Jak vybrat procesor

Neplatí, že ten nejdražší hardware je ta nejlepší volba a u procesorů to platí dvojnásob. Procesor byste vždy měli výbírat podle toho, jaký výkon potřebujete a k čemu ho budete využívat. Pokud stavíte kancelářský počítač, který bude sloužit k práci s internetem a Microsoft Office, drahý procesor se spoustou jader a pracovních vláken potřebovat nebudete. Šlo by o špatnou a nevyužitou investici.

Pokud ale hrajete hry, hlavním úkolem vašeho procesoru bude krmit grafickou kartu, lépe řečeno, zpracovávat veškeré snímky, které grafická karta vytvoří. Pokud tuto práci procesor nebude zvládat, bude grafická karta bržděná a investice do vaší GPU opět nebude dávat smysl. Výkon procesoru, který budete potřebovat se tedy odvíjí hlavně od výkonu vaší grafické karty, ale i od rozlišení, ve kterém hrajete a v neposledním případě i od specifických her, které plánujete hrát.

Výkon procesoru hraje klíčovou roli při výběru, ale abyste vybrali správně, je potřeba celé věci více porozumnět. Pro lepší orientaci dělíme procesory do čtyř skupin podle výkonu. Berte je ovšem s rezervou, slouží jen k hrubé orientaci.

• Výkon pro nadšence (Enthusiast) – procesory s cenou kolem 15 000 Kč a výše (např. Intel i9-9900KS, AMD Ryzen 3950X)
• Vysoký výkon (High-end) – procesory s cenou od 9 000 do 15 000 (např. Intel i7-9700K, AMD Ryzen 7 3700X)
• Střední výkon (Mainstream) – procesory s cenou od 5 000 do 9 000 Kč (např. Intel i5-9600K, AMD Ryzen 5 3600X)
• Nízký výkon (Low-end) – procesory s cenou do a kolem 5000 Kč (např. Intel i3-9350KF, AMD Ryzen 5 3600)

Jak už jsme zminili, záleží na tom, jaké hry hrajete. Hráči real time strategií (League of Legends, StarCraft II, Heroes of the Storm) nepotřebují tak vysoký výkon jako hráči FPS stříleček (Counter-Strike, PUBG, Battlefield), nebo RPG (World of Warcraft, Zaklínač). Fanoušci přestřelek totiž využijí každý snímek navíc, obzvláště pokud máte monitor o vysoké frekvenci. Pokud patříte do této skupiny, pravděpodobně plánujete pořídit i velmi výkonnou grafickou kartu a k ní budete potřebovat i velmi výkonný procesor. Mějte na paměti, že každá hra funguje trochu jinak. Některá využije více pracovních vláken, a některá pouze jedno, nebo několik. Základem jsou ale vždy vysoké operační frekvence.

Jak jsme již psali výše, trh nabízí neppřehledné množství a široký výběr procesorů. Absolutní špičku na hry ale představují osmijádrové procesory Intel i9-9900KS, které dokážou držet takt 5 GHz a více na všech jádrech.

Pokud ovšem ale máte v plánu streamovat a natáčet vaše herní zážitky, zajisté vám přijdou vhod čtyři jádra a osm pracovních vláken navíc, které nabízí AMD Ryzen 9 3900X v stejné cenové relaci, ale nedosáhne tak vysokých taktů, jako konkurenční Intel.

Často hraji různé hry

Je hraní her to, co děláte nejraději, pokud máte volnou chvilku? Pak se vyplatí mít stroj, který zajistí plynulý herní zážitek s možnostmi středně vyšších detailů. O ty se postará středně výkonná grafická karta typu NVIDIA GTX 1660 Ti či Radeon RX 5500XT. Tyto grafické karty už dokážou ve fullHD rozlišení vymáčknout decentní počet snímků a proto je poteba vybrat takový procesor, který nebude GPU brzdit.

Podle rozpočtu se u modrého týmu nabízí Intely i5-9600KF který lze jednoduše taktovat a s kterým je velká šance na dosáhnutí 5 GHz a více frekvencí na všech jádrech. Takto vysoké takty ve hrách jistě oceníte a to zejména v těch starších nebo v takových, které nejsou optimalizované pro využití více pracovních vláken. U těchto procesorů navíc nemusíte připlácet za IGP.

