Nástavby operačního systému Android

Nástavby operačního systému Android – OBSAH

1. Co je to nástavba a jak se liší od čistého Androidu?
2. Nástavby Androidu – pro a proti
3. Nejčastější nástavby operačního systému Android

Co je to nástavba a jak se liší od čistého Androidu?

Pokud se vám do rukou dostane telefon s Androidem, existuje velká šance, že v sobě bude mít kromě operačního systému se zeleným robotem i nástavbu. Čistý Android, který kromě Google aplikací nemá takřka žádné jiné a který vypadá tak, jak jej internetová jednička z Mountain View navrhla, je totiž z hlediska rozšíření v menšině. A to i přesto, že má výhodu v přehledném rozhraní i častých aktualizacích. Ty si mimochodem mohou užívat i majitelé telefonů spadajících do programu Android One.

Mnohem častěji se však u Android telefonů můžeme setkat s nástavbou. Ty si vyvíjí každá společnost sama, takže se od sebe jednotlivé úpravy v mnohém liší. Nástavbu lze poznat na první pohled, a to díky přepracovanému designu. Pokud se po rozhraní trochu porozhlédnete, začnete si všímat i přidaných aplikací a funkcí.

Nástavba je tedy něco jako poleva na dortu a doporučujeme i ji brát v úvahu při výběru mobilního telefonu. Může mít totiž zásadní vliv na pohodlí a celkový zážitek při používání mobilu. Je třeba si také uvědomit, že všechny nástavby sice v základu staví na Androidu, avšak to, že má mobil nástavbu například MIUI ve verzi 10, neznamená, že bude mít automaticky i Android 10 apod. 

Nástavby Androidu – pro a proti

Nástavby k čistému Androidu přidávají originální grafické prostředí, ale i řadu přidaných funkcí. Vedle Google aplikací můžete používat i aplikace výrobce, v nastavení si můžete pozměnit ovládání nebo např. i podobu celého prostředí včetně ikon (ikony lze dále změnit i pomocí launcheru). Výrobce tím chce dát uživateli přidanou hodnotu a něco navíc, co ho odliší od konkurenčních telefonů s Androidem.

Nástavby mají ovšem i své nevýhody. Těmi největšími jsou opožděné bezpečnostní záplaty a aktualizace na novější verze Androidu. Pokud Google vydá bezpečnostní aktualizaci pro Android, uživatel musí čekat týdny a v některých případech i měsíce, než dorazí do jeho telefonu. V případě upgradu na novou verzi operačního systému jsou to pak dlouhé měsíce. Důvodem je mimo jiné neochota jednotlivých výrobců své telefony aktualizovat o nový Android, protože je to drahé a některé uživatele to odrazuje od koupě nového zařízení s aktuálním systémem.

Další nevýhodou nástaveb Androidu mohou být vyšší nároky na úložiště. Jinými slovy zabírají více místa, takže uživateli zbude méně prostoru na aplikace nebo ukládání dat. Neduhem také bývá tzv. bloatware, tedy předinstalovaný software a duplicitní aplikace k těm, které již do telefonu dodal Google. Neduhem proto, že je zbytečné a otravné trpět v telefonu aplikace, které nikdy nepoužijete, jelikož máte již své oblíbené, a které nejdou odinstalovat.

Nejčastější nástavby operačního systému Android

Vzhledem k tomu, že značek telefonů je spousta, existuje také bezpočet nástaveb. V následujícím seznamu si shrneme ty nejpoužívanější.

• Samsung One UI – Jak z názvu vyplývá, jedná se o nástavbu telefonů Samsung (a tabletů). Má spoustu funkcí a oproti dřívějšku je odlehčenější a svižnější. Lze v ní nastavit téměř vše, od gest pro ovládání přes always-on displej, kompletní tmavý režim (který už ale teď má i základní Android) až po používání jednou rukou. Samsung One UI je považován za jednu z nejpropracovanějších nástaveb. Telefony Samsung dříve používaly nástavby Samsung Experience a TouchWiz.
• MIUI – Grafický kabátek telefonů Xiaomi. Mezi softwarové vychytávky patří např. Mi Share (sdílení souboru – podobný jablečnému AirDropu) nebo oproti dřívějšku vylepšený always–on displej.
• Oxygen OS – Nástavba čínských telefonů OnePlus. Jak známo, smartphony OnePlus jsou jedny z nejvýkonnějších vůbec, a proto se používají i na hraní. K tomu je uzpůsoben i Oxygen OS se svým specializovaným herním režimem, který je ovšem zároveň doplněn Zen režimem, jenž uživateli nedovolí po jistou dobu smartphone využít.
• EMUI (Magic UI) – Úpravu EMUI používají mobily Huawei a její přejmenovanou verzi Magic UI pak smartphony Honor. Nástavba se do značné míry inspiruje vzhledem i logikou od iOS. Systém je poměrně rychlý, nicméně například u vlajkových lodí nedosahuje kvalit Samsungu. V EMUI najdeme např. rozsáhlé uplatnění umělé inteligence, rozpoznávání osob na videích nebo skenování památek.
• Zen UI – Nástavbu Androidu Zen UI najdeme na telefonech ASUS. Používá poněkud komplexnější až zahlcující rozhraní, nabízí nicméně spoustu funkcí včetně těch pro přehled o novinkách a plánech na daný den a taktéž nabízí vlastní obdobu AirDropu – Share Link. Nabízí také zobrazení s většími ikonami mířené na seniory.
• Color OS – Nástavbu Color OS najdeme v zařízeních Oppo a Realme. Designem ikon se blíží k čistému Androidu, ovšem zbytek rozhraní je mnohem více „ostrý a hranatý“.
• Joy UI – Tuto úpravu nabídnou zařízení Xiaomi Black Shark, tedy herní telefony, jež vyžadují vlastní nástavbu. Joy UI je kombinací čistého Androidu a základních vlastností MIUI, která se zaměřuje hlavně a především na nekompromisní herní výkon.

Ačkoliv nástaveb Androidu je spousta, není vůbec třeba se jich bát. Jejich využívání je hlavně o zvyku a většinou nabízí spíše výhody než nevýhody.