Už od nepaměti se člověk snaží usnadnit si práci. Od mechanických strojů se vývoj posouvá i do oblastí, které by před sto lety byly jen těžko uvěřitelné – natož pochopitelné. Poslední dobou to vypadá, že vše, co nás obklopuje, bude SMART. Chytré telefony, ledničky, kamery, domy, auta, lavičky i celá města. To ale ještě není AI v pravém slova smyslu. Jedná se však o termín, který slýcháme poměrně často. Jaká je definice, využití a budoucnost umělé inteligence? A přivedou nás novinky od gigantů jako Google či Apple do éry dobrotivých robotů, nebo Skynetu?
Co je to AI? Jak funguje strojové učení? Mrkněte na krátké video, které se vám to pokusí objasnit (pro češtinu nutno aktivovat automatický překlad titulků).
AI – Umělá inteligence (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT) – OBSAH
Umělá inteligence je stručně řečeno vědní obor či disciplína, která se zabývá vývojem algoritmů a strojů vykazujících znaky inteligentního chování. O přesnou definici se však nejedná, jelikož vysvětlení tohoto relativně nového pojmu se nabízí hned několik a žádné z nich zatím není obecně přijímáno. Umělá inteligence jako celek staví ve velké míře na základech mnoha dalších vědních oborů, a to především na informatice, matematice, statistice, logice, lingvistice či neurovědách. Běžně se můžeme setkat také se zkratkovým označením UI nebo AI (anglicky Artificial Intelligence).
Historie umělé inteligence
Historie umělé inteligence sahá až do 50. let minulého století a shrnutí všech významných událostí by jistě vystačilo na samostatný článek. Objasníme si tak alespoň fakt, že poprvé byl tento pojem oficiálně definován v roce 1955 americkým informatikem a kognitivním vědcem Johnem McCarthym, který je tak po právu považován za otce umělé inteligence. Významným krokem směrem k implementaci dosažených poznatků se poté v 70. letech staly takzvané expertní systémy a dodnes používaný programovací jazyk Prolog, jenž je založen na predikátové logice.
Kybernetika a informatika
Precizněji a intenzivněji se umělou inteligencí začala zabývat kybernetika – jako nauka o principech řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a společenstvích. Matematický popis i poměrně složitých systémů naznačoval zajímavé možnosti. Výpočetní technika však před několika desetiletími neměla šanci reálně otestovat všechny v té době známé teorie. Ale obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování (což je právě AI) se teoreticky vyvíjí již poměrně dlouho.
V blízké budoucnosti nastává doba, kdy přírodní zdroje pomalu docházejí a technologie naopak nezadržitelně expanduje. Vyvinutí roboti se starají o uspokojení všech potřeb svých majitelů, ale je zde jedna výjimka. Je jí láska, což je ta poslední hranice, kterou ještě stroje nedokázaly překonat. Výzkumníci z firmy Cybertronics Manufacturing jsou prvními, kdo sestrojí robota, který je naprogramován ke vnímání emocí. Jmenuje se David… Jak se film A.I. Umělá inteligence líbil vám?
Umělá inteligence dnes
Už od dob, kdy Karel Čapek ve svém velkolepém dramatu R.U.R. z roku 1920 poprvé použil slovo robot, prahnou lidé po strojích, které budou k nerozeznání od nich samotných. Avšak i po uplynutí necelých 100 let můžeme stále říci, že se vývoj umělé inteligence nachází ve svých počátcích. Některé zdánlivě jednoduché a triviální procesy, jež jsou pro posun oboru AI klíčové (např. rozpoznání objektů v obraze), se nakonec staly pro dnešní počítače obrovskou výzvou.
iVe filmu Terminátor převezme celosvětová síť Skynet (AI) vládu nad stroji (většina z nich byly různé druhy bojových robotů) a snaží se ovládnout/zničit svět lidí. Zmíněné hrozby jsou určeny vlastnostmi nástrojů, které má umělá inteligence k dispozici – a pokud se bude nekontrolovatelně používat ve strojích na zabíjení lidí… máme se podle tvůrců filmu zřejmě na co těšit.
Mezi úspěchy umělé inteligence z poslední doby patří například Sophie – humanoidní robotka z dílny Hanson Robotics. Ta si za svůj krátký život (aktivována byla roku 2015) prošla už několika ostře sledovanými interview po celém světě, přičemž její schopnosti konverzace, a především pak napodobení lidských gest je v porovnání s podobnými roboty i přes jistou kostrbatost na velmi vysoké úrovni. Zapomenout nesmíme samozřejmě ani na samořídicí vozidla (např. Tesla), která disponují velice sofistikovaným autonomním systémem a už dnes dokáží bez větších problémů plnohodnotně zastoupit lidského řidiče.
Už jste slyšeli o Turingově testu umělé inteligence?