U červeného týmu, jak už bylo řečeno sice nedosáhneme tak vysokých frekvencí, ale můžeme získat i dvojnásobek pracovních vláken navíc, které mohou v určitých hrách přijít velmi vhod. Tím spíš, pokud si chcete i s ne příliš drahým PC vyzkoušet streamování a tvorbu herní videí. Jako vhodná volba zde padá na AMD Ryzen 5 3600 či o něco lepší 3600X

Hry hraji každý den a očekávám nejnovější kousky

Pokud hrajete každý den, s největší pravděpodobností si zahrajete i širokou škálu titulů včetně nejnovějších her, které pravidelně vycházejí. Jste-li vášnivými hráči, budete potřebovat takovou herní sestavu, která vás nenechá ve štychu ani u her, které jsou velmi náročné na procesor ať už z důvodu enginu, na které je hra postavena, nebo špatné optimalizaci, kterou budete potřebovat přebít výkonem. Příkladem je např. herní série Assasin's Creed, která je velmi náročná na CPU a s velmi výkonnou GPU to platí dvojnásob. Dále nelze opomenout PUBG, kde vysokou frekvenci i více jáder / vláken procesor jistě poznáte a ve finále CS:GO, kde je bottleneck na procesoru téměř vždy.

Máte-li v úmyslu pořídit graficokou kartu typu NVIDIA RTX 2070 či Radeon RX 5700 XT, nabízí se volba i7-9700K od Intelu či Ryzen 7 3700X od AMD.

I zde záleží volba na preferenci toho, zda plánujete pouze hrát a nebo budete souběžně s hraním využívat procesor k další práci, jako je nař. streamování a natáčení. V prvním případě přijdou velmi vysoké frekvence vhod, v druhém zas dvojnásobek pracovních vláken.

Hraji téměř pořád / Hraní počítačových her provozuji na (polo)profesionální úrovni

Pokud to s hraním myslíte vážně a kompromis je sprosté slovo, budete pravděpodobně patřit do segmentu enthiusiastů a tedy těch, kteří se spokojí jen s tím nejlepším. Z pohledu grafické karty jde o NVIDIA GTX 2080 Ti, která je aktuálně tím nejlepším a nejvýkonnějším na trhu. Taková karta vyžaduje velmi výkonný procesor typu Intel i9-9900KS, který nabízí 8 jáder s 16 vlákny a velmi vysoké takty 5 GHz+ po přetaktování. Pokud ale k nekompromisnímu hroní hodláte bavit vaše diváky a fanoušky, jistě se vyplatí porozhlédnout i vedle.

U AMD máme k dispozici o chlup levnější AMD Ryzen 9 3900X s 12 jádry a 24 vlákny a u citelně dražšího Ryzenu 9 3950X dokonce 16 jáder a 32 vláken. Ačkoliv ani jeden z těchto procesorů nebude zdaleka dosahovat tak vysokých taktů, jako konkureční Intel, nejde vůbec o špatnou volbu jak na samotné hraní, tak na hraní se streamováním, zpracovávaním videí a dalšími kreativními činnostmi, kde více jáder a vláken přijde vhod.

Mějte na paměti, že profesionální hraní her nemusí nutně znamenat hrát první ligu, ale můžete se stát oblíbeným streamerem či tvůrcem videí. V prvním případě, kdy trénujete 24/7/365 a živí vás Progaming a jezdíte na herní turnaje se bude spíše hodit procesor s maximálnímí takty. V tom druhém budete rádi za každé jádro / vlákno navíc, které budete mít možnost zaměstnat.

Profesionálové pak mají tzv. dual PC setupy, kde mají dedikovaný PC na hraní her a separátní stroj na streaming a další post-produkční práci. Takový dual setup se pak může skládat z herního PC založeném na Intel i9-9900K a z post-produkčního PC na Ryzen 9 3950X či dokonce AMD Ryzen Threadriper 3960X či 3970X.

