Pillars of Eternity 2: Deadfire (DOJMY Z HRANÍ) – Jak se povedl port na konzole?

Pillars of Eternity 2: Deadfire – Dojmy z hraní (PS4 Pro)

1. Příběh Pillars of Eternity 2: Deadfire neztratil nic na svém kouzlu
2. Ve jménu nahrávací obrazovky
3. Škoda špatného startu kazícího výsledný dojem
4. HW nároky pro Pillars of Eternity 2: Deadfire PC

Příběh Pillars of Eternity 2: Deadfire neztratil nic na svém kouzlu

• Dojmy z hraní: 8. 2. 2020 • Autor: Jakub Němec

Rozsáhlá izometrická RPG jsou povětšinou doménou osobních počítačů, ale v posledních letech se zdařilým titulům otevírá cesta na konzole ve stále hojnějších portech. V současné době si už můžeme vybírat z docela slušného seznamu, v němž by neměly chybět projekty Divinity: Original Sin 2, Torment: Tides of Numenera nebo Pillars of Eternity, který se dočkal přepracování pro PS4 a Xbox One také u svého druhého dílu, jenž se na pulty obchodů dostal v konzolových verzích 28. ledna (Switch je stále v plánu). Následující řádky se budou věnovat především tomu, jak se Pillars of Eternity 2: Deadfire hraje na gamepadech, takže pro podrobnější informace o ději a herních mechanikách neváhejte číst naši recenzi počítačové verze.

Přesto si neodpustím nastínit alespoň základní reálie. Příběh Deadfire navazuje na konec prvního dílu, v němž jste objevovali svět Eora včetně jeho náboženských reálií, jež hrály v ději obrovskou roli. Nejinak tomu je v dnes posuzovaném pokračování, v němž se na své lodi vydáte po stopách boha znovuzrození Eothase, abyste jej poslali pod zem. Cestou podstoupíte nespočet rozhovorů a soubojů, které budou tvořit základní kostru neuvěřitelně větveného dobrodružství. Z hlediska vyprávění a herních principů se tedy kvalita Pillars od Eternity 2: Deadfire vyrovná svému počítačovému originálu. Jenže hutný zážitek je zkalen technickými nedokonalostmi, jež vás snadno vytrhnou z fantastického světa zpět do reality.

Ve jménu nahrávací obrazovky

Obrovským problémem, který mě během hraní sužoval na PS4 Pro, byla neúměrná délka načítání jednotlivých lokací. Pillars of Eternity 2: Deadfire totiž není koncipován jako jeden obrovský svět, po němž byste se mohli volně pohybovat, ale spíše skupina arénovitě rozsekaných oblastí, v nichž najdete několik NPC postav, nepřátele a množství předmětů, jež můžete přidat do svého inventáře (i když se to původním majitelům nemusí líbit). Jenže při přechodu mezi lokacemi si budete muset v průměru 20 – 30 vteřin počkat, u větších prostor klidně přes minutu, než se vše nahraje. V rozsáhlejších přírodních oblastech by se to ještě dalo s přivřením oka odpustit, ale v městské zástavbě zažijete totální hráčské peklo.

Vkročení do budovy totiž znamená načítací obrazovku a ve chvíli, kdy musíte prozkoumat všechny budovy v okolí, se budete více dívat na statické obrázky s tipy od tvůrců, než abyste se mohli aktivně účastnit bojů za záchranu světa Eora. Časem si začnete v hlavě rekapitulovat, jestli jste v dané lokaci opravdu na nic nezapomněli, protože každý návrat zpět vás vytrestá čekáním v řádu minut, což definici zábavy nesplňuje. A to se vám ještě může stát, že vám celá hra během načítání spadne do hlavního menu, popř. se úplně odporoučí do křemíkového nebe a najednou se díváte na chybovou hlášku v rámci plochy svého PlayStationu. Na druhou stranu se tvůrci snaží pomocí patchů největší problémy řešit, ale špatný první dojem už nenapraví.

Na mírné obtíže jsem narazil i při pohybu postav, kdy se někteří členové mojí skupiny splašeně rozběhli jinam, než jsem jim určil, popř. se raději nepřesunuli vůbec. Z počátku jsem trošku válčil také s označováním předmětů na herní ploše – někdy jsem si je musel označit ručně, jindy vůbec nešly rozklepnout, a tak jsem musel uhnout kurzorem mimo a najet si na objekt znova. Nepříjemnosti může způsobit i velikost některých objektů, takže místo zneškodnění pasti se můj hrdina rozhodl přes nebezpečné místo proběhnout a dostat při tom pořádnou šlupku. Následovala nová načítací obrazovka s poslední uloženou pozici (zde je na místě poznamenat, že jedno důležité uložení mi nefungovalo a musel jsem začít z automatického záchytného bodu na začátku mapy), což mi dost zvýšilo tepovou frekvenci.

Škoda špatného startu kazícího výsledný dojem

Výsledkem konverze Pillars of Eternity 2: Deadfire je tedy nakonec nesourodý produkt, který by před vydáním potřeboval ještě trochu péče. Rozumím vydavateli THQ Nordic, že chtěl svou poměrně nedávno nabytou akvizici co nejrychleji proměnit v šustící dolary a eura, ale technický stav titulu určeného pro konzole tohoto izometrického RPG sráží skvěle napsaný příběh, poctivě náročné souboje a rozsáhlý svět o několik pater níže, než se umístila počítačová verze. Tvůrcům se povedlo docela slušně převést ovládání postav, na práci s inventářem si po několika hodinách také snadno zvyknete, ale délka načítání úrovní, problémy s označováním předmětů a občasné pády hry naštvou, až rozzuří.

Osobně bych s investicí do Pillars of Eternity 2: Deadfire ještě několik dní až týdnů počkal, než se pomocí patchů posune současný stav příjemnějším směrem. Pokud však toužíte co nejrychleji naskočit na svou loď a brázdit širá moře, nic vám nebrání, jen se musíte obrnit trpělivostí, protože především ve městech ji budete potřebovat.

Tyto dojmy z hraní byly napsány pro PS4 Pro verzi.

• Zdroje: Vlastní

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.