Pokud se někdy budete o umělou inteligenci více zajímat, téměř s jistotou narazíte na Turingův test (původně „imitační hra“), který nese jméno po svém tvůrci, slavném britském matematikovi a zakladateli moderní informatiky, Alanu Turingovi. Tento test se zaměřuje na jednu ze základních a paradoxně i nejproblematičtějších otázek týkajících se umělé inteligence – jak vlastně o něčem (někom) rozhodnout, zdali vykazuje známky inteligentního chování, či nikoliv? Turingova odpověď je poměrně jednoduchá – pokud člověk nedokáže na základě konverzace se strojem a dalším člověkem určit, který z nich je stroj, pak umělá inteligence testem prošla.
Grafické znázornění standardní podoby Turingova testu – kdo je člověk a kdo stroj (umělá inteligence) napodobující člověka?
Rozeznal by dinosaurus čivavu od muffinu?
Při vývoji a návrhu AI se inspirujeme v evoluci vývoje inteligence ve vesmíru, respektive v přírodě na Zemi. Například ustrnutí – jako obranná strategie přežití – fungovalo do té doby, než predátoři zlepšili své rozpoznávací schopnosti. Pravěký ještěr totiž svou kořist nedokázal „spatřit“, pokud se nehýbala, a proto se i mimikry napomáhající lepšímu splynutí s prostředím zdokonalovaly až na samé hranice možností. Pokud pak má člověk (nebo i mnohé novodobé šelmy) najít svou kořist, musí umět zpracovat vstupní obrazový signál na lepší úrovni než pravěký dinosaurus – a základem úspěšného lovu (a přežití) je správné vyhodnocení, co vlastně vidí.
Okamžitě poznat, co přesně se na obrázku nachází, může být problém nejen pro umělou inteligenci, ale také pro lidské oko a mozek.
Dnes už systémy na principu AI umí poměrně snadno a rychle vyhledat „sobě podobné“ obrázky, ale s rozpoznáním, co na nich je, mají stále občas problém – posuďte sami, vyhodnotíte „okamžitě“, zda je na obrázku čivava, nebo muffin? Vývoj technik a přístupů, které pomáhají strojům s problémem porozumění obrazové informaci (neuronové sítě, strojové učení), jde však rychle kupředu a pokroky zaznamenáváme prakticky každým dnem.
Tvorba umělé inteligence – jak přistupujeme k AI?
Jak už jste nejspíše sami poznali, tvorba umělé inteligence je velice komplexní záležitost, která si žádá značnou porci znalostí z mnoha různých oborů. V průběhu let tak vzniklo hned několik přístupů řešících AI jako celek, či jako soubor dílčích problémů – mezi jedny z historicky nejznámějších přístupů se řadí expertní systémy a neuronové sítě.
Od chytré sponky k nenápadným digitálním pomocníkům
Pamatuje si dnes ještě někdo „chytrou sponku“? Jednalo se o jednoho z prvních našeptávačů od Microsoftu, který byl v MsOffice. Byl to poměrně hloupý a pro středně pokročilého uživatele velmi otravný prvek – animovaná sponka, co v první verzi radila pořád dokola to samé, dokud se nevypnula. Vezmete-li jednoduchý „rozhodovací“ počítačový program a k němu přidáte konečnou množinu možných situací a reakcí na ně, získáte základ podobného expertního systému. Kdysi se s ním se střídavě slibnými výsledky experimentovalo například v diagnostice – od poruch na zařízeních až po stanovení lékařské diagnózy. V některých oblastech se dodnes používá. Ani to ještě není žádná inteligence – i když to tak na první pohled může vypadat.
Od expertních systémů k neuronovým sítím
Na inteligenci se musí jinak. Jako velmi nadějné se už před lety ukázalo využití neuronové sítě. Zde nám pro inspiraci posloužily reálné neurony a jejich vzájemné spojení (synapse) v mozku živých organismů.
Vzorem pro umělé neuronové sítě je chování odpovídajících biologických struktur.
Už první počítačové modely ukazovaly, že se může jednat o správnou cestu. Stačilo nasimulovat několik málo neuronů a propojit každý s každým virtuálními synapsemi, některým přidat vstupy (třeba tlačítka) a jiné propojit s výstupy (třeba na žárovky) – a postupně jim byly jako učební materiál předkládány různé vstupní stavy a správné odpovědi na ně. Učením se mění „váhy synapsí“ mezi jednotlivými neurony – signál některých z nich se posílí, jinde se utlumí. Síť pak někdy dokázala správně reagovat i na vstup, který jí učitel (učící program) nikdy nepředložil. A pokud se řešení jednoduchého zadání (třeba boolovské operace) naučila síť s deseti neurony, i když se jeden, dva odebraly, stále to fungovalo!
Velké pokroky se učinily v OCR (Optical Character Recognition – rozpoznávání znaků) – kde stačí výstupní signál kamery (třeba „jen“ 20 × 20 pixelů) předložit první vrstvě neuronů (někdy jich nemusí být 20 × 20 – ale redukují se třeba na polovinu) a výstupní vrstva se spojí s odpovědí – vidím číslo 1–9. Takováto síť se dá dnes naučit během pár minut (max. hodin), aby poznávala s velkou úspěšností i poškozené nebo naškrábané znaky.