Chci více jak jednu grafickou kartu

Takzavé multi-GPU setupy jsou kapitolou samou o sobě. Na úvod je ale potřeba říct, že ne vždy a ne nutně více znamená lépe. Ačkoliv se nedá popřít, že více grafikých karet vypadá v PC lépe, než jedna (obzvlášť s vodním chlazením), je potřeba uvést na rovinu, že ne ve všech případech a ve všech hrách bude multi-GPU setup fungovat alespoň stejně dobře, jako s jednou, samostatnou grafickou kartou. Naopak lze očekávat více problémů, než užitku.

Pokud jste i přesto pevně rozhodnutí pro multi-GPU setup, je potřeba vybrat vhodný procesor. Stěžejní informací je zde to, že k využití plného potenciál jedné grafické karty potřebujeme k dispozici 16 PCIe linek z procesoru. Při dvou kartách pak mluvíme o 32 linkách a s dalšími musíme počítat pro SSD a případné další PCIe zařízení, jako je třeba lepší zvuková karta.

Malé Intel procesory, tedy ty do socketu 1151 mají pro grafickou kartu pouhých 16 PCIe linek a proto nejsou vhodné pro multi-GPU setupy. Z tohoto kritéria jsou vhodnější Cascade Lake X procesory do socketu 2066, které mají už dostatečný počet PCIe linek pro dvě grafické karty. Mínusem jsou ale oproti malým Intel CPU nižší frekvence, velmi vysoká spotřeba a nároky na chlazení. Architektura těchto procesrů není ani nejvhodnější pro herní účely, jelikož jsou tyto modely založené na serverových modelech Intel Xeon.

O to vhodnější jsou pro multi-GPU setupy procesory Ryzen Threadripper 3. generace, na kterých AMD co se do PCIe linek nešetřilo a zároveň nabízí dostatečný počet jáder / vláken. Ideální volbou zde může být opět Ryzen 9 3950X či dokonce pracovně zamřené, zmíněné Threadrippery, které v Gaming módu nabídnou dostatečný výkon i pro herní účely.

Hry nehraji vůbec

Pokud si neříkáte hráč a počítač používáte pouze k prohlížení internetu, případně sledování filmů, videí nebo poslouchání hudby, bohatě vám postačí nějaký z levných procesorů z low-end segmentu. Jen je potřeba dát pozor na to, zda procesor disponuje IGP (integrovaný grafický chip), abyste nemuseli zbytečně kupovat grafickou kartu, jako zobrazovadlo. Většina malých Intel procesorů (pro socket 1151) je IGP vybavena. Výjimkou jsou modely s koncovkou KF.

Velmi zajímavou volbou od AMD jsou tzv. APU procesory, které jsou také vybavné integrovaným grafickým chipem.

Počítač mám víceméně na práci, ale občas si zahraju

Kdo si rád po práci trochu neodpočine a nezahraje si nějakou tu hru? Výběr procesoru opět záleží na výběru grafické karty a jejím výkonu. Budeme-li předpokládat, že nechete investovat značnou částku do grafické karty, ale pouze např. tři až čtyři tisíce, vystačí vám procesor do 4 000 Kč. Dobrou volbou může být i5-9400F či levnější i3-9100F od Intelu.

Na zmíněných AMD Ryzen 5 3200G a 3400G, které jsou vybaveny chipem Radeon Vega 11 si celkem slušně zahrajete ve fullHD rozlišení, pokud nelpíte na ultra detailech a maximálním nastavení.

Naopak velmi chytrým tahem může být pořízení některého z procesorů AMD Ryzen 2. generace, které za stávající cenu přináší výborný poměr cena:výkon. Například takové AMD Ryzen 7 2700 a Ryzen 5 2600X s cenou do 4 000 Kč jsou naprosto bezkonkureční volbou.

Počítač mě živí, potřebuji spoustu výkonu

Pokud jste jedni z těch, kteří bez pořádné dávky výpočetního výkonu nedokončíe svou práci, budete pravděpodobně potřebovat i velmi výkonný procesor. Nejdůležitější informací je zde to, jaké softwary používáte a jak ty umí pracovat s počtem jáder a vláken. Spousta softwarů nejen díky zastaralému návrhu, ale leckdy i z povahy výpočtů neumí používat více pracovních vláken. Např. softwary typu Solidworks, R, Mathlab, některé programy od Adobe a spousta dalších neumí zapojit do práce více, jak jedno pracovní vlákno. V tomto případě přijde vhod procesor s co možná nejvyššími operačními takty a IPC (instrution per cycle) výkonem.

