Když přijde na závodní tituly, herní rybníček se smrskne na pěkně malou loužičku, ve které se cachtají vývojáři ze studia Milestone a hned za nimi plavou kraul závodní matadoři z Codemasters. Právě ti stojí za arkádovou zběsilostí ONRUSH, u níž se záměrně vyhýbám slovnímu spojení “závodní hra”, protože v tomto případě nejde vůbec o závody. Autoři uchopili tento titul dosti inovativním způsobem, a přestože se proháníte proti oponentům na napůl přírodních a napůl umělých okruzích, neexistuje žádný start ani cíl a tabulku s umístěním také neuvidíte. ONRUSH díky tomu vystupuje z řady, ovšem v ten samý moment dostává smyk. Proč? To se dozvíte v naší recenzi.
• Žánr: Závodní bojovka • Multiplayer: Ano (online) • Vývojář: Codemasters • Vydavatel: Deep Silver • Platformy a Datum vydání: PS4, Xbox One (5. června 2018) PC (bude oznámeno) • Homepage: onrushgame.com/ • Čeština: Ne
• Recenze: 15. 6. 2018 • Autor: Filip Němec
Ještě než si zodpovíme, co je hlavním nedostatkem ONRUSH, musíme si vysvětlit, jaký je hlavní princip hry. Jak už jsem naznačil v úvodu, tentokrát se totiž vůbec nesoustředíte na závodění. Nemáte radost z předjetí protivníka, v rohu obrazovky se neobjevuje vaše pozice, ale většinou počet bodů, a hra jako taková nenabízí žádné jinak normální závodní režimy, jako je klasický závod nebo časovka. Namísto toho proti sobě ONRUSH staví dva týmy, které se vzájemně přetahují o bodové skóre, jež je udělováno na základě provedených skoků, eliminovaných soupeřů a podobně.
ONRUSH je přesně tak bláznivou hrou, jak se prezentuje. Rychlou, bez hluchých momentů a také hodně barevnou.
Na rozdíl od závodní hry tak dostáváte cosi ve stylu arkádové bojovky s auty, kde namísto předjetí protivníka ho rovnou natlačíte na nejbližší strom a ve zpomaleném záběru se pokocháte výbuchem jeho vozidla, čehož důsledkem je i značný nárůst vašeho nitra. Kromě čiré arkádové zábavy totiž ONRUSH nešetří ani právě zmíněným NO2, které vstřikujete do motoru prakticky během celého pobytu na trati. Zrychlení dostáváte za skoky, piruety ve vzduchu, eliminaci soupeřů, těsná minutí, zkrátka za vše, co diváci ocení. Naopak používání nitra vám plní „rush“ ukazatel, což je jakýsi ultimátní útok, jenž vám dodá pořádné zrychlení a také pocit nezničitelnosti, zatímco karoserie soupeřů se prohýbá už jen při pohledu na vás.
Hratelnost je velmi rychlá a dynamická s jasným odkazem na Motorstorm. Tehdejší autoři této skvělé PlayStation exkluzivity totiž museli v roce 2016 zavřít krám, ale naprostá většina z nich se okamžitě přesunula právě do Codemasters, kde pokračovali v tvorbě závodních her. ONRUSH je dílem zejména této skupinky vývojářů, která uvnitř svého nového zaměstnavatele utvořila interní tým, jenž po dva roky na této automobilové bojovce pracoval a jejich rukopis je hodně znát. Šílené off-roadové řádění, pěkné vizuální zpracování a do toho všeho mačkající se plechy rychlých, ale poměrně křehkých vozidel.
Obrázek 1: Prováděním triků na motorce získáte další dávku tolik potřebného zrychlení. Obrázek 2: Po naplnění „rush“ ukazatele zničíte prakticky vše, co vám stojí v cestě. Obrázek 3: Neustále jste v epicentru boje a kolem vás se prohání spoluhráči i soupeři.