Umělá inteligence v telefonech
Umělá inteligence se stále více dostává ke slovu i v mobilních telefonech. Některé smartphony ji už dokonce mají integrovanou ve svých procesorech, kde výrazně pomáhá například s focením. S AI se ale může takřka každý z nás tváří v tvář setkat při využití tzv. virtuálních asistentek, jako jsou Siri, Google Assistant, ale i další. K čemu je ale vlastně umělá inteligence v telefonech dobrá a v jakých podobách se s ní můžeme setkat?
iStrojové učení Strojové učení je jedním z moderních přístupů k umělé inteligenci. Zabývá se především tvorbou algoritmů a technik, které podobně jako my lidé disponují schopností se něčemu novému učit a reagovat na změny. Jinak řečeno, učí počítače učit se. A přesně na tomto principu jsou ve velké míře založeny právě virtuální asistentky v našich telefonech a jiných zařízeních – prostřednictvím našich unikátních dotazů a požadavků sbírají data, která následně analyzují a vzorují. Díky tomu dokáží v budoucnu na náš další dotaz lépe reagovat, či dokonce předpovědět naše další požadavky.
První mobilní procesory již mají zabudovanou umělou inteligenci
Není žádnou novinkou, že dnešní chytré telefony jsou již mnohdy výkonnější než leckterý notebook. Vděčí za to stále výkonnějším čipsetům pod kapotou, které kromě rostoucích svalů pomalu začínají podporovat umělou inteligenci. Ne, že by toho klasické procesory nebyly schopné. Jsou v tom ale pramálo efektivní a při plném zapojení umělé inteligence by se výdrž baterie telefonu smrskla na minimum.
Huawei představuje revoluční CPU pro mobilní telefony – Kirin 970.
Jedním ze speciálních procesorů s umělou inteligencí je HiSilicon Kirin 970, který najdeme například ve fotomobilech Huawei P20 a P20 Pro či Mate 10 Pro. Kirin 970 obsahuje integrovaný neuronový koprocesor s umělou inteligencí, který zpracovává svěřené operace mnohem rychleji a efektivněji než samotné CPU. Kromě lepšího škálování výkonu při velkém zatížení či nižší spotřebě můžeme výsledky vidět například při bleskurychlé analýze stovek fotografií po vyfocení. Umělá inteligence také dovede uživateli nabídnout v pravou chvíli ty správné funkce a tipy.
iJedním ze společných rysů čipsetů s integrovanou umělou inteligencí je schopnost zpracování náročných dat na lokální úrovni. Nepotřebují se tedy spoléhat na cloudovou umělou inteligenci.
Zvláštní obvod pro umělou inteligenci má i nejnovější čip Apple A11 Bionic, použitý v iPhonu 8, iPhonu 8 Plus a iPhonu X. Kromě dvou výkonných jader s označením Monsoon a čtyř úsporných jader Mistral zde má své místo i zvláštní dvoujádrový neurální čip. Ten, podobně jako v případě čipu Kirin 970, zpracovává úlohy s využitím neuronových sítí. Například je to analýza obrazových dat při přihlašování pomocí obličeje, sledování obličeje při hrátkách s animoji nebo monitorování okolí ve virtuální realitě.
Umělá inteligence rozpoznává obličej, když se chcete přihlásit do iPhonu X.
Umělou inteligenci využívá stále více fotoaparátů
Jednou z nejviditelnějších oblastí mobilních telefonů, v níž se projevuje umělá inteligence, je fotoaparát. Konkrétně automatický režim, při němž probíhá na pozadí několik procesů jako rozeznávání focených objektů a následné nastavování odpovídajících parametrů. Jak už se zmiňujeme výše, klasické procesory to oproti těm se schopností strojového učení umí jen velmi omezeně. Například takový Kirin 970 je schopný zpracovat tisíce obrázků za minutu, čímž vykazuje mnohonásobně vyšší výkon a efektivitu než „obyčejné“ procesory.
Fotoaparát s umělou inteligencí najdeme například v telefonu Huawei P20 Pro.
Přínosy AI v telefonech
Výsledky umělé inteligence ale nevidíme jen ve fotoaparátu. S čím vším nám pomáhá?
Při focení rozpoznává scénu a volí vhodné nastavení při automatickém režimu.
Rozpoznává obličej uživatele při odemykání.
Pomáhá při tvorbě tzv. animovaných emoji, s nimiž jako první přišel iPhone X.
Aplikuje virtuální obraz do reálného světa, tedy vytváří virtuální realitu.
Rozpoznává uživatelův hlas.
Servíruje uživateli vhodné funkce, protože se od něj učí.
Šetří baterii, protože algoritmy AI jsou vysoce efektivní.