Pillars of Eternity 2: Deadfire – Novinky

1. (6. 12. 2019) Na Nintendo Switch dorazí Pillars of Eternity II: Deadfire o něco později
2. (12. 11. 2019) Za dočasné pozastavení vývoje dalších dílů série Pillars of Eternity mohou malé prodeje spolu s velkým úspěchem The Outer Worlds
3. HW nároky pro Pillars of Eternity 2: Deadfire PC

Na Nintendo Switch dorazí Pillars of Eternity II: Deadfire o něco později

• Novinka: 6. 12. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

Krátce po vydání Pillars of Eternity II: Deadfire počítala většina hráčů s tím, že konzolové verze dorazí ještě téhož roku. Minimálně tedy varianta pro Xbox One a PS4. Ve finále však nešlo nic tak, jak si vývojáři, ani natěšená komunita, představovali. A tak jsme následně namísto jasného data vydání dostali neurčitý slib, po němž následovalo mlčení, které v mnohých vyvolalo obavy z toho, zda konzolové Pillars of Eternity II: Deadfire vůbec vyjde. Naštěstí se role vydavatele u tohoto kousku ujala společnost THQ Nordic. Ta před několika dny konečně oznámila detaily ohledně Pillars of Eternity II: Deadfire pro konzole, s čímž jsem popravdě po neskutečném úspěchu The Outer Worlds, a nespokojených komentářích Joshe Sawyera už moc nepočítal.

Konzolová verze Pillars of Eternity 2: Deadfire bude nabízena rovnou ve dvou edicích. Pokud se rozhodnete dát si jen základní hru, zaplatíte za ni klasických šedesát euro. V případě, že si chcete připlatit, nabízí vám vývojáři podstatně dražší Ultimate Collector's Edition, která vám za sto třicet euro dá k dispozici veškerá dostupná DLC, nejnovější updaty, sošku boha Od Nua, klíčenku a pár dalších předmětů, jež udělají sběratelům jistě radost. Dorazit by hra měla na Xbox One a PS4 28. ledna, což je období takzvaného herního sucha a tím pádem zcela ideální čas. Zajímavý je na celé situaci fakt, že původně ohlášená verze pro Nintendo Switch nespatří světlo světa spolu s ostatními, přestože se s ní počítalo. Snad se o ní brzy dozvíme více.

• Zdroje: Tisková zpráva

Za dočasné pozastavení vývoje dalších dílů série Pillars of Eternity mohou malé prodeje spolu s velkým úspěchem The Outer Worlds

• Novinka: 12. 11. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

Když Pillars of Eternity 2 vyšlo, většina recenzentů z něj byla doslova unešená a hra dostávala převážně vysoká hodnocení. Hráčům ovšem už neimponoval tolik jako jeho předchůdce, tak se do nákupu moc nehnali. Celkové prodeje díky tomu nakonec nebyly nikterak vysoké, čímž vývojáři rozhodně moc nadšení nebyli. Kdo by také popravdě byl, kdyby se jeho kvalitně odvedené práci ve finále dostalo tak malé pozornosti. Náladu si spravili až v momentu, kdy byl vydán The Outer Worlds, který svými prodeji překonal všechna jejich očekávání, a prakticky jim tak ukázal směr, kterým by měli kráčet za předpokladu, že chtějí znovu uspět. Josh Sawyer, vedoucí vývoje Pillars of Eternity, se proto rozhodl, že dočasně pozastaví práce na této značce, což jistě nebylo úplně lehké rozhodnutí, nám však dává smysl.

Už při hraní Pillars of Eternity 2 jsme totiž i přes všechny jeho kvality zaznamenali, že vývojáři z Obsidian Entertainment trošku ztrácejí krok s dobou. Naproti tomu tvůrci Divinity: Original Sin II posouvají celý žánr kupředu a zpřístupňují jej novým hráčům, jimž nejsou staromilské prvky, na nichž stál Pillars of Eternity 2, moc po chuti. Třeba takový soubojový systém v reálném čase byl těžko stravitelný i pro takového fandu starých her, jakým jsem já, protože jsem si u aktuálních RPG prostě příliš navykl na v tazích probíhající střety a rozhodně jsem nebyl sám. To, že autoři tohoto dílka časem přidali tahy, je fajn, měly tu však být už při vydání. Stejně tak případným zájemcům často scházela přítomnost kooperace, v jejímž rámci by absolvovali příběh třeba jako v Baldur's Gate II.

Sám Josh Sawyer přišel na tumblr.com s řadou hypotéz objasňujících důvod malých prodejů Pillars of Eternity 2, v jejichž spektru lze nalézt třeba námi zmíněný soubojový systém nebo nedostatečně kvalitně zpracovaný první díl série. Ten podle něj mohl způsobit menší zájem o značku jako takovou. Za sebe si myslím, že se jedná o kombinaci jednotlivých důvodů, jimž dominoval fakt, že se nejednalo o dílo zaměřené na masy, které se mu tím pádem vyhnuly obloukem, a fakticky tak rapidně snížili prodeje. S jistotou to však říct nelze. Stoprocentní je, že Pillars of Eternity 3 rozhodně nebude stejný jako jeho předchůdce. Jakou cestou se ovšem v Obsidian Entertainment vydají, aktuálně není jasné, protože možností je až příliš mnoho.

Teoreticky je možné dokonce i to, že Pillars of Eternity 3 vůbec nevznikne a vývojáři se plně zaměří na budování nových značek, s nimiž podobně jako s The Outer Worlds zaujmou pozornost hráčů natolik, že jim opět dají své peníze. Osobně však doufám v to, že se přeci jen do vývoje třetího dílu série Pillars of Eternity pustí, protože takových RPG tu není nikdy dostatek, jak krásně ukazuje neskutečný zájem o Baldur's Gate III, za kterým nestojí nikdo jiný než autoři excelentního Divinity: Original Sin II. Snad se ještě před jeho vydáním dočkáme detailů o budoucnosti značky Pillars of Eternity.

• Zdroje: YouTube (Nintendo, Nintendopolis), Tumblr

Tahový systém od základu změní hratelnost Pillars of Eternity 2: Deadfire

• Novinka: 25. 1. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

Ještě dnes si pamatuji na den, kdy byl vydán Pillars of Eternity, jemuž bylo komunitou i recenzenty často vyčítáno to, že je jeho soubojový systém na poměry žánru příliš hektický. Jelikož jsem měl možnost tento kousek po vypuštění hrát, musím uznat, že kritika byla oprávněná, protože souboje se svou přehledností rozhodně pyšnit nemohly. Po oznámení Pillars of Eternity 2: Deadfire jsem očekával, že vývojáři do své hry ihned vloží tahový systém, který se osvědčil třeba u Divinity: Original Sin 2, jež považuji za jeden z nejlepších projektů posledních let.

Bohužel se tahový soubojový systém po vydání Pillars of Eternity 2: Deadfire ve hře nenacházel, takže jsem stejně jako jiní hráči dostal do rukou povedené, leč mírně chaotické dílo. Nejvíce mi na něm zřejmě vadila nepřehlednost soubojů spolu s nezajímavě zpracovaným mechanizmem námořních bitev. Nyní se Obsidian Entertainment rozhodli jeden z primárních nedostatků svého díla odstranit přidáním tolik žádaného přehledného konceptu tahových střetů, po němž komunita volala od prvního dne, kdy bylo toto vydařené RPG vypuštěno.