Pokud z předchozích řádků nebyl dostatečně cítit můj entuziasmus, pak vězte, že ONRUSH je pořádně zábavnou arkádou. Přímočará hratelnost nemusí sednout každému, zejména pokud jste milovníkem realistického závodění, ale všem ostatním bude tato zvláštní bojovka po chuti, protože přináší něco zcela nového. Bohužel trpkou pachuť vyjetého oleje zanechává slabší obsah, který se sice nese na vlně inovativní čtveřice herních režimů, ale právě nízká variabilita závodů snižuje výsledné skóre nejvíce.
Vše zahájí režim Overdrive, kde máte za úkol nasbírat určitý počet bodů. Toho docílíte ničením soupeřových vozidel, prováděním skoků (ideálně s piruetami, jež provedete najetím na skokánek pouze jednou stranou vozu), efektních manévrů a samozřejmě užíváním nitra. Tyto a další úkony lze na sebe řetězit a vytvořit tak kombo, jež vás odmění podstatně větší bodovou nadílkou. Odlišný je pak režim Countdown, ve kterém musíte projíždět objevující se brány. S každým úspěšným projetím vašemu týmu drobně naroste neustále se snižující časový limit, zatímco druhotným úkolem je vystrkovat soupeřova vozidla, aby branami nedokázala projet.
Obrázek 1: Vzhledem ke koncentraci spolujezdců i protivníků není někdy snadné trefit bránu, i když míříte přímo do jejího středu. Obrázek 2: Kontrolovat skóre můžete kdykoli v průběhu závodu. Obrázek 3: Nejvíce bodů i nitra obdržíte samozřejmě za zničení soupeřova vozidla.
Podobně taktický je i Lockdown, který v pravidelných intervalech na trati zobrazí velký kruh, jenž se pohybuje zhruba stejně rychle jako vozidla kolem něj. Vaším úkolem je mít uvnitř kruhu co nejvíce vašich jezdců a zároveň se postarat o to, aby se do něj nedostal nepřítel. To znamená opět velkou dávku taktizování a zejména dobrých řidičských schopností. Napoprvé mi tento režim přišel opravdu hloupý, ale jakmile jsem projel první dvě kola, získal si mě. Je to automobilová adaptace King of the Hill a stejně jako všechny ostatní režimy ONRUSH, i on je velmi netradiční, ale zároveň i zábavný.
Posledním režimem je Switch, který taktéž pracuje jak se zručností, tak i s nutností taktizovat. Každý z hráčů má tři životy, přičemž začíná na rychlých, ale jednoduše zničitelných motorkách a při každé destrukci vozidla postoupí k robustnějším typům, až se dostane k těm nejtěžším dvoustopým buldozérům. Zde se navzájem bije snaha co nejvíce šetřit své životy a zároveň nutkání vyměnit motorky či slabší vozítka za něco většího, co dokáže zlikvidovat právě ona křehčí vozidla. Podobně jako předchozí režimy, i Switch přináší něco zcela nového a zábavného.
Obrázek 1: Motorky jsou sice hodně zranitelné, ale jezdí velmi rychle a díky trikům můžete získat více nitra než s ostatními vozidly. Obrázek 2: Pokud některý závodník spustí svůj speciální útok, ostatní vozidla většinou létají vzduchem. Obrázek 3: Na konci každého souboje je vybrán hráč s největším přínosem pro tým.
ONRUSH mě opravdu baví, ale i tak má své chyby. Nejvíce mi vadí přílišná kombinace některých prvků. Zatímco na trati jste vy a další šestičlenný tým, do toho se neustále objevují civilní vozidla, která dělají ze hry pěkný chaos. Jejich přítomnost je samozřejmě zapříčiněna tím, že za likvidaci této otravné havěti získáte tolik potřebné nitro, přičemž civilní auto zničíte klidně i lehkým dotekem obyčejné motorky, ale někdy se toho na trati děje až příliš. V kampani mě také iritoval velmi častý pocit bezvýznamnosti. Kolikrát v režimu Countdown projíždíte všechny brány s excelentní přesností, ale kolo stejně prohrajete. Jindy se zase ploužíte, fotíte screenshoty a vaši kolegové vše vyhrají za vás.