Na strojovém učení fungují i virtuální asistentky
Většina bodů v předchozí kapitole je výsadou výkonných mobilních procesorů. Umělou inteligenci ale dnes mohou okusit i majitelé starších či méně výkonných mobilních telefonů, a to pomocí virtuálních asistentů. Jedná se o cloudovou umělou inteligenci, tudíž k jejich využití potřebujete být připojeni k internetu. Kteří jsou ti nejznámější?
Siri
Prototypem inteligentní virtuální asistentky je Siri, vyvíjená Applem. Dostupná je na iPhonech a iPadech a simuluje opravdovou asistentku, která pomáhá s běžnými úkony. Pomocí vašich hlasových příkazů umí zatelefonovat či napsat zprávu vámi vybrané osobě, vytvořit poznámku, vyhledat informace na internetu či pobavit vtipem nebo vtipnou konverzací. Siri, která se typicky aktivuje podržením domovského tlačítka, zvládá mluvit anglicky, ale češtinu zatím nepodporuje. Systém rozpoznávání hlasu využívá také inteligentní reproduktor Apple HomePod nebo multimediální centrum Apple TV.
Chytrý reproduktor Apple HomePod využívá Siri, tedy umělou inteligenci.
Google Asistent
Svého chytrého softwarového pomocníka využívajícího algoritmy umělé inteligence má i Google. Jmenuje se Google Asistent a je k dispozici nejen na telefonech s Androidem, ale i na iPhonech či reproduktorech Google Home a Google Home Mini. Aktivuje se podobně jako Siri na jablečných telefonech nebo iPadech, tedy dotykem a podržením domovského tlačítka. Google Asistent, podobně jako Siri, zatím nepodporuje češtinu. Podle posledních zpráv by se ale naši řeč mohl naučit už letos.
Hlasová asistentka Cortana od Microsoftu je k dispozici pro telefony s Androidem (Google Play) i iPhony (App Store). Lze ji využívat také na počítačích a noteboocích s Windows 10 či na telefonech s operačním systémem Windows Phone. Umí překládat do desítek jazyků včetně češtiny, náš jazyk ale podporuje jen v psané formě. Cortana je tedy nejlépe využitelná v zámoří.
Snad se brzy dočkáme dne, kdy se budeme s našimi stolními počítači a notebooky domlouvat prostřednictvím českého jazyka.
Bixby
Pozadu nesmí zůstat ani jihokorejský gigant Samsung, který spolu se Samsungem Galaxy S8 loni ukázal i svého chytrého pomocníka, Bixby. Na S8, ale i letošním top modelu Galaxy S9, lze dokonce nalézt speciální tlačítko pro jeho aktivaci. Bixby ale bohužel češtinu nepodporuje.
iUmělá inteligence v laptopech. Na co se můžeme těšit?ASUS si pro nás na rok 2019 chystá nový dual-screen laptop s futuristickým vzhledem, který bude pohánět zabudovaná umělá inteligence. Zásluhou této AI zvládne laptop například předvídat, jak jej zrovna chcete použít – pozná, zdali se v jeho blízkosti nachází klávesnice či myš, podle toho přizpůsobí jeden z displejů a poskytne uživateli jejich virtuální podobu. Dále se můžeme těšit na inteligentní využití baterie nebo funkce rozpoznání hlasu a obličeje. Podle dalších zpráv bychom se brzy měli dočkat také rozšíření působnosti chytrého asistenta Google Assistant – ten by nově neměl být výsadou notebooků řady Pixelbook, ale bude integrován ve většině zařízení využívajících ChromeOS.
Amazon Alexa
Amazon Alexa je virtuální asistentka vyvíjená americkým obchodním gigantem Amazon. Na rozdíl od výše uvedených asistentů je Alexa integrována téměř výhradně v zařízeních pro chytré domácnosti, avšak jako doplňkovou aplikaci si jí můžete stáhnout také pro vaše Android či iOS zařízení. Nejčastěji se pak s Alexou setkáte v hlasově ovládaném reproduktoru Amazon Echo, jehož druhá generace je pravděpodobně největším konkurentem pro chytrého domácího asistenta Google Home. Ani v případě Alexy jsme se bohužel podpory českého jazyka zatím nedočkali.
Umělá inteligence ve hrách
Zatímco si výzkumná zařízení kupříkladu v robotice dávají za cíl vytvořit plně funkční inteligenci, která by v krajním případě byla schopna vlastního uvažování, umělá inteligence ve videohrách má úkol podstatně jednodušší – chovat se jako člověk. Nikoli být člověkem, ale pouze ho napodobovat, a to v rámci specifických činností. Jedním z velkých limitů AI ve videohrách je totiž specializace. Pokud vytvoříte umělou inteligenci pro šachy, jakkoli bude dobrá, nikdy nebude schopna hrát kupříkladu piškvorky, přestože se v zásadě jedná o podobné činnosti.
iZa jeden z posledních dosažených milníků umělé inteligence se považuje vítězství superpočítače Google AlphaGo nad osmnáctinásobným mistrem světa v oblíbené asijské deskové hře go. Pro umělou inteligenci to byla opravdu nelehká výzva. Hra go je totiž velice komplexní záležitostí a od hráčů vyžaduje notnou dávku intuice, strategické myšlení a schopnost pracovat s tvary. I proto je na poli umělé inteligence často pokládána za hru náročnější, než jsou šachy.