Pokud je většina vaší práce tzv. singlethread, tedy využijete pouze jedno pracovn vlákno, vyplatí se sáhnout pro procesoru Intel i9-9900KS, který vám s největší pravděpodobností poskytne velmi vysoké takty, i přes 5 GHz. Tím, že budete využívat pouze jedno pracovní vlákno, bude procesor minmálně zatěžován a bude možnost vyuívat velmi vysokých taktů. Zároveň, pokud je část vaší práce i tzv. multithread, tedy využijete v určitých pracovních fázích i více vláken, osm jáder s šesnácti pracovními vlákny na velmi vysokých frekvencích rozhodně nepřijde nazmar.

Ve přibližné cenové relaci, jako zmíněný Intel se nabízí AMD Ryzen 9 3900X s 12 jádry a 24 vlákny, který sice nedosahuje takových frekvencí, ale má velmi slušný a v některých situacích i lepší IPC výkon, což částečně nahrazuje vysoké konkureční takty. Navíc 4 jádra a šestnáct vláken rozhodně ucítíte a to obzvlášť, pokud softwary, s kterými pracujete dokáže tento počet pracovní vláken využít.

AMD a Intel samozřejmě nabízí malou i velkou platformu. Obě dvě velké platformy jsou velmi náročné na chlazení a jen ztěží se u nich obejdete bez tzv. dospělé vody, tedy klasického vodního custom loopu. Navíc jsou vybaveny oproti malým platformám čtyřmi pamětovými DRAM kanály, takže musíte počítat s minimálně čtyřmi paměťovými moduly, ale s počtem jáder a prací, kterou dokážou obstarat roste i nárok na celkovou kapacitu RAM. Je tedy třeba počítat i s daleko větší investicí do operačních pamětí a základní desky nejsou už vůbec levná záležitost.

U Intelu je to aktuálně tzv. X299 platforma vybavená nejnovějšími Cascade Lake procesory, které nabídnou v maximální konfiguraci až 18 jáder s 36 pracovními vlákny a vysokými takty u procesoru Intel i9-10980XE.

Pro kompletnost informací nabízí Intel ještě jednu úroveň a to 3647 platformu, která nabízí i tzv. dual socket provoz, tedy dvě CPU na jedené desce. Jde převážně o platformu pro serverové / workstation účely, ale i přes to nabízí Intel jeden tzv. odemčeným, extrémní model procesoru Xeon W-3175 s 28 jádry a 56 vlákny, který lze taktovat. Nároky i náklady na chlazení i základní desku jsou taktéž poněkud extrémní a tak lze tuto záležitost považovat za poněkud spíše exotickou.

AMD sTRX platforma pro Threadrippery 3. generace nabízí až 32 vláken a 64 jáder u procesoru Threadripper 3970X. K dispozici jsou samozřejmě i levnější varianty procesorů s méně jádry od obou dvou výrobců a tak jde především o záležitost rozpočtu.

O to víc se AMD Ryzeny 3. generace nabízejí jako lepší volba, pokud váš bottleneck leží na I/O části, tedy na rychlosti práce se soubory. AMD X570 platforma je vybavena PCIe 4.0 a rychlosti těchto nových SSD disků jsou opravdu znát.

Hlavními provozními vlastnostmi u procesorů jsou spotřeba, provozní teploty. Oproti provozním vlastnostem u grafikých karet jde ale o externí záležitost, jelikož chlazení není součástí procesoru, jako takového. Záleží tedy na tom, jakým způsobem budete vášš procesor chladit. S tím je spojena i spotřeba, jelikož čím nižších provozních teplot dosáhnete, tím méně bude procesor lidově řečeno žrát a rozdíl může být i v desítkách wattů. V neposlední řadě se od chlazení odvíjí i hlučnost celého počítače a potenciál přetaktování. Celou problematiku tzv. overclockingu procesorů probíráme dopodrobna v našem článku Jak přetaktovat procesor? (TIPY A TRIKY).