Obrázek 1: Někdy je na trati tolik vozidel, že jen stěží rozeznáte, kdo je ve vašem týmu, kdo proti vám a kdo vám jen překáží v cestě. Obrázek 2: Nejvíce jsou na obtíž bílou linkou označená civilní vozidla, ty však zničíte velmi jednoduše. Obrázek 3: I ve skoku se většinou postrkujete s ostatními vozidly.
Zklamáním je pak pro mě malý počet těchto režimů. Chápu, že autoři se chtěli vydat úplně jiným směrem, ale cokoli podobné klasickému závodu mi v ONRUSH prostě chybí. Na druhou stranu malé množství režimů vynahrazuje garáž plná rozličných vozidel a zejména dvanáctka naprosto excelentních tratí, ze kterých je odkaz Motorstormu cítit na sto honů. Obrovské a robustní okruhy zasazené většinou do opuštěné přírody, kam čas od času lidská ruka umístila nějakou tu budovu. Užívat si budete odvážné skoky do neznáma, u kterých obdivujete západ slunce na horizontu a bezednou propast pod vámi. V tomto ohledu patří ONRUSH ke špičce.
Vedle toho i zmíněná paleta vozidel je velmi variabilní. Nabízí celkem osm dvoustopých i jednostopých vozidel, z nichž každé má svá specifika. Motorky jsou rychlé a dobře ovladatelné, ale jakýkoli střet je pro ně většinou fatální. Pak tu jsou lehčí terénní buginy a čtyřkolky jako takový kompromis mezi tím vším, a nakonec i těžkotonážní off-roadové mašiny, které je obtížné rozjet, ale když už se dají do pohybu, plechy se ohýbají a stromy padají. Každé vozidlo má navíc 4 unikátní vlastnosti, jako je vysávání nitra soupeřů, boost po dopadu nebo získávání většího zrychlení za kaskadérské kousky. Každý si jistě najde svého favorita, ale unikátnost každého vozu je tak významná, že to není lehký úkol.
Obrázek 1: Každá z tratí je obrovská a co do level designu jde většinou o mistrovská díla hodná následování. Obrázek 2: Největší atrakcí každé tratě jsou obrovské skoky do neznáma, které přímo vybízejí k epickým screenshotům. Obrázek 3: Potěšující je i variabilita jednotlivých vozidel. Vybírat svého oblíbence budete opravdu těžko.
Dle očekávání se celá hra dělí na kampaň a online hraní. Kampaň je velmi dobrým vstupním bodem, jelikož krátkými filmečky představuje nejenom jednotlivé herní režimy, ale i vozy a jejich speciální schopnosti. Jako taková je ale kampaň pouze narychlo pospojovaná směsice závodů bez nějakého většího smyslu nebo snad motivace hnát se kupředu. Pouze sbíráte body, které odemykají další závody a postupně dostáváte bedničky s kosmetickými balíčky pro vaše vozidlo a postavu. Chybí jakékoli pnutí pokračovat dál, což je zarážející, protože už tolikrát zmíněný Motorstorm nebo i DriveClub (rovněž dílo Evolution Studios) toto uměl velmi dobře. Pochválit je však třeba možnost zapojit do kampaně pomocí internetu až pět dalších hráčů.
Obrázek 1: Co do herních možností je ONRUSH rozhodně zklamáním. Obrázek 2: Strohá kariéra bez větší motivace k dalšímu hraní patří k hlavním slabinám hry. Obrázek 3: Režim vlastní hry dovolí pozvat do souboje další hráče, ale i střetnout se pouze s umělou inteligencí.