Umělá inteligence je tak sice ve hrách opravdu každým rokem lepší a lepší, jak ale někteří výzkumníci upozorňují, jde spíše o chytré programy, ne o umělou inteligenci v pravém slova smyslu. Kvůli své nedokonalosti tak občas sáhne k podvádění. Například AI v akčních hrách rozeznává polohu nepřítele podobně jako vy, tedy pomocí vizuálních a zvukových vjemů. Chce-li ale být podstatně lepší, jednoduše se herního enginu zeptá na vaši polohu.
Postupný vývoj AI ve videoherním průmyslu
Úplné počátky sahají do roku 1951. Tehdy byla pro salónní hru NIM vytvořena nejspíše první videoherní umělá inteligence a s přehledem dokázala porážet živé hráče – šlo však o velmi jednoduchou hříčku. U komplexnějších her došlo k průlomu až o mnoho let později. Jedním z milníků byl první Half-Life (1998), v němž autoři dokázali vytvořit iluzi fungující jednotky SWAT, jež komunikuje mezi sebou, přestože šlo spíše o směsici dobře připravených skriptů a systémů pravidel. Pokud dnes mezi hráči začnete hovořit o nejlepší umělé inteligenci, většina si okamžitě vzpomene na hororovou střílečku F.E.A.R. z roku 2005. Ta se vyznačovala nepřáteli, kteří přirozeně reagovali na změny v prostředí a byli schopni i složitější vzájemné spolupráce.
Jak vypadala oficiální upoutávka na hru Half-Life v roce 1997, zjistíte v tomto videu.
Umělou inteligenci ve hrách ale nevyužívají pouze akční střílečky, přestože zde je imitace lidského chování možná nejtěžším úkolem. Zajímavou oblastí jsou i strategie, kde má AI na jedné straně podstatně jednodušší pozici, protože oproti živému hráči dokáže vypočítávat a provádět mnoho činností současně, na druhou stranu velké množství jednotek dělá počítačové inteligenci problémy i dnes. Proto tolikrát zuříme nad tím, že jednotky do sebe naráží a lezou si do cesty. Ukočírovat tolik virtuálních mozečků zkrátka není jednoduché.
iPokud se zajímáte o vývoj v oblasti AI, jistě je vám známo jméno Elon Musk. Tento americký podnikatel, vynálezce a filantrop (a rovněž vášnivý hráč videoher) kromě toho, že řídí v mnoha ohledech průkopnické společnosti SpaceX a Tesla Motors, se také angažuje na poli umělé inteligence. Je dost možná nejhlasitějším odpůrcem hrátek s „učící se“ AI, a bojuje tak se společnostmi jako Facebook či Google. Rovněž financuje startup OpenAI, jenž stvořil videoherní umělou inteligenci, která v roce 2017 porazila jednoho z nejlepších profesionálních hráčů titulu Dota 2. Této AI stačily dva týdny kontinuálního hraní, aby dokázala drtivě přehrát Danila „Dendiho“ Išutina. Ten popsal výkon OpenAI jako skutečně lidský, avšak zároveň s příměsí něčeho zvláštního. Nyní už OpenAI trénuje dokonce na plnohodnotný zápas 5 proti 5, který by se mohl uskutečnit na srpnovém turnaji The International proti některému z nejlepších profesionálních týmů světa.
S pokusem o pokročilejší umělou inteligenci přišla i ambiciózní strategie Black & White (2001), jež se dostala do Guinessovy knihy rekordů za svou adaptivní AI, která se učila na základě hráčových rozhodnutí a postupně se vyvíjela. Z obecného pohledu umělé inteligence však nešlo o nic převratného, protože tzv. „pool“ (rozsah, škála) schopností a vědomostí, díky nimž se AI mohla vyvíjet, nebyl nikterak obrovský. I v rámci her však vznikají zajímavé nápady. Technický institut ve státě Georgia například vyvinul AI, která dokáže pouhým sledováním hry naprogramovat její plně funkční kopii, zatím však zvládá pouze jednodušší 2D skákačky jako třeba první tituly s Mariem.
Možnosti herních AI jsou nekonečné. Na co se můžeme těšit?
Do budoucna se z hlediska videoherní AI počítá kupříkladu s větší integrací do života mimo hry jako takové. Šéf největšího herního publishera Electronic Arts Andrew Wilson například vidí budoucnost tak, že jeho boty, v nichž hraje fotbal, budou napojeny na tituly jako FIFA, kde za reálné hraní fotbalu dostane virtuální odměnu.
Do jaké míry ovlivní umělá inteligence vývoj her a aplikací pro virtuální/rozšířenou realitu? Nechme se překvapit.