Hlavní slovo bude mít v tahové verzi Pillars of Eternity 2: Deadfire iniciativa, která bude definovat pořadí, dle něhož budou jednotliví účastníci boje aktivováni. Zahajovat tah bude nejaktivnější z jedinců, který bude s vysokou pravděpodobností disponovat vyšší mírou reflexů než ostatní přítomní, což mu zajistí možnost celou bitvu prakticky odstartovat. Následovat po něm budou méně zdatní válečníci a monstra. Na chvostu budou samozřejmě bojovníci s nejnižšími statistikami, kteří se budou moci do určitého momentu jen dívat, jak jsou jejich přátelé masakrováni.

Primárním benefitem, který tento režim do hry přináší, je možnost více si střety užít. Namísto hektických soubojů dostaneme pomalu dávkovaný zážitek, v jehož rámci budeme schopni řádně zkoumat statistiky jednotlivých kouzel a odolnosti našich nepřátel, na něž se při větších bitvách v minulosti soustředil skutečně jen málokdo. Osobně jsem touto inovací uchvácen natolik, že se k Pillars of Eternity 2: Deadfire v průběhu letních měsíců s vysokou pravděpodobností opět vrátím a projdu si jej se všemi přidanými expanzemi.

V The Forgotten Sanctum se vydáte po stopách velkého arcimága

• Novinka: 17. 12. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Příběh expanze The Forgotten Sanctum se točí okolo cechu mágů, jehož členové učinili při svém bádání objev ohrožující existenci celého souostroví Deadfire. Jelikož se s daným problémem nedokáží vypořádat sami, vysílají k legendárnímu strážci z Caed Nua arcimágyni Llengrath. Ta vás požádá, zda byste jí nepomohli nalézt její kolegyni Mauru, jíž se podle všeho podařilo celou problematiku pochopit natolik, že se rozhodla vydat na vlastní pěst k Černým ostrovům. Zřejmě však přecenila své síly, protože se ostatním už chvíli neozvala, což její druhy značně znepokojuje.

Jakmile přijmete její žádost, máte možnost vydat se k Černým ostrovům, které bylo možné navštívit už před přidáním expanze. Přístupné však bylo jen první patro celého dungeonu. Vlastníkům datadisku se nyní otevřel komplex slušného rozsahu, v němž vedle nových nepřátel naleznou také hrdiny expandující dosavadní spektrum postav o čerstvé tváře. Celá kobka je rozdělena do řady od sebe rozdělených úrovní, ve kterých na vás čekají známá monstra i příšery, s nimiž jste dosud neměli tu čest, takže se nejednou řádně zapotíte bez ohledu na to, zda máte zkušenou partu či nikoliv.

Na novém rozšíření Pillars of Eternity II: Deadfire jde vidět, že si na něm vývojáři dali skutečně záležet. Už v prvních minutách hraní vám The Forgotten Sanctum nabídne velmi osobité lokace, jež se hodně liší od toho, co jste mohli vidět v předchozích expanzích. Za sebe bych řekl, že je celek temnějšího ražení, což se mi na něm skutečně líbí. Hodně povedené jsou dle mého také souboje s megabossy, jejichž spektrum bylo rozšířeno o čtyři super monstra, jejichž eliminace vám dá řádně zabrat. Je celkem škoda, že Obsidian Enterteinment se s ostatními DLC nevytáhl stejně, jako s The Forgotten Sanctum, jež jim s přehledem dominuje.

Datadisk Seeker, Slayer, Survivorsvou podstatou cílí na taktiky a válečníky

• Novinka: 3. 10. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Mocný bůh zániku a chaosu Rymrgand to má za sebou, takže opět nastal čas před hráče postavit novou výzvu. Aktuálně vypuštěná expanze Seeker, Slayer, Survivor vás vezme na ostrov Kazuwari, kde se budete muset v gigantické aréně střetnout s rozsáhlou škálou různě navržených nepřátel, kteří s vámi nebudou mít žádné slitování. Postaveni proti vám budou obří pavouci, dobře vycvičení válečníci či monumentální oživlé sochy, jež budete zdolávat skutečně jen těžko.

V rámci aktualizace nebyla přidána jen nová lokace. Expanze Seeker, Slayer, Survivor přináší do Pillars of Eternity II: Deadfire kromě opuštěného ostrovu s arénou také řadu hratelnost měnících prvků, jež kupříkladu vylepšují povolání hraničáře. Ten nyní dostal pět nových schopností, stejně tak byl celek obohacen o berathovo požehnání, megabosse a mnoho dalších aspektů, které navyšují celkovou znovuhratelnost.

Rymrgandovova dimenze svým rozsahem neohromí

• Novinka: 5. 8. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Na samém začátku dějové linky Beast of Winter jste povoláni na pochmůrný, v ledu zamrzlý ostrov, jehož obyvatelé jsou poznamenaní vlivem svého šíleného pána. Jeho poslem v souostroví Deadfire je bohy poskvrněný Vatnir, jenž vás po krátkém rozhovoru a několika zásadních událostech vezme do chrámu, ve kterém nalézá portál do dimenze obývané samotným Rymrgandem.

Svět, v němž se po průchodu portálem ocitnete, je tvořen řadou menších úrovní, ve kterých se nachází různě roztroušené postavy, od nichž je možné získat relativně zajímavé vedlejší úkoly. Ty budete plnit v průběhu průzkumu podivně vypadající dimenze, kde máte určitý úkol – zadá vám ho sám majestátný bůh Rymrgand, jehož portál nyní ohrožuje souostroví Deadfire.

Naverbovat do družiny je v Beast of Winter samozřejmě možné Vatnira, který je primárně knězem. Vedle klasických kněžských kouzel má tato postava k dispozici také unikátní schopnosti spojené s bohem, v něhož tak pevně věří. Do boje je schopen povolat divokého minotaura s gigantickou obouruční sekerou a řadu dalších magických sil, jež jsou postaveny především na síle mrazu a rozkladu. Sám o sobě však nedisponuje v základu moc pestrou škálou léčivých dovedností, takže pokud z něj chcete léčitele, musíte si ho trošku upravit.

Celou dějovou linku přídavku Beast of Winter jsem měl možnost v minulých dnech projít. Její délka mi popravdě přišla dosti krátká. První průchod mi zabral i s absolvováním většiny vedlejších úkolů necelé čtyři hodiny, což mi, upřímně řečeno, přijde málo. Samozřejmě je třeba brát v potaz přítomnost voleb a různých alternativ natahujících herní dobu, celkově jsem však čekal zřejmě víc. Upřímně doufám, že mi toho následující balíčky nabídnou podstatně víc.