Co se spotřeby týče, jsou procesory od obou výrobců, jak od Intelu tak od AMD výborné, pokud je provozuje tzv. na defaultu. Z povahy taktování, pokud chcete zvednout výkon, musíte navýšit frekvenci a napětí. Tím roste spotřeba i teploty a nároky na chlazení. Současné Intel procesory doporučované v tomto článku jsou tzv. monolitické architektury (jsou v jednom kuse) narozdíl od AMD Ryzen procesorů, jejichž návrh je tzv. chiplet (lidově slepenec) a celý procesor se skládá z více procesorů. I proto mají AMD Ryzen procesory 3. generacevýrazně lepší provozní vlastnosti, než je tomu u konkurečního Intelu.

AMD Ryzen procesory jsou navíc dodávané s velmi slušnými BOX (v balení) chladiči nejen do výkonu, ale i do deisgnu a proto ve většině případů odpadá nutnost pořizovat tzv. aftermarket chladič. Opět záleží na osobních preferencích teplot, ale havně hluku, jelikož s chladiči typu Noctua NH-D15, či AiO typu Corsair H150i PRO můžete dosáhnout výrazně nižší hlučnosti i teplot. To platí obzvlášť u vyšších modelů procesrů jako jsou AMD Ryzen 3900X a 3950X, u kterých už se vyplatí zvážit i dospělý vodní okruh.

Při výběru procesoru musíte dát pozor hned na několik faktorů, které přímo ovlivňují, jestli procesor můžete použít. Nejdůležitější je kompatibilita procesoru se základní deskou. Druhým stěžejním faktorem je okolní hardware, který je potřeba zvolit tak, aby vám procesor správně fungoval a nic jej pokud možno nebrzdilo.

Kompatibilita se základní deskou

Každý procesor funguje pouze s určitými typy základní desek. Kompatibilita procesoru se základní deskou se odvíjí o typu patice a chipsetu.

Malé Intel procesory zmíněné v tomto průvodci jsou pro desky s paticí 1151 (počet pinů) ale zároveň jsou kompatibilní pouze s deskami, které jsou vybavené Intel Chipsety řady 300. Jelikož jsou doporučované procesory taktovatelné, je potřeba vybírat ze základních desek s chipsety Z370 či Z390. K dispozici jsou i levnější desky vybavené chipsety B360, H310 a B365, ale ty nenabízejí žádné možnosti taktování ani CPU ani RAM.

Na takzvaně velkých Intel procesorech X299 platformy není co skazit co se týče typu patice, ta je vždy typu LGA2066 (má 2066 pinů). Specifikum výběru ale leží v napájení a tedy v tom, zda má deska dostatečně silnou napájecí kaskádu na procesor s určitým počtem jáder a pracovních vláken. Velmi obecně se dá říct, že čím dražší základní deska, tím silnější napájení bude mít.

AM4 platforma je v tomto ohledu značně přívětivější, jelikož Ryzeny 1. generace jsou kompatibilní s nejnovějšími x570 deskami a naopak, nejnovější Ryzeny 3. generace rozjedete i se staršími generacemi základních desek AM4. Velmi příjemnou volbou z hlediska ceny pak mohou být X470 a X370 desky pokud plánujete ze svého CPU vymáčknout maximum. Ještě levnější varianty mohou nabídnout B450, B350 a A320 desky, které rovněž nebrání oproti konkurenčnímu Intelu v taktování, ale nejsou ani zárukou vysokých taktů.

I u AMD Ryzen Threadripper platí to, že čím silnější procesor s více jádry a pracovními vlákny budete vybírat, tím silnější musíte mít desku co do napájení, aby vám procesor správně fungoval.

Nejnovější Ryzen procesory přinášejí jen opravdové minimum co do taktování jader procesoru, a tak není potřeba výběr základní desky tak hrotit, jako u konkurenčího Intelu, ale stále je potřeba myslet na OC potenciál operačních pamětí, které jsou pro tuto platformu kritické. Nutno opomenout, že základní desky s X570 chipsety jsou cenově nastavené velmi vysoko, na druhou stranu nabízejí PCIe 4.0 rozhraní, které se bude v budoucnu jistě hodit.