Destiny 2 (2017) s vlastní aplikací pro virtuální asistentku Alexa od Amazonu už něco podobného umí dnes, kdy hlasovými povely můžete ovládat hru samotnou. Zajímavé bude také sledovat, jak se rozvoj AI promítne do hraní ve virtuální a rozšíření realitě. Na rozdíl od jiných oblastí elektroniky se však nemusíme bát, že by herní konzole či PC převzala zničehononic kontrolu sama nad sebou, jelikož videoherní AI prozatím nesměřuje k tomu stát se „samoučícím“ programem.
iSkupina SEED fungující pod záštitou společnosti Electronic Arts v současnosti pracuje na vývoji pokročilé umělé inteligence do herního prostředí. Mělo by se jednat o historicky první herní AI, která se bude reálně učit od svých lidských protihráčů a díky tomu předloží výzvu i zkušeným hráčům akčních stříleček. Testování prozatím probíhá v jedné z nejvýraznějších FPS současnosti – Battlefield 1.
Budoucnost umělé inteligence aneb kam směřují technologie?
Před třiceti lety to po prvních zdánlivě velkých úspěších vypadalo, že nic nebrání tomu, abychom si už v roce 2000 mohli popovídat s umělou inteligencí – filmy jako Terminátor nebo úsměvný příběh oživlého bojového robota „Číslo 5 žije“ nám naznačovaly, že to může být brzy. Bylo by vhodné zmínit také pojem „Deep learning“ – jeho možnosti a problémy při dosažení dalšího posunu, ale je to zřejmě nad rámec jednoho krátkého článku. Podobně „Big data“ a propojení internetu věcí (IoT) s dalšími moderními technologiemi – virtuální a rozšířená realita…
Umělé inteligenci byly předloženy všechny písně od Beatles (zřejmě texty – jednotlivá slova – a hudba zvlášť) a zadání znělo: „Slož něco podobného“ – a zde je výsledek Daddy’s Car.
V současné době je na první pohled patrné praktické nasazování „fragmentů na bázi AI“ především v oblasti komunikace: jedním z průkopníků je Google, jehož vyhledávač už není jen obyčejnou databází s expertním systémem, ale učící se stroj. K rozpoznávání písma přibylo pokročilejší rozpoznání obrazů a obličejů (zaregistrovali jste možná první nedávné testy v Číně, kde rozsáhlá síť kamerových systémů po celé zemi slibuje nalézt kohokoli za několik minut; možná znáte seriál Lovci zločinců).
iAlza.cz doporučuje filmy a seriály s AI v hlavní roli:
Poměrně daleko jsme i v rozpoznání hlasu (anglicky už se dá diktovat text přímo do počítače s 98% a větší úspěšností) a asistentka Alexa od Amazonu se dá propojit s řadou přístrojů v chytré domácnosti, které pak lze mluvenou řečí ovládat. Zlepšuje se syntetický hlasový výstup z počítače – i ten je zdokonalován pomocí učících algoritmů – a někdy je od lidského hlasu skoro k nerozeznání (pozor na call centra – s kým mluvíte).
Málokdo si plně uvědomuje, co s lidmi za posledních dvacet let provedl internet, sociální sítě a chytré telefony. Svět kolem nás se mění. Nejenom naše počítače a naše mobily. Mění se technologie, přibývají z velké části robotizované továrny, inteligentní drony, samořiditelná auta. Naši digitální asistenti se tu zjevili jako tajemný džin vypuštěný z lahve, avšak zatím je pouze a jen na nás, k čemu ho budeme chtít používat.
Definic pro pojem umělá inteligence existuje hned několik. Nejčastěji se však o umělé inteligenci hovoří jako o samostatném vědním oboru či podoboru informatiky, který se zabývá tvorbou strojů, systémů a algoritmů schopných pracovat a reagovat jako lidé. Mezi hlavní problémy, které umělá inteligence v souvislosti s tvorbou inteligentních strojů řeší tak patří schopnost rozumu, objevování významu, rozpoznávání řeči a obrazu, a především učení se na základě minulých zkušeností.
Umělá inteligence Google – Google AI
Americký internetový gigant Google je na poli umělé inteligence jedním z největších světových hráčů. Svědčí o tom také skutečnost, že Google v roce 2017 věnoval vývoji a studiu AI samostatnou divizi nazvanou Google AI. Provádí se zde výzkum, který zužitkovává nejnovější poznatky z oboru a ty následně aplikuje na nespočet produktů tak, aby k nim měli přístup uživatelé z celého světa. Jako příklad můžeme uvést masivně využívaný překladač Google Translate či inteligentního pomocníka Google Assistant.
Umělá inteligence programování
Mezi programovací jazyky, které jsou nejčastěji využívány při tvorbě algoritmů umělé inteligence se v současnosti řadí Java, Python, C++, Lisp a Prolog. Jedná se o poměrně široký výběr různorodých jazyků, takže je jen na samotném vývojáři, kterým směrem se vydá – zároveň je ale potřeba si uvědomit, že přístup k programování algoritmů AI je do značné míry odlišný od „klasického“ programování.
