovaným způsobem a zároveň poskytl trik, jak dostat do oběhu nové mince bez centralizovaného vydavatele.

Dne 9. ledna 2009 Nakamoto spustil první verzi softwaru Bitcoin. Hal Finney byl jedním z prvních, kdo si program stáhl a experimentoval s ním, protože byl nadšený, že někdo pokračoval v jeho práci z RPOW.

Satoshi Nakamoto využil stavební kameny Diffieho, Chauma, Backa, Daie, Szaba a Finneyho a z nich postavil citadelu decentralizovaných digitálních peněz, svatý grál hnutí Cypherpunk.

Aby zdůraznil důležitost vzácnosti a předvídatelnosti peněžní emise při tvorbě digitální hotovosti, Nakamoto vypustil Bitcoin nikoliv po skandálu s vládním dohledem, ale až po globální finanční krizi a následných experimentech s tiskem peněz v letech 2007 a 2008.

První záznam v blockchainu Bitcoinu je označován jako Genesis block a je politickým výkřikem. Přímo v kódu je obsaženo poselství, které stojí za zamyšlení: „The Times, 3. ledna 2009. Kancléřka je na pokraji druhé finanční pomoci bankám.“

Zpráva odkazuje na titulek v londýnském deníku The Times, který popisuje, jak se britská vláda chystá zachránit krachující soukromý sektor tím, že vytiskne peníze a vykoupí jeho dluhy. Dluhy občanů se ale vykoupit nerozhodla, zvláštní.

Nakamoto spustil síť Bitcoin jako konkurenta centrálních bank, který nabízí automatizaci měnové politiky a odstranění zakouřených zákulisních salónků, kde by malá hrstka elit v drahých oblecích rozhodovala o veřejných penězích za zády všech ostatních.

Někdy na začátku roku 2011 Nakamoto navždy zmizel.

Ten years ago today, Satoshi Nakamoto sent an email that turned out to be one of their last known communications before disappearing. pic.twitter.com/hYYpStWEIW

— Documenting Bitcoin 📄 (@DocumentingBTC) April 23, 2021

Ať už byl Satoshi jednotlivec, nebo skupina lidí, tím, že se ztratil a vzdal se celoživotní slávy, bohatství a ocenění, znemožnil vládám, aby mohly síť poškodit zatčením nebo manipulací s jejím tvůrcem.

V blízké budoucnosti by Bitcoin mohl velmi dobře naplnit cypherpunkovou vizi teleportovatelných digitálních peněz se všemi aspekty soukromí jako hotovost a všemi schopnostmi uchovávat hodnotu jako zlato. To by se mohlo ukázat jako jedna z nejdůležitějších misí nadcházejícího století, kdy vlády provádějí velký monetární reset a začínají zavádět digitální měny centrálních bank (CBDC).

CBDC's are not a threat to Bitcoin.

They're a threat to human freedom.

— Dan Held (@danheld) June 15, 2021

Cílem CBDC je nahradit veškeré peníze elektronickými kredity, které lze snadno sledovat, zabavovat, automaticky zdaňovat a znehodnocovat prostřednictvím záporných úrokových sazeb. Vlády si tímto připravují půdu pro sociální inženýrství, přesně mířenou cenzuru, deplatformování a expirační datum na peníze.

Pokud se však podaří plně naplnit vizi bitcoinové digitální hotovosti, pak podle Nakamotových slov „můžeme vyhrát velkou bitvu v závodech ve zbrojení a získat nové území svobody na mnoho let“.

Soukromí v budoucnosti?

Myslím si, že soukromí je velice důležitá věc, už jen pro společnost obecně. Bez něj, a to je jedna z věcí, které předvídali mnozí z Cypherpunkerů, by se internet, pokud si nedáme pozor, mohl stát obrovským panoptikem, kde by každý mohl být sledován v jakémkoli potenciálním čase. Nebýt si jistý, zda jste skutečně sledováni, ale už jen ta možnost být neustále sledován, je děsivá představa a ovlivní chování mnoha lidí. Odradí disidenty, aktivisty, nebo dokonce jen kritickou žurnalistiku. Kdybyste neměli žádné soukromí, chovali byste se prostě jinak, a u něčeho digitálního, třeba na internetu, to ani není současná vláda, které byste se mohli bát. Nikdy nevíte, kdo bude u moci třeba za 10 let, a pokud budou všechny vaše osobní údaje, včetně transakcí, uloženy na internetu, nevíte, kdo s vámi bude za 10 let velmi nespokojen. Poplašný zvonek, na který udeřili Cypherpunkové v 70. a poté 90. letech, stále zvoní. Edward Snowden mluvil o problémech s cenzurou už v roce 1994 na konferenci CERN v Ženevě.

Kdesi zaznělo přísloví, že kde se lidé bojí vlády, vládne totalita. Tam, kde se vláda bojí lidu, vládne libertarianismus. Hnutí Cypherpunks se neustále zasazuje, aby síla byla v rukách lidu.

První bitva byla vyhrána. O bitcoinu už se nemluví pouze jako o bezcenných penězích pro nerdy a geeky. Bitcoin je veřejně přijímaný a těší se velké oblibě. Máme peníze oddělené od státu a máme technologie pro komunikaci bez odposlechu jako Signal nebo Matrix. Máme Tor explorer na soukromé surfování po internetu. Teď je čas začít tyto technologie opravdu používat, i když se nám bude nejdřív zdát, že se vzdáváme kousku uživatelské přívětivosti a pohodlí. Používání těchto nástrojů pro zachování soukromí je naprostá nutnost dnešní doby a je třeba naučit tyto nástroje používat i ostatní. Protože „Cypherpunk future is now!“

Představte si, že jste v davu a jste jediní, kdo má masku. To opravdu nedává smysl. Ale pokud jsou v masce všichni, je výsledný efekt soukromí a entropie úplně někde jinde.

Ve druhé části série o hnutí Cypherpunks se podíváme blíže na osobnosti, které se zabývali vývojem technologií, které vedly k vzniku Bitcoinu. Len Sassaman, Bram Cohen a Jim McCoy jsou lidé, kterým stejně jako výše zmíněným, patří velký obdiv.

„Soukromí je pro otevřenou fungující společnost v elektronickém věku nezbytné. Nemůžeme očekávat, že nám vlády, korporace nebo jiné velké organizace bez tváře dopřejí soukromí. Musíme si své soukromí bránit sami, pokud očekáváme, že nějaké budeme mít. Cypherpunkeři píší kód! My víme, že někdo musí napsat software na obranu soukromí, a my ho napíšeme.“ ERIC HUGHES