Kompatibilita a vhodné operační paměti

Nedílnou částí procesoru je pamětový subsystém, který musí operovat na určitých frekvencí a dosahovat určitých latencí, aby procesor jako celek fungoval tak, jak má. Pro procesory Intel je defaultní frekvence RAM stanovená výrobcem 2666 MHz a u AMD Ryzen 3000 3200 MHz. Tyto frekvence považujeme za nejnižší, pod kterými bychom procesor neměli provozovat. Intel procesory jsou na nevyladěné operační paměti méně náchylné, než je tomu u konkurečních AMD procesorů, pro které je výkon RAM naprosto stěžnějní.

Obě dvě platformy, jak Intel a AMD tzv. škálují s výkonem operačních pamětí, což lidově řečeno znamená, že řešit výkon RAM má smysl. U Intelu škálují paměti velmi vysoko a dá se říct, že žádná frekvence není zbytečná. Jde spíš o otázku rozpočtu a samozřejmě toho, aby vysoké frekvence zvládala základní deska i paměťový řadič v procesoru. U AMD Ryzen poslední generace má smysl hranice 3733 MHz velmi dobře odladěné časování.

Od určité hranice (nad X.M.P profil) je už potřeba mít nějaké zkušenosti a znalosti s taktováním RAM. Obecně se ale dá říct, že pro obě dvě platformy bychom měli počítat alespoň s paměťovým kitem o frekvenci 3600 MHz a výše.

Napájecí zdroj

V neposlední řadě je potřeba vybrat vhodný napájecí zdroj nejen co se týče kapacity, ale i kvality dodávaného napětí. Velmi levné zdroje a ty které běží lidově řečeno na krev nebudou dodávat tak efektivní a stabilní napětí. Vhodné jsou PSU z vyšších řad o účinností Gold, Platinum nebo Titanium. Důležité je nezapomínat i na rozumnou rezervu, aby zdroj neběžel na 100 % svého výkonu a nepřetěžoval se. Příliš zatížený zdroj je hlučný, méně efektivní a nemusí dodávat tak stabilní napětí, které výkonný procesor vyžaduje a to obzvlášť pokud máte v plánu procesor přetaktovat.

Hlavní funkcí procesoru je práce s instrukcemi. Odtud také pochází měrná jednotka IPC (počet instrukcí za cykl), podle které porovnáváme výkon procesoru při určitém taktů. Existuje celá řáda typů instrukcí, mezi nejznámější patří proslule známe AVX a AVX-512, při jejichž zpracovávání se procesor značně zahřívá. Pomocí instrukcí tak procesor instruuje zbytek počítače.

Pro výběr grafické karty je procesor velmi důležitý. Procesor do grafické karty totiž posílá příkazy, podle kterých grafická karta vytváří snímky. Jakmile je snímek hotový, obraz může přímo do monitoru. Je tedy zásadní, aby obě tyto součástky byly na podobné výkonnostní úrovni, jinak můžou nastat následující modelové situace.

GPU Bound – procesor je výkonnější než grafická karta

První situace nastane, když je grafická karta výkonem horší než procesor. Procesor je schopen vydávat příkazy mnohem rychleji, než je karta stíhá zpracovat. Vzniká tak prodleva a procesor víceméně „odpočívá“. Slabou grafickou kartou je tak ovlivněn celý počítač.

CPU Bound – procesor je slabší než grafická karta

Při této situaci zpracovává grafická karta příkazy rychleji, než je procesor zvládá vytvářet. Stává se tedy, že grafická karta nemá nic na práci, a tak neposílá obraz do monitoru, což se projevuje formou „lagů“, tedy sekání obrazovky. V této modelové situaci tedy chod počítače záporně ovlivňuje procesor.

Pokud se ptáte, jaká kombinace je ideální, odpovědi se nedočkáte. Dokonalá symbióza, kdy procesor vytvoří přesně stejný počet příkazů, které je karta schopna zpracovat, v podstatě neexistuje. Vaším cílem je tedy udělat tento výkonnostní rozdíl co nejmenší.