Historie kávy

Legenda o lékaři Hadži Omarovi

Hadži Omar byl šejk a lékař, kterého tehdejší panovník poslal do vyhnanství za neukázněné a revoltující chování. Omar se těžce vyrovnával se svým osudem a strádal v mnoha směrech včetně obstarávání potravy. Jednou však uviděl krásného ptáka, který ho dovedl k voňavým keřům s neznámými červenými bobulemi. Omar ze zoufalství bobule otrhal a uvařil si z nich odvar. K jeho velikému překvapení měl připravený nápoj nejen vynikající chuť, ale také působil povzbuzujícím dojmem. Omar se rozhodl zkusit podat odvar také svým pacientům a úspěchy jeho léčby se brzy donesly až k uším samotného panovníka, který mu za jeho přínosný objev udělil milost.

Legenda o arabském poutníkovi

Legenda pocházející z 15. století popisuje příběh arabského poutníka a poukazuje na objev pražení kávy, díky kterému naplno dochází k rozvinutí charakteristického kávového aroma. Chudý poutník putující po Etiopii usedl k odpočinku, aby si uvařil trochu rýže a zahnal tak hlad. Po jídle ho však překvapila zajímavá vůně lehce připálených bobulí. Sebral je, rozdrtil mezi kameny a nasypal do horké vody. K jeho údivu mu takto připravený nápoj přinesl nevídanou sílu a svěžest.

Legenda o pastýři a divokých kozách

V této legendě upozornily na povzbuzující účinky kávových bobulí divoké kozy, které se pásly v blízkosti kvetoucích keříků s červenými plody. Jejich pastýř byl zvědavý a rozhodl se, že červené bobule také vyzkouší. Brzy poznal, že jejich konzumace mu pomáhá odolat velké únavě v nočních hodinách. O své tajemství se podělil s opatem nedalekého kláštera, který však měl za to, že přinesené bobule jsou výplodem samotného ďábla a vhodil je do ohně. Teprve poté, co se z nich rozvinula nádherná vůně, uznal kávové boby jako užitečnou plodinu.

Původ kávy: Kde najdeme první zmínky?

Počátek historie kávy nás zavede až do vzdálené Afriky, konkrétně do oblasti dnešní Etiopie, kde v tamní oblasti Kaffa dodnes rostou divoké keře kávovníků. Již v 6. století místní lidé hojně využívali kávová zrna, která nejprve žvýkali. Teprve až díky náhodnému požáru poznali, jak krásně káva voní, a započali tak s jejím pražením. Kolem 9. století máme dokonce jasné archeologické důkazy, které vypovídají o konzumování pražené kávy, známé v té době byly také její léčivé účinky.

Celosvětový rozmach kávy

Od 13. století dochází k postupné expanzi kávy z Etiopie do celého světa. Jako první se o přenesení kávovníku postarali kočovní válečníci z Jemenu, kteří jej začali hojně vysazovat na úrodných zahradách terasovitého typu. Postupně se káva dostává až do posvátné Mekky, kde také podle dostupných pramenů vznikají první kavárny. Odtud ji věřící poutníci postupně rozšířili do všech koutů světa, takže v 16. století byste si mohli kávu objednat například v Káhiře nebo v Damašku. 

K její popularitě bezesporu přispělo islámské náboženství zakazující konzumaci alkoholu, mezi který se však káva nepočítala, a byla tudíž povolena. V turecké oblasti nabyla káva dokonce takové vážnosti, že součástí svatebního obřadu byl slib, kterým se turečtí muži zavazovali, že nikdy nenechají svoji ženu bez kávy. Pokud by dotyčný odmítl nebo zapomněl nabídnout své ženě kávu, mohl být tento počin podle zákona důvodem k rozvodu.

Historie kávy v Evropě a první kavárenské domy

V 17. století vzniká první zámořská plantáž na Jávě, kam se holandským obchodníkům podařilo propašovat sazeničky kávovníku. Díky půdě bohaté na živiny ve vulkanickém podloží se kávovníkům nesmírně dařilo a Indonésie se časem stala jedním z nejvýznamnějších světových vývozců kávy. Brzy se o zajímavé chuti i pozitivních účincích kávy dozvídá Evropa a popularita kávy vzrůstá i na starém kontinentě. 

Zde se mekkou kávy stala Itálie, která zaznamenala dodávku prvních kávových zrn v roce 1615 a o deset let později otevřela první kavárnu. Jak známo, Italové jsou dodnes považováni za opravdové mistry v přípravě kávy. Další kavárny na sebe nenechaly dlouho čekat. Ve druhé polovině 17. století vznikají první kavárenské domy v Paříži, v Londýně i ve Vídni a ani Praha nezůstává pozadu. První kavárna u nás nesla název U Zlatého hada a byla otevřena v roce 1714. 

Kavárenská kultura 19. a 20. století aneb nedávná historie kávy

Káva se postupně stává jednou z hlavních světových obchodních komodit, na čemž profitují hlavně země v tzv. Kávovém pásu. Začíná se také pracovat s různými možnostmi přípravy kávy. Po vynálezu French pressu ve druhé polovině 19. století se pak zlomovým objevem stává vynález espressa pracující se specifickým tlakem a teplotou připravované kávy. Díky této metodě mohou kávová zrna naplno rozvinout své aroma, což přispívá k dokonalé chuti takto připraveného nápoje. Pití kávy se postupně stává společenskou událostí a kavárenské domy vyhledávaným a oblíbeným místem setkávání.

Současné trendy v pití kávy

V dnešní době je kladen důraz hlavně na produkci kvalitní kávy a její poctivou přípravu. Světu stále vládne oblíbené espresso, konkurovat mu však začínají i jiné metody přípravy jako například metoda chemex, která vyznává přípravu kávy do skleněné nádoby přes filtrovací papír, nebo metoda V60 fungující na podobném principu. Stále větší oblibě se těší příprava kávy přes aeropress nebo přes kávovary cold brew, které zdůrazňují jemné chuťové nuance jednotlivých kávových zrn.

Roste také zájem o původ kávy a její příběh, což podporuje poptávku po tzv. „single origin“ kávách z konkrétních regionů. Mnozí konzumenti se navíc zaměřují na zdravější varianty, například upřednostňují do kávy rostlinná mléka místo klasického mléka kravského. V neposlední řadě se rozšiřuje také koncept tzv. „to-go“ kultury, kterou doplňují udržitelné hrnky a ekologické obaly. Tyto trendy ukazují, že pití kávy dnes není jen otázkou chutě, ale i životního stylu, inovací a odpovědnosti.

Při vychutnávání ranního šálku kávy si připomeňte, odkud pochází káva a jak hluboko do minulosti sahají kořeny tohoto celosvětově oblíbeného nápoje. Zkuste na chvíli zavřít oči a představte si rozpálené etiopské pláně, na kterých v dávné minulosti začala psát historie kávy.