Na pořádné ochlazení se můžeme v Pillars of Eternity 2: Deadfire těšit už v srpnu

• Novinka: 15. 7. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Základní verze Pillars of Eternity 2: Deadfire obsahovala řadu ostrovů, na které se bylo možné v průběhu vašich cest podívat. Určitá část mapy však zůstala skryta a rozšiřována by měla být až za pomoci nových DLC, mezi něž patří i Beast of Winter. V něm se vypravíme na ostrov obývaný vyznavači boha smůly a kolapsu Rymrganda, jemuž někteří přezdívají také krásným titulem Šelma zimy. 

Prakticky ihned, jakmile na ostrov dorazíte, vás dle slov vývojářů z Obsidian Entertainment obklopí uctívači Rymrganda a na vaši počest uspořádají honosnou hostinu, skrze níž chtějí ocenit vaše činy. Oslavovat však nebudou vaše dobré skutky, nýbrž kroky, jimiž jste pomohli narušit zavedený řád, což vypadá na první pohled trošku šíleně. Tvůrci však v Beast of Winter chtějí hráčům ukázat, že na všechna rozhodnutí a skutky se lze dívat z různých úhlů pohledu. 

Rozsah ostrova prozatím není zcela znám, jednat se však jistě bude o pořádný kus země při jehož průzkumu strávíte minimálně pár hodin. Přítomen by měl být nadpřirozený mráz, který budou šířit vyznavači kultu a možná i sám velký Rymrgand spolu se svými věrnými. Vašim primárním úkolem bude zastavit tuto pohromu dřív, než zasáhne celý svět Eora.

Beast of Winter k nám dorazí už druhého srpna, spolu s bezplatným balíčkem The Deck of Many Things, jenž do hry přidá loď plnou magických předmětů. Přidány budou též nové módy a opravné záplaty, skrze něž se budou vývojáři z Obsidian Entertainment snažit odstranit problematické aspekty svého díla. V naší redakci se na nejnovější rozšíření Pillars of Eternity 2: Deadfire skutečně těšíme. Snad v rámci jeho vydání tvůrci mírně rozšíří příběhové linky jednotlivých postav a vyplní prázdná místa na herní mapě. 

DLC do Pillars of Eternity 2: Deadfire budou zaměřena na kulty, tajemné ostrovy a mágy

• Novinka: 27. 4. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

První část season passu Pillars of Eternity 2: Deadfire by k nám měla dle slov vývojářů z Obsidian Entertainment dorazit už červenci. V DLC Beast Of Winter se vaše družina vydá na záhadný ostrov kontrolovaný jedním z mnoha kultů, jenž na něm před světem ukrývá skutečně temné tajemství. Prim by v tomto obsahovém balíčku měl hrát příběh.

Druhé DLC Seeker, Slayer, Survivor by mělo na našich discích přistát v září. Pozváni v něm budete do dosud neobjevené lokace, která před vás postaví především bojové výzvy, po jejichž zdolání se dostanete k neskutečně žádané starověké relikvii. Minimálně dle prezentovaných informací bude tento kousek zacílen na stratégy, jež touží otestovat své taktické a velitelské schopnosti.

Poslední expanze The Forgotten Sanctum je aktuálně plánována na listopad. Spolu s největším mágem univerza Eora v ní budete odkrývat dávno ztracené vědomosti, které mohou ovlivnit budoucnost celého světa a všech jeho obyvatel. Vypořádat se zde budete muset s řadou různě náročných voleb a rozhodnutí, jež budou mít vždy velkou váhu.

Představené spektrum DLC Pillars of Eternity 2: Deadfire vypadá na první pohled skutečně lákavě, ne každému však sednou jako celek. Naštěstí je možné zakoupit je buď všechny pohromadě, nebo zvlášť, takže nemusíte utrácet peníze za rozšíření, která jdou úplně mimo vás. Vlastníci sběratelské Obsidian edice budou mít přístup ke všem třem DLC.

Pillars of Eternity 2: Deadfire Obsidian Edition nabízí slušný obsah za rozumnou cenu

• Novinka: 24. 4. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Pillars of Eternity II: Deadfire Obsidian Edition by měla obsahovat speciální přebal, pohledy s herní grafikou, exkluzivní zápisník, mapu na plátně, dodatečný herní obsah (3 DLC a balíček Explorer´s Pack se speciálními herními předměty) a unikátní skládací obal. Dostupná by měla být jen ve velmi omezeném množství, takže je otázkou, zda s její koupí váhat.

Pillars of Eternity 2: Deadfire vám umožní stát se lovcem bohů

• Novinka: 27. 3. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Herní trailery toho většinou neukazují mnoho. Nové prezentační video k očekávanému Pillars of Eternity 2: Deadfire se však může pyšnit tím, že se od nich minimálně v tomto ohledu hodně liší. Jeho tvůrci z Obsidian Entertainment totiž dokázali do dvou minut záběrů nacpat maximální množství informací o obsahu, který bude jejich novinka obsahovat.

V nedávno vypuštěném videu nad tímto odstavcem máte možnost vidět nádherně zpracované herní lokace, tvorbu vašich společníků, souboje na lodích, pohyb po velké mapě a samozřejmě dynamické souboje. Pokud byste měli zájem o detaily z hraní, doporučujeme vám si přečíst naše dojmy, v nichž se Pillars of Eternity 2: Deadfire věnujeme skutečně podrobně. Pillars of Eternity 2: Deadfire vychází na PC 8. května 2018.

Pillars of Eternity 2: Deadfire nabídne variabilnější obtížnost a komplexnější správu základny

(Novinka 15. 12 .17) Jedním z nejvýraznějších posunů od prvního dílu Pillars bude otevřený svět. S tím je spojeno i tzv. dynamické škálování nepřátel, kdy se úroveň protivníků přizpůsobuje té vaší. Tento pro mnohé fanoušky RPG kontroverzní herní prvek je v Deadfire přítomen, nicméně bude záležet na preferencích konkrétního hráče: lze jej úplně vypnout, nebo ponechat jen pro hlavní příběhovou linii. Další možností je pouhé navyšování (popřípadě snižování) úrovně příšer. Pro fajnšmekry jsou v nabídce také výživné varianty obtížnosti – módy Trial of Iron, Expert a Path of the Damned.

Tvůrci Pillars of Eternity 2: Deadfire se snaží, aby se souboje nestaly extrémně závislé na hodech kostkou, jak bývalo u některých obdobných her zvykem – v rozpětí od šťastných konců zpočátku zvrtaných soubojů po frustraci chronických smolařů, kterým padá zásadně pouze jednička. Systém udílení zásahů se zjednoduší na zásah/minutí. Koncept takzvaného škrábnutí (tj. zranění minimálního rozsahu) z předchozího dílu se neosvědčil a na některé hráče působil spíše matoucím dojmem.

