Úpal, nebo úžeh? Naučte se rozeznat letní hrozby včas!

Úpal, nebo úžeh? Naučte se rozeznat letní hrozby včas! – OBSAH

1. Jak dochází k přehřátí těla neboli úpalu?
2. Jaké má úpal příznaky?
3. Úpal vs. úžeh – nepleťte si úžeh s úpalem
4. Děti jsou na úpal i úžeh náchylnější
5. Jak správně ochladit tělo
6. Jak být o krok napřed a vyhnout se přehřátí

Jak dochází k přehřátí těla neboli úpalu?

Úpal vzniká v důsledku dlouhodobého působení vysoké teploty na organismus, zejména v prostředí s nedostatečným odvětráváním. Typicky k němu dochází například v přehřátém autě, uzavřené místnosti nebo při intenzivní fyzické aktivitě v horku. Tělo přestává zvládat ochlazování potem a dochází k celkovému přehřátí, které může být pro zdraví nebezpečné.

Jaké má úpal příznaky?

Typickým znakem úpalu je vysoká tělesná teplota, často kolem 40 °C, zimnice, bolest hlavy, nevolnost a suchá přehřátá kůže. Varovným signálem může být také absence pocení. V některých případech se přidávají i neurologické příznaky – podrážděnost, zmatek, halucinace nebo ztráta vědomí. Srdeční tep se zrychluje, protože tělo bojuje s tepelným přetížením.

Úpal vs. úžeh – nepleťte si úžeh s úpalem

Úpal a úžeh si lidé často pletou – a není se čemu divit. Jejich názvy zní podobně a příznaky se v mnoha ohledech překrývají. Přesto mezi nimi existuje zásadní rozdíl. Úpal vzniká při dlouhodobém pobytu ve vysokých teplotách, aniž byste nutně museli být na přímém slunci. Může vás tedy postihnout i ve stínu, pokud tělo nemá možnost se dostatečně ochladit. Selhání termoregulace bývá často doprovázeno i dehydratací, protože tělo ztrácí schopnost produkovat pot.

Zatímco úpal souvisí s přehřátím těla kvůli vysokým teplotám obecně, úžeh je konkrétní forma úpalu způsobená přímým působením slunečních paprsků na hlavu a krk. U úžehu bývá typickým příznakem bolest hlavy, zarudnutí kůže, nevolnost a někdy i zvracení.

Děti jsou na úpal i úžeh náchylnější

Úpal u dětí i úžeh u dětí jsou častější a nebezpečnější než u dospělých, a to hned z několika důvodů. Jejich termoregulační systém není ještě plně vyvinutý, což znamená, že jejich tělo reaguje na přehřátí pomaleji a hůře se s ním vyrovnává. Děti navíc produkují méně potu, a tím pádem i méně účinně ochlazují svůj organismus. Kromě toho mají vyšší metabolismus a v poměru k tělesné hmotnosti i menší množství tělesných tekutin, což zvyšuje riziko dehydratace.

Děti si často také samy neuvědomí, že jim je horko nebo že se necítí dobře – a neumí to vždy včas a jasně vyjádřit. Navíc bývají často příliš zabrané do hry a nevěnují pozornost tomu, že jsou dlouho na přímém slunci, nemají pokrývku hlavy nebo nepijí dostatek tekutin. Horečka z přehřátí u dětí bývá prvním varovným signálem. Mezi další varovné signály patří apatie, zrychlené dýchání, zarudnutí, pláč nebo naopak nezvyklý klid.

Jak správně ochladit tělo

Pokud máte podezření na úpal nebo úžeh, postupujte rychle. Při podezření na přehřátí je klíčové co nejdříve zchladit organismus. Přesuňte postiženého do stínu nebo chladné místnosti, dejte mu pít vlažnou vodu po malých doušcích, použijte studené obklady na čelo, zátylek a zápěstí. Pomoci může i vlažná sprcha nebo omytí mokrým ručníkem. Vyhýbejte se ledové vodě – prudké zchlazení může tělu uškodit.

Na projevy jako bolest hlavy lze použít volně prodejné léky, například přípravky s obsahem paracetamolu. O vhodnosti užívání těchto léků se poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Tyto základní kroky by měly přinést úlevu do půl hodiny. Pokud se však stav nezlepší, ba naopak dojde ke zhoršení a objeví se například zvracení nebo mdloby, neváhejte a okamžitě se obraťte na lékaře.

Jak být o krok napřed a vyhnout se přehřátí

Prevence je jednoduchá, ale zásadní. V horkých dnech omezte pobyt na přímém slunci, noste lehké světlé oblečení a pokrývku hlavy. Dodržujte dostatečný pitný režim – ideálně čistou vodu. Děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi by měli být pod zvýšeným dohledem. Nezapomeňte pravidelně odpočívat ve stínu a větrejte místnosti.

• Volte prodyšné a volné oblečení – Noste světlé, volnější oblečení z přírodních materiálů, jako je bavlna nebo len. Vyhněte se těsnému oblečení, které brání odpařování potu a přehřívá tělo.
• Chraňte se před sluncem – Nezapomínejte na pokrývku hlavy (nejlépe klobouk se širokou krempou), kvalitní sluneční brýle a opalovací krém s SPF 30 a více. Krém aplikujte každé 2 hodiny, nebo častěji, pokud se potíte či koupete.
• Omezte konzumaci alkoholu – Alkohol snižuje schopnost těla regulovat teplotu a zvyšuje riziko dehydratace. V horkých dnech ho raději úplně vynechte nebo alespoň výrazně omezte.
• Pozor na léky ovlivňující termoregulaci – Některé léky, včetně běžných analgetik, mohou zvyšovat citlivost na slunce nebo narušovat schopnost těla zadržovat tekutiny. Poraďte se s lékařem, pokud berete léky a chystáte se do horka.
• Dostatečně pijte – Pravidelně doplňujte tekutiny – ideálně vodu nebo neslazené minerálky. Vyvarujte se slazených nápojů nebo kávy ve větším množství. Pijte i tehdy, když necítíte žízeň.
• V horku omezte fyzickou aktivitu – Vyhýbejte se namáhavé činnosti mezi 11. a 17. hodinou. Pokud musíte pracovat nebo sportovat, dělejte pravidelné přestávky, buďte ve stínu a dostatečně pijte.
• Postupně si zvykejte na teplo – Pokud přecházíte ze studeného prostředí do horkého počasí, dejte tělu čas na aklimatizaci. Zvlášť první dny zkraťte dobu pobytu venku a sledujte reakce svého těla.

Tento text slouží pouze k informativním účelům. V případě dotazů ohledně užívání léků se vždy obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. Před použitím si důkladně prostudujte příbalovou informaci.