Vývoj oboru umělé inteligence je v současnosti opravdu intenzivní, a proto není divu, že technologické novinky se k nám hrnou téměř na denní bázi. Co tedy můžeme od umělé inteligence očekávat v roce 2018?
Zajímavé prezentace na téma umělá inteligence najdete například na webu SlideShare. Zaujmout by vás mohli ale také videopřednášky (TED Talks) o AI na populární platformě pro šíření myšlenek – TED.
Umělá inteligence online
Jaké je to komunikovat s „umělou inteligencí“? Vyzkoušejte například konverzačního chatbota Mitsuku nebo CleverBot. Oba si s vámi rádi poklábosí (anglicky) kdykoliv budete mít zrovna náladu!
Umělá inteligence využití
S trochou nadsázky můžeme říct, že už v současnosti nás prvky umělé inteligence ovlivňují prakticky každým dnem. Navíc vzhledem k tomu, jak velkým fenoménem se AI stala a kolik pozornosti technologického světa přitahuje, bylo by naivní předpokládat, že tento trend nebude do budoucna pokračovat.
Kde se dnes využívá umělá inteligence:
Chytří asistenti (Siri, Google Assistant, Alexa, Cortana)
Finance (algoritmické obchodování)
Těžký průmysl (automatizace)
Zdravotnictví (lékařská diagnóza)
Lidské zdroje – HR
Videoherní průmysl
Autonomní vozidla
Analýza audiovizuálních dat
Umělá inteligence na ČVUT a MUNI
Studovat obor umělé inteligence umožnuje samozřejmě také náš vysokoškolský systém. Podle mnoha odborníků se jedná o jeden z nejvíce perspektivních vysokoškolských oborů vůbec.
Fenomén umělé inteligence zasáhl ve velké míře také moderní literaturu. Zde jsme vybrali několik knih o umělé inteligenci, které můžete zakoupit přímo u nás na Alza.cz.
Umělá inteligence se překládá jako Artificial Intelligence. Velice často se však setkáváme také se zkratkovým označením AI.
Umělá inteligence Sophia
Sophia je humanoidní robotka z dílny Hanson Robotics, která se od svého vzniku v roce 2015 rychle stala jednou z nejdiskutovanějších záležitostí v oboru umělé inteligence. Pro někoho sympatická pro jiného děsivá robotka totiž vypadá skoro jako člověk, mluví jako člověk, a dokonce už získala i státní občanství v Saúdské Arábii. Nedávno jste ji ale mohli potkat také v našem hlavním městě!
Ing. Jan Čopák – vystudoval obor technická kybernetika na ČVUT FEL, diplomová práce „Stochastické chování deterministických systémů“ byla první, svého druhu v ČR. Bezprostředně po škole chvíli spolupracoval při vývoji neuronových sítí, kde teoreticky posuzoval vliv chaosu/šumu a chyb učitele na strojové učení. Nyní se ve společnosti Octopus-engine zabývá moderními technologiemi – kam patří: Virtuální a augmentovaná realita, kryptoměny, internet věcí a big data vizualizaton + AI. Více na: http://octopusengine.org.
Jan Čopák – autor kapitol Historie umělé inteligence, Rozeznal by dinosaurus čivavu od muffinu?, Tvorba umělé inteligence – jak přistupujeme k AI?, Budoucnost umělé inteligence aneb kam směřují technologie?
Filip Němec
Mé jméno je Filip Němec a píšu o všem, co se týká herních konzolí. Gaučové hraní, to je moje. Nebráním se prakticky ničemu, ale nejraději mám akční adventury a závody. Moje herní srdce tepe především pro sérii Uncharted a pevně doufám, že než kompletně dobije, vyjde Half-Life 3.
Filip Němec – autor kapitoly Umělá inteligence ve hrách.
Tomáš Ševčík
Jmenuji se Tomáš Ševčík a v současnosti jsem studentem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Pro Alza.cz pracuji již od května 2017 a mou stopu můžete nalézt v mnoha různorodých článcích – zabývám se zejména jejich formátem, editací, finální grafickou / SEO podobou a občas i nějakým tím psaním. Ve volném čase nepohrnu jakoukoliv hrou, ať už deskovou nebo počítačovou, rád tvořím amatérskou grafiku, programuji a jsem nadšencem do moderních technologií.
Tomáš Ševčík – autor kapitol Co je to umělá inteligence?, Historie umělé inteligence, Už jste slyšeli o Turingově testu umělé inteligence?
Jozef Kišantal
Editor a autor, fanoušek i kritik moderních technologií. Milovník běhání, jízdy na kole, internetu, GTD a příznivec Arsenalu a liberální demokracie. V oblibě má Apple, ale neopovrhuje ani dalšími platformami.
Jozef Kišantal – autor kapitol Umělá inteligence v telefonech, Na strojovém učení fungují i virtuální asistentky.
Centrální jednotka určená pro systém FIBARO. Umožní vám správu vašeho smart home Fibaro a dalších Z-Wave certifikovaných produktů. Správa až 1500 zařízení, komunikace Z-Wave a Ethernet. Ovládání pomocí CZ aplikace pro iOS a Android.