Další dobrá zpráva se týká možnosti stát se členem nejrůznějších frakcí. Tentokrát by se nemělo stávat, že po přidání se k některé z nich si nevědomky téměř okamžitě zablokujete přístup ke všem ostatním. Úkoly směřující k vyloučení z dané organizace budou dost zřetelně odlišené od těch neutrálních, takže se vlk nažere a koza zůstane celá.

Změny dozná i propojení správy základny vaší družiny (v našem případě lodi) se samotným příběhem. Vaše počínání už v tomto ohledu nebude „tak nějak“ nepovinné a celkově navíc, jak tomu bylo v případě pevnosti Caed Nua z prvního dílu. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní dopravní prostředek vaší skupiny, bude v podstatě nutností věnovat mu patřičnou péči. Na starost budete mít i zajišťování materiálu na údržbu a provoz vašeho korábu. Za odměnu můžete měnit jeho vzhled a vybavení, jako například kanóny, které se budou více než hodit při případných střetech s piráty a další potulnou verbeží.

Fantasy New York jménem Neketaka nabídne nejen pastvu pro oči

(Novinka 14. 8 .17) Už od dob série Baldur’s Gate blahé paměti je nepsaným pravidlem každého správného fantasy RPG poskytnout hráčům alespoň jedno pořádně rozlehlé město k návštěvě a prozkoumání. V Pillars of Eternity 2: Deadfire je hlavní baštou celého souostroví Neketaka, rozlehlá metropole vystavěná na horských svazích obývaná převážně rasou Aumaua. Srdcem Neketaky je oblast s názvem Hadí Koruna – sídlo královny Onekazy. Ta si potrpí na luxus a estetiku, u její rezidence tak najdete kromě překrásných vodopádů i lázně, za které by se nemusela stydět ani římská patricijská elita.

To samozřejmě není zdaleka všechno, co Pillars of Eternity 2: Deadfire v rámci svého hlavního sídla nabídne. Rozlohou je město tak velké, že při přechodu z jedné čtvrti do druhé vás může potkat nejedno neplánované dobrodružství. Nachází se zde totiž několik různých frakcí s mnoha protichůdnými zájmy. Je tedy docela dobře možné, že některá z nich vás nebude mít úplně v oblibě, a to dokonce natolik, aby byla ochotna obětovat patřičný obnos za pokus o vaši likvidaci.

Až zavítáte k obchodníkům, narazíte na jednu ze změn oproti jedničce. Zboží bude tentokrát vystaveno přímo na pultech, a nebudete-li zrovna parta paladinů na výletě, naskýtá se slušná šance odnést si nějaký ten suvenýr na památku gratis. To platí zvláště, pokud si přiberete do skupiny někoho se slušnou znalostí plížení a šikovnými prstíky, v opačném případě vás po nich původní majitel věcí dost nekompromisně klepne.

Oproti prvnímu dílu se v Pillars of Eternity 2: Deadfire dočkáme snížení počtu členů družiny z šesti na pět postav. Souboje tak budou přeci jen o dost přehlednější, než bylo dříve zvykem. Prozatím to vypadá, že budeme mít možnost potkat se přinejmenším se dvěma postavami známými už jedničky, konkrétně s bojovníkem Edérem a schizofrenním elfím mágem Alothem, se kterým je vzhledem k jeho potížím radost cestovat.

Obsah recenze Pillars of Eternity II: Deadfire

1. Bohové na vás v Pillars of Eternity II: Deadfire nebudou brát ohledy
2. S tvorbou hrdiny si můžete pohrát
3. Bez lodi se neobejdete
4. Náročným střetům se v Pillars of Eternity II: Deadfire vyhnout nejde
5. Pillars of Eternity II: Deadfire je kvalitní RPG pro klasiky
6. Recenze Pillars of Eternity II: Deadfire: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Pillars of Eternity II: Deadfire PC

Bohové na vás v Pillars of Eternity II: Deadfire nebudou brát ohledy

• Recenze: 8. 5. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Záchrana světa dala hlavnímu hrdinovi Pillars of Eternity řádně zabrat. Nelze se tedy mnoho divit tomu, že poté, co nastolil v univerzu Eora „rovnováhu“, netoužil už po ničem jiném, než aby mohl zbytek svého života strávit odpočinkem na hradu Caed Nua. Bohužel pro něj se jednoho večera z hlubin pod jeho rezidencí vynořil kolos kontrolovaný bohem znovuzrození Eothasem, jenž během několika sekund zničil vše ve svém dosahu. Uniknout se před titánovým hněvem nepodařilo ani slavnému šampionovi, jehož energii vyzařující bezvládné tělo se přeživší rozhodli vzít na palubu kocábky sloužící k pronásledování obřího kazisvěta. Ten totiž slavnému rekovi při incidentu ukradl kus duše, čímž ho poslal na cestu, z níž se většina lidí už nikdy nevrátí. A v ten moment se jej ujmete vy.

Naštěstí pro vás patří váš hrdina mezi menšinu, s níž mají místní bohové trošku jiné záměry. Namísto smrti je mu tudíž dána možnost opět se vrátit do světa živých jakožto strážce z Caed Nua, kterého bůžci Eoru obdařili schopností vidět duše mrtvých. Zároveň byl však pověřen nesnadným úkolem. Žádá se po něm, aby vystopoval a zabil boha znovuzrození Eothase. Ten se po zmasakrování obyvatel pevnosti vydal na pouť po rozsáhlém souostroví Deadfire, s jehož obyvateli má své plány. Odmítnout požadavek nebešťanů nelze, a tak vám nezbývá nic jiného, než se po probuzení vydat s vaší malou družinou na velkolepou výpravu, na jejímž konci by měl být panteon Pillars of Eternity II: Deadfire o něco chudší.

Primární příběhová linie Pillars of Eternity II: Deadfire je vystavěna na neskutečně kvalitních základech tvořenými obstojně napsanými postavami, propracovanými dialogy, náročnými volbami a dějem se slušnou hloubkou i tempem. Osobně jsem byl nejvíce zaujat úrovní vedlejších úkolů, jež nabízí dobrodružství plná zrady, vášně, nenávisti a smutku, který jsem prožíval pospolu s jejich aktéry. Bohužel pro některé zde plně schází česká lokalizace, takže si rozsáhlé dobrodružství budou schopni vychutnat jen hráči ovládající jeden z hlavních světových jazyků, pro něž není louskání cizích textů překážkou. Upřímně doufám, že se časem Pillars of Eternity II: Deadfire ujme některý z nezávislých překladatelských týmů, které do dnešních dní zpřístupnily komunitě desítky titulů.