Na online zápolení je tu však další režim, který je bohužel ještě skromnější. Nabízí pouze rychlou online hru a hodnocené „zápasy“, tento režim však v době recenzování ONRUSH nebyl dostupný. Tím nejzajímavějším se tak logicky stává možnost navolit si závod dle své libosti. Zde vybíráte jednu z dvanácti skvělých tratí, kde můžete ještě zvolit jedno ze čtyř ročních období a také časový úsek dne. Vše způsobí pouze kosmetické změny, ale oko hráče jimi rozhodně nepohrdne. ONRUSH sice nabízí velmi slibný základ, ale vše kolem tak nějak zeje prázdnotou. Postrádám možnost vytváření turnajů, jež charakter hry přímo vyžaduje a co je nejhorší, chybí režim rozdělené obrazovky.
Těžko říct, proč splitscreen chybí, když předchozí hry těchto vývojářů ho obsahovaly, navíc takové arkádové běsnění si přímo říká o gaučové hraní s přáteli. Možným vysvětlením by mohla být náročnost na výkon, protože prakticky neustále se po trati prohání dvanáct vozidel a do toho ještě nespočet dalších civilních creepů. Vykreslovat toto dvakrát zároveň by mohl být opravdu problém. Ještě ke všemu když hra tak hezky vypadá. Není to úplně nový evoluční stupeň automobilových her, ale ONRUSH rozhodně není škaredým titulem. Obrovská prostranství nabízí detailní textury okolí, a pokud budete detailně zkoumat samotná vozidla, nenarazíte na jedinou chybičku.
Obrázek 1: ONRUSH vypadá velmi hezky i v pozastavených záběrech. V pohybu navíc nemá problém se snímkováním a hýří sytými barvami. Obrázek 2: I při plném přiblížení, kterého v závodu nikdy nedosáhnete, vypadají vozy naprosto fantasticky, včetně stékajících kapek vody. Obrázek 3: Stydět se ONRUSH nemusí ani za kvalitu textur či dobré nasvícení.
ONRUSH jsem hrál na nejslabší konzoli současné generace, tedy standardním Xboxu One, a přesto hra vypadala krásně. Zvládá sice jen 30 snímků za sekundu, ale za to bez propadů, a pokud si hru pustíte na Xboxu One X nebo PlayStationu 4 Pro, můžete si vybrat buďto vyšší snímkování, nebo upscale na 4K. Po vzoru dnešních her nechybí ani fotografický režim, který patří k těm propracovanějším. Vedle různých rámečků lze pracovat se clonou či rychlostí závěrky a tvořit zajímavé screenshoty. Nutno dodat, že zběsilá hratelnost, při níž jste neustále v chumlu plech na plech válčících aut a co pár sekund někoho semelete, přičemž vylétne do vzduchu za doprovodu žhavých jisker, tu fotografický režim není jen do počtu.
ONRUSH je jedna z těch her, u kterých bych si moc přál, aby byly lepší. I přes téměř nulovou snahu autorů motivovat vás k hraní kampaně ji prolétnete za zhruba 5 hodin téměř jedním dechem, avšak poté se zastavíte na mrtvém bodě. Hodnocený multiplayer zatím nefunguje, splitscreen chybí a vám tak zbývají pouze nehodnocené jednorázové online zápasy nebo vlastní hra, pokud máte dostatek přátel pro hraní po internetu. Moc nevěřím, že by se ONRUSH podařilo v následujících měsících nějak výrazně vylepšit, ale rozhodně doufám v druhý díl, protože uložit ke spánku tak originální a zábavný koncept by byla velká škoda. Tato recenze byla napsána pro Xbox One verzi.
ONRUSH vyniká mnoha herními prvky. Například jednoduchým systémem, který vás neustále drží v blízkosti ostatních hráčů, což by vadilo u závodní hry, ale v tomto případě jde o skvělou funkci.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.
ONRUSH vychází 5. června pro Xbox One a PlayStation 4. PC verze je naplánována, ale datum prozatím není známo. Více v naší recenzi.