Chytré hodinky - OLED Retina displej s technologií Force Touch s Ion-X sklem, dvoujádrový procesor s čipem W2, hliníkové pouzdro s kompozitní zadní stranou, Digital Crown, snímač tepové frekvence, WiFi, GPS, Bluetooth 4.2, voděodolné dle 50M, výdrž baterie až 18 hodin, watchOS 4
Chytré hodinky - OLED Retina displej s technologií Force Touch s Ion-X sklem, dvoujádrový procesor s čipem W2, hliníkové pouzdro s kompozitní zadní stranou, Digital Crown, snímač tepové frekvence, WiFi, GPS, Bluetooth 4.2, voděodolné dle 50M, výdrž baterie až 18 hodin, watchOS 4
Chytré hodinky - OLED Retina displej s technologií Force Touch s Ion-X sklem, dvoujádrový procesor s čipem W2, hliníkové pouzdro s kompozitní zadní stranou, Digital Crown, snímač tepové frekvence, WiFi, GPS, Bluetooth 4.2, voděodolné dle 50M, výdrž baterie až 18 hodin, watchOS 4
Hra pro PC Zúčastněte se největších bitev, jaké lidstvo kdy poznalo. Bitvy probíhají na zemi, na moři i ve vzduchu u horských pevností v italských Alpách i na sluncem sežehnuté arabské poušti. Ohromující efekty destrukce. Multiplayer podporuje až 64 hráčů. Edice obsahuje mimu základní hru také Battlefield 1 Premium Pass, kterým rozšíříte bojiště totální války o nové multiplayerové mapy, armády a další obsah ve čtyřech tematických digitálních rozšířeních.
Hra pro konzoli Zúčastněte se největších bitev, jaké lidstvo kdy poznalo. Bitvy probíhají na zemi, na moři i ve vzduchu u horských pevností v italských Alpách i na sluncem sežehnuté arabské poušti. Ohromující efekty destrukce. Multiplayer podporuje až 64 hráčů. Edice obsahuje mimu základní hru také Battlefield 1 Premium Pass, kterým rozšíříte bojiště totální války o nové multiplayerové mapy, armády a další obsah ve čtyřech tematických digitálních rozšířeních.
Brýle pro virtuální realitu - Set obsahuje brýle Playstation VR, PS4 kameru a soubor her VR Worlds. Brýle pro virtuální realitu jsou určeny pro zákazníky, kteří mají konzoli Playstation 4 a chtějí vše co potřebují k zážitku s Playstation virtuální realitou.
Hra pro konzoli Nahlédni do neklidné vize Detroitu budoucnosti, v níž lidé a androidi žijí v křehké koexistenci a v níž tvá rozhodnutí formují dění kolem tebe.
Fitness náramek s OLED displejem, Smart notifikace, Senzor srdečního tepu, krokoměr s revolučním algoritmem, Fitness monitor & hlídač spánku, odolný vůči vodě a prachu IP67, výdrž až 20 dní, spolupracuje s Android 4.4 a vyšším + iOS 7 a vyšší
+ ZDARMA
Digitální předplatné Běhej.com časopisy - Aktuální vydání od ALZY
Centrální jednotka procesor Intel Atom 1.6GHz, 4GB SSD disk + 2GB SLC HDD, 1GB RAM, správa až 230 zařízení, komunikace přes Z-Wave a Ethernet, řízení spotřeby, kompatibilita s iOS/ Android, CZ aplikace
Centrální jednotka procesor Cortex A8, správa až 230 zařízení, komunikace přes Z-Wave a Ethernet, řízení spotřeby, kompatibilita s iOS/ Android, CZ aplikace
Kamera venkovní, Full HD rozlišení, funkce rozpoznávání lidí, aut a zvířat, detekce pohybu, elegantní design s hliníkovým tělem, noční režim, připojení přes WiFi, vnitřní pamět až 32GB (8GB karta v balení), světlomet, připojení přes aplikaci App Store/Google Play
Sada chytré domácnosti, Home Center Lite, detektor pohybu/ kouře/ zaplavení, magnetický kontakt, bezdrátová zásuvka, Wi-Fi, kompatibilita s iOS/ Android
1×
Více než
99%
spolehlivost
-5%
Koupit
9×
Více než
99%
spolehlivost
1×
Více než
99%
spolehlivost
1×
-25%
Koupit
Více než
98%
spolehlivost
Více než
98%
spolehlivost
Více než
98%
spolehlivost
1×
Více než
98%
spolehlivost
Více než
98%
spolehlivost
16×
Více než
98%
spolehlivost
23×
2×
1×
-13%
Koupit
-13%
Koupit
Více než
98%
spolehlivost
2×
24×
1×
1×
-44%
Koupit
14 499,-
Koupit
6 999,-
Koupit
8 599,-
Koupit
Více než
98%
spolehlivost
-36%
Koupit
1×