Jistě vás moc nepřekvapí, že kvalitně tu není zpracována jen primární dějová linka, ale také vedlejší úkoly, jejichž úroveň je natolik vysoká, že by pár z nich bylo možné dokonce korunovat do role příběhů některých AAA her. Absolvovat v Pillars of Eternity II: Deadfire budete moci scénáře zaměřené na osvobozování nebohých otroků, lov renegátů, stabilizaci přírody či usmiřování znesvářených rodin. Každé ze sekundárních vyprávění vám tu poskytne unikátní dobrodružství plné emocí, v jehož průběhu vás nejednou přinutí rozhodnout o životech cizích lidí, o kterých toho nebudete vědět mnoho.

S tvorbou hrdiny si můžete pohrát

Než se vydáte na vaši velkolepou výpravu, budete si muset nejprve vytvořit hrdinu, v jehož kůži ji absolvujete. Na začátku formování vašeho reka je mu nutné definovat pohlaví, rasu a etnikum. K dispozici je vám dáno celkem šest rozdílných druhů odlišujících se od sebe jak vzhledem, tak i schopnostmi a základními statistikami, jež vám do jisté míry prezentují, pro jaké povolání se daná rasa hodí. Navolit si v Pillars of Eternity II: Deadfire můžete na výdrž zaměřené trpaslíky, silou vynikající aumaua, obratné elfy, pozorné orlany, v magii zdatné polobohy či všeobecně orientované lidi. Vybrané postavě je následně možné navolit kulturu, z níž pochází, čímž ji ještě víc zaměříte na její budoucí profesi.

Poté, co si zvolíte jednu z ras, jež vám Pillars of Eternity II: Deadfire nabízí, se můžete začít plně věnovat specifikaci profese vašeho šampiona. Ten se může zaměřit buď jedním směrem, nebo na dvě odlišně laděná povolání, která k sobě nemusí vůbec sedět. Nováčkům je samozřejmě doporučena první možnost, jelikož se na ní nedá zkazit tolik jako na hybridovi, jenž může být při špatném nastavení schopností prakticky nepoužitelný. V případě, že se rozhodnete kráčet klasickou cestou jasné specializace, lze z vašeho hrdiny udělat válečníka, mága, zloděje nebo hraničáře. Víceméně vytvořenému charakteru je následně nutné ještě naklikat základní statistiky a určit jeho minulost. 

Bez lodi se neobejdete

Souostroví Deadfire, po němž se začnete ihned po zformování vašeho šampiona plavit, je extrémně rozsáhlé. V průběhu pátrání po bohu, který vám zničil život, můžete zavítat na desítku unikátně navržených ostrovů skrývajících různá tajemství. V některých lokacích naleznete komplexní sítě podzemních chodeb, vedoucích do časem zapomenutých monumentálních chrámů. Jiné před vás naopak postaví velkolepá, životem kypící města, jejichž průzkum vám kvůli jejich velké rozloze zabere klidně i několik hodin. Já sám jsem si v Pillars of Eternity II: Deadfire nejvíce zamiloval průzkum základů gigantické metropole Neketaka vystavěné na ruinách sídla dávno padlé civilizace, která v nich po sobě zanechala řadu nepříjemných tajemství, jimž jsem byl nucen čelit.

Mezi jednotlivými ostrovy tvořícími souostroví Deadfire se budete přesouvat za pomoci nevelkého plavidla, které na první pohled nevypadá nijak zvlášť impozantně. Naštěstí ho lze velmi rychle vyměnit za některý z velkolepějších modelů, na něž si můžete naverbovat větší počet mužů, připnout lepší plachty či namontovat efektivnější děla. Pokud se náhodou ptáte, proč byste měli svůj koráb vylepšovat, odpověď je prostá. Moře, po němž se budete plavit, je plné agresivních pirátů, kteří netouží po ničem jiném, než aby vás zabili, anebo přinejmenším pořádně obrali. V okamžiku, kdy spatří vaše plavidlo, se na něj vrhnou stejně jako vlk na ovci a bude záležet jen na vás, zda se jim ubráníte, či nikoliv.

Námořní bitvy jsou v Pillars of Eternity II: Deadfire navrženy dosti staromilským způsobem. Při střetu s nepřátelskou lodí je před vás nejprve postavena velká kniha, na jejíchž listech řídíte souboj obou korábů až do okamžiku, než oponentovo plavidlo potopíte, nebo se na něj nalodíte. Pokud dojde na druhou z možností, odstartuje se na propojených palubách klasická bitva, do níž se zapojí celá posádka. Ovládat v ní však budete moci jen své hrdiny. Ostatní členové mají vlastní hlavu, takže až do svého skonu bojují dle svého uvážení. Mírně lze ovlivnit snad jen jejich efektivitu skrze kvalitní zásobování zvyšující jejich morálku, která značně posiluje bojové nadšení všech dobře najedených jedinců.

Náročným střetům se v Pillars of Eternity II: Deadfire vyhnout nejde

Bojovat v Pillars of Eternity II: Deadfire samozřejmě nebudete jen na moři, ale také mimo něj. Souboje na čerstvém vzduchu a v zatuchlých kobkách se budou od těch námořních lišit především tím, že do nich nelze zatáhnout celou posádku, nýbrž jen členy vaší aktuální družiny, s níž se vydáváte na dobrodružství. V praxi budete mít tím pádem k dispozici při maximálním počtu společníků vždy celkem pět bojovníků, jimž je možné během šarvátky udílet rozkazy. Samotné bitvy jsou většinou trošku nepřehledné, čas od času vám proto nezbude nic jiného, než jejich průběh zastavit a podívat se, jak na tom všichni její účastníci vlastně jsou. Mírnou berličkou je v tomto ohledu možnost nechat parťáky kontrolovat AI, která vám při správném nastavení trošku ulehčí.

Spektrum nepřátel, jimž budete muset v šarvátkách čelit, je hodně obsáhlé. Na vašich toulkách světem Eora se setkáte s tupými ogry, divokými draky, zasmrádlými nemrtvými, ještěřími válečníky, slizkými nagami, gigantickými červy a pestrou škálou humanoidních oponentů, kteří vám po smrti rádi přenechají všechno své vybavení. Z těl protivníků můžete po jejich skonu při troše štěstí získat většinu jejich výstroje, jíž lze následně prodat kupcům či s její pomocí mírně vylepšit vaše hrdiny. Zlepšovat bojovou efektivitu členů družiny je možné buď skrze zmíněné zbraně, zbroje, lektvary a jídlo, nebo dovednostními body. Ty v Pillars of Eternity II: Deadfire získáváte za nové úrovně otevírající uzamčené aktivní a pasivní schopnosti.

Vývoj postav je v Pillars of Eternity II: Deadfire laděn podobně jako v řadě jiných izometrických RPG. Těšit se můžete tím pádem na desítky kouzel a bojových triků, jež začnou vaši hrdinové ihned po naučení používat v boji. Stejně tak je zde také řada nebojových dovedností, sloužících primárně k odstraňování pastí, plížení, vykrádání kapes a výrobě předmětů, kterou jsem byl trošku zklamán, protože jsem čekal podobně navržený systém jako v Divinity: Original Sin 2. Namísto toho jsem dostal hodně jednoduchý koncept, který by šel zpracovat rozhodně lépe.

Pillars of Eternity II: Deadfire je kvalitní RPG pro klasiky

V závěru této recenze musím uznat, že se Obsidian Entertainment povedlo vytvořit opravdu vynikající RPG disponující rozsáhlým herním světem, poutavým příběhem, perfektně napsanými dialogy, dynamickým soubojovým systémem a klasickým vývojem postav. Celek se samozřejmě nevyhnul chybám, v porovnání se zmíněnými klady mi však nedostatky nepřišly až tak zásadní, abych kvůli jejich přítomnosti Pillars of Eternity II: Deadfire výrazněji strhal. Při hraní mě asi nejvíce trápil nepříliš zajímavě zpracovaný koncept námořních bitev, mírné propady fps a bugy, jež mi čas od času neumožnily dokončit některý z vedlejších úkolů.

Pillars of Eternity II: Deadfire je hodně nadprůměrné izometrické RPG, které rozhodně stojí za pozornost. Dle mého názoru však není určeno pro každého. Zahrát by si ho určitě měla cizí jazyk ovládající skupinka hráčů pohybující se okolo Divinity: Original Sin 2 či jiných podobných žánrových titulů. Dynamičtěji orientovaní jedinci, jimž na poličce stojí soška Geralta z Rivie, by měli případný nákup pořádně promyslet. Za sebe jej doporučuji víceméně všem, kteří touží po kvalitním RPG zážitku. Tato recenze byla napsána pro PC verzi.

Recenze Pillars of Eternity II: Deadfire: závěrečné hodnocení

Hodnocení 90% GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

90%

Audiovizuální zpracování

90%

Znovuhratelnost

85%

Klady

• Rozsáhlý herní svět
• Poutavý příběh
• Perfektně napsané dialogy
• Dynamický soubojový systém
• Vysoká znovuhratelnost

Zápory

• Přítomnost bugů
• Nezáživné námořní bitvy
• Mírné propady fps

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

Obsah Pillars of Eternity 2: Deadfire – Dojmy z hraní

1. Pillars of Eternity 2: Deadfire se pyšní propracovanou tvorbou postavy
2. V Pillars of Eternity 2 Deadfire se vydáte na moře
3. Souboje jsou v Pillars of Eternity 2: Deadfire skutečně svižné
4. Jak nám Pillars of Eternity 2: Deadfire jelo?
5. Pillars of Eternity 2: Deadfire je rozhodně aspirantem na RPG roku
6. HW nároky pro Pillars of Eternity 2: Deadfire PC

Pillars of Eternity 2: Deadfire se pyšní propracovanou tvorbou postavy

• Dojmy z hraní: 6. 2. 2017 • Autor: Ondřej Zeman

Prakticky úplně na samém začátku jsem byl postaven před startovní menu, jež mi nabídlo pět obtížnostních stupňů, dva herní režimy a tabulku umožňující ovlivnit to, zda budou nepřátelé postupovat v rámci úrovní se mnou, nebo zůstanou na levelu definovaném samotnými vývojáři z Obsidian Entertainment. Vzhledem k tomu, že patřím mezi fanoušky řady nestárnoucích RPG, jsem se nakonec rozhodl, že si průchod světem Pillars of Eternity 2: Deadfire trošku ztížím volbou vyšší náročnosti a automatickým navyšování síly mých oponentů, protože v základní verzi mi přišli až příliš slabí.

Po nadefinování obtížnosti a různých doplňkových funkcí jsem mohl konečně přejít do další fáze, v jejímž rámci mi byl dán do rukou neopracovaný charakter, ze kterého jsem měl vytvořit svého šampiona. Možná se budete divit, ale této činnosti jsem nakonec věnoval minimálně tři hodiny svého času, spektrum alternativ bylo totiž překvapivě rozsáhlé. Na samém začátku formování jsem si samozřejmě musel navolit jedno ze dvou jasně určených pohlaví, což byla prakticky jedna z nejjednodušších voleb, jež jsem byl nucen učinit. Výběr rasy byl o něco náročnější, Pillars of Eternity 2: Deadfire jich nabízí celkem šest – všechny jsou odlišně navržené a oplývají dalšími subkategoriemi. Ve finále jsem si vzal agilního Godlika obdařeného vysokou inteligencí.

Kdo by si myslel, že pro mě cesta plná náročných rozhodnutí skončí v momentu, kdy si navolím rasu, by se šeredně pletl. Ihned po definování druhu, který budu zastupovat, jsem si totiž v Pillars of Eternity 2: Deadfire musel zvolit jedno z dvanácti specificky laděných povolání. Vybrat jsem si mohl profese zacílené na kontaktní boj, lukostřelbu, léčení, kouzla, modlitby či krádeže. U této kolonky jsem při tvorbě mého reka strávil asi nejvíc času, protože spektrum možností bylo velké. Po dlouhém hledání toho pravého šampiona jsem skončil u zpěváka schopného povolat do boje skupinku nemrtvých, ogry a dokonce i smrtícího draka, který se po přivolání snese z nebes a zaplaví nepřátelské řady plameny.

Finální etapa tvorby postavy mi umožnila definovat mému hrdinovi cestu, po níž kráčel předtím, než se rozhodl zachránit svět. Věnovat se mohl kupectví, putování, lovu, kolonizování, protestování, tvorbě umění, nebo aristokratickým hrátkám vylepšujícím jeho diplomatické, přesvědčovací a blafovací schopnosti. Navolit mu též bylo možno zbraně, s nimiž se v minulosti oháněl. Pillars of Eternity 2: Deadfire mi nabídlo slušnou škálu smrtících hraček, v níž bylo možné nalézt pomalé pušky, nepřesné pistole, nepříliš efektivní kuše, rychlé luky, jednoruční meče, sekery, magické hůlky, těžké halapartny a samozřejmě také štíty určené primárně pro defenzivněji laděné charaktery.

V Pillars of Eternity 2 Deadfire se vydáte na moře

Ihned po vytvoření mého herního reka jsem se objevil se skupinkou žoldáků v malé přístavní vesničce Tikawara. Tuto oblast sužují zloději ovoce a výpady polointeligentních ještěřích lidí, jejichž mláďata jsem mohl při průzkumu osady spatřit v klecích nedaleko mořského břehu. Ze všech obyvatel šlo cítit napětí, takže jsem se ani moc nedivil tomu, když mě jeden z pomalovaných mužů požádal, zda bych nenalezl matku monster, jež tyranizují jeho lid, a nezabil ji. Přijetím této zakázky jsem prakticky odstartoval jednu z prvních sekundárních dějových linek, jež aktuálně dostupná verze Pillars of Eternity 2: Deadfire nabízí. Celkově jsem s ní byl nadmíru spokojen a případným zájemcům její průběh v následujícím odstavci nastíním. Ostatní by jej měli přeskočit a pokračovat dále.

Na začátku vypadalo vše jasně. Monstra vedená velkou matkou terorizovala nevinné obyvatele vesničky a jedinou možností, jak je zastavit, byla dle slov místních eliminace jejich vůdkyně. Když jsem však dorazil do jejich sídliště a zabil pár příšerek, situace se začala komplikovat. Přímo před mými zraky se totiž objevila královna schopná komunikace, jež mi oznámila, že s útoky přestane, až budou všechna její mláďata propuštěna. Vesničané samozřejmě takovou alternativu odmítli a tak jsem jedné noci provedl osvobození bez jejich vědomí. Zda jsem učinil dobře či špatně, jsem se dozvěděl až po čase. Výsledek mého konání vám však neprozradím, protože bych vám nerad odhalil překvapení, jež na vás čeká. Osobně však doufám, že ostatní vedlejší úkoly budou stejně dobré.

Nebyly to samozřejmě jen vedlejší úkoly, co mě v Pillars of Eternity 2: Deadfire zaujalo. Oslnila mě i primární dějová linie, v jejímž rámci jsem byl náčelníkem zmíněné osady vyslán na sousední ostrov. Okamžitě poté, co má družina dorazila na místo určení, jsem se vydal po stopách výpravy, která se sem z osady dříve vydala. Po několika minutách jsem nalezl tajemnou hrobku, již bylo nutné prozkoumat. Možná vás to překvapí, ale několikapatrová krypta, do níž jsem spolu s mými společníky vlezl, nebyla tak úplně prázdná, takže jsme měli během chvíle o zábavu postaráno. Celkově se mi její návrh velmi zamlouval, narazil jsem v ní totiž na pasti, oživlá monstra a tajné chodby, jež v tomto typu her zkrátka nemohou chybět.

S návrhem prozatím prezentovaných lokací v Pillars of Eternity 2 jsem byl Deadfire nadmíru spokojen. Klasické cestování po souši, k němuž jsou nutné zásoby a peníze, mi též nijak zvláště nevadilo. Problém jsem však měl s aktuálním designem střetů na moři. Čekal jsem totiž podobný systém jako v Divinity: Original Sin 2 a nikoliv extrémně nudné souboje rozhodované veskrze jen aktualizovanými záznamy v deníčku. Snad se ve finální verzi Pillars of Eternity 2: Deadfire dočkám zajímavější alternativy nabízející například možnost vtrhnout na palubu nepřátelské lodi a ručně se vypořádat s její posádkou, aniž bych se musel prokousávat skrze nezáživnou textovou část.

Souboje jsou skutečně svižné

Řada hráčů nepovažuje soubojový systém v Pillars of Eternity za nejpřehlednějších. Osobně se jakožto fanoušek klasických tahových střetů řadím mezi ně, protože občas je neskutečně snadné ztratit ve víru boje kontrolu nad ostatními členy družiny. Pillars of Eternity 2: Deadfire se v tomto ohledu nikterak neliší od svého předchůdce, znovu tu máme velmi dynamické šarvátky, jejíchž průběh je často hodně hektický. Naštěstí lze opět zastavovat čas a přerozdělovat rozkazy, díky čemuž budete po čase schopni zvládnout konfrontaci bez toho, aby vám někdo padl k zemi či dokonce skonal.

Každá herní třída v Pillars of Eternity 2: Deadfire používá při střetech jiný typ zdroje síly umožňující jí aktivovat mocné schopnosti. Některá povolání tím pádem dokáží v průběhu šarvátky seslat jen určitý počet zaříkadel. Jiná naopak nejsou v tomto ohledu omezena, musí však vždy čekat na to, až získají potřebný počet energetických článků dobíjejících se během boje. Monstra vyvolávající zpěvák je kupříkladu nucen zazpívat několik slok a až poté je mu dovoleno povolat do bitvy spojence z jiné sféry. Do momentu, než je zapěje, je díky tomuto faktu často téměř bezmocný.

Jak nám Pillars of Eternity II: Deadfire jelo?

Častým problémem beta verzí je to, že většinou nejedou zrovna nejlépe, přestože se leckdy jedná o buildy, které kupující hráči dostanou do rukou až po vydání. Pillars of Eternity II: Deadfire mě v tomto ohledu příjemně překvapilo, jelikož i přes fakt, že ještě není úplně vyladěno, šlapalo pozoruhodně dobře. V průběhu hraní mi toto dílko ani jednou nespadlo. Mimoto jsem prakticky nezaznamenal citelné propady fps, za což skládám vývojářům z Obsidian Entertainment hold.

Celek aktuálně nejenže dobře jede, ale také perfektně vypadá. Vizuální stránka Pillars of Eternity II: Deadfire je na skutečně vysoké úrovni. Při průchodu herními lokacemi proto budete často zkoumat jednotlivá místa a obdivovat jejich detailní zpracování. Povedené je též ozvučení doprovázející vás na cestách tímto rozsáhlým fantasy světem. V momentu, kdy si nasadíte sluchátka, se vám začnou linout do uší příjemné tóny, na něž budete podobně jako v Divinity: Original Sin 2 vzpomínat ještě několik minut poté, co toto univerzum opustíte.

Pillars of Eternity II: Deadfire je rozhodně aspirantem na RPG roku

Nabízená beta Pillars of Eternity II: Deadfire mi umožnila pořádně si osahat většinu základních prvků, které rozhodně nalezneme ve finální verzi této pozoruhodné hry. Celek mě v současnosti uchvátil především poutavou hlavní dějovou linkou, kvalitním designem podzemních lokací, zajímavými vedlejšími úkoly, odlišností jednotlivých tříd, vyladěnou technickou stránkou a rozsáhlou škálou různých příšer. Samozřejmě jsem v něm narazil také na bugy a prvky, jež mi zrovna dvakrát nesedly, jejich přítomnost však není v této fázi vývoje ničím výjimečným. Po vydání se s nimi už s vysokou pravděpodobností nesetkáme, a pokud ano, tak jen v minimálním a akceptovatelném měřítku.

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.